Teplárna je stabilním energetickým pilířem Českých Budějovic i v těžkých dobách, jak zde zaznělo.

Rok 2021 se do dějin města zapíše jako další rok poznamenaný pandemií COVID 19, ve kterém však městská teplárna dodávala stabilně a spolehlivě energie všem svým zákazníkům a zajišťovala komplexní služby včetně nepřetržitého dispečinku.

„I přes složitý rok, provázený mnoha interními opatřeními proti šíření covidové pandemie, městská teplárna prokázala, že je skutečným energetickým pilířem města. Udržela stabilní cenu tepla formovanou „pouze“ o inflaci. Neomezila provoz,  pokračovala v investicích směřujících k využívání lokáních bezemisních a obnovitelných zdrojů a také dále rozšiřovala svou distribuční síť. Zisk za rok 2021 před zdaněním 23,9 milionů korun bude i letos ponechán ve společnosti na další investice. Budou z toho mít prospěch všichni. Nejenom ti, kteří sdílí tuto společnou energetickou infrastrukturu, ale vzhledem ke snaze o další zlepšování životního prostředí také celá metropole. Pro obyvatele města to jsou bezesporu dobré zprávy,“ uvedl Jiří Svoboda, českobudějovický primátor po dnešní valné hromadě.

„Hlavním palivem je stále hnědé uhlí s podílem 99 procent. Jedná se o léty prověřené, ekologizované palivo pocházející z českých dolů. Změna se očekává už v topné sezoně 2023/24, kdy bude dokončen napáječ z Temelína a jako nový bezemisní zdroj ho napojíme na naši horkovodní distribuční síť. Ročně nahradí zhruba 80 tisíc tun uhlí. Následně zprovozníme nový kotel, ve kterém bude umožněno využívat dřevní štěpku. To je další, místně dostupný, obnovitelný zdroj energie a spotřeba uhlí tak klesne o další desítky tisíc tun. Tyto investice nejsou zadarmo, ale jsme přesvědčeni, že je v dlouhodobém horizontu naši zákazníci i veřejnost ocení. Probíhající modernizace zajistí fungování podniku na další desítky let a zvýší kvalitu i komfort poskytovaných služeb,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva teplárny. A dodává, že koncem desetiletí tento palivový mix doplní ještě zařízení na energetické využívání odpadů, jehož příprava pokračuje. Teplárna za tímto účelem založila 100% dceřinou akciovou společnost ZEVO Vráto a po více než roční analýze dopadů projektu na životní prostředí a veřejném projednání získala od ministerstva souhlasné stanovisko.

Teplárna České Budějovice v roce 2021 prodala 1623 TJ tepla, z nichž více než polovinu odebraly průmyslové podniky a infrastruktura se 1218 odběrateli. Zbytek připadl na topení a ohřev vody ve 29 503 domácnostech. Na meziročním zvýšení produkce o více než 9 procent měly vliv nejen nové odběry, ale také chladnější počasí s průměrnou roční teplotou 9,21 °C. Šlo o nejchladnější topnou sezónu za posledních 11 let. Trvala 259 dní, o osm více než ta předchozí.

„Hospodaření společnosti udržujeme ve velmi dobré kondici při stabilních cenách pro zákazníky. Nejvíce se projevují přínosy zrealizovaných investic a provozních úspor generovaných díky efektivní a pečlivé optimalizaci zařazování zdrojů do výroby včetně růstu objemu prodané elektřiny. Tímto dodatečným výnosem pak stabilizujeme ceny tepla pro zákazníky. Nicméně nepromyšlené a špatně nastavené nástroje evropské politiky Green Deal vydatně zkouší, co všechno ještě česká energetika, průmysl a domácnosti vydrží,“ uvedl při zhodnocení minulého fiskálního roku Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Teplárna loni prodala 106 178 MWh elektřiny, což představovalo výrazný meziroční nárůst o 41 procent. Tržby z prodeje této komodity se tak meziročně zvýšily o více než 44 milionů Kč. Projevil se tak zejména celoroční provoz nově upraveného turbogenerátoru TG6 a jeho úspěšné zařazení do soustavy výrobních zdrojů.

„Pokračujeme ve významném snižování množství emisí vypouštěných do ovzduší a plníme opět zpřísněné emisní limity, které vstoupily v platnost 17. srpna 2021. Snažíme se rozumnou cestou dosáhnout také redukce skleníkových plynů. Daří se to především díky pečlivému plánování výroby. Například zavádíme také prvky umělé inteligence v podobě nových softwarových nástrojů, které využíváme jako podporu těchto procesů. Dramatického snížení emisí se pak dočkáme po zprovoznění již zmíněných velkých investic do nových zdrojů, které zajistí řízený a bezpečný odklon od fosilních paliv,“ dodal Martin Žahourek, člen představenstva společnosti.

