ČESKÉ BUDĚJOVICE, 14. listopadu 2017

Českobudějovická teplárna nakročila do nové éry. Napojením své horkovodní sítě na zamýšlený horkovod vedoucí z Jaderné elektrárny Temelín (ETE) do krajského města sníží závislost na uhlí a tím i jeho spotřebu až o 80 tisíc tun za rok. Do ovzduší tak nevypustí asi 80 tisíc tun oxidu uhličitého. Jde o klíčové body Strategie 2040, kterou včera schválila rada města jako jediný akcionář teplárny.

„Jde o důležité rozhodnutí, které firmě dává jasnou vizi dlouhodobého rozvoje. České Budějovice si tím do budoucna zajišťují bezpečné dodávky čistých energií za stabilní ceny,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Ze dvou variant, „ryze uhelné“ a „kombinované“ akcionář vybral a schválil druhou. Ta zahrnuje i dodávky tepelné energie prostřednictvím horkovodu z ETE od topné sezony 2020/2021. Tím o třetinu klesne dosavadní spotřeba hnědého uhlí a tedy i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů. Sníží se rovněž platby za skládkování těchto odpadů či nákup emisních povolenek. Tedy i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro uhelné zdroje.

Strategie rovněž do budoucna předpokládá využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Toho se v okrese České Budějovice ročně vyprodukuje asi 60 tisíc tun. Z něho by mohlo vzniknout 30 až 33 tisíc tun TAP. Tím by se dál snížila závislost teplárny na jednom dominantním palivu.

Přijaté rozhodnutí také znamená, že retrofit dosluhujícího uhelného kotle K12 se současným výkonem 150 tun páry za hodinu se zlevní. Jeho výkon se do roku 2021 totiž bude moci snížit na přibližně 55 t/h. I tato kapacita bude v kombinaci s dalšími zdroji teplárny dostačující pro zajištění stabilních dodávek čistého tepla zákazníkům. Kotel K10 na zemní plyn bude využíván jako záložní zdroj. O využití biomasy koncepce neuvažovala, neboť již nemá podporu státu a trh nezaručuje její dostatek.

Horkovod z ETE

Podle člena představenstva Martina Žahourka by zamýšlený horkovod měřil 25,9 km a firmu ČEZ jako investora by vyšel na zhruba 1,3 miliardy Kč včetně technických úprav v areálu elektrárny. Výškový rozdíl trasy vyžaduje tři čerpací stanice: v ETE, u obory v Hluboké nad Vltavou a na sídlišti Vltava v současné CPS 2. Zde vznikne i předávací místo. Horkovod má být postaven do roku 2020 a tepelnou energii dodávat plných 22 let až do roku 2042. Návrh smlouvy počítá s roční dodávku 750 TJ tepla.

Investice za stamiliony

Schválený koncepční dokument Strategie 2040 na 190 stranách mapuje aktuální stav technického vybavení, analyzuje budoucí vývoj hlavních faktorů ovlivňujících hospodaření společnosti, vyhodnocuje jednotlivé varianty a modeluje jejich vliv na provoz teplárny v době, kdy jí během několika let čekají významné investice. Ty podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva, spadají zvláště do období let 2020 – 2025 a půjde o stamilionové částky vložené do výrobních bloků. V první řadě o retrofit kotle K12, ale také o generální opravu druhého tahu kotle K11 v roce 2020 a následně i retrofit tohoto kotle po roce 2029.

„Bude to mít logicky dopad do podnikových financí. Ekonomický model, včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že proměnu výrobního zařízení teplárna zvládne a bude připravena na příštích minimálně dvacet let stabilního a ekologického provozu,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Podle představitelů teplárny jsou hlavními cíli nové koncepce zejména zajištění bezpečných a komfortních dodávek produkované páry, horké vody či chladu zákazníkům za dobré a stabilní ceny. To vše při dodržování evropské a státní legislativy a zlepšování životního prostředí v krajském městě a jeho okolí.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

pondělí, 6. listopadu 2017

Zastupitelstvo doporučilo Radě města schválení této koncepce. Město České Budějovice je jediným akcionářem teplárny

