úterý, 27. února 2018

Mimo to má k dispozici záložní kotle, aby bylo možné vždy reagovat na požadavky odběratelů

Teplárna ve městě vytápí přes 28 300 domácností a jejich počet s novou výstavbou bytových domů stále roste. Dále je na ni napojeno 218 firem a institucí.

Všem odběratelům je k dispozici dispečink teplárny, který během nepřetržitého provozu vyřídí stovky dotazů a žádostí. V českobudějovických ulicích jeho zaměstnanci najezdí na 30 tisíc kilometrů každý rok. Úkolem dispečinku je péče o bezproblémovou distribuci tepelné energie, aby zákazníci měli tepelnou pohodu, kterou očekávají.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Dispečink teplárny má k zákazníkům blízko, ročně vyřídí stovky dotazů

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 26. února 2018

Přes sedm tisíc preventivních kontrol výměníkových stanic, ale i stovky dotazů a požadavků zákazníků, loni vyřídil dispečink Teplárny České Budějovice, který je v provozu celý rok nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Zásahů, při nichž se řešily poruchy v bytových domech, ale byly jen tři desítky. Týkaly se zaslepení radiátoru, prasklého vodovodního potrubí či poruchy odpadu.

„Servisních zásahů u zákazníků je minimum. Většina se jich týká našich zařízení, abychom udrželi jejich technickou úroveň a vysokou spolehlivost,“ říká Pavel Musil, vedoucí dispečinku. Teplárna ve městě vytápí přes 28 300 domácností a jejich počet s novou výstavbou bytových domů stále roste.

Lidé nejčastěji volají, že jim doma nehřeje topení nebo neteče teplá voda. Dispečer, který má díky dálkové obsluze kompletní přehled o všech 272 stanicích teplárny, pak takové oznámení ověřuje podle udané adresy. „Jsou-li naše zařízení v pořádku, jde o závady přímo v domě či jeho výměníku. To na místo vyjede pohotovostní technik, aby situaci prověřil. Pokud se ale ukáže, že třeba vlastník domu přes noc neodebírá teplo, nic s tím neuděláme,“ vysvětluje Pavel Musil.

Pohotovost z teplárny vyjíždí na vyžádání operativně, například při poruchách, které by mohly způsobit další škody nebo ohrozit dodávky tepla jiným odběratelům. Služba je placená jen v případě, že poškozené zařízení nepatří teplárně.

Ročně její zaměstnanci najezdí v budějovických ulicích na 30 tisíc kilometrů. Hlavně právě při průběžných kontrolách a údržbě teplárenských zařízení. Jen výměníkových stanic je 147 a domovních předávacích stanic pak 125. K nim patří i tři centrální přenosové stanice. Všechny se na dálku řídí z dispečinku, který je součástí velína teplárny v Novohradské ulici. Společné pracoviště umožňuje, aby dispečeři mohli případné problémy operativně řešit s kolegy, starajícími se o výrobu tepla a elektřiny.

„Všechno je to o znalostech zařízení, zkušenostech a vlastně i orientaci ve městě, neboť síť našich výměníků a rozvodů je opravdu hustá. Na nějaké váhání v terénu není prostor ani čas,“ říká šéf dispečerů. Málo se to ví, ale budějovická teplárna dálkové ovládání výměníků zavedla jako jedna z prvních už v polovině 80. let.

Dnes využívá nejmodernější technologie a regulátory americké firmy Honeywell. Slouží k dálkovému řízení výměníkových a domovních stanic, a objeví-li se ve městě „chytré“ budovy, teplárna je začne obsluhovat prostřednictvím těchto „inteligentních“ regulátorů EagleHawk. Ty zde byly vyzkoušeny jako první v Evropě.

„Dobře fungující centrální vytápění představuje složitý systém. Jeho základem je bezporuchová výroba tepelné energie. Bez ní bychom nemohli existovat. My na dispečinku se zase staráme o její bezproblémovou distribuci, aby naši zákazníci měli tepelnou pohodu, kterou od nás očekávají,“ dodal Pavel Musil.

Počet výměníkových a domovních předávacích stanic přitom každým rokem roste, jak se distribuční síť rozšiřuje a modernizuje. Nyní měří 167 km. Z nich je 97 km parovodů, 23 km horkovodů a 47 km teplovodů.

Veřejnost má na webu teplárny k dispozici bezplatný vyjadřovací portál, přes který lze žádat o vyjádření k existenci sítí, dokumentaci pro územní a stavební řízení nebo k investičním záměrům. Platí přitom zásada, že teplárna připojí každý objekt, je-li to technicky a ekonomicky možné.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

čtvrtek, 1. února 2018

Sníží tak náklady na palivo i emise.

