Stavební práce v Kasárenské ulici byly úspěšně dokončeny a komunikace je opět plně průjezdná. Přestože se během realizace vyskytly nepředvídatelné komplikace, které si vyžádaly přerušení prací na nezbytně nutnou dobu, stavbu se podařilo dokončit ještě před smluvním termínem.

Květnovou celostátní výzvu Do práce na kole vyslyšelo v českobudějovické teplárně jedenáct zaměstnanců, kteří postavili tři týmy: Šlapeme vodu, Kotelníci a Teplárna ČB. Pořadatelé akce jim po jejím vyhodnocení napočítali dohromady 6 998 km, z nichž 379 km ušli pěšky a zbylých 6 619 km absolvovali na kole. Průměrná délka cesty dosáhla 15,76 km.

“Pro mě je jízda na kole nejlepším způsobem, jak se hýbat, vyčistit si hlavu a zároveň něco udělat pro životní prostředí. Proto se mi líbí i smysl celé akce. Motivuje lidi, aby na chvíli vyměnili auto nebo MHD za aktivnější a udržitelnější dopravu,“ říká Zbyněk Žlůva z úseku výroby tepla a elektřiny. Ten se účastnil všech dosavadních ročníků.

Přepočítáno na úsporu emisí CO2 šlo o 1 100 kg, vyprodukovaných automobilovou dopravou při ujetí stejné vzdálenosti.

Celkem zaměstnanci při květnové cestě do práce usedli na kolo 512krát. Nejvíc kilometrů ujel tým Šlapeme vodu s 3 645, následován Kotelníky s 3 239 a Teplárna ČB se 112 km.

Čelo individuálního žebříčku mužů tvoří Zbyněk Žlůva (2 068 km), Richard Vaněk (1 042 km) a Milan Sýkora (717 km). Mezi ženami je pak pořadí Dana Kočerová (902 km), Kateřina Filipová (343 km) a Jana Helclová (169 km).

Pořadatelé také hodnotili pravidelnost jízdy. Ta v hodnoceném květnu dosáhla u Šlapeme vodu 87 procent, Teplárny ČB 80 procent a Kotelníků 73 procent. Tedy na kole se opravdu šlapalo ve slunku, větru i dešti.

V historii projektu Do práce na kole šlo o jubilejní desátý ročník. V těch minulých byla účast zaměstnanců teplárny individuální. Letos se ale podařilo vytvořit firemní týmy, což ocenil i předseda představenstva Václav Král:

„České Budějovice jsou krásné město, přímo ideální pro zdravé způsoby cestování. Pamětníci dokonce uvádějí, že teplárna dříve používala i kola služební. Letos jsme se v účastnících pokusili vyvolat zdravou soutěžní atmosféru a motivovat je k co nejlepším sportovním výkonům. Povedlo se, a i proto doufám, že jsme založili tradici pro další ročníky této inspirativní akce,“ uvedl Václav Král.

Projekt pomáhá měnit zažité dopravní návyky a ukazuje, že aktivní a udržitelná doprava je zdravá nejen pro lidi, ale i jejich město.

Územní plán je pro každou obec či město klíčový dokument, který definuje způsob využívání území a stanovuje pravidla pro jeho rozvoj. Tento dokument vymezuje, jaké aktivity mohou na určitém území probíhat, kde se mohou stavět obytné, obchodní nebo průmyslové objekty, jaké jsou požadavky na ochranu životního prostředí, infrastrukturu a veřejných prostor.

České Budějovice při jeho přípravě řešily úkol, jak transformovat tento relativně malý katastr na domov pro 135 000 obyvatel všech generací, a přitom zachovat místní identitu a výhody „města krátkých vzdáleností“. Klade se proto důraz na podporu polyfunkčních městských částí, kvalitního veřejného prostoru a na blízkost a dostupnost všech základních služeb a zařízení. Naplno je též uplatňováno metropolitní uvažování zohledňující organické soužití s okolními sídly a určuje se tak strategický rozvoj celé metropole v budoucnosti. Zároveň to ale neznamená, že se tak stane na úkor zeleně, ale spíš zastavováním zanedbaných lokalit, opuštěných průmyslových areálů a pravděpodobně i realizací výškových budov.

