Už třetí průzkum mínění obyvatel Českých Budějovic si opět po třech letech nechala zpracovat městská teplárna. Uskutečnil se v červenci 2025 a s jeho výsledky se letos v lednu seznámilo představenstvo a dozorčí rada. Podobné průzkumy se už uskutečnily v roce 2019 a 2022.

„Opakovaný výzkum umožňuje sledovat dlouhodobý posun ve vnímání teplárny. Opět jsme zvolili sběr názorů přes online panel obyvatel města doplněný cíleným osobním sběrem,“ vysvětluje řešitelka projektu Iveta Šindelářová, specialistka výzkumu trhů.

Co obsáhlý projekt ukázal?

Zřetelný je pozitivní posun celkového vnímání firmy jako hlavního dodavatele tepla ve městě. Oproti předchozím průzkumům mírně posílila spontánní znalost značky, zatímco konkurenční spíše oslabila. Negativní asociace typu „drahá“ či „znečištění“ při loňském průzkumu ustoupilo do pozadí. Teplárna tak zůstává klíčovým prvkem komfortu a energetické bezpečnosti ve městě.

Zhruba dvě třetiny domácností deklarují využívání centrálního vytápění (64 procent) a centrálního ohřevu užitkové vody (62 procent). Na úrovni podpořené znalostí si veřejnost Teplárnu České Budějovice stabilně spojuje s pěti klíčovými atributy: Teplo bez starostí, Užitečnost, Spolehlivost dodávky tepla, Podnik vlastněný městem a Tradice.

Článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 54 na straně 2: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-54/

Město České Budějovice vlastní řadu sportovních objektů, které patří mezi významné zákazníky teplárny.

Zimní stadion (Budvar arénu) využívá zejména hokejový HC Motor a krasobruslařský Bruslařský klub a to na všech úrovních výkonnosti a ve všech věkových kategoriích. Prostor dostává i rekreační sportování a volné bruslení.

Historie zimního stadionu sahá do roku 1946, kdy vzniklo umělé kluziště. K jeho zastřešení došlo v 60. letech. Mezi roky 1975 – 79 vyrostla vedle i tréninková hala. Šlo o třetí zimní stadion v Československu po pražské Štvanici a Bratislavě.

Teplárna ho připojila na svou distribuční síť v roce1959 přes již neexistující Mrazírny, připojené na parovod Západ o dva roky dříve. Ty stály v místech, kde je dnes administrativní budova E.ON. Druhá ledová plocha se na parovod Máj připojila v roce 1987 přípojkou v místě lávky přes řeku Vltavu. Při rekonstrukci zimního stadionu v letech 2000 – 2002 byla původní přípojka z ulice F. A. Gerstnera zrušena a tepelnou energii mu dodává už pouze rozšířený „Máj“. Ročně jde zhruba o 8 500 GJ.

Ve Sportovní hale, jejíž součástí je také atletický koridor, posilovna a herna na stolní tenis, našly zázemí hlavně volejbalový VK Jihostroj, florbalový FBC Štíři a Sportovní klub moderní gymnastiky Máj. Prostor si pronajímají i školy, kluby nebo jednotlivci. Ročně se zde obsadí na 2500 hodin. Teplárna do všesportovní haly dodává tepelnou energii od roku 1994 z parovodu Máj. V současné době jde o zhruba 2 000 GJ/rok.

Plavecký stadion zahrnuje krytou a letní plovárnu. Mezi jeho hlavní nájemce patří plavecké školy Plavání a TJ Koh-i-noor, potápěčské kluby a hráči podvodního hokeje a ragby. Ročně plavecký bazén navštíví přes 250 tisíc lidí, sauny 35 tisíc a letní plovárnu na 40 tisíc osob.

Plavecký stadion se stavěl v letech 1965 až 1971, od září 2017 je národní technickou památkou a patří mezi české nejzajímavější sportovní stavby. Od počátku provozu jej vytápí teplárna prostřednictvím vlastní výměníkové stanice. Letní a zimní plovárna ročně dohromady odeberou až 12 tisíc GJ.

Fotbalový stadion je rovněž majetkem města. O jeho údržbu se prostřednictvím koncesionářské smlouvy stará ale sám klub SK Dynamo a. s. I tento areál je vytápěn městskou teplárnou.

Článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 54 na straně 5: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-54/

Foto: Budvar aréna, zdroj: KSZCB

Hodně Budějčáků si 29. prosince 2025 nenechalo ujít slavnostní otevření Kulturního domu Slavie. Ikonického místa, s nímž má zvláště starší generace spojené mládí – taneční, divadlo, koncerty, čaje, společenský život.

Po mnoha letech odkladů prošla rozsáhlá budova z roku 1872 nutnou rekonstrukcí a modernizací. Ta začala v červnu 2023 a zachovala její architektonický charakter a zároveň ji vybavila nejmodernějšími technologiemi. To vše umožní pořádat koncerty, divadelní představení, konference či společenské akce pro širokou veřejnost.

Teplárna zde vybudovala novou, kratší parovodní přípojku „vysazenou“ z přeložky parovodu Dukelská-Jirsíkova. A také výměníkovou stanici s předpokládanou roční spotřebou 3 617 GJ tepelné energie k vytápění a ohřevu teplé vody. Je umístěna přímo v objektu a nahradila tu původní, byť o pár metrů dále. Výměníková stanice je ve vlastnictví i správě teplárny, která KD Slavie začala vytápět v roce 1960, kdy byl zprovozněn parovod Město.

Pod novým názvem Kulturní a kreativní centrum Slavie bude objekt podle harmonogramu do konce února zkolaudován a pak postupně začne ožívat. Díky dostavbě do původně zamýšleného objemu směrem k Jihočeskému muzeu se podstatně zvýší jeho návštěvnická a divácká kapacita. Zaujme i otevřený prostor u řeky Malše s povrchem z velkých kvádrů z tureckého vápence.

„Českým Budějovicím přináší reprezentativní prostor, který rozšíří nabídku kultury a umožní pořádat akce na nejvyšší úrovni. Věřím, že se stane místem, kam budou obyvatelé i návštěvníci jihočeské metropole rádi chodit,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Slavie nabídne široké spektrum uměleckých a společenských akcí – od koncertů a divadelních představení přes plesy, konference až po vzdělávací programy. Zázemí v ní najdou i místní spolky. Jejich skladba bude pestrá. Zájem projevili třeba taneční a kreativní kluby, šachisté nebo vodní záchranáři. Ti tu chtějí dělat akce zaměřené na první pomoc. Do budovy láká také nové podcastové studio.

Novorenesanční budova byla postavena jako Spolkový dům českobudějovických Němců a stala se nepominutelnou součástí moderních dějin města. V průběhu let se měnil i její název na Německý dům, Slovanský dům, Dům armády až po Městský dům kultury. Od roku 1963 je kulturní památkou a od roku 1993 nesla název KD Slavie.

Statutární město České Budějovice čerpá na projekt podporu z Národního plánu obnovy prostřednictvím Ministerstva kultury ČR ve výši 177 milionů korun. Nyní je součástí Kulturních a sportovních zařízení města České Budějovice.

Celý článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 54: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-54/

Foto: Pavel Balek

Dnes vyšlo zimní číslo Teplárenského zpravodaje, které přináší nejen informace o dění v městské teplárně.

Titulní stranu zdobí krásná fotografie zrekonstruovaného českobudějovického KKD Slavie (dříve KD Slavie) od Pavla Balka. Objekt byl slavnostně otevřen v prosinci loňského roku. Veřejnost si mohla prohlédnout zrekonstruovaný prostor, který významně oživí kulturní život ve městě. Čtěte na stranách 1 a 4.

A věříme, že zaujmou i další témata. V čísle nechybí ohlédnutí za adventním městečkem nebo krásnou akcí pro děti a mládež Winter Games Emil Open a třeba představení nového informačního systému pro zákazníky teplárny.

Budovaný justiční areál v Českých Budějovicích bude vytápět nový teplovod, jehož výstavba potrvá od druhé poloviny února do konce července. V Kasárenské ulici si vyžádá dočasná dopravní omezení v podobě úplné uzavírky.

Přípojka povede z výměníkové stanice ve Dvořákově ulici naproti obchodnímu centru Mercury. V Kasárenské ulicí bude měřit 140 metrů a v justičním areálu dalších 95 metrů. Navržena je jako dvoutrubkový teplovodní systém venkovních rozvodů z předizolovaných trubek.

