Po 260 dnech skončí v Českých Budějovicích v sobotu 31. května topná sezóna, která začala loni 13. září. Pravidla určuje ministerská vyhláška o vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách. Pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu dosáhne v posledních dvou dnech nad 13 °C a předpověď neočekává pokles ani pro následující dny, přestává se topit. Pokud by i po tomto termínu došlo k výraznému ochlazení, teplárenský provoz je připraven dodávky tepelné energie znovu spustit.

„V roce 2013 jsme topili v červnu při dopadech tehdy probíhající studené fronty ještě o šest dnů déle než letos, v roce 2001 pět a v roce 2021 o dva dny déle. Dodávky tepla pro vytápění řídí počasí,“ říká Tomáš Kollarczyk z českobudějovické teplárny.

Právě počasí a venkovní teplota průběh topné sezóny ovlivňuje nejvíc. Tedy i jak dlouho topná sezóna trvá a kolik tepelné energie zákazníci spotřebují. Zatím se ukazuje, že letošní zima byla teplotně průměrná.

Provozně ji teplárna zvládla velmi dobře, včetně mimořádných situací. Ať již šlo o zářijové záplavy nebo zatopení parovodů po vydatných deštích letos na jaře.

Topnou sezónu zajistila částečně prostřednictvím bezemisního horkovodního napáječe z Jaderné elektrárny Temelín a nově byla v palivovém mixu využita také dřevní štěpka v testovacím režimu retrofitovaného kotle K12.

„Na dodaný jeden gigajoule tepla se tak spotřeboval historicky nejnižší objem hnědého uhlí. Se spuštěním ZEVO Vráto pak bude možné spalování hnědého uhlí zcela opustit,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Mimo topnou sezónu se teplárna zaměřuje na dodávky tepelné energie do výrobních podniků jako jsou například pivovary Budějovický Budvar a Samson nebo prádelny Salesianer Miettex Chemung a Nemocnice České Budějovice. Nepřetržitě po celý rok probíhají dodávky teplé užitkové vody do více než 30 tisíc bytů.

Přes léto se navíc spouští dodávky energie pro výrobu chladu do Jihočeského muzea nebo do objektů Jihočeské univerzity. Nadcházející měsíce teplárna rovněž využije k provozní údržbě všech zařízení a novým připojením zákazníků na systém CZT na území města.

Teplárna České Budějovice je jediným jihočeským zástupcem mezi devíti tuzemskými společnostmi, které v Opavě převzaly prestižní osvědčení Bezpečný podnik. Potvrzuje, že firma bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců bere stejně vážně jako ekonomické ukazatele. Titul se uděluje na dobu tří let a městská teplárna ho obhájila už popáté v řadě.

„Velmi nás těší, že jsme se obhajobou osvědčení udrželi v klubu vybraných společností, které systémově a trvale pracují na vysoké úrovni zajištění bezpečnosti práce a ochraně zdraví svých zaměstnanců. Ojedinělé je, že jeho získáním se oceněná firma dostává pod zvýšený dohled inspektorů bezpečnosti práce, sledujících nejen plnění programu, ale také postupné zlepšování úrovně zajištění. Ustrnout tedy opravdu nelze. Práce v energetice není bez rizik a my proto do zvýšení její bezpečnosti a zlepšení pracovních podmínek hodně investujeme,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

V České republice se v současné době prokazuje platným osvědčením Bezpečný podnik pouze 62 společností se zhruba 47 tisíci zaměstnanci. Přitom stanovená pravidla firmy nutí k neustálému zlepšování a nastavování vyšší úrovně správné praxe.

„Konzultace a nezávislý dohled jihočeských inspektorů bezpečnosti práce nám velmi pomáhají,“ dodal Martin Žahourek.

Program Bezpečný podnik vyhlašuje Státní úřad inspekce práce s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Teplárna osvědčení poprvé obhájila v roce 2013 a pak vždy opakovaně.

Foto: Zástupce českobudějovické teplárny, technik BOZP Petr Plechinger, přebírá ocenění Bezpečný podnik z rukou Martina Meleckého, generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce.