Úplná uzavírka části dopravně vytížené Rudolfovské třídy v úseku mezi ulicemi Štítného a Nádražní proběhne od 5. června do 31. srpna. Vjezd do ulice Štítného bude umožněn. Vozidla MHD budou moci uzavřeným úsekem projíždět.

Důvodem jsou hned tři synchronizované nezávislé stavební úpravy v oblasti vyžadující i překop celé silnice. Vybudovány budou nové přípojky horkovodu a elektřiny a položeny kabely pro moderní naváděcí parkovací systém města. Poté, co se doprava na tuto část Rudolfovské vrátí, bude do 16. října uzavřen chodník a parkovací pruh po pravé straně směrem k Nádražní. S tím bude současně uzavřena část Chelčického ulice.

Teplárna v tomto úseku vybuduje v trase nefunkčního parovodu nový horkovodní rozvod 2 x DN 100/200 v délce 178 metrů až k Chelčického ulici. Odtud povede přípojka 87 metrů do bytového domu Chelčického 77/23. Stavební práce dodávky tepla teplé vody stávajícím odběratelům nijak neomezí.

Společnost EG.D novou přípojkou vyřeší napojení odběrného místa v Nádražní ulici. Půjde o instalaci technologie trafostanice uvnitř budovaného bytového domu, úpravu kabelového rozvodu nízkého napětí a také provedení kabelové smyčky vysokého napětí před budovou Státního okresního archívu. Sloužit bude k napojení trafostanice.

Statutární město České Budějovice pak uzavírku využije k položení kabelů přes Rudolfovskou před křižovatkou s Nádražní pro stavbu moderního městského naváděcího systému na parkovací plochy.

Pokročilé technologie všech tří investorů jsou efektivnější a úspornější a přispívají ke zlepšení životního prostředí ve městě.

Každý zásah do dopravy je pro motoristy nepříjemný, a proto se investoři předem omlouvají za případné zdržení na objízdných trasách.

Foto: Mapy.cz

Režim celé obrazovky

Od včera 9. května teplárna omezila dodávky tepla do rozvodné sítě.

Topení je ponecháno v pohotovostním režimu letos poprvé, protože bylo jaro poměrně chladné. Od soboty jsou průměrné denní venkovní teploty vysoko nad 13°C a podle předpovědi klesat nebudou.

Pohotovostní režim umožňuje pružně reagovat na poptávku odběratelů, která by vznikla při citelném ochlazení.

Dodávky tepla se řídí z operátorského pracoviště v teplárně automaticky. V pohotovostním režimu je všech 172 výměníkových stanic, 146 domovních předávacích stanic, 3 centrální předávací stanice a 2 horkovodní stanice až do konce topné sezony daného vyhláškou.

Otopné období končí 31. května, jak stanovuje vyhláška. Dodávka tepelné energie se ale může prodloužit, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13°C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den. (Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát. Údaje o trendu vývoje venkovní teploty přebírá Teplárna České Budějovice, a.s. od Českého hydrometeorologického ústavu.)

Vytápění mimo otopné období se uskutečňuje, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot, připouští-li to technické a zásobovací podmínky a v neposlední řadě v případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů.

S ukončením topné sezony se teplárna začne připravovat na pravidelnou údržbu zdrojové části a na plánované opravy teplárenské sítě včetně těch generálních.

Uplynulou topnou sezonu lze hodnotit jako průměrnou. Společnost aktuálně zásobuje tepelnou energií 29 503 domácností a 218 firem a institucí. Tyto výrobní podniky, nemocnice, školy a další komerční objekty spotřebují z pohledu prodeje zhruba 60 procent produkce.

Teplárna provozuje distribuční síť v délce 165 kilometrů, z nichž je 82 kilometrů parovodů, 38 kilometrů horkovodů a 45 kilometrů teplovodů.

Po třech letech se Teplárna České Budějovice opět stane předmětem veřejného průzkumu. Podobně jako na podzim 2019 ho připraví Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity. Obyvatelé Českých Budějovic tak mohou hodnotit služby městské energetické společnosti.

Průzkum proběhne od 10. do 22. května prostřednictvím online dotazování na reprezentativním vzorku několika set obyvatel Českých Budějovic podle jejich pohlaví, věku a vzdělání. Výsledky budou známy koncem června.