Investorem stavby je Teplárna České Budějovice. Její součástí je i domovní předávací stanice v justičním areálu, který je jednou z největších investic Ministerstva spravedlnosti ČR. Rekonstrukcí dvou historických budov bývalých Žižkových kasáren a stavbou nové budovy C, vznikne moderní prostor pro okresní soud, státní zastupitelství i související provozy. Areál nabídne přes 7 000 m² užitné plochy, 19 jednacích síní a zázemí pro téměř 200 zaměstnanců.

Spolu s položením teplárenských rozvodů dojde v Kasárenské ulici také k obnově kanalizace, což je investice statutárního města České Budějovice. To rovněž přepojí všechny kanalizační přípojky nemovitostí, dešťové svody a uliční výpusti.

Letošní Zimní hry Emil Open už skončily, proto přinášíme výběr toho nejlepšího, co zachytili fotografové a kameramani, kteří zaznamenávali jejich celý průběh.

V Areálu Lipno a v Hokejovém centru Pouzar probíhaly závody, v Clarion Congress Hotel České Budějovice byli sportovci ubytováni. Pro děti s handicapem a jejich rodiče, školy a sociální zařízení se v rámci her konaly kurzy bruslení. Pro účastníky byl připraven rovněž workshop o závislostech a doprovodný program po celém Jihočeském kraji.

Na jejich průběhu a organizaci se podílely desítky dobrovolníků, vesměs studentů běžných typů škol. Pomáhali pořadatelům s organizací her, byli nepostradatelní na sportovištích, zapojovali se do doprovodného programu, ale také se například aktivně se sportovci účastnili smíšené kategorie MIXED.

Na záběrech je zachycena skvělá atmosféra této krásné akce.

Silná generace chráněného sokola stěhovavého, pocházející z hnízdní budky na komíně ZEVO Vráto v Českých Budějovicích, se už vedle Brna posunula také do Plané nad Lužnicí na Táborsku.

Potvrdily to snímky z fotopasti, pravidelně vyhodnocované ornitologem Václavem Beranem ze sdružení ALKA Wildlife. Ten ji umístil v květnu při kroužkování mláďat před sokolí budku na komíně plánské teplárny C-energy. Při podzimním čištění budky byla data stažena a přinesla dobré zprávy.

„Vyplatilo se ji tam instalovat. Samice je neznačená, u samce se podařilo odečíst znaky na kroužku AOH. Víme tedy, že se vylíhl v roce 2022 na teplárenském komínu v Novém Vrátě v Budějovicích. Doufáme, že v Plané budou sokoli hnízdit i v dalších letech,“ uvedl Václav Beran.

V hnízdní budce na komíně ZEVO Vráto od roku 2019 sokoli už vyvedli postupně 26 mláďat. V jižních Čechách jde mimo Šumavu o nejvýznamnější lokalitu odchovu sokolů stěhovaných.

„Potvrzuje se, že energetické areály s vysokými komíny, kam jsme instalovali hnízdní budky, sokolí páry rádi vyhledávají. Paradoxně, protože do té doby byla jejich hnízdiště hlavně na skalách. Tam je ale mnohde ruší nadměrná návštěvnost lidí,“ dodal ornitolog.

V roce 2019 šlo o mimořádnou událost, neboť podle ornitologa Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority a sokolí projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení ALKA Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách měřící 160 metrů. V budoucnu bude součástí moderního zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO.

Letos to bude už dvacet let od vzniku projektu GEOMED, který se věnuje geologicky a geograficky podmíněné léčivé síle přírody. A tedy také kvalitě ovzduší v jižních Čechách.

Tehdy v roce 2006 vznikl i díky podpoře a důvěře tehdejšího jihočeského hejtmana Jana Zahradníka a získal podporu nejen lékařů, ale také firem, které se dlouhodobě snaží přispět ke zdravějšímu životnímu prostředí. A Teplárna České Budějovice je jednou z nich.

„Nejenže cíleně eliminujeme negativní dopady naší činnosti na okolí, ale postupně snižujeme spotřebu fosilních paliv a modernizujeme technologie. Sdílení energetické infrastruktury v rámci města a efektivní provoz soustavy zásobování teplem patří k nejekologičtějším způsobům vytápění,“ poznamenává předseda představenstva Václav Král.

Každoroční zvyšování počtu odběrných míst je také důkazem ekonomické výhodnosti. Lidé tak mohou využívat komfort této služby za dobré ceny a žít přitom v čistém ovzduší a krajině. Městská teplárna proto také podporuje veřejné akce a různé aktivity motivující k pobytu v přírodě, která léčí.

