Českobudějovická teplárna od ledna 2023 zvýší cenu tepla za gigajoule o 14,17 procenta na 788,59 Kč včetně DPH.

Typická domácnost s průměrnou plochou bydlení napojeného na soustavu CZT a roční spotřebou asi 20 GJ tepla, tak měsíčně zaplatí o zhruba 163 Kč více. Jde o komplexní službu dodávek tepelné energie na vytápění a ohřev TUV. Mezi krajskými sídly jde o třetí nejnižší a České Budějovice se tak v tomto srovnání řadí do cenového podprůměru.

Meziroční zdražení tedy nedosahuje ani předpokládané výše průměrné roční inflace. Oproti jiným dodavatelům energií Teplárna České Budějovice v průběhu roku 2022 udržela původní ceník. Tak by tomu mělo být i v roce 2023. Je-li to nezbytné, městská firma upravuje své ceny právě maximálně do úrovně průměrné inflace a to pouze na přelomu roku. Splňuje tak kritéria stability a předvídatelnosti.

Teplárna tak pokračuje v dlouhodobém trendu držet stabilní cenu, i ona je však pod tlakem vysoké inflace, zdražování cen nakupovaných surovin, služeb a emisních povolenek, stejně jako legislativních požadavků na provoz energetických zdrojů. Za této situace se úpravám vlastních obchodních cen nelze vyhnout.

V krajském městě přitom funguje největší sdílená soustava zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je k ní připojeno 30 tisíc domácností, více než 215 firem a 173 institucí a jejich okruh se stále rozšiřuje.

Teplárnu vlastní Statutární město České Budějovice, které je od roku 2018 jediným akcionářem. Podle předloni schválené Strategie pro zelené město se postupně mění palivový mix. Dosud dominantní uhlí bude nahrazeno obnovitelnými nízkoemisními lokálními zdroji. Už v příští topné sezoně 2023/24 se na soustavu zásobování teplem napojí horkovod z jaderné elektrárny Temelín, posléze přibude kotel na spalování dřevní štěpky a od roku 2028 by se měl přidat nový zdroj ZEVO Vráto. Ten bude k výrobě tepla a elektřiny využívat komunální odpad.  Posílí se tak bezpečné a stabilní dodávky energií za dostupné ceny.

„V době, kdy domácnosti a podnikatelé čelí skokovému zdražování cen energií, garantujeme našim zákazníkům dlouhodobě stabilní cenu za vytápění a ohřev teplé vody. Stejné platí o dodávkách technologické páry pro výrobní procesy. Dodrželi jsme tedy náš záměr udržet růst cen pod úrovní inflace při zachování komfortu dálkového vytápění, realizaci ambiciózních investic a při splnění všech legislativních požadavků,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny.

Součástí Dne pro zelené město byla i soutěž o 24 zájezdů pro dvě osoby do předvánoční Vídně. Program výherce zavede i do ZEVO Spittelau, stojícího v centru rakouské metropole nedaleko vídeňské radnice nebo Hofburgu, historického sídla králů, císařů a prezidentů.

ZEVO Spittelau je vlastně teplárna, která k výrobě elektřiny a tepla využívá komunální odpad. A přestože v době příprav stavba vyvolávala emoce, bezpečný a efektivní provoz z ní udělal nekonfliktní průmyslový objekt, hojně navštěvovaný obyvateli města a turisty.

Důvody jsou v zásadě dva – technologická kvalita a architektonická tvář díla, která z něho udělala jeden z uměleckých magnetů velkoměsta.

Městská rada o jeho výstavbě začala uvažovat, když na přelomu 70. a 80. let řešila, jak vybudovat moderní a efektivní centrální zásobování teplem a horkou vodou a zároveň se vypořádat s prudce rostoucím objemem domovního odpadu. Projekt tehdy určený pro 200 tisíc domácností a 4000 velkoodběratelů počítal s tím, že do roku 2000 se vybuduje 800 km horkovodní sítě s kapacitou 2500 MW. Napájet je bude devět zdrojů, z nichž dva budou určené ke spalování městských odpadů. Jedním z klíčových argumentů bylo, že místo statisíců komínů jich bude ve městě fungovat jenom pár. A ty budou pod stálou kontrolou úřadů i veřejnosti. Tyto principy a technologické základy obstojí i dnes ve 21. století navíc v době, kdy se potýkáme s nedostatkem základních energetických surovin.

