Ve složitých podmínkách roku 2022 Teplárna České Budějovice ochránila své zákazníky před bezprecedentními výkyvy na energetických burzách. V průběhu zmíněného roku své ceny ani jednou nezvýšila a udržela je na úrovni před energetickou krizí.

„Zajistit bezpečné dodávky tepelné energie za stabilní udržitelnou cenu je dlouhodobým prioritním cílem vlastníka, Města České Budějovice, který významně posiluje důvěru zákazníků v tento tradiční lokální zdroj fungující na principech sdílení energetické infrastruktury. Meziroční růst průměrné ceníkové ceny tepelné energie nedosáhl ani reálného růstu roční průměrné inflace. Zkušený tým zaměstnanců teplárny přitom odvedl výbornou práci v provozně komplikovaném období, kdy byl v rámci naplňování cílů Strategie pro zelené město ukončen provoz jednoho ze dvou hnědouhelných kotlů v areálu na Novohradské ulici. Nyní probíhá výstavba retrofitu kotle, který bude energeticky zpracovávat dřevní štěpku,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Průměrná roční teplota dosáhla 10,38 °C, což byla nejvyšší hodnota za posledních padesát let. Topná sezóna se navíc meziročně zkrátila o 24 dnů na celkových 235. První postcovidový rok zároveň přinesl skokové zdražení cen ostatních energií a paliv, zvláště elektřiny a zemního plynu v důsledku konfliktu na Ukrajině. To přimělo domácnosti, podniky a instituce k zavádění mnohdy drastických úsporných opatření souvisejících se snížením produkce, omezováním provozu nebo na úkor standardního komfortu.

Prodej tepla v roce 2022 se proto meziročně snížil o 9,8 procenta na 1 460 tis. GJ. O 3,3 procenta se meziročně snížil také objem prodané elektřiny.

Vysoká důvěra v městskou teplárnu se projevila i zájmem o připojení k teplárenské distribuční síti. V roce 2022 byly sjednány nové odběry v celkové výši 15 437 GJ. Mezi nejvýznamnější počiny patří nové objekty v areálu Nemocnice a nové bytové domy.

„Podařilo se nám připojit všechny developerské projekty vznikající ve městě tam, kde to bylo technicky možné. Zvyšování počtu odběrných míst distribuční sítě je dobrým předpokladem pro stabilní provozování lokální komunitní energetiky s co nejlepším efektem pro zákazníky,“ dodal místopředseda.

Podle schválené Strategie pro zelené město pokračoval také koncepční rozvoj společnosti zahrnující retrofit kotle K12, v němž se bude nově využívat i biomasa v podobě dřevní štěpky. Spolu s novou technologií spalování se instalují také nové spalinové filtry pevných látek, ve výstavbě jsou také uzavřený sklad s logistikou nového paliva.

Mezi další realizované investice patří náhrada vybraných parovodních rozvodů za horkovody nebo napojení budovaného technologického parku VGP v oblasti Světlíky na horkovodní systém.

Po celý loňský rok probíhaly práce na dostavbě horkovodního napáječe z jaderné elektrárny v Temelíně, který buduje akciová společnost ČEZ. Od podzimu 2023 se tento napáječ stane dalším zdrojem tepelné energie pro distribuční soustavu zásobování tepelné energie v krajském městě.

Záměr vybudovat zařízení na energetické využívání odpadů s roční kapacitou 160 000 t odpadů získal loni v dubnu souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Další navazující přípravné kroky již probíhají odděleně v dceřiné akciové společnosti ZEVO Vráto.

„Strategie pro zelené město nám umožní postupně dekarbonizovat místní energetiku před rokem 2030. Základem je využití lokálních bezemisních a obnovitelných zdrojů energie v souladu s principy cirkulární ekonomiky,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Teplárna průběžně provádí řadu opatření reflektujících zpřísňující se evropskou a národní legislativu a pokračuje tak ve významném snižování skleníkových plynů, zvláště emisí CO₂, vyžadovaných evropskou agendou Green Deal.

Předmětem projektu „Retrofit kotle K12 – Teplárna České Budějovice, a.s.“ je retrofit kotle na hnědé uhlí na kotel spalující obnovitelnou biomasu v areálu Novohradská českobudějovické teplárny.