Také projekty Teplárny České Budějovice, a. s. zaměřené na modernizaci energetických zdrojů sdílených místní komunitou představují příležitost, jak proměnit vize obsažené ve strategických dokumentech ve skutečnost. Zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto vhodně doplní tepelný napáječ z elektrárny Temelín a nový kotel na biomasu, což povede k ukončení spalování uhlí. Město bude zároveň připraveno na zákaz skládkování od 1. 1. 2030, což už konečně také v České republice zastaví dlouhodobé plývání s potenciálem odpadů a sníží ekologické zátěže způsobené skládkami.

Tyto realizované investice však otevírají další možnosti, jak pozitivně ovlivnit fungování města. Tvorba územního plánu například řeší pohyb bez aut, tedy podporu místní hromadné dopravy a cyklistiky.

Celý článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 55: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-55/

Foto: Statutární město České Budějovice

Festival byl včera slavnostně zahájen před Rabenštejnskou věží a potrvá do konce září. Jeho tématem je křehkost.

Umělecká díla si mohou lidé prohlédnout v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou, Lipně nad Vltavou a ve Veselí nad Lužnicí. Letos poprvé se festival „podívá“ i na Vysočinu, sochy jsou vystaveny v Pelhřimově. „V konzumním světě orientovaném na nové a snadno nahraditelné věci často zapomínáme pečovat o hodnoty, které jsme my sami nebo naši předci vybudovali. Festival se ptá, zda naše společnost dokáže vytvořit díla trvalé hodnoty, nebo svět zahltí banalitou, neúctou a odpadem,” uvedl pro Českobudějovický deník iniciátor festivalu, sochař Michal Trpák.

Letošní, již 19. ročník, tradičně podpořila i městská teplárna. Ta je partnerem monumentální instalace sousoší „Rytířů“ od Čestmíra Sušky. Návštěvníci této jedinečné výstavy pod širým nebem je uvidí na náměstí Přemysla Otakara II.

Další díla jsou v Českých Budějovicích k vidění například na Piaristickém náměstí, u Černé věže, Na Sadech. Všechny instalace: https://umenivemeste.cz/#jihocesky

foto: Umění ve městě – Václav Pancer

Dálkové vytápění z městské teplárny v Českých Budějovicích je u místní veřejnosti velmi populární. Loni vzrostl počet zásobovaných domácností o 343 na 30 921.

Jak uvádí výroční zpráva společnosti za rok 2025, zákazníci odebrali 1522 TJ tepelné energie, což bylo o 104 TJ meziročně více. Zhruba 59 procent z celkových dodávek připadlo na průmyslové podniky a infrastrukturu, zbylých 41 procent na topení a ohřev teplé vody v domácnostech.

Teplárna loni prodala také 35 515 MWh elektrické energie vyrobené ve vysokoúčinném kogeneračním režimu. Meziročně tak její objem vzrostl o 1673 MWh.

„Zvýšený objem prodané tepelné energie v roce 2025 způsobilo kromě růstu počtu odběratelů zejména počasí, které bylo chladnější než v předchozích, teplotně nadprůměrných letech. Proto bylo možné vyrobit také více elektřiny, a to při vylepšeném modelu obchodování na burze. Tento pozitivní dopad na celkový stav hospodaření společnosti přispěl k atraktivním cenám komplexní služby dodávek tepelné energie pro odběratele,“ uvádí Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Postupné rozšiřování sdílené distribuční sítě a připojování nových odběratelů vytváří také do budoucna základ pro zachování výhodnosti služeb městského podniku pro zákazníky, protože se tím zvyšuje efektivita využití celé rozvodné soustavy.

Teplárna se dále rozvíjí podle schválené Strategie pro zelené město z roku 2020. Pokračuje snižování spotřeby hnědého uhlí a naopak roste podíl bezemisních a obnovitelných zdrojů energie. Díky navyšování spotřeby udržitelné biomasy a odběrům bezemisního tepla z horkovodního napáječe z JETE do rozvodné sítě teplárny byly nahrazeny zhruba dvě třetiny dříve spalovaného uhlí. S tím souvisí významný pokles emisí vypouštěných do ovzduší.

Na konci roku 2025 byl ukončen provoz dalšího uhelného kotle, a to ve Výtopně Nové Vráto. Tento brownfield bude využit k výstavbě a následnému provozu zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Půjde o největší energetickou investici v novodobé historii Českých Budějovic, která umožní definitivně ukončit spalování uhlí.  ZEVO Vráto se stane moderní a ekologickou koncovkou pro odpady, jejichž skládkování již nebude od roku 2030 podle platné legislativy možné.

Jediným akcionářem Teplárny České Budějovice, a.s. je Statutární město České Budějovice.

“Zlatý Roh” teplárna připojila do své sítě loni v září.