Na investice půjde v letech 2018 – 2019 zhruba 300 milionů korun, především právě do distribuční sítě, která se prodlouží o 6,2 kilometrů. Propojí tak stávající horkovodní síť do dalších částí města, jako jsou Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie. Horkovod v Suchém Vrbném bude měřit 3528 metrů a převážně nahradí dosluhující parovod, stejně jako v Havlíčkově kolonii, tam se bude jednat o horkovodní potrubí v délce 1382 metrů.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Teplárna síť horkovodů rozšíří o dalších šest kilometrů. Sníží tím náklady na palivo i emise

Režim celé obrazovky

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. ledna 2018

Síť horkovodů v Českých Budějovicích se během letošního a příštího roku prodlouží o dalších 6,2 kilometrů a celkem bude měřit už 30 kilometrů. Počítá s tím podnikatelský plán společnosti Teplárna České Budějovice. Investice vyjdou na 300 milionů korun, Zlevnit je mohou národní a evropské dotace, o něž firma žádá. Z nich lze pokrýt až 30 procent ceny, tedy 90 milionů Kč. Loni na tyto práce teplárna z dotací získala celkem 77 milionů korun.

„Moderní distribuční systém nahradí už nevyhovující parovody ve čtvrtích Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie. Zhruba 900 metrů pak bude zcela nových a na dálkové vytápění napojí vznikající bytový komplex v ulici Na Zlate stoce ve čtvrti Čtyři Dvory,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

Investice opět významně sníží náklady na palivo, protože díky poklesu ztrát tepla v sítích se ho spálí podstatně méně. Celkem se tak, díky všem těmto opatřením a souvisejícím provozním optimalizacím, uspoří přes 200 terajoulů tepla ročně. Tím objem vyprodukovaných emisí klesne zhruba o 140 tun ročně.

Práce budou probíhat zpravidla mimo topnou sezonu, tedy hlavně v letních měsících. Prvním na řadě je dokončení čtyřsetmetrového horkovodního propoje Dvořákova – Mánesova – Novohradská, který spojí současný horkovodní systém města se zdrojem v Novohradské ulici. Součástí prací bude také odbočka z páteřního vedení pro navazující horkovod do Suchého Vrbného. Ten bude měřit 3528 metrů a povede většinou v trase dnešního parovodu.

Horkovod do Havlíčkovy kolonie bude měřit 1382 metrů a po vyvedení z teplárny povede ulicemi Vrchlického nábřeží, Polní, Luční, Čechova, Budovcova a Roháče z Dubé.

Rozsáhlý horkovodní systém bude nově napájen horkou vodou přímo ze zdroje umístěného v areálu teplárny na Novohradské ulici. Zde proto bude během letošního roku postavena nová horkovodní stanice s výkonem až 60 MWt.

K jejímu provozu se bude podle Martina Žahourka využívat emisní pára z neregulovaného meziodběru modernizované turbíny TG 6, a to zejména v letním a přechodném období. „Veškerá výroba elektřiny na upravené turbíně tak bude nově v tzv. kogeneračním režimu,“ dodal.

V současné době distribuční síť teplárny v Českých Budějovicích měří 164 km, z nichž je 97 km parovodů, 23 km horkovodů a 44 km teplovodů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

pondělí, 22. ledna 2018

Za dva roky by mělo teplo z Jaderné elektrárny Temelín zásobovat třetinu krajského města

Napojením budějovické teplárny na dálkový teplovod z Temelína získá krajské město, jako jediný vlastník teplárny, možnost lépe reagovat na nepředvídatelný vývoj evropské a české energetiky. Měnící se podnikatelské prostředí energetice založené na spalování hnědého uhlí příliš nepřeje a příklon k novým technologiím lze sledovat již řadu let.

Rozložením zdrojů bude možné zajistit obyvatelům Českých Budějovic a firmám, které zde působí, stabilní ceny i dodávky tepelné energie, a to je cílem koncepce podnikatelské činnosti teplárny Strategie 2040.

Více o problematice v otázkách a odpovědích, které vyšly v Českobudějovickém deníku 16. ledna. Na otázky čtenářů odpovídá místopředseda představenstva teplárny Ing. Tomáš Kollarczyk, MBA.

pátek, 1. prosince 2017

Od včerejšího dne je ceník 2018 zveřejněn.

Vydaný ceník tepla na rok 2018 potvrzuje trend předchozích let, kterým je tvorba stabilních cen. Změnu ceny tepla v roce 2018 by tedy českodudějovické domácnosti vytápěné centrálně Teplárnou České Budějovice neměly významně pocítit. Od ledna za něj zaplatí 517,90 Kč za gigajoul bez DPH, tedy meziročně o tři koruny víc, s daní se bude jednat o částku 595,60 Kč.

Kromě ceny tepla ale o konečných nákladech na vytápění rozhodne především počasí, protože je rozdílná spotřeba tepelných energií během mírné zimy oproti té, kterou provázejí mrazy.

Vydaná tisková zpráva:

Ceny tepla se příští rok v Českých Budějovicích prakticky nezmění

čtvrtek, 30. listopadu 2017

Teplárna patří mezi subjekty zapojené do systému ochrany prvků kritické infrastruktury.