„Teplárna je přirozenou součástí města a je dobré vědět, jak nás obyvatelé i veřejnost vidí. Ať již jde o hodnocení poskytovaných služeb nebo názory na řadu náročných ekologizačních opatření, které městská společnost připravuje nebo již provedla v minulých letech,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Historicky první průzkum veřejného mínění ukázal, že lidé teplárnu vnímají jako tradiční a fungující podnik ve vlastnictví města. Nejvíce byli spokojeni samotní zákazníci, podle věku pak lidé nad 50 let. Ti oceňovali hlavně spolehlivost dodávek a nonstop servisní dispečink. Téměř polovina ze 314 respondentů uvedla, že je na centrální vytápění a ohřev užitkové vody napojena. Čtyři pětiny si pak firmu vybavily jako dodavatele tepla ve městě. Průzkum tehdy upozornil i na rezervy. Například na 70 procent respondentů odpovědělo, že se zajímají o ekologické aktivity, ale jen malé procento z nich dokázalo pojmenovat konkrétní ekologizační počiny městské teplárny.

Připravovaný projekt stavby ZEVO Vráto získal souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR. Úřad ho zveřejnil v pátek 29. dubna na webu portal.cenia.cz. Jedná se o výsledek více než ročního odborného posuzování projektu ZEVO Vráto. V tomto komplexním procesu ministerstvo ověřilo, že záměr zařízení na energetické využívání komunálního odpadu v lokalitě stávající uhelné výtopny je ve všech významných parametrech akceptovatelný. (ZEVO Vráto je dceřiná společnost Teplárny České Budějovice.)

„Týká se to jak ochrany veřejného zdraví a obyvatelstva (vlivy na ovzduší, akustická situace), tak i ochrany přírody a krajiny. Vliv záměru na ostatní složky životního prostředí bude vzhledem k charakteru záměru nevýznamný,“ uvádí závazné stanovisko.

Z odpadků, které dlouhodobě končily bez jakéhokoli užitku na desítkách skládek po celých jižních Čechách, zařízení vyrobí teplo a elektřinu. Navíc se tím nahradí hnědé uhlí, které se v městské teplárně tradičně spaluje.

„Vyplatila se poctivá příprava dokumentace, transparentnost a průběžná komunikace s desítkami partnerů. Inspirovala nás podobná zařízení v České republice i zahraničí. Zohlednili jsme ale také podněty ekologických organizací a místních spolků a to všechno jsme se snažili citlivě zasadit do jihočeského systému nakládání s odpady a energetických potřeb krajského města,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

„Posuzovaný záměr je technicky a technologicky navržen tak, že pro omezení emisí škodlivin ze spalování odpadů v kotli je zajištěn několikastupňový systém čištění odpadních plynů,“ uvádí  dokument. Detailně byly hodnoceny vlivy na ovzduší, klima, vodu, hlukové poměry či krajinný ráz, stejně jako související dopravy.

Závazné stanovisko ministerstva zároveň stanovuje několik podmínek pro fázi přípravy záměru, výstavby i provozu. Například, že do zařízení nebudou dováženy a energeticky využívány odpady ze zahraničí v rozporu s platnou legislativou nebo že má být zachována možnost dovozu nejméně třetiny odpadů po železnici a že silniční doprava povede mimo obytná území města po ulici Okružní.

Moderní energetický zdroj má v Českých Budějovicích vyrůst v brownfieldu, který vznikne po demolici uhelné výtopny Vráto. Tu hodlá městská teplárna uzavřít po roce 2024. Tento záměr je jedním ze základních pilířů jednomyslně přijaté Strategie pro zelené město, která řeší dekarbonizaci teplárny a počítá s ukončením spalování uhlí ještě před ambiciózními cíli Evropské unie. Mezi další klíčové projekty patří napojení distribuční sítě teplárny na elektrárnu Temelín a vybudování nového kotle na spalování dřevní štěpky.

Více o projektu na webu: www.zevovrato.cz

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata narozená v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny Vráto. Ukazují to záběry webkamery umístěné na tomto nejvyšším komíně v jižních Čechách. Poprvé je bylo možné zahlédnout po Velikonocích. Narodila se totiž někdy v minulém týdnu poté, co 9. března samice snesla první vejce.

Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze 30 v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května je okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.

Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už čtvrtým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již čtrnáct mláďat. Loni tři, předloni čtyři a ještě o rok dříve tři. Tehdy šlo o mimořádnou událost, protože podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Jestliže jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů, velmi nás to těší. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu, včetně temelínské elektrárny. Ochrana životního prostředí patří mezi naše priority a tento projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací. Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách vysoký 16O metrů, který v současnosti slouží dosluhující výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.

Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu http://hnizdo.zevovrato.cz/

Do stodvacetimetrové výšky na komínu výtopny ve Vrátě se po roce vrátil pár sokola stěhovavého. V hnízdní budce na předposledním ochozu komínu samička nyní zahřívá vajíčka, podle ornitologa by se mláďata měla narodit v polovině dubna.

Pro úspěšné hnízdění je umístění budky klíčové, protože sokoli si pro hnízdění hledají i v přírodě co nejvyšší místa, kde mají absolutní klid a výborný rozhled. Jsou zde také chráněni před predátory, kteří hnízda běžně napadají ve volné přírodě.

Zda chladné počasí posledních dnů letošní hnízdění negativně ovlivnilo, bude patrné již brzy. V loňském roce na řadě hnízdišť kvůli mrazu sokoli mladé neodchovali. To se ovšem netýkalo páru z Vráta, který vyvedl i přes nepříznivé podmínky tři zdravá mláďata.

Sokol stěhovavý se dožívá až dvaceti let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Protože při střemhlavém letu dosahuje rychlosti přes 350 kilometrů v hodině, patří k nejrychlejším tvorům na Zemi.

Samec je výrazně menší než samice, která snáší většinou dvě až čtyři vejce, z nichž se líhnou bíle ochmýřená mláďata.

Sokol stěhovavý je ohrožený dravec, který se ve druhé polovině minulého století dostal až na samou hranici vyhubení. O jeho záchranu se snaží různé projekty a jedním z nich je projekt obecně prospěšné společnosti Alka Wildlife. Ten se snaží vyhledávat vhodné hnízdní lokality a vytipovaná místa pak osazovat speciálními hliníkovými budkami, jak tomu bylo i v případě lokality Vráto.

Dění v budce je možné sledovat on-line: teplarna-cb.cz/webkamery

Přes složité covidové období poznamenané řadou omezení ve službách, průmyslu i školství, zvýšila Teplárna České Budějovice v roce 2021 dodávku tepelné energie o téměř 9,5 procenta na 1.622 TJ a elektřiny o 41 procent na 106 178 MWh.

„V ekonomicky komplikované době, kdy nejen energetika zažívá řadu bezprecedentních šoků, jde o výborný výsledek. Naši dlouhodobou strategii máme postavenu na stabilních a udržitelných cenách tepla, péči o zákazníky a zodpovědném společenském přístupu. Znamená to mimo jiné investovat do zefektivňování výroby a distribuce, průběžně hledat provozní úspory a bedlivě sledovat vývoj cen emisních povolenek, elektřiny a samozřejmě také paliv,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny

Nezanedbatelné je připojení 280 nových bytů na systém centrálního zásobování teplem. Celkový počet domácností tak několik let po sobě stoupá a blíží se už 30 tisícům. Dalšími zákazníky jsou více než dvě stovky místních firem a institucí.

Na růstu objemu prodeje tepla se projevilo i počasí. Průměrná venkovní teplota loni ve městě dosáhla 9,2 stupňů Celsia a meziročně byla o necelý stupeň nižší.

Růst dodávky elektrické energie je výsledkem především celoročního provozu nově upraveného turbogenerátoru TG6 a jeho úspěšné zařazení do soustavy výrobních zdrojů teplárny. Veškerá elektrická energie se vyrábí tzv. kogenerační formou s vysokou účinností využití primárních paliv.

„Dálkové vytápění je pro developery a investory různých objektů atraktivní volbou. Zákazníci oceňují zejména stabilitu a předvídatelnost nákladů na technologickou páru i tepelnou energii používanou k vytápění a ohřevu vody. Celková spokojenost pak pramení z komplexních služeb včetně pravidelné údržby a nepřetržitého čtyřiadvacetihodinové servisní podpory,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Podle Martina Žahourka z představenstva teplárny si zákazníci stále více uvědomují, jak důležitá je stabilita a bezpečnost dodávek energií a pozitivní environmentální dopady tohoto způsobu vytápění. Plnění zákonných i stanovených emisních limitů je naprostou samozřejmostí a je pod intenzivní a permanentní kontrolou k tomu určených státních institucí. To představuje jeden z největších rozdílů od lokálních topenišť, které takto nastaveným kontrolním mechanismům nejsou vystaveny a navíc nejsou ani technicky schopné takto striktní předpisy plnit.

„Celý energetický trh zažívá významnou nestabilitu a značný růst cen. I přes skokové zdražování všech energetických komodit se nám i pro letošní rok podařilo udržet ceny tepla na dobré úrovni. To z dálkového vytápění dělá v jihočeské metropoli stabilní prvek ekonomiky, bezpečnosti, spolehlivosti a také ochrany životního prostředí,“ uzavřel Martin Žahourek.