Vznikl v ulici Na Zlaté stoce a jeho architektura rozhodně není tuctová. Tento pětipatrový dům s 29 byty se nachází v atraktivní lokalitě na okraji centra Českých Budějovic, přímo sousedí s Parkem Stromovka, v blízkosti je Jihočeská univerzita.

Ke komfortu obyvatel rezidence přispívá i sdílené zásobování energií z městské teplárny. Ta sem dodává teplo i teplou vodu pomocí horkovodu prostřednictvím vlastní výměníkové stanice přímo v domě. Roční odběr bude zhruba 810 GJ. Teplárna se o servis svých zařízení stará v nepřetržitém režimu. Odběratelé tak mají doslova zajištěno „čisté teplo bez starostí“.

Článek o tomto novém projektu vyšel v posledním Teplárenském zpravodaji:https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-55/

Českobudějovická teplárna včera ukončila topnou sezonu. Od zahájení 23. září trvala 240 dnů a oproti té předchozí byla o 20 dnů kratší, ale s mírně chladnější teplotou, meziročně o 0,6°C.

Na systém dálkového tepla je v Českých Budějovicích napojeno přes 30 600 domácností a více než 420 firem, zdravotnických a sociálních zařízení, škol či institucí.

Dobu ukončení topné sezony určuje ministerská vyhláška, podle níž tento okamžik nastane, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu dosáhne v posledních dvou dnech nad 13 °C a předpověď neočekává pokles ani pro následující dny. Pak se přestává topit.

Dnes vyšlo jarní číslo Teplárenského zpravodaje, přináší články nejen o dění v městské teplárně.

Hlavní téma se zabývá přípravou územního plánu města pro až 135 tisíc obyvatel. Pro městskou teplárnu z toho vychází cíl zajistit výhledově stabilní zdroj tepla i elektřiny i v budoucích nových čtvrtích.

A věříme, že zaujmou i další témata z oblasti obchodu, služeb i nových odběratelů dálkového tepla. Věnujeme se také letošním mláďatům sokolů stěhovavých, kteří se narodili v hnízdní budce na komínu v areálu ZEVO Vráto. 

Od včerejšího dne teplárna omezila dodávky tepla do distribuční sítě. Topení je ponecháno v pohotovostním režimu letos poprvé, protože jaro bylo dosud poměrně chladné.

O útlumu rozhodlo teplé počasí. Od konce minulého týdne jsou průměrné denní venkovní teploty vysoko nad 13°C a podle předpovědi ještě pár dnů klesat nebudou.

Právě pohotovostní režim ale umožňuje pružně reagovat na poptávku odběratelů v případě, že by nastalo citelné ochlazení. Dodávky tepla se řídí z operátorského pracoviště v teplárně automaticky.

Podle vyhlášky otopné období končí 31. května. Dodávka tepelné energie se ale může prodloužit, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13°C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den. (Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát. Údaje o trendu vývoje venkovní teploty přebírá Teplárna České Budějovice od Českého hydrometeorologického ústavu.)

Teplárna aktuálně zásobuje v Českých Budějovicích tepelnou energií téměř 31 tisíc domácností, a stovky firem, institucí, školních a zdravotnických zařízení.

Významný podíl městské českobudějovické teplárny na uspořádání a skvělém výsledku mezinárodních her dětí a mládeže se zdravotním postižením Winter Games Emil Open, které se konaly v Českých Budějovicích, vyjádřil dnes jejich zakladatel a prezident Pavel Zbožínek při setkání s předsedou představenstva Václavem Králem.

„Městská teplárna byla poprvé generálním partnerem akce, a bez její podpory, stejně jako podpory představitelů města, bychom nebyli schopni připravit akci na tak vysoké úrovni. V Českých Budějovicích jsme našli skvělé zázemí a pochopení. Všem za něj velmi děkujeme,“ uvedl Pavel Zbožínek.

„Pro život i rehabilitaci dětí s handicapem je sport důležitou aktivitou. Bylo nám ctí jim v rámci naší společenské odpovědnosti pomoci. Byla to i příležitost představit široké veřejnosti parasporty a přitom odbourávat bariéry a předsudky,“ dodal Václav Král.

Na hry Emil Open, které jsou v Evropě ojedinělé, přijelo do jihočeské metropole 333 handicapovaných sportovců ve věku od 10 do 26 let s doprovodem. A to z Česka, Maďarska, Slovenska, Polska, Albánie, Srbska, Bosny a Hercegoviny.