Všeobecnou podporu tohoto projektu definitivně získal návrh architekta Friedensreicha Hundertwassera, který z inženýrské stavby udělal Hrad fantazie, jak ji sám nazval. Vznikl tak umělecký unikát se zdálky viditelnou nazlátlou koulí na jejím téměř 130metrovém komínu. Barevné sloupy, fasády s uměleckými malbami, zejména z keramických mozaik. Každé okno jiné a obklopené keramickými mozaikami. Na verandách rostou keře, na střechách zeleň. I po mnoha letech je to úspěšný příklad symbiózy mezi technologií, ekologií a uměním.

Dnes ZEVO Spittelau ročně využije okolo 260 tisíc tun domovního odpadu, který sváží na 250 sběrných vozů. Denně to je na 1200 tun. To by ale stačilo jen pro zhruba desetinu domácností, a tak přímo na tento blok navazuje od roku 2005 ještě tepelná elektrárna se dvěma plynem a topným olejem vytápěnými kotly s celkovým výkonem 400 MW. Spittelau tak dodává do městské sítě ročně 120 GWh elektřiny a 500 GWh tepla pro zhruba čtvrt milionu obyvatel. Zbytek vídeňských odpadů využívají další tři zařízení v centru města – Pfaffenau s roční kapacitou 250 000 tun, Flötzersteig 200 000 tun, Simmeringer Haide 100 000 tun odpadů. A částečně i nedaleké lokality Zwentendorf (500 000 t; nahrazuje část potřebného výkonu po ukončení projektu jaderné elektrárny Dürnrohr) a Zistersdorf (162 000 t).

Odpady se do Spittelau sváží a ukládají do podzemních bunkrů, ze kterých je drapáky postupně přikládají na kmitající rošty, kde hoří při teplotě 850 – 1100 °C. Automatizované spalování řídí počítač. Spaliny z kotelny procházejí přes třístupňový elektrostatický filtr s účinností až 99,5 procenta. Z jímek pod ním se popílek pneumaticky transportuje a spolu se škvárou se používá ve stavebnictví. Kouřové plyny procházejí dvoustupňovou pračkou, kde se sprchují teplou vodou, a v následujícím skruberu sodným roztokem. Ten zachytí SO₂. Více informací k technologii na straně 8 v Teplárenském zpravodaji číslo 41: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-41/

Vídeňské ZEVO přitom průběžně prochází modernizací a nic tak neztrácí na své výjimečnosti.

Rekonstrukci kotle K12 zahájila letos v září Teplárna České Budějovice. Kotel, který spaloval uhlí, byl na jaře odstaven po 43 letech fungování. S výkonem 150 tun páry za hodinu představoval jedno z klíčových výrobních zařízení. Retrofit, tedy úplná obnova stávající technologie za modernější a úspornější, v něm umožní spalovat biomasu v podobě dřevní štěpky.

Člen představenstva městské teplárny Martin Žahourek uvedl, že práce, které vyjdou na 1,5 miliardy korun, začaly nezbytnými technologickými přeložkami inženýrských sítí a postupnou demontáží kotle včetně souvisejícího technologického zařízení. Souběžně s tím se naplno rozběhly také práce na realizační a výrobní projektové dokumentaci. „Na konci letošního roku na ně naváží základové stavební práce s následnou postupnou strojní montáží nových konstrukcí budoucího kotle. V té době se bude naplno stavět také uzavřený odsávaný sklad paliva,“ přiblížil Martin Žahourek práce.

Po dokončení retrofitu v roce 2024 se výkon kotle sníží na 55 tun páry za hodinu. Určen bude zejména k optimalizaci výkonu celé teplárenské soustavy v letním a přechodném období. Vytvoří se tak vhodná kapacita pro provoz doplněný dodávkou tepla z Jaderné elektrárny Temelín v symbióze s teplem vyráběným v ZEVO Vráto.

„I tato snížená kapacita kotle K12 proto bude v kombinaci s dalšími zdroji stačit na zajištění stabilních dodávek čistého tepla zákazníkům. Provozem nového kotle na štěpku ušetříme přibližně jednu třetinu aktuálně spotřebovávaného uhlí,“ řekl Martin Žahourek.

Zahájená výstavba parního kotle na biomasu je součástí dekarbonizace výrobních zdrojů podle předloni schválené Strategie pro zelené město. Jejím cílem je ekologizace výroby, tedy kompletní výměna dosluhujících hnědouhelných kotlů za bezemisní či nízkoemisní obnovitelné zdroje energií, získávané v regionu. Dalším projektem je dokončovaný horkovodní napáječ z elektrárny Temelín a zamýšlené ZEVO Vráto, využívající jako palivo komunální odpad.