Předkládaná vize se zaměřuje na omezení spotřeby uhlí o jednu třetinu, využití horkovodu z Temelína a možnou přípravu na energetické využití komunálního odpadu. Vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna má Strategii 2040: omezí uhlí, využije horkovod z Temelína a bude se připravovat na energetické využití komunálního odpadu

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 6. listopadu 2017

O teplo za stabilní ceny by v Českých Budějovicích neměla být do budoucna nouze. Postarat se o to má nová koncepce podnikatelské činnosti teplárny nazvaná Strategie 2040, kterou dnes projednali zastupitelé města.

„Jde o komplexní dokument, který mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla a dává teplárně jasnou perspektivu na více než dvacet let. Snižuje závislost na uhlí. Navíc významně diverzifikuje zdroje a to jak zahájením odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) tak i možností využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Zároveň klade důraz na bezpečnost dodávek energií, zvýšení komfortu zákazníků a další zlepšení životního prostředí ve městě,“ říká Václav Král, předseda představenstva firmy, která nyní v jihočeské metropoli dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí.

Právě napojení teplárny na dálkový horkovod, který společnost ČEZ přivede ze své elektrárny v Temelíně do Českých Budějovic, se stalo jedním z pilířů nové strategie. Jeho využití sníží dosavadní spotřebu hnědého uhlí o třetinu. Tím klesne i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. Dodávky tepelné energie z horkovodu měřícího necelých 26 kilometrů má teplárna podle návrhu smlouvy začít využívat v topné sezoně 2020/2021.

„Teplárna České Budějovice musí v příštích letech provést zásadní investice do výrobních zdrojů, kdy první v řadě je retrofit kotle K12. Ve finančních výhledech počítáme také s řadou nezbytných oprav jak běžných, tak generálních. Proto vlastníkovi navrhujeme ustoupit od mnoho let nastavené a uplatňované dividendové politiky. Výhledový ekonomický model včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že zásadní a velmi nákladnou proměnu výrobních kapacit za nová zařízení Teplárna České Budějovice zvládne. Společnost tak bude v příštích letech významně zhodnocena a připraví se na dalších minimálně 20 let stabilního a ekologičtějšího provozu dodávajícího „čisté teplo bez starostí“, jak říká náš firemní slogan.“ dodává Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Využití horkovodu z elektrárny Temelín pokryje nejen třetinu tepla potřebného k vytápění domácností a firem, ale zlevní i plánovanou modernizaci dožívajícího uhelného kotle K12.

„Nově by se měl jeho výkon snížit na cca 35 % stávajícího výkonu. I tak bude celková kapacita výrobních zdrojů pro teplárnu a její zákazníky dostačující.“ říká Martin Žahourek, člen představenstva a dodává: „Ve vybraných částech města naše strategie nadále počítá se snižováním ztrát ve výrobě i distribuci tepla a s pokračováním rozvojových projektů konverzí dnes již předimenzovaných parovodů na komfortnější a především podstatně úspornější horkovody. Stejně tak počítáme se zachováním páteřních parovodů potřebných k zabezpečení dodávek tepelné energie ve formě páry zejména pro průmyslové odběratele.“

Kotle na zemní plyn bude teplárna provozovat pouze jako rezervu pro případ výpadku dodávek z ETE či pokrytí nenadálé potřeby tepla.

Strategie 2040 se zabývá také možnostmi energetického využití TAP, které by přispělo k dalšímu rozšíření palivového mixu v teplárně. Evropská unie totiž rozhodla, že komunální odpad ve stávající podobě nebude možné po roce 2024 ukládat na skládky vůbec či za velmi vysoké ceny. Proto je záměrem města a společnosti FCC z tohoto odpadu vyrábět lokální palivo (TAP). „Po přibližně roční intenzivní práci našeho projektového týmu máme prozkoumány hlavní aspekty této problematiky a jejich případný dopad na hospodaření teplárny. Přesto jsme však stále prakticky na začátku. Neznáme novelu zákona o odpadech a související vyhlášky. Získaná data potřebujeme zpřesňovat. Průběžně také musíme ověřovat proveditelnost tohoto projektu a jeho výhodnost pro občany města České Budějovice. Bude to jistě téma i několika následujících let, která věnujeme vyhodnocování vlivu stavby na životní prostředí, územnímu a stavebnímu řízení a mnoha dalším krokům. Tedy i schválení finální podoby monobloku na spalování TAP. Pro budoucnost teplárny, města a Jihočeského kraje je velmi důležité a zodpovědné, aby strategické rozhodnutí i v této oblasti bylo učiněno co nejdříve,“ uvedl Václav Král.