Průvodce zve i do Děkanského lesa

Například vloni byla její dceřiná společnost ZEVO Vráto partnerem turistického průvodce Na kole i pěšky jihozápadními Čechami, který nabízí i mobilní aplikace ke stažení. Jeho součástí je rovněž nenáročná pětikilometrová Léčivá lesní stezka Děkanským lesem Mrhal – Lustenek v katastru Rudolfova nedaleko Českých Budějovic.

Trasa je pozoruhodná i tím, že úsek Lustenek-Mrhal vede přes Děkanský les, který je podle údajů Společnosti klinické farmakologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně zdrojem zdraví prospěšných balsamických silic a terpenů. Ty návštěvníci lokality přirozeně inhalují a prospívají tak svému zdraví.

„Tyto látky prokazatelně pozitivně ovlivňují dýchací systém a mají antialergický, dezinfekční a dýchání usnadňující účinek,“ říká lékař Petr Petr, spoluzakladatel výzkumného projektu GEOMED. To je možné právě díky čistému ovzduší krajské metropole a zastoupení jehličnatých dřevin, zvláště borovic, smrků, modřínů a jedlí. Léčivá síla jihočeské přírody je tedy doslova za humny Českých Budějovic.

Semináře na VŠTE

Poslední z loňských seminářů projektu GEOMED se v prosinci konal na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Jeho účastníci opět diskutovali o tom, jak krajina a životní prostředí působí na člověka. Právě jižní Čechy představují skutečnou oázu i zdroj zdraví. Jak organizátoři projektu GEOMED zdůrazňují, jejich úkolem je odpovědět na otázky, které vznikají v souvislosti s udržením kvality životního prostředí, s osvětou veřejnosti a rozvojem ekologické dopravy do přírody.

Přejeme Vám nový rok plný energie.

V českobudějovické ulici Fráni Šrámka stojí nový šestipatrový bytový dům s dvaceti byty. Vyrostl v proluce v části mezi křižovatkami s ulicemi Lipenská a J. Plachty.

Rodinné bydlení v něm zpříjemní zelený vnitroblok, kterému bude dominovat vzrostlý platan. Volba na něj padla záměrně, je krásný v každém ročním období.

Ke komfortu obyvatel rezidence přispěje i sdílené vytápění z městské teplárny, která sem od začátku října dodává teplo a teplou vodu. Děje se tak přes čtyřtrubkové teplovodní napojení z výměníkové stanice Šrámkova v sousedství. Stavba přípojky tedy byla technicky i ekonomicky velmi efektivní. Měří jen 15 metrů.

„Pro nás to byla jasná volba,“ říká Václav Kapr, jednatel společnosti JV BYTY. Roční odběr bude zhruba 670 GJ.

Teplárna se o servis svých zařízení stará v nepřetržitém režimu. Náklady na pravidelnou údržbu, kontrolu a revize tak zákazník ušetří. „Je to trend, který volí většina developerů, kteří se na nás obracejí se žádostí o napojení. Lidé si tak užívají tepelnou pohodu a my se staráme o řadu služeb,“ říká Eva Pelikánová, vedoucí obchodního oddělení teplárny.

Do detailů promyšlené byty jsou vybavené zařízením z kvalitních materiálů a moderní technologií. Podlahové vytápění , dřevěné podlahy z masivu, francouzská okna, hliníkové HS portály nebo pohled z každého balkónu do zeleně vnitrobloku. Společné prostory a chodby domu prosvětlují a větrají světlíky. „S uznávaným architektem, Jaromírem Kročákem jsme chtěli vybudovat doslova rodinnou rezidenci, aby splnila očekávání i těch nejnáročnějších klientů. A to se nám, věřím, podařilo. Jsou to byty, v nichž bychom sami chtěli bydlet,“ říká Václav Kapr.

Jeho společnost má ve městě za sebou už dva podobné projekty. O tom třetím, který opět realizoval se společníkem Miroslavem Hodinou, říká, že na tomto místě historicky stál průmyslový areál. Když se dozvěděli, že je na prodej, koupili ho a dali mu nový život. Když loni v únoru začali stavět, do půl roku měli prodáno 60 procent bytů. Je to prostě atraktivní lokalita.

Článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 53: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-53/