Teplárna České Budějovice je spolehlivým dodavatelem energií a českobudějovičtí odběratelé tepla byli ochráněni před loňskými astronomickými nárůsty nákladů na vytápění a ohřev vody, zaznělo na výročním jednání jediného akcionáře. Do roku 2030 bude přitom městská společnost zcela nezávislá na hnědém uhlí.

Rok 2022 přinesl energetickou krizi spojenou s významnými nárůsty cen energií. To se však netýkalo českobudějovických domácností, firem a institucí, které odebírají teplo na vytápění a ohřev teplé užitkové vody od městské teplárny. Ta udržela stabilní cenu po celý rok, energie dodávala spolehlivě a všem svým zákazníkům poskytovala komplexní službu včetně nepřetržitého dispečinku. To vše za velmi dobré ekonomické kondice při investování do nových výrobních zdrojů i rozvoje distribuční soustavy.

Jediný akcionář, statutární město České Budějovice, na dnešní valné hromadě schválil její hospodářské výsledky. Celkové výnosy dosáhly 1,3 miliardy korun. Nejvíce 62,5 procenty se na nich podílel prodej tepla a 24,5 procenty prodej elektřiny. Zisk před zdaněním ve výši 28 milionů korun zůstane ponechán ve firmě jako zdroj pro další potřebné investice.

„Už poněkolikáté v řadě jsme se zřekli dividend. Postupná transformace městské teplárny je nákladná, ale pro zachování komfortu odběratelů i čistotu životního prostředí nezbytná. I přes velmi složitý rok ovlivněný dopady globální energetické krize, naše soustava zásobování teplem prokázala, že je silným energetickým pilířem města. Celý rok udržela stabilní ceny, pokračovala v investicích směřujících k využívání lokálních bezemisních a obnovitelných zdrojů a rozšiřovala distribuční síť, protože zájem o sdílený odběr tepla strmě roste. Věřím, že to obyvatelé města ocení,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Teplárna vloni prodala 1463 TJ tepla, z nichž více než polovinu odebraly průmyslové podniky a infrastruktura. Zbytek připadl na topení a ohřev vody téměř 30 tisíc domácností. Na meziročním snížení produkce o 9,8 procenta měly vliv nejen úspory odběratelů vyvolané energetickou krizí, ale i teplé počasí s průměrnou roční teplotou 10,38 °C. Šlo o nejteplejší topnou sezónu za poslední desítky let.

Prodej elektřiny se zvýšil na 102 670 MWh a i vzhledem k mimořádným příležitostem na energetických trzích se tržby z této komodity meziročně zvýšily o 237 procent.

„Na hospodaření se projevují přínosy z dokončených investic a naše vlastní provozní úspory, plynoucí z optimalizace zařazování zdrojů do výroby včetně růstu objemu prodané elektřiny. Tímto dodatečným výnosem stabilizujeme ceny tepla pro zákazníky,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Na podzim bude dokončen napáječ z elektrárny v Temelíně a jako nový bezemisní zdroj se napojí na horkovodní distribuční síť teplárny. Ročně nahradí zhruba 80 tisíc tun uhlí. Následně se zprovozní retrofit kotle K12 na dřevní štěpku jako další, místně dostupný obnovitelný zdroj energie. Tím spotřeba uhlí klesne o další desítky tisíc tun.

„Hrdě navazujeme na více než 115 let tradice komunitní energetiky v našem městě. Investice jsou nákladné, ale českobudějovickým domácnostem, firmám a institucím odebírajícím dálkové teplo se dlouhodobě vyplatí. Provoz zmodernizovaného podniku jim poskytne spolehlivé dodávky energií po další desítky let. Nepochybně se také zvýší kvalita i komfort našich služeb za stabilní a udržitelnou cenu. Nový palivový mix teplárny pomůže vlastníkům nemovitostí splnit i zpřísňující se požadavky na jednotlivé budovy. Vyhnou se také poplatkům na vypouštění emisí CO2 do ovzduší, které letos schválily orgány Evropské unie. Zbytek obyvatel hustě osídlené aglomerace i celého kraje pak může využít vznikající synergie v oblasti cirkulární ekonomiky po zákazu skládkování odpadů od roku 2030, zvýšení energetické soběstačnosti či další přidané hodnoty našich investic v regionu“, uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

K dalším významným investicím patří napojení Vila parku Branišovská na horkovodní soustavu a horkovodní propojení ulic Horákové a Rošického. V roce 2029 se plánuje zprovoznění zařízení na energetické využívání odpadů, tzv. ZEVO Vráto.

