ČESKÉ BUDĚJOVICE, 19. dubna 2016

Nové obchodní centrum IGY2, jehož stavba na rohu Pražské a Pekárenské ulice byla dnes v Českých Budějovicích slavnostně zahájena, bude teplem zásobovat akciová společnost Teplárna České Budějovice. Půjde zhruba o 3 500 gigajoulů za rok.

„S investorem jsme jednali od samého počátku plánování tohoto projektu IGY2 a jsme rádi, že se nám vše podařilo dotáhnout až do podoby smlouvy o dodávkách tepelné energie,“ uvedl Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Ta tak navazuje na dosavadní spolupráci, která začala už v roce 2003, kdy s tehdy novým obchodně společenským centrem IGY uzavřela smlouvu o dodávce tepelné energie v objemu zhruba 6 tisíc gigajoulů za rok. „Po dokončení rekonstrukce IGY1 se dosavadní odběr tepla zvýší o dalších zhruba 800 gigajoulů,“ doplnil Martin Žahourek.

Teplárna zároveň dodává teplo i do nedalekého čtyřhvězdičkového Clarion Congress Hotelu ze stejné vlastnické skupiny jako jsou obchodní centra IGY. Skupina CPI tak dnes patří mezi její největší zákazníky.

Potvrzuje se tak, že „centrální“ teplo je stále atraktivní a investoři mu ve městě velmi často dávají přednost před dalšími možnostmi. Popularitě pomáhá hlavně příznivá cena, bezpečné dodávky a doprovodné komplexní služby, které z něho dělají teplo bez starostí.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

čtvrtek, 31. března 2016

Letos se akce uskuteční 16. dubna

V Českých Budějovicích se do úklidu ulic, parků, chodníků a dalších míst pustí podle informací magistrátu kolem 40 dobrovolníků. Do projektu jsou zapojeny nejrůznější skupiny a organizace, které se budou snažit zbavit jihočeskou metropoli volně pohozených odpadků a černých skládek. Ty bohužel stále vznikají i přesto, že město umožňuje odpad ukládat do četných kontejnerů a sběrných dvorů.

Teplárna České Budějovice se k akci připojí stejně jako každý rok, její zaměstnanci vyčistí veškeré prostory v majetku společnosti a jejich okolí. Lidé vytvářejí černé skládky v málo frekventovaných lokalitách a k nim bezesporu patří i odkaliště teplárny v Hodějovicích, kde se ročně nashromáždí až několik set kilogramů odpadů. Obsluha odkaliště provádí pravidelný úklid několikrát do roka, ten jarní bývá nejkomplexnější. Zejména příjezdová cesta k areálu je bohužel oblíbeným místem nelegálních skládek, díky relativně snadné dostupnosti dopravními prostředky zde lidé ukládají i odpad velkoobjemový. Jeho likvidaci provádí teplárna na vlastní náklady. Je velmi smutné, že pro některé osoby není problém zanechat odpadky kdekoli, v přírodě nevyjímaje. K tomuto účelu zřízené bezplatné služby města jim nic neříkají, životní prostředí je jim zřejmě lhostejné.

Naštěstí většině na pěkném okolí a přírodě záleží, ostatně podobné akce se pořádaly vždycky a jaro je pro ně nejvhodnější dobou. A pokud bychom hodnotili přístup Čechů k odpadovému hospodářství, tak ten se rozhodně zlepšuje. Podle aktuální statistiky společnosti EKO-KOM třídí odpad 72 % lidí, možná i proto, že k barevným kontejnerům mají v průměru jen 99 metrů. Jistě i vzdělávací osvětové kampaně v oblasti nakládání s odpady hrají pozitivní roli.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 23. března 2016

Hned tři nominace v soutěži Projekt roku 2015, který hledá nejlepší realizace v teplárenství, získala Teplárna České Budějovice. Mezi 16 projekty, které se ve čtyřech kategoriích dostaly do nejužšího finále, z něhož vzejde vítěz, to je nejvíc. Dvě nominace mají projekty Tepláren Brno, ostatní finalisté po jedné. „Teplárenské Oscary“ vyhlašuje Teplárenské sdružení České republiky, které výsledky oznámí 26. dubna v Hradci Králové.

