Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Pokračovat

Teplárna České Budějovice a.s. » O společnosti » Jak šel čas

Časová přímka

pondělí, 7. dubna 2014

 
2017

Začátkem roku 2017 byl ukončen zkušební provoz zařízení odsíření, na základě jeho výsledků byl vydán kolaudační souhlas s trvalým provozem zařízení. 

Pokračuje projekt konverze parovodu na nový horkovodní systém v areálu Jihočeské univerzity, a s tím spojené rekonstrukce výměníkových stanic. Jedná se o parovod z CPS 1 Máj k budovám JU na Branišovské ulici, který bude nahrazen novým horkovodním potrubím, pro snížení tepelných ztrát a zefektivnění systému CZT.

Ve fázi přípravy je stavba horkovodního propoje z areálu teplárny v Novohradské ulici do výměníkové stanice Klaricova. Realizace bude velmi náročná, protože horkovod povede přes frekventované ulice Rudolfovská, Lannova a Mánesova. Horkovod bude napájet nová horkovodní stanice vybudovaná v areálu teplárny.

 
2016

Hlavním cílem je dokončení rekonstrukce turbíny TG 5, která začala realizačně v lednu 2016 a měla by být dokončena v polovině roku 2016. Rekonstrukce zvýší její účinnost, sice maximální výkon turbogenerátoru se sníží z 29,2 na 14,6 MWe s maximálním průtokem páry do 100 tun za hodinu, ale výrazně se zvýší účinnost turbosoustrojí. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tak vzroste oproti současnému stavu zhruba o 3 MWe v průběhu celého výkonového rozsahu, o víc než 70 MWh za 24 hodin.

Parovod z CPS 1 Máj k budovám JU na Branišovské ulici bude nahrazen novým horkovodním potrubím, které zajistí snížením tepelných ztrát a zefektivnění celého rozvodného systému.

Na roky 2016 a 2017 se připravuje stavba horkovodního propoje z areálu teplárny v Novohradské ulici do výměníkové stanice Klaricova. Realizace bude velmi náročná, protože horkovod povede přes frekventované ulice Rudolfovská, Lannova a Mánesova. Propoj je ve fázi příprav.

 
2015

Podnikatelský plán pro rok 2015 je ambiciózní. V investiční výstavbě půjde o dokončení odsíření uhelných kotlů. Uvedení do provozu této stavby a zároveň nejvýznamnější investice v historii teplárny je plánováno na prosinec. Dále pokračuje realizace projektu Přechod Pražského předměstí na horkovod - II. a III. etapa. Druhá etapa skončí nejpozději do konce července 2015 a třetí pak do začátku topné sezóny. Zprovozněním takto významně rozšířené sítě dojde ke snížení ztrát v distribuční soustavě o téměř 50 000 Gj. Také se počítá s přestavbou turbíny TG5 z výkonu 29,2 MW na 14 MW s maximální hltností 100 t/h. Tím se významně zvýší účinnost turbosoustrojí s navýšením okamžitého výkonu během celého výkonového diagramu o asi 3 MW proti současnosti. Pro společnost je tato investice důležitá i z pohledu letošního přehodnocení a aktualizace financování budoucích potřeb, vycházejících z podnikatelské koncepce z roku 2012.

 
2014

Počátek výstavby odsíření obou dvou uhelných kotlů na Novohradské, což bude nejvýznamnější investice v dějinách TČB. Díky odsiřovací jednotce, která by měla být dokončena do konce roku 2015 a od roku 2016 v provozu, dojde k výraznému snížení emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku. TČB tak bude splňovat nové, přísnější emisní limity platné po roce 2020. Odsíření obou dvou uhelných kotlů je nutné z důvodu plnění zpřísněných emisních limitů daných legislativou od roku 2017. Pokračují přípravy realizace projektu Přechod Pražského předměstí na horkovod - II. etapa. Ta podstatně rozšíří moderní horkovodní síť a umožní snížit tepelné ztráty v samotné distribuční síti. Probíhá i projektová příprava navazující III. etapy.