Městská firma pokračuje ve významném snižování vypouštěných emisí a plní současné nejpřísnější emisní limity. Hlavně díky pečlivému plánování kogenerační výroby se jí také daří v rámci provozních opatření redukovat množství vypuštěných skleníkových plynů.

„Do každodenní operativy nově například zavádíme prvky neuronových modelů v podobě nových softwarových nástrojů, které využíváme jako podporu těchto procesů. Dramatického snížení emisí se pak dočkáme po zprovoznění velkých investic do nových zdrojů, které zajistí řízený a bezpečný odklon od fosilních paliv,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva.

Zástupci vybraných 4 architektonických týmů, tvořených architekty a krajináři, se dnes poprvé sešli v areálu budoucího Energetického parku České Budějovice, aby se seznámili s podmínkami a zadáním pro tvorbu podoby vnější obálky ZEVO Vráto, návrhu na využití zbývajícího areálu a bezprostředně přiléhajícího vnějšího okolí, kde je velká část pozemků taktéž v majetku statutárního města. Ze dvaadvaceti zájemců je vybrala odborná porota.

V prostorách dosluhující uhelné výtopny Vráto, upravených pro jednání, je přivítal Petr Maroš, první náměstek primátorky Českých Budějovic a člen dozorčí rady Teplárny České Budějovice. Ocenil velký zájem tuzemských i zahraničních ateliérů o vyhlášený soutěžní workshop, jehož cílem je nalézt co nejlepší podobu i využití celého energetického areálu a jeho okolí. „Chceme, aby tato mimořádná stavba měla přidanou hodnotu i pro místní obyvatele i celé město a jeho návštěvníky,“ uvedl.

Podle Václava Krále, předsedy správní rady ZEVO Vráto, v němž se má k výrobě tepla a elektřiny využívat zejména komunální odpad, v novodobé historii Budějovic vzniklo mnoho architektonicky atraktivních projektů, z nichž ale prakticky všechny skončily v šuplíku. „Městské společnosti jsou lídry ve využívání moderních technologií, dekarbonizaci a rozvoji cirkulární ekonomiky. Již několik let systematicky pracujeme na realizaci tohoto projektu, vsadili jsme na osvědčené technologie a transparentní přístup. Doufáme, že i tato investice nastartuje rozvoj území a bude patřit ke chloubám města po několik generací. Proto jsme tento workshop vyhlásili a těšíme se na jednotlivé návrhy,“ zmínil při setkání s architekty a krajináři.

Ti měli možnost se na místě osobně seznámit s lokalitou a jejím okolím a debatovat společně s organizátory workshopu. Vítězové budou vyhlášeni na podzim za každou oblast (obálka objektu, vnitřní areál a vnější okolí), mohou tedy být až tři, a i v rámci tohoto procesu se počítá s účastí veřejnosti.

K workshopu byly vydány organizátorem 2 tiskové zprávy:

https://www.zevovrato.cz/zevo-vrato-privita-architekty-soutezniho-workshopu/

https://www.zevovrato.cz/mezinarodni-soutezni-workshop-zna-sve-ucastniky/

Mnozí o ní slyší poprvé, ale přitom je v Českých Budějovicích už přes 115 let. Jde o komunitní energetiku, představující systém výroby energie prostřednictvím zdrojů vlastněných obcí, skupinou občanů nebo komunit. Význam komunitní energetiky proto v květnu českobudějovická teplárna, která je jejím tradičním nositelem, připomíná na několika BB plochách.

České Budějovice, které se už v roce 1905 rozhodly vybudovat městskou elektrárnu, která se v polovině 60. let přeměnila v městskou teplárnu, jsou příkladem historické schopnosti zajišťovat si podstatnou část energií ve vlastní režii. A to chceme veřejnosti připomenout. Ke společné výrobě a spotřebě tepelné a elektrické energie v dané lokalitě a sdílení distribučních sítí se v novém tisíciletí přidaly ještě cíle pro stabilizaci ceny tepla, diverzifikaci palivového mixu postaveného na obnovitelných zdrojích a zlepšování životního prostředí.

Více o tématu čtěte v Teplárenském zpravodaji č. 43:

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-43/

Režim celé obrazovky

Česká média v květnu informovala o případech obyvatel některých měst, kde domácnosti, které odebírají dálkové teplo a teplou vodu, mají zaplatit vysoké nedoplatky až 80 tisíc korun. Takové překvapení podle médií čekalo nyní na konci topné sezony na obyvatele měst Slaný, Luby na Chebsku, Podbořany  nebo Kozlov na Olomoucku. V Českých Budějovicích nic takového nehrozí.