„Je to uznání práce firmy a jejich zaměstnanců a bezesporu i vizitka města České Budějovice, jako akcionáře a sídla, kde centrální způsob vytápění má dlouholetou tradici. Pro ekonomiku firmy a bezpečné dodávky tepla to jsou všechno významné investice,“ říká mluvčí teplárny Zdeněk Zuntych.

Českobudějovická teplána má želízka v ohni v kategorii Snížení tepelných ztrát – přechod na horkovody za projekt nového horkovodu pro Pražské předměstí II. a III. etapa, v kategorii Modernizace a rozvoj dálkového zásobování teplem za připojení nových odběratelů při konverzi parních rozvodů a v kategorii Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pak za odsíření obou uhelných kotlů. Celkem na tyto projekty vydala přes půl miliardy korun i s využitím dotací z evropských a českých fondů a Evropské investiční banky.

Podle Petra Pelikána, vedoucího oddělení investic, bylo loni na Pražském předměstí místo dožívajících parovodů položeno 3,73 km horkovodů a vyměněna technologie 13 výměníkových stanic. Na ně bylo napojeno 4443 domácností a 188 nebytových jednotek. Díky investici za bezmála 99 milionů korun se snížením tepelných ztrát a zefektivněním rozvodného systému ročně uspoří 21 tisíc GJ tepla.

„Za první etapu tohoto projektu jsme v roce 2013 získali hlavní cenu právě my, a bylo by skvělé prvenství zopakovat,“ připomněl tři roky starý úspěch.

Modernizace sítě na Pražském předměstí přispěla i k nominaci v kategorii Nová připojení, neboť právě v této lokalitě se na centrální zásobování teplem napojilo 38 nových bytových jednotek a několik komerčních prostor s celkovým ročním odběrem téměř 3896 GJ tepla.

O odsíření za 472 milionů korun Petr Pelikán říká, že efekt z něho mají obyvatelé města a okolí, neboť se významně snížily hodnoty emisí SO2 a NOx, mířící do ovzduší, stejně jako teplárna. Té tato největší ekologická investice umožnila splnit novou evropskou a českou legislativu a tedy zajistit provoz na další období. Objem emisí oxidů síry SO2 postupně klesne na 15 procent předchozího stavu a o víc jak 20 procent zároveň klesne i objem emisí oxidů dusíku.

Teplárenské sdružení ČR seznamuje veřejnost s nejúspěšnějšími teplárenskými projekty od roku 2002. Cenou pro vítěze je již tradičně Křišťálový komín.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

středa, 16. března 2016

Teplárenské sdružení právě zveřejnilo nominace v soutěži Projekt roku 2015

Teplárně České Budějovice se podařilo nominovat do tří kategorií. Projekt nového horkovodu pro Pražské předměstí etapa II. a III. našel místo v kategorii “Snížení tepelných ztrát – přechod na horkovody”, v kategorii “Modernizace a rozvoj dálkového zásobování teplem” teplárna figuruje díky připojení nových odběratelů při konverzi parních rozvodů a konečně do nejobsazenější kategorie „Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší“ byla vybrána nejvýznamnější investice v dějinách teplárny, projekt odsíření obou uhelných kotlů K11 a K12.

Vítězové převezmou své křišťálové komíny na slavnostním večeru “Dnů teplárenství a energetiky” dne 26. dubna v Hradci Králové.

A jaké budějovické akce se vlastně v soutěži prezentují?

Kategorie: „Snížení tepelných ztrát – přechod na horkovody“, projekt: Nové horkovody na Pražském předměstí – 3,7 km za bezmála 99 milionů

Vedoucí oddělení investic teplárny Petr Pelikán vysvětluje: „Aby bylo možné snížit tepelné ztráty a zefektivnit celý rozvodný systém, vyměnilo se dosluhující parovodní potrubí za nové horkovodní. V roce 2015 se podařilo celý projekt konverze parních rozvodů a rozšíření horkovodní sítě na Pražském předměstí rozdělený na 3 etapy dokončit a uvést do provozu. Na nových 3,73 km horkovodních rozvodech v rámci II. a III. etapy (pozn. nominovány v katerorii jako společný projekt) byla vyměněna technologická zařízení 13 výměníkových stanic a na ně napojeno 4 443 domácností a 188 nebytových jednotek. Roční úspora tepla byla vyčíslena na 21 000 GJ. Za první etapu tohoto projektu jsme v roce 2013 získali křišťálový komín právě my a bylo by skvělé vítězství za jeho pokračování zopakovat.“

Kategorie: „Modernizace a rozvoj dálkového zásobování teplem“, projekt: Nová připojení při konverzi parních rozvodů 2015

V této kategorii se teplárna ocitla díky 38 nově připojeným bytovým jednotkám a několika komerčním prostorám s celkovým odběrem téměř 3 896 GJ, vše proběhlo v rámci výše uvedeného projektu v lokalitě Pražského předměstí.

