Zaměstnanci českobudějovické teplárny získali netradiční benefit v podobě roční předplatné jízdenky na linky městské hromadné dopravy. A protože ta je nově i součástí jihočeského integrovaného dopravního systému IDESKA, mají cestování zdarma také v příměstských vlacích a autobusech tarifní zóny 100. Ta vedle Českých Budějovic zahrnuje také nejbližší samostatné obce.

„Sdílená doprava je ekologická a společně s rozvojem další dopravní infrastruktury napomáhá k plynulosti silničního provozu na mnohde přetížených komunikacích,“ říká Václav Král, předseda představenstva městské teplárny.

Tento oblíbený motivační nástroj pro své zaměstnance teplárna vymyslela společně s vedením města a kolegy ze sesterského Dopravního podniku už v roce 2023. Letos však díky spuštění krajského projektu IDESKA získává nový rozměr a širší využití.

„Trolejbusy, elektrobusy, autobusy na stlačený zemní plyn či biometan a letos nově také vlaky a jízdní kola jsou symboly podobných hodnot, které se snažíme každodenně uplatňovat také my v komunitní energetice a oběhovém hospodářství,“ dodal Václav Král.

Připomněl přitom, že krajské město jako jediný akcionář teplárny i dopravního podniku myslí na kvalitu života svých občanů. Proto obě firmy neustále usilují o praktické zlepšování a jsou v tom příkladem ostatním společnostem i jednotlivcům.

Teplárna, která zaměstnává 237 osob, o svých krocích v oblasti životního prostředí, sociální odpovědnosti a řízení od roku 2023 každoročně informuje v Prohlášení o udržitelnosti podle evropských principů ESG (Enviromental, Social and Governance).

Havlíčkovu kolonii, která v Českých Budějovicích představuje nejhodnotnější soubor architektury prvé poloviny 20. století, obohatí projekt Nová Havlinda společnosti InvePRO develop. Vyroste na konci Čechovy ulice, v místě, kde stávala už dožilá kancelářská budova někdejšího Agroprojektu.

Místo ní vyrostou objekty kombinující bydlení, kanceláře a služby. Zastavěná plocha bude mít v souhrnu téměř 2500 metrů čtverečních, z toho 1500 metrů čtverečních je součástí 1. etapy. Dodavatelem tepla a teplé vody bude městská teplárna. Celkem půjde o zhruba 2 569 GJ za rok. Z toho 1. etapa předpokládá roční odběr 1 614 GJ tepelné energie.

Urbanistický koncept je založen na souboru tří bytových domů, které vytvářejí kompaktní městský blok s chráněným vnitřním prostorem, aktivním parterem a kvalitním veřejným prostorem.

Celý článek o tomto ambiciózním projektu vyšel v posledním Teplárenském zpravodaji:

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-56/

Už více než polovina tepla a teplé vody, které desítkám tisíc svých zákazníků loni dodala Teplárna České Budějovice, byla vyrobena z bezemisních a obnovitelných zdrojů. Při své návštěvě se o tom dnes přesvědčil i ministr životního prostředí Igor Červený.

„Doufám a věřím, že se podaří i díky Modernizačnímu fondu dokončit plánovanou transformaci českobudějovické teplárny už v roce 2029, a to spuštěním ZEVO. Na teplárenství je závislých více než 1,7 milionu českých domácností i část průmyslu a tento systém kogenerační výroby elektřiny a tepla lze úspěšně využít k dosažení cílů v oblasti životního prostředí,“ uvedl ministr.

Hnědé uhlí městská firma používá už jen k dokrývání potřebného výkonu v topné sezóně. Letos jeho spotřeba opět klesne, a to na zhruba 40 procent dříve spalovaného množství. Do roku 2030 pak jeho spalování teplárna ukončí definitivně.

Zásadní transformační kroky společnost vlastněná ze sta procent Statutárním městem České Budějovice zahájila v roce 2020. To byla zastupiteli přijata i Strategie pro zelené město, popisující jednotlivá opatření a investice.

