čtvrtek, 11. února 2016

Technologie demineralizace je jednou z hlavních součástí úseku vodního hospodářství. Odběrné místo surové vody je z Mlýnské stoky.

Technicky vzato se demineralizací vody rozumí odstraňování veškerých ve vodě disociovaných solí, tedy kationtů a aniontů. Zjednodušeně řečeno odstranění téměř všech rozpuštěných látek. Vzhledem k další předúpravě vstupních vod, kde dochází k odstranění veškerých mechanických nečistot a biologického znečištění, je výstupní demineralizovaná voda z pohledu čistoty velmi blízko teoreticky dosažitelné chemické čistoty vody. Námi používaná technologie je nasazována v provozech s požadavkem velmi vysoké kvality vody s nízkou až nulovou el. vodivostí (jeden z kontrolních parametrů odkazující na dosaženou čistotu vody). Demineralizovaná voda na výstupu ze směsného filtru splňuje kvalitativní parametry podle ČSN 07 7403, 07 7604 pro napájecí vodu kotlů s pracovním tlakem 8MPa a vyšším, a ČSN ISO 3696 pro kvalitu vody pro analytické účely 2. stupeň jakosti a její kvalita je trvale kontinuálně sledována.

Z pohledu praktického přiblížení je tuto demineralizovanou vodu možno bez problémů využívat jako notoricky známou destilovanou vodu. Ve skutečnosti je námi produkovaná voda přibližně ještě 100x čistší než standardně vyráběná destilovaná voda.

Destilovaná voda je využívána zejména do chladicích okruhů strojů a zařízení v případě potřeby chemicky neutrální vody bez příměsí a rozpuštěných látek a dále např. do domácích i průmyslových zvlhčovačů vzduchu a čističů vzduchu, do autoakumulátorů, na ředění směsí do ostřikovačů, na přípravu směsí do chladičů, pro chemické účely nebo třeba do žehličky.

Demineralizovanou vodu prodáváme za 4 Kč/l bez DPH.

K odběru vody je potřeba vypsat objednávku s fakturačními údaji a dovést si vlastní nádoby.

Objednávky přijímá v pracovní dny od 7:00 do 14:00 hodin pan Pavel Písek na tel. čísle: 725 339 330 nebo emailu: pisek@teplarna-cb.cz

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 11. 2. 2016

Přestože rok 2015 byl klimaticky nejteplejší za posledních 120 let, akciová společnost Teplárna České Budějovice v něm před zdaněním vytvořila zisk téměř 80 milionů korun, což je proti očekávání podnikatelského plánu víc asi o 12 procent. Vyplývá to z předběžných výsledků. Průměrná roční teplota dosáhla loni ve městě 10,51 stupňů Celsia. Průměr posledních 12 let pak činí 9,34 stupňů Celsia.

Firma se přitom musela vypořádat s řadou složitých situací, včetně nižšího celkového prodeje tepla a elektřiny, propadu cen vyrobené elektřiny i dopadů nové legislativy. „Nebýt změn, zahájených už před čtyřmi lety, kdy se razantně začaly snižovat provozní náklady a tepelné ztráty v rozvodné síti, dramaticky bychom to pocítili. Na plánovaný zisk, stanovený akcionáři, bychom prostě nedosáhli,“ vysvětluje Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Té tak k dobrému hospodaření pomohly masivní investice do nových, úspornějších technologií a horkovodů, financované i s pomocí získaných dotací a grantů.

„Jako manažery nás může těšit, že zvyšujeme akcionářskou hodnotu firmy, naše zákazníky pak, že jsme se loni i letos dokázali obejít bez významnějšího růstu cen tepla. To máme druhé nejlevnější v kraji mezi okresními městy a i v republikovém srovnání patříme mezi levnější teplárny. V Brně, Praze nebo Liberci se za tepelnou energii platí víc než v Českých Budějovicích,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Předběžné výsledky roku 2015 ukazují, že prodej tepelné energie v jihočeské metropoli, především díky teplé zimě, opět mírně o několik procent klesl. Teplárna meziročně vyrobila i méně elektrické energie. „Podnikatelské prostředí se v energetice zhoršuje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Proto je důležité držet náklady stále pod kontrolou napříč celou firmou a procesy řídit,“ uvedl Jaroslav Panoch.

Teplárně v tom pomáhá také nový komplexní systém vedení dat, včetně těch účetních. Dokumenty tedy už nejsou v papírové, ale pouze digitální podobě. To jí umožní se bez problémů vyrovnat také s oznámenými požadavky státní správy a ministerstva financí jako jsou kontrolní hlášení o placení DPH.

Českobudějovická teplárna v letech 2012 – 2015 proinvestovala na 780 milionů Kč, z nichž 640 milionů mířilo do ekologických staveb, především odsíření uhelných kotlů a náhrady parovodních rozvodů horkovodními. „Odsíření, na rozdíl od horkovodů, sice nepřináší dlouhodobý ekonomický efekt, pozitivně se ale promítne do porovnání meziročních nákladů, zejména na paliva jako je hnědé uhlí a zemní plyn, a umožní nám bezproblémový provoz teplárny i po roce 2016, kdy v Evropské unii začaly platit nové, přísné emisní limity,“ uzavřel Miroslav Houfek. Plných 212 milionů Kč přitom tvořily dotace, které teplárna získala z národních a evropských programů a grantů Evropské investiční banky.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.