Kategorie: „Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší“, projekt: Snížení emisí kotlů K11 a K12 za 472 milionů

Petr Pelikán k situaci před zahájením stavby odsíření říká: „V Teplárně České Budějovice byly provozovány dva plynové kotle K9 a K10 a dále uhelné kotle K11 a K12 (oba s parním výkonem 150 t/hod.). Uhelné kotle K11 a K12 neměly instalované zařízení pro odsíření spalin a snížení emisí NOx. Vzhledem k novým zákonným limitům emisí SO2 a NOx platným od roku 2016 bylo nutné u těchto kotlů vybudovat odsiřovací zařízení a zařízení na snížení emisí NOx.“ Pro odsíření byla zvolena metoda mokré vápencové vypírky s použitím mletého vápence jako reagentu, vedlejší produkt odsíření je tzv. “zahuštěná sádrovcová suspenze”. Součástí odsíření je míchací centrum pro výrobu certifikovaných materiálů, např. granulátu pro technickou rekultivaci. Výstupní hodnota koncentrace SO2 v suchých spalinách a koncentraci O2 6 % je maximálně 200 mg/Nm³. Pro snížení emisí NOx byly použity tzv. primární a sekundární opatření. Primární opatření spočívají v modifikaci spalování a jsou dosažena úpravami na kotli. Sekundární opatření bylo řešeno metodou nekatalytické denitrifikace (SNCR). Při této metodě je jako redukční činidlo, které je vstřikováno do spalovací komory kotle, použit vodný roztok močoviny. Výstupní hodnota koncentrace NOx na K11 v suchých spalinách a koncentraci O2 6 % je maximálně 200 mg/Nm³.

Celou tiskovou zprávu k nominacím v soutěži čtěte na:

O křišťálové komíny se utká šestnáct nominovaných projektů

pátek, 26. února 2016

Teplárny, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR, snížily vypouštěné emise na méně než pětinu oproti roku 1990

Již 25 let existuje Teplárenské sdružení ČR. Mapuje čtvrtstoletí, během kterého se členské teplárny pustily do významných investic v podobě ekologických projektů. Teplárny odsířily své uhelné zdroje, zmodernizovaly zařízení a zefektivnily provozy i distribuční sítě s cílem zásadně snížit množství vypouštěných emisí do ovzduší.

Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR, k tomu dodává následující informace: “Oproti roku 1990 se od 1. ledna 2016 při výrobě 1 GJ tepla v teplárnách, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR, vypustí méně než pětina původního množství emisí. Za uplynulé čtvrtstoletí dokonce díky výrazným úsporám při výrobě, distribuci i samotném vytápění a ohřevu vody klesla ekologická emisní zátěž při vytápění domácností z tepláren na méně než jednu desetinu. Při vytápění a ohřevu vody jednoho bytu teplem z ekologicky ošetřených uhelných tepláren se letos při průměrné spotřebě tepla 25 GJ vypustí do ovzduší ročně jen 100 gramů prachu. U starých domovních kamen a kotlů na uhlí to je podle použitého pevného paliva a způsobu provozování 23 až 92 kg prachu za rok. U nových ekologických kotlů na dřevo a uhlí je to sice několikanásobně méně, necelých 5 kilogramů na byt, ale dvougenerační rodinný domek vypustí stejně prachu jako na teplárnu napojený panelák s 96 byty.”

Více čtěte na: Teplárny dokončily ekologické projekty za miliardy

zdroj: Zpravodaj TS ČR č. 1/2016

čtvrtek, 11. února 2016

Technologie demineralizace je jednou z hlavních součástí úseku vodního hospodářství. Odběrné místo surové vody je z Mlýnské stoky.