„V historii firmy a města to jsou zlomové investice. Jde o soubor navzájem provázaných projektů, které ukončí využívání fosilních paliv a obyvatelům Českých Budějovic i do budoucna zajistí bezpečné a komfortní dodávky tepla a teplé vody za stabilní a přijatelné ceny,“ uzavřel Martin Žahourek.

Teplárna nyní tepelnou energii vyrábí zejména v lokalitě Novohradská v uhelném kotli K11 z roku 1972, jehož část prošla předloni generální opravou. Tím se jeho životnost prodloužila zhruba do konce desetiletí. V té době už bude dokončeno ZEVO Vráto, po jehož zprovoznění se kotel K11 odstaví. Více než stoletá éra spalování uhlí nejprve v městské elektrárně, založené roku 1907 později přebudované na teplárnu, tak definitivně skončí. Fosilní paliva, konkrétně zemní plyn, se pak budou využívat pouze jako záloha v případě nenadálých havárií nebo při stabilizaci hoření.

Zdroj: teplarensky-zpravodaj-cislo-41

Rozhodnutím rady Statutárního města České Budějovice, jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, byla dnes zvolena nová devítičlenná dozorčí rada českobudějovické teplárny. Tvoří ji (v abecedním pořadí) Ing. Jiří Boček, Mgr. Šimon Heller, MUDr. Martin Kuba, Ing. Roman Kubíček, Ph.D., Bc. Tomáš Kubín,  Ing. Petr Maroš, Ing. Martin Maršík, PhD., JUDr. Svatomír Mlčoch a Ing. Jiří Svoboda. Její členové na prvním jednání plánovaném na 22. listopadu ze svého středu zvolí předsedu a místopředsedy.

„Rada města zvolila osobnosti, které mají praktickou zkušenost a vzdělání napříč různými obory, zejména v oblastech energetiky, ochrany životního prostředí, manažerskou zkušenost s vedením firem nebo také se vzděláváním“, sdělila primátorka Dagmar Škodová Parmová. „Jsem pevně přesvědčena, že noví radní budou pokračovat v úspěšně započatém procesu přeměny městské teplárny na moderní energetický podnik využívající lokální bezemisní a obnovitelné zdroje, jak popisuje Strategie pro zelené město jednomyslně schválená v roce 2020. Projeví se to především v zachování tradičního komfortu naší sdílené komunitní energetiky, bezpečnosti výroby a dodávek energií v dostatečném množství za stabilní ceny i ve zlepšování životního prostředí. Jedná se o podstatná témata pro život a podnikání v Českých Budějovicích.“

Členové dozorčí rady mohou nahlížet do všech dokladů a záznamů o činnosti společnosti, kontrolují vedení účetních zápisů i to, jak se naplňuje podnikatelská činnost teplárny v souladu s právními předpisy a stanovami.

V klíčovém orgánu společnosti, který dohlíží v tzv. německém modelu řízení na působnost představenstva, pokračují jak dosluhující předseda Roman Kubíček a místopředseda Jiří Boček, tak členové Martin Kuba, Svatomír Mlčoch a Jiří Svoboda. Zbylí jsou noví. Tím je zachována kontinuita práce důležitá pro klíčové období transformace  uhelných provozů na lokální zdroje energie.

Na podzim 2023 se novým zdrojem tepelné energie stane horkovod z Jaderné elektrárny Temelín a následně teplárna uvede do provozu nový kotel na spalování biomasy v podobě dřevní štěpky. Tím významně sníží spotřebu uhlí a tedy i produkci emisí oxidu uhličitého a dalších látek. Cílem této diverzifikace je udržení bezpečných dodávek energií a dlouhodobě stabilní a udržitelné ceny tepla i teplé vody odebíraného domácnostmi i firmami ze společné distribuční soustavy zásobování teplem. Zároveň teplárna pokračuje v přípravách na vybudování nového zdroje ZEVO Vráto, v němž bude teplo a elektřinu vyrábět z komunálních odpadů, které po dlouhé desítky let končily bez užitku na skládkách. Po zprovoznění i této nové kapacity pak skončí více než stoletá éra spalování uhlí.

Vážení zákaznici, jak jsme Vás již informovali, vláda ČR na svém jednání dne 5. 10. 2022 zrušila platnost nařízení vlády č. 263/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo, tj. ÚSPORNÝ TARIF 2023.

Pro naše zákazníky odebírající teplo to znamená zrušení nutnosti zasílání formulářů s žádostí o příspěvek na teplo.

Děkujeme všem za již zaslané vyplněné formuláře. Informace na nich uvedené využijeme pro aktualizaci našich dat.

