Minulost
29. 11. 1907 uzavřela obec ve Vídni smlouvu s firmou Internationale Elektrizität Gesellschaft (později AEG) o vybudování tepelné elektrárny, dodávce elektřiny a zařízení elektrické pouliční dráhy. Jako nejvhodnější místo pro parní elektrárnu byl zvolen jihovýchodní okraj města u Novohradské silnice, kde byla možnost vybudování vlastní vlečky a odběru vody z Mlýnské stoky. V roce 1909 byly nainstalovány dva kotle Tischbein a parní stroje o výkonu 2x350 kW. V roce 1913 byl přistavěn turbogenerátor 630 kW.
Již od roku 1946 byla připravována realizace teplárny v Českých Budějovicích jako součást JČE. Situována byla do prostoru vedle městské elektrárny. V počátku budování soustavy centralizovaného zásobování teplem byla jako provizorní zdroj tepelné energie využita městská elektrárna a současně byla zahájena intenzivní výstavba parovodní sítě. První dodávka tepla ze staré elektrárny se uskutečnila v roce 1948. Následovala léta provizorií, kdy do elektrárny byly postupně osazovány staré kotle, z toho dva lokomotivní a ještě další dva lokomotivní do bývalých kotelen IGLA a Kohinoor. Výstavba nové teplárny byla zahájena až v roce 1962 (nákres budoucí podoby teplárny) a první kotel byl spuštěn v roce 1965. Další foto ze stavby:
Velmi rychle pokračovalo napojování průmyslových závodů, stará elektrárna byla proto až do roku 1976 využívána pro krytí zimních špiček. Výkon teplárny byl postupně posilován, byla také osazována turbosoustrojí na výrobu elektrického proudu. Pokrytí regionu Č.Budějovice bylo dokončeno v roce 1985 výstavbou parovodu Máj do stejnojmenného sídliště včetně předávací stanice pára - horká voda. Pro posílení tepelného výkonu soustavy byl v roce 1974 zahájen provoz parovodního napaječe Elektrárna Mydlovary - České Budějovice v délce 15,3 km, zajišťujícího dodávku páry o výkonu 100 t/hod a v roce 1989 zprovozněna výtopna Vráto s jedním uhelným kotlem o instalovaném výkonu 75 t/hod.
Současnost
V roce 1993 byla teplárna vyčleněna z JČE jako samostatný státní podnik a v roce 1994 ve druhé vlně privatizace převedena na akciovou společnost. Základní zdroj byl v té době vybaven čtyřmi uhelnými kotli s instalovaným výkonem 2 x 150 t/hod a 2 x 75 t/hod a třemi protitlakými turbinami s instalovaným elektrickým výkonem 2 x 12 MWe a 1 x 25 MWe. Celkový instalovaný tepelný výkon v soustavě CZT bez dodávky z Mydlovar byl 401 MWt. Od vzniku akciové společnosti bylo provedena řada opatření k zvýšení technické úrovně strojního zařízení a splnění limitů exhalací daných zákonem č.390/91 Sb. V roce 1995 byla uzavřena dlouhodobá smlouva na dodávky nízkosirnatého uhlí a v roce 1996 byla provedena přestavba dvou kotlů 75 t/hod na spalování zemního plynu s navýšením tepelného výkonu na 2 x 115 t/hod. Od roku 2000 byla ukončena dodávka páry napaječem z Mydlovar z důvodu technického dožití Elektrárny Mydlovary a v roce 1997 nahrazen turbogenerátor 12 MWe novým turbogenerátorem 29,2 MWe a provedena rekonstrukce kotle ve výtopně Vráto s navýšením výkonu na 100 t/hod. Současný celkový instalovaný tepelný výkon v soustavě CZT je 480,7 MWt. a instalovaný elektrický výkon 66,2 MWe. Roční dodávka tepla se pohybuje dle klimatických podmínek mezi 2 600 až 2 900 TJ, roční dodávka elektřiny z protitlaké výroby se pohybuje mezi 150 000 až 170 000 MWh.