Jak připomněl Václav Král, předseda představenstva teplárny, bez spolupráce s Ministerstvem životního prostředí ČR a Státním fondem životního prostředí, by tak ambiciózní technologická proměna nebyla v současném legislativním nastavení možná. „Decentralizovaná energetika v podobě kogenerační výroby v teplárnách představuje unikátní příležitost k uplatnění těch nejmodernějších postupů a nejčistších technologií, které zajišťují dodávky energií místním zákazníkům při dosažení maximálního komfortu služeb, a to za dobré ceny,“ dodal Král.

Českobudějovická teplárna od zahájení transformace postupně nahradila uhlí místně dostupnými zdroji bezemisní a obnovitelné energie prostřednictvím dálkového tepelného napáječe z Jaderné elektrárny Temelín od října 2023 a kotle na biomasu. Ten je v ostrém provozu od května 2025. Tyto, a další související projekty stály už více než 5 mld. Kč a prokazatelně se projevují v dalším zlepšení životního prostředí v hustě osídlené aglomeraci krajského města.

Zbytek uhlí bude vytěsněn po dokončení moderního zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto, které využije energetický potenciál odpadů, které desítky let končily bez využití na skládkách a způsobovaly ekologické problémy. Jeho stavba prověřená i Evropskou investiční bankou bude financována částkou přibližně 4,6 mld. Kč z Modernizačního fondu.

Právě díky symbióze s největší teplárenskou soustavou v jižních Čechách zajistí toto zařízení efektivní využití energetického potenciálu 160 tisíc tun odpadů ročně, což napomáhá k uplatnění principů cirkulární ekonomiky v každodenní praxi. Uvedení do provozu se plánuje před rokem 2030, kdy podle platné legislativy začne platit zákaz skládkování využitelných odpadů.

Srpnové číslo Teplárenského zpravodaje právě vyšlo, nabízí témata nejen o dění v městské teplárně.

Úvodní strana představuje Novou Havlindu, developerský ambiciózní projekt, který vyroste na konci Čechovy ulice v Havlíčkově kolonii a nabídne v první etapě 53 bytů. Jejich obyvatelé získají adresu v části města s nejhodnotnějším souborem architektury první poloviny 20. století. Městská teplárna bude dodavatelem tepla i teplé vody.

A věříme, že zaujmou i další témata z oblasti obchodu, služeb i dění ve městě. 

Režim celé obrazovky

Květnovou celostátní výzvu Do práce na kole vyslyšelo v českobudějovické teplárně jedenáct zaměstnanců, kteří postavili tři týmy: Šlapeme vodu, Kotelníci a Teplárna ČB. Pořadatelé akce jim po jejím vyhodnocení napočítali dohromady 6 998 km, z nichž 379 km ušli pěšky a zbylých 6 619 km absolvovali na kole. Průměrná délka cesty dosáhla 15,76 km.

“Pro mě je jízda na kole nejlepším způsobem, jak se hýbat, vyčistit si hlavu a zároveň něco udělat pro životní prostředí. Proto se mi líbí i smysl celé akce. Motivuje lidi, aby na chvíli vyměnili auto nebo MHD za aktivnější a udržitelnější dopravu,“ říká Zbyněk Žlůva z úseku výroby tepla a elektřiny. Ten se účastnil všech dosavadních ročníků.

Přepočítáno na úsporu emisí CO2 šlo o 1 100 kg, vyprodukovaných automobilovou dopravou při ujetí stejné vzdálenosti.

Celkem zaměstnanci při květnové cestě do práce usedli na kolo 512krát. Nejvíc kilometrů ujel tým Šlapeme vodu s 3 645, následován Kotelníky s 3 239 a Teplárna ČB se 112 km.

Čelo individuálního žebříčku mužů tvoří Zbyněk Žlůva (2 068 km), Richard Vaněk (1 042 km) a Milan Sýkora (717 km). Mezi ženami je pak pořadí Dana Kočerová (902 km), Kateřina Filipová (343 km) a Jana Helclová (169 km).