Předkládaná vize vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny. Finální projednání Strategie 2040 proběhne za týden na Radě města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny. Zastupitelstvo města dnes doporučilo schválení této koncepce.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

Režim celé obrazovky

úterý, 17. října 2017

29. listopadu uplyne 110 let od podpisu smlouvy o vzniku parní elektrárny, ze které později vznikla teplárna

Od padesátých let se mohou České Budějovice těšit ze soustavy “centrálního zásobování teplem”. Původně byla na místě dnešní teplárny vybudována parní elektrárna a plnila jinou strategickou funkci. Zahájila provoz 8. února 1909 a vyráběla elektřinu pro městské osvětlení a pohon zamýšlené městské elektrické tramvaje. Do té doby se ještě uvažovalo o tramvaji parní nebo tažené koňmi. Elektrárna se zároveň stala i zdrojem energie pro soukromé průmyslové a živnostenské podnikání. Byl to významný impuls k rozvoji města.

Parní elektrárna byla vybudována za městem a to tak, aby nepoškozovala životní prostředí města (nebyla hlučná a měla malý úlet popílku, protože spalovala kvalitní tříděný mostecký ořech). Pro provoz a chlazení využívala vodu z Mlýnské stoky, tu ohřívala, a tak se mohla veřejnost v letních měsících těšit z příjemnějšího koupání u jejího výtoku.

V padesátých letech se dosluhující elektrárna proměnila v teplárnu. Průmyslové firmy a společnosti, které úspěšně působí na území Českých Budějovic již desítky let, se mohly rozvíjet právě díky této skutečnosti.

Dnešní teplárna dodává teplo a teplou vodu do více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí, provozuje 97 kilometrů parovodů a 25 kilometrů horkovodů a patří mezi významné městské teplárny v zemi.

Více čtěte v aktuální tiskové zprávě:

Nejprve elektrárna a pak teplárna. Před 110 padlo klíčové rozhodnutí

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 17. října 2017

Koncem listopadu to bude rovných 110 let, co město České Budějovice uzavřelo 29. 11. 1907 smlouvu s vídeňskou firmou Internationale Elektrizität Gesellschaft o stavbě a provozu parní elektrárny, z níž později vznikla teplárna. Ta dnes v jihočeské metropoli dodává teplo a teplou vodu do více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí, a patří mezi významné místní firmy a zaměstnavatele.

„O výstavbě „elektrického závodu“ přitom bylo rozhodnuto už v roce 1901, ale protože zde byla prosperující městská plynárna, radní nechvátali,“ zmiňuje okolnosti historik Milan Binder. Za nejvhodnější místo pro stavbu byl vybrán jihovýchodní okraj města, daleko od centra u silnice na Nové Hrady. Bylo sem možné přivést železniční vlečku na dopravu uhlí i přivaděč vody z Mlýnské stoky, zásobované řekou Malše.

„Elektrárna s výkonem pouhých 700 kW zahájila provoz 8. února.1909 a vyráběla elektřinu pro městské osvětlení a pohon zamýšlené městské elektrické tramvaje. Do té doby se totiž ještě uvažovalo o tramvaji parní nebo tažené koňmi. A elektrárna se stala i zdrojem energie pro soukromé průmyslové a živnostenské podnikání. Byl to prostě významný impuls k rozvoji města,“ dodává známý publicista, systematicky mapující zdejší dějinné události.