Krizový štáb kraje zasedne v rámci cvičení Blackout 2017. Od 4. do 5. prosince proběhne simulace rozsáhlého výpadku elektřiny na území Jihočeského kraje.

Termín cvičení v zimě nebyl vybrán náhodou. Scénáře se snaží reálně popsat možné důsledky rozsáhlého přerušení dodávek energií obyvatelům kraje a krajského města. Prověří se postupné řešení situace stejně jako komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na zvládnutí krizového stavu. V zimním období je rychlé obnovení dodávek energií zásadní.

Cílem cvičení bude zmapovat možnosti a jednotlivé kroky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva v této situaci. Zkušenosti se skutečným vícedenním výpadkem elektřiny má jen několik zemí, ale proces obnovy provozu základní infrastruktury a návrat k běžnému životu společnosti je vždy složitý a čas hraje nejdůležitější roli. Rizika blackoutu vzhledem k živelným pohromám, výkyvům v elektrické síti a dalším nebezpečím u nás reálně existují. Postupy a předpoklady situace, kdy nesvítíme, neteče voda, nefungují lokální zdroje tepla, televize, rádio ani telefony a další životně důležité věci, jsou připraveny.
Teplárna České Budějovice je jedním ze subjektů, které se v případě blackoutu zapojí do systému ochrany prvků kritické infrastruktury a zajistí dodávky tepelné energie dle stanovených priorit. Povinnosti, vyplývající z jejího strategického postavení, je připravena plnit a s krizovým štábem aktivně spolupracovat.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. listopadu 2017

Za teplo v roce 2018 zaplatí českobudějovické domácnosti 517,90 Kč za gigajoul bez DPH, tedy meziročně o tři koruny víc. S touto daní to bude 595,60 Kč. Pro průměrnou domácnost, která ročně spotřebuje zhruba 25 gigajoulů tepelné energie za vytápění a ohřev teplé vody, to nebude představovat výrazný zásah do rodinných rozpočtů. Její výdaje vzrostou za rok o 75 Kč bez daně, s daní pak o 86,25 Kč. To znamená přibližně o 7 Kč měsíčně.

„Reagovali jsme především na zvýšení vynucených nákladů na emisní povolenky o téměř 40 procent. Tyto vlivy ale do spotřebitelských cen přenášíme jen částečně. Eliminujeme je řadou dlouhodobých opatření, která zvyšují efektivitu naší výroby a provozu distribuční sítě. Nejvýznamnějším faktorem je nahrazování parovodů horkovody, které snižují tepelné ztráty při distribuci a tedy i spotřebu paliva,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice. Ta ceny tepelné energie proti letošnímu roku zvýší v průměru o 0,75 procenta, což v porovnání s ostatními druhy energií znamená pouze mírný růst, který je pod úrovní inflace

Hlavním důvodem je již zmíněný nákup emisních povolenek za vypouštění oxidu uhličitého CO2, které musí teplárna odevzdávat v souladu s evropskou legislativou. Jejich cena meziročně velmi významně vzrostla. Bezplatný příděl povolenek se přitom každoročně snižuje, a chybějící povolenky se musí dokupovat.

Na tento vývoj reaguje nedávno schválená strategie rozvoje teplárny do roku 2045. Ta si mimo jiné klade za cíl omezit vliv těchto nepředvídatelných externích vlivů, daných evropskou či národní legislativou, na ceny tepla. Proto předpokládá snížení spotřeby uhlí o třetinu a jeho nahrazení tepelnou energií dodávanou prostřednictvím dálkového horkovodu, který do začátku topné sezony 2020/21 přivede společnost ČEZ ze své elektrárny v Temelíně do Českých Budějovic. Tím klesne i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. Zvýší se tak stabilita ceny tepla dodávaného z centrálního zdroje vytápění při zachování komfortu všech zákazníků. Navíc dojde k dalšímu zlepšení životního prostředí ve městě.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

úterý, 14. listopadu 2017

Rada města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny, dokument 13. 11. schválila.

Tento komplexní dokument dává teplárně jasnou perspektivu na příštích více než dvacet let. Detailně mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro oblast teplárenství.

Ze dvou variant Strategie, „ryze uhelné“ a „kombinované“, akcionář vybral a schválil druhou. Ta významně diverzifikuje zdroje a snižuje závislost na hnědém uhlí, které je dosavadní 100% vstupní surovinou pro výrobu. Diverzifikace spočívá jednak v zahájení odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) a pak i v možnosti využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu.

Strategie se současně zabývá bezpečností dodávek energií, na kterou klade zvláštní důraz, cenovou stabilitou produktů, dále zvýšením komfortu služeb pro zákazníky a v neposlední řadě zlepšením životního prostředí ve městě.

Teplárna nyní dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí v jihočeské metropoli.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Rozhodnuto: teplárna má strategii na dalších dvacet let