 
2013

Milník v dodávkách tepelné energie, TČB se vyrovnává s pětinovým poklesem dodávek po ukončení provozu papírenského stroje v Bupaku. TČB znovuzískává ocenění "Bezpečný podnik" za zavedený systém bezpečnosti práce. V rámci nově přijaté koncepce je realizována I. etapa přechodu parních rozvodů na horkovody v oblasti Pražského předměstí. Na realizaci se podařilo získat dotace z fondů EU.

 
2012

TČB poprvé ve své novodobé historii představuje dlouhodobou strategii firmy, jež byla schválena v podobě Koncepce podnikatelské činnosti TČB na léta 2012–2026 valnou hromadou společnosti. Byla úspěšně provedena generální oprava kotle K11. Dne 15. 9. 2012 se konal první ročník Dne otevřených dveří v areálu teplárny na Novohradské. Veřejnost měla poprvé v novodobé historii možnost prohlédnout si výrobní prostory TČB.

 
2011

Byla uvedena do provozu kondenzační turbína TG6 s instalovaným výkonem 12 MWe, která je využívána v letním období ke stabilizaci kombinované výroby tepla a elektřiny. Dále byla realizována významná generální oprava uhelného kotle K12 v rozsahu výměny konvekčního přehříváku a EKA. Teplárna v tomto roce zásobuje 1 157 odběratelů tepla a 27 724 domácností.

 
2010

Mezi veřejnost je umístěno 693 845 kusů akcií a hlavním akcionářem je s 80% podílem na základním kapitálu Statutární město České Budějovice, se 17,93 % Forum Energy s.r.o. a 3,03 % Nuboneri Business s.r.o.

 
2009

Bylo rozhodnuto o zahájení rekultivace odkaliště Hodějovice.

 
2007

Naplno se projevuje efekt z rekonstrukce tepelných sítí na levém břehu Vltavy, a tím se daří snížit tepelné ztráty v soustavě CZT. Zároveň se zvýšila vratnost kondenzátu na nejvyšší úroveň za posledních 6 let.

 
2006

Realizace II. etapy akce "Levý břeh Vltavy - horkovod". Dokončením této akce a propojením horkovodních soustav na sídlištích Máj, Šumava a Vltava tak svými přibližně 16 kilometry vznikla jedna z nejrozsáhlejších horkovodních soustav CZT v České republice.

 
2005

Realizace I. etapy akce „Levý břeh Vltavy - horkovod“. Do zkušebního provozu bylo uvedeno 4,5 km horkovodních tras, nová předávací stanice CPS2 a po technologické rekonstrukci 12 výměníkových stanic.

 
2000

Byla ukončena dodávka páry napaječem z Mydlovar z důvodu technického dožití Elektrárny Mydlovary.

 
1998

Vkladem města bylo učiněno navýšení základního jmění společnosti o 200 mil. Kč a firmou E-ON o 50 mil. Kč.

 
1997

Nahrazen turbogenerátor 12 MWe novým turbogenerátorem 29,2 MWe a provedena rekonstrukce kotle ve výtopně Vráto s navýšením parního výkonu na 100 t/h

 
1996

Byla provedena přestavba dvou uhelných kotlů 75 t/h na spalování zemního plynu s navýšením parního výkonu na 2x 115 t/h

 
1995

Na dodávky kvalitního nízkosirnatého uhlí byla uzavřena smlouva o dlouhodobé spolupráci se Sokolovskou uhelnou, a.s.

 
1994

K 1. 1. 1994 ve druhé vlně privatizace vznikla samostatná akciová společnost Teplárna České Budějovice (TČB).

 
1989

Zprovozněna výtopna Vráto s jedním uhelným kotlem o instalovaném výkonu 75 t/h.