Pořadatelé také hodnotili pravidelnost jízdy. Ta v hodnoceném květnu dosáhla u Šlapeme vodu 87 procent, Teplárny ČB 80 procent a Kotelníků 73 procent. Tedy na kole se opravdu šlapalo ve slunku, větru i dešti.

V historii projektu Do práce na kole šlo o jubilejní desátý ročník. V těch minulých byla účast zaměstnanců teplárny individuální. Letos se ale podařilo vytvořit firemní týmy, což ocenil i předseda představenstva Václav Král:

„České Budějovice jsou krásné město, přímo ideální pro zdravé způsoby cestování. Pamětníci dokonce uvádějí, že teplárna dříve používala i kola služební. Letos jsme se v účastnících pokusili vyvolat zdravou soutěžní atmosféru a motivovat je k co nejlepším sportovním výkonům. Povedlo se, a i proto doufám, že jsme založili tradici pro další ročníky této inspirativní akce,“ uvedl Václav Král.

Projekt pomáhá měnit zažité dopravní návyky a ukazuje, že aktivní a udržitelná doprava je zdravá nejen pro lidi, ale i jejich město.

Územní plán je pro každou obec či město klíčový dokument, který definuje způsob využívání území a stanovuje pravidla pro jeho rozvoj. Tento dokument vymezuje, jaké aktivity mohou na určitém území probíhat, kde se mohou stavět obytné, obchodní nebo průmyslové objekty, jaké jsou požadavky na ochranu životního prostředí, infrastrukturu a veřejných prostor.

České Budějovice při jeho přípravě řešily úkol, jak transformovat tento relativně malý katastr na domov pro 135 000 obyvatel všech generací, a přitom zachovat místní identitu a výhody „města krátkých vzdáleností“. Klade se proto důraz na podporu polyfunkčních městských částí, kvalitního veřejného prostoru a na blízkost a dostupnost všech základních služeb a zařízení. Naplno je též uplatňováno metropolitní uvažování zohledňující organické soužití s okolními sídly a určuje se tak strategický rozvoj celé metropole v budoucnosti. Zároveň to ale neznamená, že se tak stane na úkor zeleně, ale spíš zastavováním zanedbaných lokalit, opuštěných průmyslových areálů a pravděpodobně i realizací výškových budov.

Také projekty Teplárny České Budějovice, a. s. zaměřené na modernizaci energetických zdrojů sdílených místní komunitou představují příležitost, jak proměnit vize obsažené ve strategických dokumentech ve skutečnost. Zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto vhodně doplní tepelný napáječ z elektrárny Temelín a nový kotel na biomasu, což povede k ukončení spalování uhlí. Město bude zároveň připraveno na zákaz skládkování od 1. 1. 2030, což už konečně také v České republice zastaví dlouhodobé plývání s potenciálem odpadů a sníží ekologické zátěže způsobené skládkami.

Tyto realizované investice však otevírají další možnosti, jak pozitivně ovlivnit fungování města. Tvorba územního plánu například řeší pohyb bez aut, tedy podporu místní hromadné dopravy a cyklistiky.

Celý článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 55: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-55/

Foto: Statutární město České Budějovice

Festival byl včera slavnostně zahájen před Rabenštejnskou věží a potrvá do konce září. Jeho tématem je křehkost.

Umělecká díla si mohou lidé prohlédnout v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou, Lipně nad Vltavou a ve Veselí nad Lužnicí. Letos poprvé se festival „podívá“ i na Vysočinu, sochy jsou vystaveny v Pelhřimově. „V konzumním světě orientovaném na nové a snadno nahraditelné věci často zapomínáme pečovat o hodnoty, které jsme my sami nebo naši předci vybudovali. Festival se ptá, zda naše společnost dokáže vytvořit díla trvalé hodnoty, nebo svět zahltí banalitou, neúctou a odpadem,” uvedl pro Českobudějovický deník iniciátor festivalu, sochař Michal Trpák.