Dojde zde k nahrazení hnědouhelného parního kotle výkonu 117 MWt parním kotlem spalujícím biomasu o výkonu 42,24 MWt. Součástí projektu bude také vybudování zázemí pro spalování biomasy. Retrofitovaný kotel zajistí snížení spotřeby neobnovitelné primární energie o 875 356 GJ ročně a snížení emisí CO2 o 81 445 tun ročně.

Práce byly zahájeny v září 2022 a jejich předpokládané dokončení je v září příštího roku.

Tento projekt je spolufinancován Modernizačním fondem na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Plánované opravy a investice

Po teoretické části školení zaměstnanců pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou, která se konala v zimě, se nyní uskutečnila praktická část. Zúčastnili se jí vybraní zaměstnanci teplárny z pracoviště údržby, chemické úpravny vody i výrobního úseku.

S pomocí školitelky Markéty Fejkové ze společnosti UP One Trade si všichni vyzkoušeli osobní ochranné pracovní prostředky vyráběné firmou Snaha. Součástí školení bylo seznámení se s návodem na použití zachycovacích postrojů a samonavíjecího zachycovače pádu Blockfor, Alustop 12 nebo Stopfor K a také praktické použití a vyzkoušení zachycovacích postrojů a zachycovačů pádu.

Účastníci školení si také vyzkoušeli příslušenství jako jsou polohovače, karabiny, lana a další vázací technika pro práci ve výškách. „Požadujeme, aby naši zaměstnanci při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vždy dodržovali všechna nastavená pravidla, používali nezbytné osobní ochranné pracovní prostředky a chránili své zdraví. A takováto pravidelná školení k tomu přispívají. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou
musí být bezpečná,” říká Petr Plechinger, technik BOZP.

Pozn.: Teplárna České Budějovice drží prestižní titul Bezpečný podnik. Uděluje ho Státní úřad inspekce práce, jehož oblastní inspektoři také metodicky vedou a provádějí kontroly. Osvědčení potvrzuje, že pro bezpečnost a zdraví svých zaměstnanců dělají ocenění více, než jim nařizuje zákon a vytvářejí jim skutečně bezpečné pracovní prostředí. V Česku se v současné době prokazuje platným osvědčením 72 firem se zhruba 49 tisíci zaměstnanci. Českobudějovická teplárna titul od roku 2014 pravidelně obhajuje.

Výstavu, která nese název “Stromy na náměstí” bude možné shlédnout po celý duben. Na šesti velkoplošných panelech městská firma mimo jiné ukazuje své ekologické aktivity, mezi které patří například odsíření uhelných kotlů od roku 2015 nebo rekultivace padesáti hektarů odkaliště v minulých pěti letech. Představuje také budoucí rozvojové projekty jako třeba technologii na energetické zpracování dřevní štěpky nebo napojení horkovodního napáječe z elektrárny Temelín do rozvodné soustavy teplárny. Jeden z panelů je věnován také připravovanému zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto.

Název výstavy připomíná, že teplárna v loňském roce dodala na českobudějovické náměstí šestnáct mladých svitelů latnatých ve velkoobjemových kontejnerech. Ty v místních podmínkách úspěšně přezimovaly a adaptace na prostředí umožní i jejich další růst. Stromy, které mají domovinu v Asii, jsou podle odborníků ideální rostlinou do v letních měsících rozpáleného centra Budějovic.

V předávací stanici CPS2 na sídlišti Vltava vrcholí příprava montáže technologie. Právě zde začne českobudějovická teplárna na začátku nadcházející topné sezóny 2023/2024 do své distribuční sítě přebírat dodávku tepelné energie z temelínského přivaděče. Naplní se tím dávný záměr využívat čistou, bezemisní tepelnou energii z jaderného zdroje i v krajské metropoli.

„Montážní práce a s nimi spojené činnosti v předávací stanici by podle investora, společnosti ČEZ, měly skončit v dubnu. Následovat budou čistící operace kompletní technologie celého napáječe, postupné napouštění systému, individuální zkoušky a testy a ve finále komplexní vyzkoušení díla,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

Celý systém je dimenzován na dodávku tepla do tepelné distribuční sítě Českých Budějovic o jmenovitém tepelném výkonu 100 MW. Teplonosným médiem je horká voda, která bude cirkulovat systémem s maximálním tepelným spádem 140 °C/70 °C. Vlastní trasa horkovodního napáječe měří 25,9 km, instalované potrubí je tepelně předizolované v dimenzi 2x DN500. Jde o třetí nejdelší tepelný napáječ v Česku a první, který zásobuje teplem krajské město z jaderné elektrárny. Na trase horkovodu, který buduje ČEZ, se pokládají zbývající části potrubí především v úseku před Českými Budějovicemi. Souběžně zhotovitel dokončuje lanové mosty, kontrolní šachty a pokládku kabelů. V přečerpávací stanici Obora u Hluboké nad Vltavou se dokončuje instalace technologie. Ambiciózní podnikatelský plán teplárny celou svou výrobu tepla a elektřiny dekarbonizovat a snížit tím na nezbytné minimum množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší, tak získává reálné kontury.