Technicky vzato se demineralizací vody rozumí odstraňování veškerých ve vodě disociovaných solí, tedy kationtů a aniontů. Zjednodušeně řečeno odstranění téměř všech rozpuštěných látek. Vzhledem k další předúpravě vstupních vod, kde dochází k odstranění veškerých mechanických nečistot a biologického znečištění, je výstupní demineralizovaná voda z pohledu čistoty velmi blízko teoreticky dosažitelné chemické čistoty vody. Námi používaná technologie je nasazována v provozech s požadavkem velmi vysoké kvality vody s nízkou až nulovou el. vodivostí (jeden z kontrolních parametrů odkazující na dosaženou čistotu vody). Demineralizovaná voda na výstupu ze směsného filtru splňuje kvalitativní parametry podle ČSN 07 7403, 07 7604 pro napájecí vodu kotlů s pracovním tlakem 8MPa a vyšším, a ČSN ISO 3696 pro kvalitu vody pro analytické účely 2. stupeň jakosti a její kvalita je trvale kontinuálně sledována.

Z pohledu praktického přiblížení je tuto demineralizovanou vodu možno bez problémů využívat jako notoricky známou destilovanou vodu. Ve skutečnosti je námi produkovaná voda přibližně ještě 100x čistší než standardně vyráběná destilovaná voda.

Destilovaná voda je využívána zejména do chladicích okruhů strojů a zařízení v případě potřeby chemicky neutrální vody bez příměsí a rozpuštěných látek a dále např. do domácích i průmyslových zvlhčovačů vzduchu a čističů vzduchu, do autoakumulátorů, na ředění směsí do ostřikovačů, na přípravu směsí do chladičů, pro chemické účely nebo třeba do žehličky.

Demineralizovanou vodu prodáváme za 4 Kč/l bez DPH.

K odběru vody je potřeba vypsat objednávku s fakturačními údaji a dovést si vlastní nádoby.

Objednávky přijímá v pracovní dny od 7:00 do 14:00 hodin pan Pavel Písek na tel. čísle: 725 339 330 nebo emailu: pisek@teplarna-cb.cz

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 11. 2. 2016

Přestože rok 2015 byl klimaticky nejteplejší za posledních 120 let, akciová společnost Teplárna České Budějovice v něm před zdaněním vytvořila zisk téměř 80 milionů korun, což je proti očekávání podnikatelského plánu víc asi o 12 procent. Vyplývá to z předběžných výsledků. Průměrná roční teplota dosáhla loni ve městě 10,51 stupňů Celsia. Průměr posledních 12 let pak činí 9,34 stupňů Celsia.

Firma se přitom musela vypořádat s řadou složitých situací, včetně nižšího celkového prodeje tepla a elektřiny, propadu cen vyrobené elektřiny i dopadů nové legislativy. „Nebýt změn, zahájených už před čtyřmi lety, kdy se razantně začaly snižovat provozní náklady a tepelné ztráty v rozvodné síti, dramaticky bychom to pocítili. Na plánovaný zisk, stanovený akcionáři, bychom prostě nedosáhli,“ vysvětluje Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Té tak k dobrému hospodaření pomohly masivní investice do nových, úspornějších technologií a horkovodů, financované i s pomocí získaných dotací a grantů.

„Jako manažery nás může těšit, že zvyšujeme akcionářskou hodnotu firmy, naše zákazníky pak, že jsme se loni i letos dokázali obejít bez významnějšího růstu cen tepla. To máme druhé nejlevnější v kraji mezi okresními městy a i v republikovém srovnání patříme mezi levnější teplárny. V Brně, Praze nebo Liberci se za tepelnou energii platí víc než v Českých Budějovicích,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Předběžné výsledky roku 2015 ukazují, že prodej tepelné energie v jihočeské metropoli, především díky teplé zimě, opět mírně o několik procent klesl. Teplárna meziročně vyrobila i méně elektrické energie. „Podnikatelské prostředí se v energetice zhoršuje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Proto je důležité držet náklady stále pod kontrolou napříč celou firmou a procesy řídit,“ uvedl Jaroslav Panoch.

Teplárně v tom pomáhá také nový komplexní systém vedení dat, včetně těch účetních. Dokumenty tedy už nejsou v papírové, ale pouze digitální podobě. To jí umožní se bez problémů vyrovnat také s oznámenými požadavky státní správy a ministerstva financí jako jsou kontrolní hlášení o placení DPH.