Letošní, již 19. ročník, tradičně podpořila i městská teplárna. Ta je partnerem monumentální instalace sousoší „Rytířů“ od Čestmíra Sušky. Návštěvníci této jedinečné výstavy pod širým nebem je uvidí na náměstí Přemysla Otakara II.

Další díla jsou v Českých Budějovicích k vidění například na Piaristickém náměstí, u Černé věže, Na Sadech. Všechny instalace: https://umenivemeste.cz/#jihocesky

foto: Umění ve městě – Václav Pancer

Dálkové vytápění z městské teplárny v Českých Budějovicích je u místní veřejnosti velmi populární. Loni vzrostl počet zásobovaných domácností o 343 na 30 921.

Jak uvádí výroční zpráva společnosti za rok 2025, zákazníci odebrali 1522 TJ tepelné energie, což bylo o 104 TJ meziročně více. Zhruba 59 procent z celkových dodávek připadlo na průmyslové podniky a infrastrukturu, zbylých 41 procent na topení a ohřev teplé vody v domácnostech.

Teplárna loni prodala také 35 515 MWh elektrické energie vyrobené ve vysokoúčinném kogeneračním režimu. Meziročně tak její objem vzrostl o 1673 MWh.

„Zvýšený objem prodané tepelné energie v roce 2025 způsobilo kromě růstu počtu odběratelů zejména počasí, které bylo chladnější než v předchozích, teplotně nadprůměrných letech. Proto bylo možné vyrobit také více elektřiny, a to při vylepšeném modelu obchodování na burze. Tento pozitivní dopad na celkový stav hospodaření společnosti přispěl k atraktivním cenám komplexní služby dodávek tepelné energie pro odběratele,“ uvádí Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Postupné rozšiřování sdílené distribuční sítě a připojování nových odběratelů vytváří také do budoucna základ pro zachování výhodnosti služeb městského podniku pro zákazníky, protože se tím zvyšuje efektivita využití celé rozvodné soustavy.

Teplárna se dále rozvíjí podle schválené Strategie pro zelené město z roku 2020. Pokračuje snižování spotřeby hnědého uhlí a naopak roste podíl bezemisních a obnovitelných zdrojů energie. Díky navyšování spotřeby udržitelné biomasy a odběrům bezemisního tepla z horkovodního napáječe z JETE do rozvodné sítě teplárny byly nahrazeny zhruba dvě třetiny dříve spalovaného uhlí. S tím souvisí významný pokles emisí vypouštěných do ovzduší.

Na konci roku 2025 byl ukončen provoz dalšího uhelného kotle, a to ve Výtopně Nové Vráto. Tento brownfield bude využit k výstavbě a následnému provozu zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Půjde o největší energetickou investici v novodobé historii Českých Budějovic, která umožní definitivně ukončit spalování uhlí.  ZEVO Vráto se stane moderní a ekologickou koncovkou pro odpady, jejichž skládkování již nebude od roku 2030 podle platné legislativy možné.

Jediným akcionářem Teplárny České Budějovice, a.s. je Statutární město České Budějovice.

“Zlatý Roh” teplárna připojila do své sítě loni v září.

Vznikl v ulici Na Zlaté stoce a jeho architektura rozhodně není tuctová. Tento pětipatrový dům s 29 byty se nachází v atraktivní lokalitě na okraji centra Českých Budějovic, přímo sousedí s Parkem Stromovka, v blízkosti je Jihočeská univerzita.

Ke komfortu obyvatel rezidence přispívá i sdílené zásobování energií z městské teplárny. Ta sem dodává teplo i teplou vodu pomocí horkovodu prostřednictvím vlastní výměníkové stanice přímo v domě. Roční odběr bude zhruba 810 GJ. Teplárna se o servis svých zařízení stará v nepřetržitém režimu. Odběratelé tak mají doslova zajištěno „čisté teplo bez starostí“.

Článek o tomto novém projektu vyšel v posledním Teplárenském zpravodaji:https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-55/