Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se i letos rozrostla o tři mláďata, která se narodila začátkem tohoto týdne v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny v městské části Nové Vráto.

Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde opět o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze čtyřiceti v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května mláďata okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.

Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už sedmým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již dvacet pět mláďat. Poprvé se tak stalo v roce 2019. Tehdy šlo o mimořádnou událost, neboť podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority a sokolí projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách měřící 160 metrů. V současnosti slouží dosluhující uhelné výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.

Až se v soboru 29. března dobrovolníci pustí v rámci akce Ukliďme Česko do úklidu českobudějovických parků, chodníků, ulic či dalších míst, mohou opět počítat s podporou magistrátu města České Budějovice.

Pracovníci odboru Správa veřejných statků jim poskytnou potřebné rady, pomohou s výběrem tras, zkoordinují jednotlivé skupiny a zájemce. A také je vybaví nezbytnými pomůckami. Nasbíraný odpad pak zdarma sveze a zlikviduje společnost FCC, která pro tento účel také nabízí pytle a rukavice. Loni se do této akce ve městě zapojilo přes 300 lidí, kteří sesbírali 3 tuny odpadu.

Do akce se zapojila i Teplárna České Budějovice a její zaměstnanci, kteří už v týdnu vyčistili prostranství v majetku společnosti a jeho blízké okolí. Stejně tak proběhl úklid i v lokalitách, jako je bývalé odkaliště popílku v Hodějovicích, trasa kolem někdejšího struskovodu ke Složišti nebo prostor u Mlýnské stoky.

Foto: Čištění v okolí hrubých česlic, Mlýnská stoka

Budova Jihočeského divadla v českobudějovické ulici Dr. Stejskala je na distribuční síť městské teplárny napojena už od roku 1968, kdy byl zprovozněn Parovod město. Od té doby byla také v provozu původní parovodní přípojka DN 100/50. Až loni, společně s novou přípojkou pro rekonstruovaný Kulturní dům Slavia, došlo k její výměně za optimalizovanou, o průměru DN 80/40.

Jihočeské divadlo patří mezi primární odběratele, jimž teplárna dodává do jejich výměníkové stanice nízkotlakou páru. Ta slouží pro vytápění a ohřev teplé vody. Ročně zde jde o zhruba 1500 GJ. Dalších asi 1200 GJ tepelné energie za rok divadlo odebere ve svých budovách v Bezdrevské ulici, kde je nyní ubytovna Vltava, a v budově depozitáře kulis a kostýmů v Novém Vrátě mezi ulicemi Hlinská a Vřesová.

„Spolupráce s teplárnou je naprosto bezproblémová a profesionální,“ říká Martina Schlegelová, ředitelka Jihočeského divadla. To má v Českých Budějovicích již stoletou tradici a je jedinou profesionální divadelní scénou v Jihočeském kraji. Tvoří ho čtyři stálé umělecké soubory: činohra, opera, balet a Malé divadlo. Na jejich představení loni přišlo 126 460 diváků, z nichž polovinu přilákala vystoupení před českokrumlovskou točnou. Během jediné sezóny divadlo nabídlo přes 700 představení a akcí, a to jak na vlastních scénách, tak v plenéru v rámci nového divadelního festivalu Jižní Svéráz. Ten je součástí konceptu České Budějovice – evropské hlavní město kultury.

Na jaře 2015 vzniklo v hlavní budově nové kreativní a edukační centrum Ateliér 3D, jehož zakladatelkou byla režisérka, choreografka a pedagožka Veronika Poldauf Riedlbauchová. Nyní jej vede pod názvem EDU centrum A3D divadelní lektor a herec Vít Piskala. Program je zaměřený na školy a skupiny, připravuje kurzy, workshopy i jednorázové či tradiční akce. Mimo to organizuje také Krajskou přehlídku mladého amatérského divadla sTYLem a vede Klub Mladých Diváků.

Jihočeské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města České Budějovice, které jeho rozpočet pro rok 2025 podpořilo neinvestiční částkou 159 milionů korun.