V teplárnu se už stárnoucí elektrárna proměnila až v roce 1948, kdy dodala první teplo do parovodní sítě. Ta se začala připravovat v roce 1946 a o rok později i stavět. Nejprve vznikla větev Jih a Východ, pak Západ (1951) a Sever (1963). Vždy vedly do klíčových průmyslových podniků, jako byla tužkárna Koh-i-noor, papírny (Bupak), smaltovna Sfinx, pivovar Budvar, strojírny Motor, mlékárna (Madeta) nebo vojenská a všeobecná nemocnice či výtopna státních drah. Na přelomu 50. a 60. let se začaly stavět parovody pro bytovou zástavbu a v roce 1960 už vyhřívaly první paneláky Experiment a Koldům. O rok později byl dokončen parovod Město, který vedl ulicemi Dukelská, Česká a Pražská.

„Se zásobením domácností se v roce 1946 ještě nepočítalo, neboť ústřední topení tehdy měla jen dvě procenta bytů,“ doplňuje Milan Binder. Dálkové vytápění, jak se mu začalo říkat, tedy přišlo na řadu až s rozvojem hromadné bytové výstavby. V roce 1963 bylo přivedeno na Palacké náměstí a Skuherské, Husovy a Riegrovy ulice.

To už se stavěla i nová teplárna. Ta se vedle staré elektrárny začala sice plánovat v roce 1949, ale dalších 13 let trvalo, než se v roce 1962 začala opravdu budovat. Její první kotel byl spuštěn v roce 1965. Tím skončilo letité provizorium a mohlo začít postupné rozšiřování soustavy „centrálního“ zásobování teplem. Milníkem se stal rok 1985, kdy byly parovody dovedeny na sídliště Máj a prakticky pokryly město.

Dnešní teplárna řeší nové výzvy

Od té doby se ale hodně změnilo. Tradičně vyráběná pára, která je klíčovým zdrojem energie zejména pro průmysl, zůstává jedním ze dvou hlavních produktů teplárny. Tím druhým, novějším, je tepelná energie dodávaná horkovody především pro bytový sektor v podobě tepla a teplé vody. Dobu parovodů tak střídá éra horkovodů. Ty jsou zejména pro sídliště provozně úspornější a efektivnější. Mění se i celá podnikatelská koncepce teplárny, navazující na bohatou historii. Její jediný akcionář město České Budějovice musí rozhodnout o další strategii. Co s dosluhujícím hnědouhelným kotlem K12 z roku 1979. Zda co nejvíc snížit jeho výkon, tedy i spotřebu hnědého uhlí, a využít nabídku společnosti ČEZ na dodávky tepelné energie z elektrárny Temelín. A také, zda a jak pokračovat v zamýšleném energetickém využívání tuhých alternativních paliv vyráběných ze směsného komunálního odpadu.

„Pro budoucnost teplárny, stabilitu ceny tepla a životní prostředí ve městě to jsou klíčová rozhodnutí. Při zatím nepředvídatelném vývoji energetiky v Česku a vlivech, které na ni dopadají z Evropské unie, naprosto zásadní,“ říká Václav Král, předseda představenstva, které koncepci sahající až do roku 2040 se svým týmem připravovalo. Rozhodovat o ní budou zastupitelé města a v posledním kroku rada města, která po odchodu zbylých minoritních akcionářů z teplárny, přebrala funkci valné hromady.

„Obdobný případ, jakým by byly dodávky z Temelína, teplárna už v minulosti zažila, když nakupovala teplo z teplárny Mydlovary. Kvůli tomu se také na sídlišti Vltava vybudovala předávací stanice. Pokud bude Strategie 2040 přijata, stanice CPS2 opět sehraje historickou roli a po modernizaci a rozšíření ji využijeme k připojení naší sítě na ETE,“ připomíná Václav Král jednu ze zapomenutých kapitol historie firmy.

Unikátní parovod, který spojil Mydlovary s Českými Budějovicemi, měřil 15,3 km a byl ve své době nejdelším v Československu. Měl průměr 500 mm a stavěl se v letech 1972 – 1974, kdy zahájil provoz. Páru do města dodával až do roku 2000, kdy elektrárna Mydlovary technicky dožila.