Českobudějovická teplárna v letech 2012 – 2015 proinvestovala na 780 milionů Kč, z nichž 640 milionů mířilo do ekologických staveb, především odsíření uhelných kotlů a náhrady parovodních rozvodů horkovodními. „Odsíření, na rozdíl od horkovodů, sice nepřináší dlouhodobý ekonomický efekt, pozitivně se ale promítne do porovnání meziročních nákladů, zejména na paliva jako je hnědé uhlí a zemní plyn, a umožní nám bezproblémový provoz teplárny i po roce 2016, kdy v Evropské unii začaly platit nové, přísné emisní limity,“ uzavřel Miroslav Houfek. Plných 212 milionů Kč přitom tvořily dotace, které teplárna získala z národních a evropských programů a grantů Evropské investiční banky.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

Režim celé obrazovky

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 19. 1. 2016

A pak, že si české firmy neumí „sáhnout“ na dotace. Českobudějovická teplárna jich během let 2012 až 2015 získala v souhrnu za 212 milionů korun z evropských a národních fondů. Využila je na podporu svých investic, především těch ekologických. V její novodobé historii to je nový prvek, protože podobné zdroje financování dříve nevyužívala. Šlo o dotace ze SFŽP, Operačního programu Životní prostředí a o granty Evropské investiční banky.

Teplárna v letech 2012 až 2015 celkem proinvestovala 780 milionů korun, z toho 640 milionů do ekologizace provozu, především výměny zastaralých rozvodů tepla za nové a do odsíření uhelných kotlů.

„Cesta k dotacím nebývá vzhledem k náročnosti pravidel snadná, ale významně investice zlevňuje. Důležitá je proto už příprava. A to jak vlastní žádosti o dotaci, tak především celého investičního záměru. To je jednoznačně nejnáročnější a také nejdůležitější část každého projektu. Lze s nadsázkou říci, že čím kvalitnější příprava, tím procesně snazší získání dotace. A tohle naši zaměstnanci zvládli výborně, “ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Další dotace chce nyní firma získat na nové etapy modernizace teplárenského potrubí ve městě. Na roky 2016 a 2017 se například připravuje stavba horkovodního propoje z areálu teplárny v Novohradské ulici do výměníkové stanice Klaricova. Tato akce bude rozsahem a náročností zřejmě nejsložitější, neboť horkovod povede přes frekventované ulice jako je Rudolfovská, Lannova a Mánesova.

„Tím napojíme současný horkovodní distribuční systém přímo na vlastní teplárenský zdroj. To nám umožní podstatně zlepšit regulaci vlastní výroby tepelné a elektrické energie, dál ji zefektivnit a snížit distribuční ztráty,“ vysvětluje Martin Žahourek.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 15. 1. 2016

S mrazivějším počasím a klesáním rtuti na teploměrech si nelze nevšimnout hustého bílého „závoje“, valícího se z komína českobudějovické teplárny. Nejde však výhradně o kouř, ale především o vodní páru.

„Poměrně hodně lidí se na to ptá, protože náš komín je vidět téměř ze všech částí Budějovic. Ale je to skutečně především parní vlečka, která se stala nejviditelnější stopou nového odsíření uhelných kotlů,“ vysvětluje Martin Žahourek, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Nová technologie byla do provozu uvedena vloni v listopadu a teplárně umožňuje plnit přísné emisní limity. Pára vzniká, zjednodušeně řečeno, poté, co spaliny z kotlů odcházejí do elektrostatických odlučovačů, kde se zbaví tuhých látek. Pak míří do absorbéru spalin, jakési pračky, kde je „osprchuje“ množství speciálních trysek, rozstřikujících vápencovou suspenzi ve formě jemné mlhy. Zde se zachycují (absorbují) oxidy síry z kouřových plynů. „Spaliny se tedy vyčistí a nasytí vodní párou, která vzniká odpařením vody z vápencové suspenze,“ poznamenává Martin Žahourek.

Díky nové technologii českobudějovická teplárna razantně sníží objem vypouštěných emisí oxidů síry a dusíku do ovzduší ve městě a okolí. Emise oxidů síry SO2 klesnou na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně. O víc jak 20 procent se pak sníží emise oxidů dusíku.

Současně se zprovozněním odsíření se z komína přestal šířit i zvýšený hluk či svistot, který dočasně provázel stavbu odsíření, neboť se během prací změnily cesty vypouštěných spalin. Potvrdilo se tak očekávání, že absorbér spalin bude ve složité technologii působit rovněž jako tlumič hluku.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.