Celý článek včetně rozhovoru s ředitelkou Martinou Schlegelovou vyšel v posledním čísle Teplárenského zpravodaje:

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-50/

Foto: Ateliér 3D, zdroj: Jihočeské divadlo

Z důvodu opravy na kondenzátním potrubí bude uzavřena ulice L. B. Schneidera v úseku Generála Svobody a Boženy Němcové. Realizace proběhne od 3. do 17. března, obousměrný průjezd vozidel městské hromadné dopravy bude na komunikaci zajištěn s tím, že dojde k přesunům některých zastávek. Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se veřejnosti omlouváme a děkujeme za pochopení. Dodávky tepla odběratelům nebudou nijak omezeny.

Kondenzátní potrubí odvádí technologickou vodu, vzniklou kondenzací dodávané páry v předávacích stanicích zpět do teplárny, kde dochází k jejímu opětovnému chemickému vyčištění pro opakované využití v technologii výroby jako napájecí vody. Tato recyklovaná a znovu použitá voda se podílí na snižování spotřeby surové vody, která by jinak musela být odebrána z přírodního zdroje. Správně fungující kondenzátní potrubí tedy zvyšuje návratnost kondenzátu a pomáhá šetřit odběry vody z tradičních přírodních zdrojů.

Popis přechodné dopravní situace:

Linky MHD č.2 a 15 ve směru z centra budou ze zastávky Poliklinika Jih vedeny po objízdné trase ulicí Lidická do Papírenské a z výchozí zastávky Papírenská – točna pojedou Lidickou ulicí. Linka č.2 z Centra Rožnov pojede od zastávky Jana Buděšínského také Lidickou. Zastávka Papírenská ve směru centrum bude přesunuta o několik metrů v téže ulici, v opačném směru, tedy z centra pro linky č.2 a 15 budou cestující nastupovat v Lidické ulici. Pro linky č.13 a 22 zůstane zastávka zachována v původní poloze a pro spoj č.2 s výchozí zastávkou Centrum Rožnov bude zastávka Papírenská směr centrum zrušena bez náhrady. Současně budou také upraveny signalizační plány na pěti křižovatkách.

Teplárna České Budějovice se zařadila mezi první firmy v Česku, které zpracovaly Zprávu o udržitelnosti podle evropských principů ESG (Enviromental, Social and Governance). Firmám má pomoci snížit dopady jejich podnikání na životní prostředí, zvýšit sociální odpovědnost a zlepšit řízení. A i když evropská směrnice tuto povinnost zavádí až v roce 2025, městská teplárna zpracovala ESG report s dvouletým předstihem za rok 2023. Dokončila ho na přelomu letošního a loňského roku a publikovala v únoru.

„Chceme patřit k dobrým příkladům zodpovědného a udržitelného rozvoje. Nesledujeme pouze zisk za fiskální rok, ale i definované parametry udržitelnosti podle evropských standardů,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny. Ta report připravila s pomocí poradenské společnosti Frank Bold Advisory. Má přes 60 stran a bude každoročně součástí výroční zprávy, podléhat bude i externímu auditu.

„Nebylo to snadné, ale chtěli jsme být připraveni včas na nové legislativní požadavky. Je zřejmé, že chtějí-li firmy zůstat i nadále konkurenceschopné, musí začít reagovat na požadavky ESG a začleňovat je do své činnosti,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Data ze Zprávy o udržitelnosti požaduje už nyní stále více zákazníků z řad velkých firemních odběratelů tepelné energie. Významně roste tlak na plnění ESG standardů ze strany bank. Rychlost zvládnutí této agendy by se tedy měla stát výhodou, i když je administrativně i časově náročná a má své náklady. „Ty se ale snažíme vynakládat účelně ku prospěchu statutárního města, tedy vlastníka teplárny, zákazníků a zaměstnanců,“ uvedl místopředseda představenstva.

Podle Zprávy o udržitelnosti městská teplárna v hodnoceném roce 2023 vykázala 297 828 tun CO₂ emisí skleníkových plynů. Po realizaci klíčových projektů se sníží roční emise CO₂ na 54 tisíc tun. Podle jiné metodiky výpočtu by měl tento roční objem klesnout až k nule nebo vykazovat dokonce záporné hodnoty. To nastane na konci desetiletí po spuštění ZEVO Vráto a ukončení spalování uhlí. Dva nové zdroje jsou již dokončeny. Od října 2023 je v provozu horkovodní napáječ z Jaderné elektrárny Temelín a od letošního roku bude v plném provozu retrofitovaný kotel na dřevní štěpku v areálu na Novohradské.