Dnes Teplárna České Budějovice provozuje 97 kilometrů parovodů a 25 kilometrů horkovodů a patří mezi významné městské teplárny v zemi.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

sobota, 16. září 2017

I přes chladné a deštivé počasí přišlo na prohlídku výroby a doprovodný program ve venkovních prostorách areálu kolem 4 000 lidí, stejně jako v loňském roce, kdy jsme se ovšem mohli těšit z téměř letního dne. Skupinové prohlídky startovaly v 9:30 hodin a pro velký zájem byly dopolední půlhodinové intervaly zkráceny na čtvrthodinové, aby se dostalo na všechny, kdo chtěli vidět na vlastní oči, jak se tepelná energie vyrábí a distribuuje.

Rezervační systém vstupenek na exkurze fungoval na webu teplárny měsíc před akcí, ale většina návštěvníků přišla spontánně.

Zábavná část dopoledne patřila rockové produkci Kamila Drába a ukázkám bojových umění a jumpingu členů Fight Clubu. Čas přes poledne vyplnila kapela Rokeři, v odpolední části pak Trio Traktůrek. Děti po celý den tvořily ve výtvarném ateliéru, jezdily lanovou dráhu, soutěžily, a pokud to dovolilo počasí, užily si i skákací hrady. Pro zájemce byly kromě prohlídek výroby připraveny v různých částech vnějšího areálu zajímavé prezentace partnerů akce. Společnost E.ON představila elektromobil Tesla, k vidění byly ukázky z práce městské policie, hasičů i Českého červeného kříže, zástupců BESIP, Zoo Hluboká nebo sokolníka Radka Staňka.

Během dne jezdil mezi teplárnou a lokomotivním depem na českobudějovickém železničním nádraží historický parní vlak z padesátých let s lokomotivou Štokr, která byla v teplárně poprvé a byla velkým lákadlem pro všechny věkové kategorie návštěvníků. V depu čekal cestující další program, tentokrát spojený se Dnem otevřených dveří ČD Cargo.

6. ročník této již tradiční akce je za námi a zájemci viděli nejen jak tepelná energie vzniká, ale co s ní všechno souvisí.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 14. září 2017

Především prohlídku výrobních prostor, ale i spoustu zábavy na volném prostranství areálu na Novohradské ulici, nabídne Teplárna České Budějovice v sobotu 16. září, kdy už pošesté v řadě pořádá Den otevřených dveří. Ten potrvá od 9 do 17 hodin.

„Setkávání s veřejností, tedy i mnoha našimi zákazníky, je pro nás velmi důležité. Ve městě teplo a teplou vodu dodáváme do více než 28 tisíc domácností a 218 společností, což už je velké číslo. I díky stabilním cenám a vysoké kvalitě našich služeb počet odběratelů stále roste. Proto jsme rádi, když lidé vidí, jak se tepelná energie vyrábí i přepravuje, a co s ní všechno souvisí,“ říká Václav Král, předseda představenstva.

Skupinové prohlídky výrobních provozů začnou v 9:30 a potrvají až do 16:30 hodin. Lze se na ně přihlásit prostřednictvím webu teplárny nebo přímo během akce. „Návštěvníky zavedeme do míst, kam se běžně veřejnost nedostane. K vidění tak bude například náš centrální dispečink, odkud se řídí výroba i distribuce tepla ve městě, nebo jedna z našich turbín, zajišťujících kogenerační výrobu elektřiny. A protože při nepřetržitém provozu jsou i soboty u nás pracovní, poběží vše doslova v přímém přenosu,“ říká organizátorka Bohdana Kollerová, z útvaru vnějších a vnitřních vztahů a marketingu teplárny. Součástí atraktivní prohlídkové trasy energetických provozů bude rovněž zařízení odsíření uhelných kotlů, které bylo uvedeno do provozu koncem roku 2015 a které přispělo k výraznému snížení emisí.