„Naše městská teplárna, která vyrábí energie a zároveň ve městě vlastní celou soustavu zásobování teplem, provádí vyúčtování tepla na vytápění měsíčně. Každý měsíc jsou tudíž zákazníci informováni o tom, kolik tepla spotřebovali a kolik mají uhradit. Přeplatky a nedoplatky se tedy řeší také měsíčně. Problém s narůstajícími pohledávkami neevidujeme. Drobné pohledávky jsou na běžné, tzn. minimální úrovni,“ uvedl předseda představenstva Václav Král na dotaz České televize.

Dodávky teplé užitkové vody, které se vyúčtovávají jedenkrát za ukončený kalendářní rok, byly za rok 2022 vyúčtovány v lednu 2023 a počátkem května jsou všechny plně uhrazeny.

„V případě dodávky tepelné energie a teplé vody do  bytových domů jsou našimi zákazníky jednotlivé domy, tedy například SVJ nebo bytová družstva. Rozúčtování na jednotlivé byty pak provádí jednotliví správci či správcovské společnosti, kteří také stanovují měsíční zálohy za poskytované služby pro byty a následně provádějí každoroční rozúčtování veškerých nákladů na jednotlivé bytové a nebytové jednotky. Ani od těchto správcovských firem nám není znám žádný problém s vysokými nedoplatky,“ uvedl Václav Král.

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata. Včera to při jejich kroužkování potvrdil ornitolog Václav Beran, zoolog a výzkumný pracovník sdružení Alka Wildlife.

„Jde o dva samečky a dvě samičky  a jedny z prvních mláďat vylíhlých v hnízdech, která v Česku monitorujeme. A vůbec první okroužkovaná. Jsou zdravá a ve výborné kondici, “ uvedl Beran, poté co sestoupil z výšky 120 metrů, v níž je na ochozu komínu teplárenské výtopny ZEVO Vráto od roku 2017 umístěna hnízdní budka.

Život v hnízdě, kde se sokoli vylíhli v týdnu po Velikonocích, lze sledovat on-line prostřednictvím kamery na: https://www.zevovrato.cz/hnizdo/.

V průmyslové lokalitě na předměstí jihočeské metropole sokolí pár poprvé zahnízdil v roce 2019. Od té doby se sem každoročně vrací. Letos jde tedy už o páté hnízdění a celkem 18 narozených mláďat. Jedno z předchozích ornitologové nyní monitorovali v Brně, kde samec vytvořil hnízdící pár se samicí pocházející z Německa.

„Sokoly z Vráta sleduji od samotného začátku. Jedná se o velmi kompaktní pár. Samice je viditelně větší než samec, což je běžné. Každoročně je samec schopen partnerku při hnízdění uživit, což se projevuje vylíhnutím celé snůšky a její dobrou kondicí v následujícím období. Většinou jde o první mláďata v republikovém srovnání. Takových párů je málo,“ dodal ornitolog.

Místo k hnízdění si pár hledá vždy zkraje roku, případná mláďata se kroužkují ve stáří kolem 20 dnů a za dalších 25 dnů jsou schopná bezpečně létat a budku pomalu opouštět. Po zbytek roku žijí ve volné přírodě. Dospělosti se ale dožije jen zhruba třetina nejsilnějších jedinců a postupně se od svého rodiště posouvají desítky kilometrů.

Vrátecký komín je vysoký 160 metrů a představuje jednu z nejvyšších betonových staveb v jižních Čechách. Slouží dosluhující uhelné výtopně a s jeho využitím se počítá i pro provoz zamýšleného nového energetického areálu ZEVO Vráto.

“České Budějovice čeká revoluční změna v systému centrálního vytápění,” říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice v nové epizodě podcastu BUDlive.

V rozhovoru dojde ale i na další otázky. Jak se chystané změny projeví na cenách tepla? Bude teplárna garantovat spotřebitelům cenu za energii? Co by se stalo, pokud by teplárně “vypadl” chystaný horkovod z temelínské elektrárny? Jak bude zajištěn dostatek štěpky na mnoho let dopředu? Dají se recyklovat kartony na vajíčka?

Novou epizodu podcastu BUDLive poslouchejte zde: https://www.budlive.cz/podcasty.html

Ve složitých podmínkách roku 2022 Teplárna České Budějovice ochránila své zákazníky před bezprecedentními výkyvy na energetických burzách. V průběhu zmíněného roku své ceny ani jednou nezvýšila a udržela je na úrovni před energetickou krizí.