Režim celé obrazovky

Členové Rady pro teplárenství Českého svazu zaměstnavatelů v energetice (ČSZE) navštívili v polovině května českobudějovickou teplárnu. Při exkurzi se seznámili s probíhající dekarbonizací a už dokončenými investicemi. Průvodcem jim byl člen představenstva Martin Žahourek.

Radu tvoří zástupci významných tuzemských tepláren, kteří ocenili především nově vybudovaný biomasový kotel a jeho příslušenství. Tedy sklad biomasy včetně řešení jejího přijmu a dopravy. Ocenili zvolené řešení, respektující blízkost obytných domů. Skládka biomasy je uzavřená a znečištěný vzduch prochází důkladným procesem čištění, což je klíčové pro zlepšování kvality ovzduší.

Členové rady také debatovali s předsedou představenstva Václavem Králem. Přitom vyzdvihli představený koncept komunitního projektu městské teplárny, který významně přispěje k energetické soběstačnosti regionu.

Se zahájením prací na horkovodní přípojce pro areál Vysoké školy technické a ekonomické na Okružní ulici byla 9. května odpoledne spuštěna provizorní světelná křižovatka Okružní – Za Škodovkou. Předpokládá se, že v provozu bude jeden měsíc.

Frézování komunikace k areálu VŠTE již proběhlo 10. května. Stavbaři využili víkend, kdy je v ulici Za Škodovkou minimální provoz. Průjezd do kampusu VŠTE je zachován.

Výstavba přípojky horkovodního potrubí bude probíhat v šesti etapách, jak je zobrazeno v přiložené situační mapce. Etapy jsou uzpůsobeny tak, aby byly umožněny vjezdy do všech přilehlých areálů. Dokončení prací se předpokládá na přelomu září a října letošního roku.

Obrázek: mapa dopravně-inženýrského opatření v místě  

Nikoliv tři, ale hned čtyři sokolí mláďata vyrůstají nad Českými Budějovicemi ve výšce 120 metrů na ochozu vráteckého komína městské teplárny. Při jejich kroužkování to zjistil Václav Beran, zoolog a výzkumný pracovník sdružení Alka Wildlife. Je to o přírůstek víc, než bylo dosud možné soudit podle snímku pořízeného před Velikonoci.

„Je to skvělá zpráva. Jde o dva samečky a dvě samičky. Mláďata jsou zdravá a ve výborné kondici. I letos se vylíhla v Česku opět mezi prvními v hnízdech, která monitoruji,“ uvedl Beran.

Budka je na ochozu vráteckého komínu umístěna od roku 2016. Sokolí pár zde poprvé zahnízdil o tři roky později. Od té doby se sem každoročně vrací. Letos jde tedy už o sedmé hnízdění v řadě, z nich celkem vzešlo už 26 mláďat. Po celou dobu se o ně stará právě ornitolog Václav Beran.

„Jedná se o velmi kompaktní nekroužkovaný pár. Každoročně mají početnou snůšku a mláďata v dobré kondici. Takových párů je málo,“ dodal.

Samotný vrátecký komín měří 160 metrů a patří mezi nejvyšší betonové stavby v jižních Čechách. Slouží dosluhující uhelné výtopně. S jeho využitím se počítá i pro provoz připravovaného Energetického parku, jehož součástí bude i ZEVO Vráto.

Dříve měla většina sokolích párů přírodní hnízdiště na skalnatých výběžcích. Nadměrná návštěvnost těchto míst ale dravce přiměla k hledání klidnějších lokalit, které paradoxně našli na komínech průmyslových areálů, kde jim člověk připravil hnízdní budky. Zatímco samice se vydávají hledat vhodná hnízdiště obvykle do 80 kilometrů od svého rodiště, samci většinou jen do 30 kilometrů.

„O to je zajímavější, že okroužkovaný samec, který se narodil právě ve Vrátě, nyní hnízdí s partnerkou již druhým rokem na komínu Tepláren Brno, to je opravdu raritní,“ zmínil Václav Beran.