V kapitole Enviromental se hodnotila i další kritéria. Třeba využívání odpadní vody a dalších komodit nebo oběhové hospodářství, v němž teplárna již využívá 78 procent z 10 tisíc tun odpadů, které vyprodukuje. Recyklace z toho činí 21 procent.

V sociální oblasti zpráva mimo jiné hodnotí postavení i skladbu 235 zaměstnanců. Cílem teplárny je přitom vytvářet dobré pracovní podmínky a férové prostředí pro zaměstnance, zejména s ohledem na bezpečnost práce a další profesní vzdělávání.

V oblasti správy a řízení se firma zaměřuje na trvalou podporu etických zásad podnikání, spravedlivé odměňování zaměstnanců, odpovědnou obchodní politiku a kybernetickou bezpečnost.

„Zpráva o udržitelnosti podle národní i evropské legislativy pomůže městské teplárně rozvíjet se dál a plnit kvalitní službu svým zákazníkům,“ uzavřel Tomáš Kollarczyk. Apeluje však na korigování rozsahu celé evropské agendy ESG, aby se nestala neúměrnou a bezbřehou administrativní zátěží, která v zemích Evropské unie čím dál tím víc drtí podnikovou sféru.

Rozhovor s Tomášem Kollarczykem: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/teplarna-ceske-budejovice-kollarczyk.html

Prohlášení o udržitelnosti: https://www.teplarna-cb.cz/prohlaseni-o-udrzitelnosti/

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-50/

Režim celé obrazovky

Vozový park českobudějovické teplárny doplnily dva elektromobily Renault.

Vozidlo Kangoo Van E-tech využívá k výjezdům výrobní úsek. Technici z provozní hotovosti najezdí v nepřetržitém provozu po městě zhruba dva tisíce kilometrů měsíčně. Vozidlo Scenic E-tech doplnilo auta využívaná jako služební k pracovním cestám zaměstnanců.

Provoz elektromobilů teplárna testovala několik měsíců na jaře 2020, kdy měla údržba k dispozici zapůjčenou elektrickou dodávku Renault Kangoo Z.E. Elektrovozy, které jsou symbolem čisté bezemisní dopravy, mají nízké provozní náklady. Jde tedy o další příspěvek teplárny ke zlepšení kvality života ve městě, neboť elektromobilita může zlepšit vysoké lokální zatížení emisemi a hlukem, způsobené dopravou vozidel se spalovacími motory.

K nabíjení obou vozidel slouží vlastní dobíjecí stanice v areálu na Novohradské a využívá elektřinu, kterou teplárna vyrobí v ekologizovaném kogeneračním provozu spolu s teplem. Přidaná hodnota této investice do vozového parku tím ještě vzrostla.

Žádný prvoplánový efekt a křiklavá barevná sdělení, ale komorní, někdy až romantický pohled na jihočeskou metropoli první čtvrtiny 21. století přináší fotografická kniha Černobílé Budějovice. Křest měla za hojné účasti přátel a hostů a její autor Petr Zikmund za ni sklidil jen slova uznání. Na jejím vydání se podílely jako hlavní partneři Teplárna České Budějovice a Statutární město České Budějovice, spolu s českobudějovickým magazínem BUDlive.

Podle primátorky Dagmar Škodové Parmové to není kniha jen pro patrioty, ale i návštěvníky města. Jak se blíží rok 2028, kdy se stane hlavním evropským městem kultury, významně poroste i počet hostů, přijíždějících na radnici. A tahle kniha bude jedním z dárků.

Místní rodák Petr Zikmund ji začal tvořit v době covidové pandemie, kdy bylo město prakticky bez lidí. I to vyvolává pocit klidného a zároveň duchovně silného města. Dominují záběry městské architektury proložené fotografickými črtami ze života obyvatel.

A sázka na černobílou fotku? Ta na rozdíl od té barevné dává prostor lidské fantazii, jak zmínila Bohuslava Maříková, kurátorka galerie Nahoře, sídlící v Domě kultury Metropol. Právě v ní se křest odehrával.

„Kdybych to uměla, právě takhle bych České Budějovice fotila. Nebe a slunce, domy, lidi, řeky, všechno s tou zvláštní a neopakovatelnou budějovickou příchutí,“ napsala Jana Tichá, ředitelka místní Hvězdárny a planetária na obálku knihy.

Foto: Václav Pancer