„Zajistit bezpečné dodávky tepelné energie za stabilní udržitelnou cenu je dlouhodobým prioritním cílem vlastníka, Města České Budějovice, který významně posiluje důvěru zákazníků v tento tradiční lokální zdroj fungující na principech sdílení energetické infrastruktury. Meziroční růst průměrné ceníkové ceny tepelné energie nedosáhl ani reálného růstu roční průměrné inflace. Zkušený tým zaměstnanců teplárny přitom odvedl výbornou práci v provozně komplikovaném období, kdy byl v rámci naplňování cílů Strategie pro zelené město ukončen provoz jednoho ze dvou hnědouhelných kotlů v areálu na Novohradské ulici. Nyní probíhá výstavba retrofitu kotle, který bude energeticky zpracovávat dřevní štěpku,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Průměrná roční teplota dosáhla 10,38 °C, což byla nejvyšší hodnota za posledních padesát let. Topná sezóna se navíc meziročně zkrátila o 24 dnů na celkových 235. První postcovidový rok zároveň přinesl skokové zdražení cen ostatních energií a paliv, zvláště elektřiny a zemního plynu v důsledku konfliktu na Ukrajině. To přimělo domácnosti, podniky a instituce k zavádění mnohdy drastických úsporných opatření souvisejících se snížením produkce, omezováním provozu nebo na úkor standardního komfortu.

Prodej tepla v roce 2022 se proto meziročně snížil o 9,8 procenta na 1 460 tis. GJ. O 3,3 procenta se meziročně snížil také objem prodané elektřiny.

Vysoká důvěra v městskou teplárnu se projevila i zájmem o připojení k teplárenské distribuční síti. V roce 2022 byly sjednány nové odběry v celkové výši 15 437 GJ. Mezi nejvýznamnější počiny patří nové objekty v areálu Nemocnice a nové bytové domy.

„Podařilo se nám připojit všechny developerské projekty vznikající ve městě tam, kde to bylo technicky možné. Zvyšování počtu odběrných míst distribuční sítě je dobrým předpokladem pro stabilní provozování lokální komunitní energetiky s co nejlepším efektem pro zákazníky,“ dodal místopředseda.

Podle schválené Strategie pro zelené město pokračoval také koncepční rozvoj společnosti zahrnující retrofit kotle K12, v němž se bude nově využívat i biomasa v podobě dřevní štěpky. Spolu s novou technologií spalování se instalují také nové spalinové filtry pevných látek, ve výstavbě jsou také uzavřený sklad s logistikou nového paliva.

Mezi další realizované investice patří náhrada vybraných parovodních rozvodů za horkovody nebo napojení budovaného technologického parku VGP v oblasti Světlíky na horkovodní systém.

Po celý loňský rok probíhaly práce na dostavbě horkovodního napáječe z jaderné elektrárny v Temelíně, který buduje akciová společnost ČEZ. Od podzimu 2023 se tento napáječ stane dalším zdrojem tepelné energie pro distribuční soustavu zásobování tepelné energie v krajském městě.

Záměr vybudovat zařízení na energetické využívání odpadů s roční kapacitou 160 000 t odpadů získal loni v dubnu souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Další navazující přípravné kroky již probíhají odděleně v dceřiné akciové společnosti ZEVO Vráto.

„Strategie pro zelené město nám umožní postupně dekarbonizovat místní energetiku před rokem 2030. Základem je využití lokálních bezemisních a obnovitelných zdrojů energie v souladu s principy cirkulární ekonomiky,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Teplárna průběžně provádí řadu opatření reflektujících zpřísňující se evropskou a národní legislativu a pokračuje tak ve významném snižování skleníkových plynů, zvláště emisí CO₂, vyžadovaných evropskou agendou Green Deal.

Předmětem projektu „Retrofit kotle K12 – Teplárna České Budějovice, a.s.“ je retrofit kotle na hnědé uhlí na kotel spalující obnovitelnou biomasu v areálu Novohradská českobudějovické teplárny.

Dojde zde k nahrazení hnědouhelného parního kotle výkonu 117 MWt parním kotlem spalujícím biomasu o výkonu 42,24 MWt. Součástí projektu bude také vybudování zázemí pro spalování biomasy. Retrofitovaný kotel zajistí snížení spotřeby neobnovitelné primární energie o 875 356 GJ ročně a snížení emisí CO2 o 81 445 tun ročně.

Práce byly zahájeny v září 2022 a jejich předpokládané dokončení je v září příštího roku.

Tento projekt je spolufinancován Modernizačním fondem na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Plánované opravy a investice