Bližší informace naleznete na stránkách www.mpo.cz,

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-zastropovani-cen-energii–pomuze-jak-domacnostem–tak-firmam–270228/.

V případě nejasností se obraťte na naše obchodní oddělení.Režim celé obrazovky

Režim celé obrazovky

Fotovoltaická elektrárna se špičkovým výkonem 233 kilowatt už dodává čistou energii do výrobních provozů Teplárny České Budějovice. Předpokládaný roční objem vyrobené elektřiny se vzhledem k umístnění odhaduje na zhruba 220 MWh. Na investici za 6,4 milionů korun bez daně se zhruba 2,6 miliony korun podílel formou dotace Evropský fond pro regionální rozvoj.

„Celé zařízení jsme postupně zprovoznili od 4. října a tak nám při testování přišlo vhod i tereziánské babí léto s dostatkem slunečního svitu,“ říká Martin Žahourek z představenstva městské firmy.

Celkem 593 solárních panelů je umístěno na střechách provozních budov městské teplárny v jejím sídle v Novohradské ulici, kde vyrobenou elektřinu firma dále využívá k pokrytí části vlastní spotřeby elektrické energie. Konkrétně například při pohonu oběhových čerpadel horkovodní sítě.

„Jde o náš první solární projekt, který potvrzuje trend k využívání obnovitelných zdrojů. Bereme ho jako ověřovací, který zároveň tvoří vhodný doplněk naší stabilní výroby energií. Další solární zdroje zamýšlíme vybudovat například na střechách připravovaného ZEVO Vráto a na zrekultivovaném odkališti Hodějovice. Vždy klademe důraz na to, aby se nemusela zabírat zemědělská či jinak využitelná půda,“ dodal Martin Žahourek.

Čistá energie ze slunce je další možností, jak v budoucí unikátní kombinaci různých místně dostupných zdrojů energií může českobudějovická teplárna posílit právě zastoupení těch bezemisních.

Základní pilíře této koncepce však tvoří zejména dokončovaný horkovod z Jaderné elektrárny Temelín, započatý retrofit kotle K12 na spalování biomasy a vybudování ZEVO Vráto, kde se teplo a elektřina bude vyrábět kogeneračním způsobem z komunálního odpadu. Tím se využije energetický potenciál odpadů, které již nebude možné po roce 2030 skládkovat. Definitivně se i v České republice zastaví dlouhodobé plýtvání surovinami a principy cirkulární ekonomiky se už konečně začnou uvádět do každodenní praxe.

Obnovitelné a bezemisní zdroje energií jsou součástí dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje českobudějovické teplárny, zahrnuté do předloni přijaté Strategie pro zelené město.

Menší fotovoltaická elektrárna s výkonem 233 kilowatt-peak, tedy výroba zhruba 220 MWh elektřiny za rok, už dodává čistou energii do výrobních provozů Teplárny České Budějovice. Na investici za 6,4 milionů korun bez daně se zhruba 2,6 miliony korun podílel formou dotace Evropský fond pro regionální rozvoj.

„Celé zařízení jsme postupně zprovoznili od 4. října a tak nám při testování přišlo vhod i tereziánské babí léto s dostatkem slunečného svitu,“ říká Martin Žahourek z představenstva městské firmy.

Celkem 593 solárních panelů je umístěno na střechách provozních budov teplárny v jejím sídle na Novohradské, kde vyrobenou elektrickou energii teplárna dále využívá na pokrytí části vlastní spotřeby elektrické energie. Konkrétně například i při pohonu oběhových čerpadel horkovodní sítě.

„Jde o náš první solární projekt. Bereme ho jako ověřovací a zároveň jako vhodný doplněk naší výroby energií. Další solární zdroje zamýšlíme vybudovat např. na střechách připravovaného ZEVO Vráto nebo na bývalé hrázi rekultivovaného odkaliště. Tedy bez toho, aniž by se musela zabírat zemědělská půda,“ dodal Martin Žahourek.

Čistá energie ze slunce je další možností, jak doplnit budovaný unikátní mix bezemisních nebo nízkoemisních zdrojů paliv českobudějovické teplárny. Ten tvoří zejména dokončovaný horkovod z Jaderné elektrárny Temelín, započatý retrofit kotle K12 z uhlí na spalování biomasy a vybudování ZEVO. Zde se teplo a elektřina bude vyrábět kogeneračním způsobem z komunálního odpadu. Stát se tak má ještě do konce tohoto desetiletí.

Obnovitelné zdroje energií jsou součástí dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje městské teplárny, zahrnuté do předloni přijaté Strategie pro zelené město.