Horkovod z Temelína nahradí asi jednu třetinu tepla vyrobeného z uhlí. Podobné množství uhlí nebude třeba spálit po dokončení retrofitu kotle K12, neboť palivem bude biomasa, především dřevní štěpka. Úplná obnova technologie za modernější kotel nastala loni v září v areálu na Novohradské ulici.

Více v Teplárenském zpravodaji číslo 42: teplarensky-zpravodaj-cislo-42/

Režim celé obrazovky

Dálkové vytápění v Českých Budějovicích je stále atraktivnější. V roce 2022 se k distribuční síti městské teplárny připojilo 15 nových odběratelů s roční spotřebou více než 15 tisíc GJ tepla. Šlo o další dva pavilony Nemocnice České Budějovice, halu v areálu technologického VGP parku a řadu bytových domů. Mezi nimi jsou například další objekty Na Zlaté stoce, Františka Škroupa, K. Šafáře, Rezidence Oskarka, Rezidence Knapp nebo Vila Kondik 2 a Nová Vltava III. Tímto způsobem se ušetřilo přes 400 tisíc m3 zemního plynu, který by se jinak musel v těchto objektech spálit.

„Stávající i noví zákazníci oceňují především dlouhodobě předvídatelnou a stabilní cenu, bezpečné dodávky a komplexní služby včetně non-stop dispečinku. Ani v době energetické krize nejsou tak vystaveni cenovým šokům, jaké zejména v minulém roce panovaly na komoditních trzích,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva českobudějovické teplárny. Ta své ceny upravuje pouze jednou na přelomu roku a to maximálně do výše aktuální inflace.

A zájem o připojení trvá i letos. Pracovníci teplárny průběžně vyřizují desítky žádostí, z nichž nejdál je dalších 14 bytových domů. Finalizuje se rovněž řešení pro tři výrobní firmy, kde chtějí dosavadní vlastní plynové zdroje nahradit sdíleným systémem komunitního vytápění.

Pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné, teplárna připojuje i místa, do nichž dosud její rozvody nevedly. S vyšší hustotou odběrů totiž roste i celková efektivita provozu, pozitivně ovlivňující také ceny pro všechny zákazníky.

Mnozí zákazníci přitom spolu s ekonomickými parametry odebírané energie stále více zohledňují i její dopady na životní prostředí včetně uhlíkové stopy. Budějovická Strategie pro zelené město, určující milníky dekarbonizace teplárenského provozu v souladu se závaznými evropskými termíny, z ní dělá atraktivní produkt.

„Například u výrobců a exportérů se stává parametr uhlíkové neutrality jedním z klíčových ukazatelů v konkurenčním prostředí. Roste proto poptávka po čisté energii z bezemisních a lokálních obnovitelných zdrojů. Přestože jsme zatím stále závislí na hnědém uhlí, díky vysoce účinné kogenerační výrobě tepla a elektřiny už nyní při měření uhlíkové stopy vykazujeme poměrně solidní výsledky. Zásadní posun nastane během následujících dvou let,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk.

V průběhu let 2023 a 2024 teplárna skokově sníží množství spalovaného uhlí o téměř dvě třetiny a tím klesne množství vypouštěných emisí včetně skleníkových plynů. Postará se o to napojení na horkovod z Jaderné elektrárny Temelín a dokončení retrofitu kotle K12, v němž se bude spalovat dřevní štěpka. V horizontu dalších pěti let pak českobudějovické teplárenské zdroje doplní zařízení na energetické využití odpadů a tím zcela skončí éra spalování uhlí.

Teplárna, která je stoprocentně vlastněna Statutárním městem České Budějovice, zásobuje teplem na 30 tisíc bytů a 418 firem, institucí, škol, zdravotnických zařízení či obchodů.