 
1985

Bylo dokončeno pokrytí regionu České Budějovice výstavbou parovodu Máj do stejnojmenného sídliště, včetně předávací stanice pára - horká voda.

 
1980

Uvedena do provozu protitlaká turbína TG4 (výkon 25t/h)

 
1979

Uveden do provozu kotel K12 (výkon 150t/h)

 
1976

Byla využívána stará elektrárna pro krytí zimních špiček, velmi rychle pokračovalo napojování průmyslových závodů. Výkon teplárny byl postupně posilován, byla také osazována turbosoustrojí na výrobu elektrického proudu.

 
1974

Byl pro posílení tepelného výkonu soustavy zahájen provoz parovodního napaječe Elektrárna Mydlovary - České Budějovice Čtyři Dvory v délce 15,3 km. Jednalo se tehdy o nejdelší parovod v republice.

 
1973

Uvedena do provozu protitlaká turbína TG3 (výkon 12 MW).

 
1972

Uveden do provozu kotel K11 (výkon 150t/h).

 
1966

Uveden do provozu kotel K10 (výkon 75 t/h) a uvedena do provozu protitlaká turbína TG2 (výkon 12 MW).

 
1965

Uveden do provozu kotel K9 (výkon 75 t/h).

 
1964

Zahájena stavba komína.

 
1962 

Byla zahájena výstavba nové teplárny na Novohradské ulici.

 
1958

Nový název Jihočeské energetické závody, národní podnik, České Budějovice.

 
1955

Změna názvu na Energetické rozvodné závody, národní podnik, České Budějovice.

 
1950

Změna názvu podniku na Českobudějovické energetické rozvodné závody, národní podnik České Budějovice a tím definitivně skončila existence Jihočeských elektráren.

 
1949

Znárodnění všech soukromých elektráren a elektrotechnických podniků.

 
1948

Uskutečnila se první dodávka tepla ze staré elektrárny.

 
1946

Byla připravována realizace teplárny v Českých Budějovicích jako součást Jihočeských elektráren. Byla situována do prostoru vedle městské elektrárny. Ustanoveny Jihočeské elektrárny, národní podnik České Budějovice a následně přejmenováno na Jihočeskou energetiku.

 
1945

Kobercový nálet na České Budějovice americkými bombardéry, na budovu Lannova 20 spadly 3 bomby. Němci při ústupu ničili energetická zařízení.

 
1943

Došlo k rozdělení území JČE na 6 oblastních správ s 83 obvody.

 
1929

Byl provoz elektráren ohrožen extrémními mrazy (-43 °C), suchem a 4. července vzniklo množství škod a poruch katastrofální vichřicí.

 
1928

Byla dohodnuta výstavba nového elektrárenského domu v Českých Budějovicích na Lannově třídě.

 
1925

JČE zakoupily elektrárenský dům na Novohradské silnici, do kterého přesídlilo ředitelství z Prahy a Mydlovar.

 
1921

Začaly Jihočeské elektrárny (JČE) budovat sítě VN.

 
1913

Byl přistavěn turbogenerátor 630 kW.

 
1909

Byly nainstalovány v parní elektrárně u Novohradské silnice dva kotle Tischbein a parní stroje o výkonu 2x 350 kW. Byla zde vybudována vlastní vlečka a odběr vody byl prováděn z Mlýnské stoky.

 
1907

Uzavřela obec ve Vídni smlouvu s firmou Internationale Elektrizität Gesellschaft (později AEG) o vybudování tepelné elektrárny, dodávce elektřiny a zařízení elektrické pouliční dráhy.

 

Naposledy upraveno 6.1.2017, 14:00

 
 

Přihlášení

 
 
 
Přihlásit se
 

Hlášení poruch

Hlášení poruch - nonstop

tel.: +420 389 003 222
mob.: +420 729 903 222
e-mail: dispecink@teplarna-cb.cz
 
Nahlásit poruchu
 
 

20.1.2017

Nejsou hlášeny žádné poruchy
 
Historie poruch