Zábavná část bude dopoledne patřit rockové produkci Kamila Drába a ukázkám bojových umění a jumpingu členů Fight Clubu. Čas přes poledne vyplní kapela Rokeři, na níž v odpolední části naváže Trio Traktůrek. Děti se mohou po celý den těšit na výtvarný ateliér, lanovou dráhu, soutěže s odměnami, skákací hrady nebo balónky. Pro zájemce budou kromě prohlídek výroby připraveny v různých částech vnějšího areálu zajímavé prezentace partnerů akce. Společnost E.ON představí elektromobil Tesla, k vidění budou ukázky z práce městské policie, hasičů i Českého červeného kříže, zástupců BESIP, Zoo Hluboká nebo sokolníka Radka Staňka.

Během dne bude mezi teplárnou a lokomotivním depem na českobudějovickém železničním nádraží jezdit historický parní vlak, kterým lze přijet i odjet. V depu čeká cestující další program, tentokrát spojený se Dnem otevřených dveří ČD Cargo.

Podrobný program, včetně jízdního řádu parního vlaku, je k dispozici na firemním webu teplarna-cb.cz nebo jejím facebooku.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100% akcií město České Budějovice.

čtvrtek, 7. září 2017

Nová topná sezona v jihočeské metropoli tento týden začala.

V úterý se začalo s nahříváním centrální předávací stanice a do pátku tak budou roztopena odběrná místa po celém městě. Zimní provoz tím může být kdykoliv zahájen, záleží potom na zákaznících, jak budou možnost přitápění využívat.

Začátek topné sezony určuje vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní se dodávka tepelné energie po 1. září zahájí, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila. Otopné období trvá od 1. září do 31. května následujícího roku. Vždy tedy záleží na počasí. Loni byla topná sezona zahájena 21. září, v předešlých letech už 9. a 3. září.

Více čtěte v tiskové zprávě:

Teplárna České Budějovice zahajuje zimní provoz

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. září 2017

Nová topná sezona v jihočeské metropoli pomalu začíná. „V úterý jsme začali s nahříváním centrální předávací stanice a do zítřka, tedy pátku, roztopíme odběrná místa po celém městě. Zimní provoz tím můžeme kdykoliv zahájit,“ popisuje aktuální stav Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Začátek topné sezony určuje vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní se dodávka tepelné energie po 1. září zahájí, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila. Počasí tedy má hlavní roli. Loni se tak stalo 21. září, předtím už 9. a 3. září.

Jak upozorňuje Martin Žahourek, člen představenstva, v řadě bytových domů mají obyvatelé teplo již v tuto chvíli k dispozici. „Vedle našich výměníkových stanic mají své domovní předávací stanice nebo regulace na vstupu do vlastního objektu také majitelé bytových domů. My jim teplo dodáme takříkajíc na patu domu, a je pouze na nich, kdy ho začnou využívat,“ poznamenává.

V Českých Budějovicích je na dálkové vytápění napojeno už přes 28 300 bytů a jejich počet stále roste především díky výstavbě nových bytových domů. „Pro investory, v tomto případě developery, jsme atraktivní cenou tepla i službami, které ho provázejí. Na tom nechceme ani do budoucna nic měnit,“ dodal Tomáš Kollarczyk. Ten pokládá péči o zákazníky za jednu z priorit.

Letošní novinkou je elektronický vyjadřovací portál, který teplárna spustila na svém webu. Zájemcům o připojení na dálkové vytápění umožňuje snadno a rychle získat základní informace o technických možnostech a podmínkách napojení, zejména zda v dané zájmové lokalitě má teplárna své sítě.

Součástí přípravy na novou topnou sezonu byla vedle pravidelné letní revize všech elektrických a strojních zařízení také výměna části zastaralých parovodů za horkovody, modernizace výměníkových stanic a opravy některých úseků potrubí teplé vody. Tím se předchází poruchám a snižují provozní ztráty a zvyšuje spolehlivost sítě.

O výrobě tepla a přípravě teplárny na novou sezonu se veřejnost více dozví 16. září, kdy se v hlavním závodě v Novohradské ulici již pošesté uskuteční Den otevřených dveří. Jeho součástí budou také organizované prohlídky výrobních provozů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.