A přiblížil i smysl kroužkování. To je u sokolů, stejně jako u dalších druhů ptactva, důležité pro pozdější identifikaci. Lze také konkrétního dravce sledovat po celý život. Sokol dostává kroužky dva, jeden klasický ornitologický, který má velmi malé znaky. Druhý kroužek pak obsahuje jen pár velkých písmen či číslic, aby bylo možné sokola rozpoznat z dalekohledu nebo fotoaparátu.

Komplexní projekt na výměnu kotle K12, v němž Teplárna České Budějovice nově místo uhlí spaluje biomasu, a vybudování souvisejícího příslušenství pro skladování a logistiku dřevní štěpky, se stal Projektem roku v soustavách zásobování teplem.

Teplárenské sdružení ČR, které tradiční ceny uděluje, tím pozitivně ohodnotilo českobudějovický přístup ke snižování spotřeby fosilních paliv a využívání obnovitelných zdrojů energie. Městská firma tak navázala na loňský úspěch, kdy společně s ČEZ v této celostátní energetické soutěži uspěla s realizací tepelného napáječe z elektrárny Temelín.

Přestavba uhelného kotle začala na podzim 2022 a už od podzimu roku 2024 dodává tepelnou energii z dřevní štěpky, byť v rámci zkušebního provozu. Výstavba byla spolufinancována v rámci programu Heat z prostředků Modernizačního fondu SFŽP, který zřizuje Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Postupně realizujeme schválenou Strategii pro zelené město. Nový zdroj s výkonem 42 MWt podpoří diverzifikaci palivového mixu a bude sloužit k optimalizaci výkonu největší teplárenské soustavy v jižních Čechách. Díky němu klesla spotřeba uhlí a zvyšuje se tak podíl místně dostupných forem bezemisní a obnovitelné energie. V krajském městě a okolí tedy opět významně přispíváme ke zlepšení ovzduší při zachování kvalitních služeb, které jsou dostupné všem zákazníkům za rozumné ceny,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny. Obdobný efekt už přineslo i zprovoznění temelínského napáječe a v dalších projektech na snižování dopadu své činnosti na životní prostředí firma soustavně pokračuje.

Českobudějovická teplárna tak po 44 letech ukončila provoz jednoho ze svých nejdůležitějších výrobních zařízení a nahradila ho modernějším a úspornějším, spalujícím dřevní štěpku.

Z uhlí vyrábí teplo a elektřina už jen v kotli K11, kterému generální oprava prodloužila životnost do konce desetiletí. Od roku 2029 ho nahradí připravované ZEVO Vráto, využívající energetický potenciál odpadů, které po desítky let končily bez užitku na skládkách.

Cena TS ČR - křišťálový komín

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se i letos rozrostla o tři mláďata, která se narodila začátkem tohoto týdne v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny v městské části Nové Vráto.

Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde opět o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze čtyřiceti v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května mláďata okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.

Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už sedmým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již dvacet pět mláďat. Poprvé se tak stalo v roce 2019. Tehdy šlo o mimořádnou událost, neboť podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority a sokolí projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách měřící 160 metrů. V současnosti slouží dosluhující uhelné výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.

Až se v soboru 29. března dobrovolníci pustí v rámci akce Ukliďme Česko do úklidu českobudějovických parků, chodníků, ulic či dalších míst, mohou opět počítat s podporou magistrátu města České Budějovice.

Pracovníci odboru Správa veřejných statků jim poskytnou potřebné rady, pomohou s výběrem tras, zkoordinují jednotlivé skupiny a zájemce. A také je vybaví nezbytnými pomůckami. Nasbíraný odpad pak zdarma sveze a zlikviduje společnost FCC, která pro tento účel také nabízí pytle a rukavice. Loni se do této akce ve městě zapojilo přes 300 lidí, kteří sesbírali 3 tuny odpadu.

Do akce se zapojila i Teplárna České Budějovice a její zaměstnanci, kteří už v týdnu vyčistili prostranství v majetku společnosti a jeho blízké okolí. Stejně tak proběhl úklid i v lokalitách, jako je bývalé odkaliště popílku v Hodějovicích, trasa kolem někdejšího struskovodu ke Složišti nebo prostor u Mlýnské stoky.

Foto: Čištění v okolí hrubých česlic, Mlýnská stoka