Martin Žahourek, člen představenstva českobudějovické teplárny, v rozhovoru o horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín.

Začněme trochu osobněji. Na co jste myslel, když jste slavnostně zahajovali zkušební provoz? 

V jeden moment ve mně chvíli silně rezonoval pocit zadostiučinění, že se vše podařilo technicky zvládnout. Jsem technik a tohle byla výzva. Ale ještě rychleji a silněji mi došlo, že poruchy přicházejí v nejnevhodnější okamžik a vždy nejméně ve dvou … Ale vážně. Realizace byla řádně ukončena, kompletní zařízení bylo vyzkoušeno již v průběhu předkomplexních a komplexních zkoušek. Nutno také podotknout, že investorem horkovodu byla společnost ČEZ, tudíž i největší díl odpovědnosti za dokončení a zprovoznění celého díla ležel na ČEZ.

Co připadlo na teplárnu? 

My v teplárně jsme od samého začátku příprav a realizace s investorem úzce spolupracovali a zároveň technicky připravovali svou distribuční síť na nové hydraulické a tlakové poměry.

Spadl vám kámen ze srdce?

Nevím, jestli se to dá takto říct. Pro nás energetiky je to naopak začátek těch opravdových starostí spojených s reálným provozem, s odpovědností za bezpečnost dodávek ve všech ohledech. Takže ve svém důsledku je to přesně naopak.

Ptám se proto, že se stavbou, trvající čtyři a půl roku, jste v teplárně spojili kus života. Jak ji jednou budete hodnotit?

Je to pomyslné ukončení poměrně dlouhého období od vzniku první myšlenky až po vlastní realizaci jednoho z nejvýznamnějších energetických projektů první čtvrtiny 21. století v Česku. Věřím, že ji budoucí generace nejen energetiků bude hodnotit jako jeden ze zásadních počinů v oblasti skutečné dekarbonizace teplárenství. Jde skutečně o unikátní projekt v kontextu evropského prostoru, kdy do vysokoúčinné soustavy zásobování teplem dodává tepelnou energii jaderná elektrárna. Délkou samotného napáječe se pak řadíme na třetí místo v Česku.

Co bylo pro teplárnu nejtěžší?

To nejsložitější nás teprve čeká. Obrazně řečeno, dítě se narodilo v pořádku a teď ho musíme naučit chodit a dělat vše co nejlépe. Stejně tak se i my nyní musíme doslova znovu naučit provozovat naše současná zařízení a zdroje v kombinaci s tepelným napáječem. Musíme se naučit tepelný napáječ provozovat a obsluhovat co nejefektivněji. To přirozeně zvyšuje i nároky na naši provozní obsluhu od topičů, strojníků turbín až po dispečery a velínáře. A určitě nám to nějakou dobu zabere. Jsme v každodenním kontaktu s kolegy z pomocných provozů ETE a ladíme každodenní provozní situace.

Jak jste se na nový druh bezemisního paliva museli připravit?

Museli jsme především s předstihem zkontrolovat a v některých případech i provést výměnu konkrétních částí, především výměníkových stanic, na vyšší tlakové poměry v síti po napojení TN. Jednalo se o různé komponenty, od prvků měření až po výměnu některých armatur nebo samotných tepelných výměníků

Zanedlouho přibude i teplo z kotle na biomasu. Co se změní?

I kapacitu tohoto zdroje jsme museli přizpůsobit. Významně nás posune k udržitelné energetice, využívání místních obnovitelných zdrojů a celkové dekarbonizaci výroby tepla a elektřiny v krajském městě. Bude to samozřejmě znamenat další předěl a definitivně se tím změní způsob provozování našeho hlavního výrobního zdroje na Novohradské ulici.

Poslední otázka se pak nabízí sama: jak byste městkou teplárnu 21. století charakterizoval?

Jako výrobnu, schopnou zajistit technicky maximální možnou úroveň flexibility a bezpečnosti při výrobě a dodávkách tepla a elektřiny. Navíc plně dekarbonizovanou a plnící požadované emisní limity. A jen tak mimochodem, aby vše výše popsané dokázala zajistit kdykoliv to bude potřeba – tedy i v noci a v zimě.

Horkovod z Jaderné elektrárny Temelín je největší český teplárenský projekt posledních desetiletí. Spojuje Jadernou elektrárnu Temelín s Českými Budějovicemi a je od 18. října ve zkušebním provozu. Ročně do městské distribuční sítě dodá 750 terajoulů po dobu minimálně dvaceti let. Teplárna díky tomu do ovzduší nevypustí přes 80 tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně, které by vznikly při výrobě tohoto množství tepla z uhlí. 

Více v Teplárenském zpravodaji č. 45

Představitelé Nadace města České Budějovice pro podporu vzdělávání a vědy předali 7. listopadu stipendia devíti studentům a studentkám středních a vysokých škol na akademický či školní rok 2023/24. Celkově šlo o 349 tisíc korun, každý tedy obdržel v průměru 37 tisíc korun.

„Většina jich studuje v poměrně nepříznivých sociálních podmínkách, ale jejich výsledky jsou nadprůměrné,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová. Stipendium se poskytuje na školné, dopravu, stravu, ubytování či školní pomůcky.

Podpora je určena středoškolákům a vysokoškolákům, kteří v Českých Budějovicích trvale bydlí nebo tady studují. Vztahuje se ale i na mladé lidi významně vybočující svým přístupem ke studiu a na jejich dosažené úspěchy v republikových či mezinárodních soutěžích nebo na vědeckou práci. Požádat o stipendium ale mohou i ti, kteří se ocitli v nepříznivých sociálních podmínkách.

Mezi dlouholeté hlavní donátory Nadace patří i Teplárna České Budějovice, jejíž předseda představenstva Václav Král předal stipendia dvěma studentům zaměřeným na technické obory.

“Vzdělání považujeme především za investici do budoucnosti. A to nejenom naší firmy či jednotlivců, ale celého města a kraje. Ideální je vždy vytvořit podmínky, ve kterých každý sám svobodně řídí rozvoj svých dovedností a znalostí. Důležitá je však také vzájemná výměna informací a sdílení zkušeností. Jsme proto rádi za dlouholetou spolupráci s Nadací města. Podporujeme však také různé školy a další spolky napřímo, tedy adresně bez prostředníků a přehnané mediální pozornosti. Jako městská firma se celkově snažíme inspirovat i další podniky odpovědným přístupen k životnímu prostředí a společenské zodpovědnosti”, řekl Václav Král.

foto: Jana Novotná

Plánovaná oprava horkovodního potrubí na sídlišti Máj v Českých Budějovicích přinese kromě zvýšení spolehlivosti zásobování oblasti teplem bohužel i místně omezení parkování.

Stavba opravy horkovodu byla zahájena včera 1. listopadu a potrvá do 8. prosince 2023. Bude opraven úsek dlouhý 144 metrů, místo je přehledně opatřeno dopravním značením. Žádáme veřejnost po dobu výstavby o zvýšenou pozornost při procházení okolím staveniště, respektování zřízených přechodů pro chodce a ohraničení výkopu, dále zvýšenou péči o děti.

Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se omlouváme a děkujeme za pochopení.

Největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí byl dokončen.

Horkovod spojující Jadernou elektrárnu Temelín s Českými Budějovicemi byl dnes slavnostně spuštěn ve velíně městské teplárny. Napojen je na její distribuční síť. Teplárna tímto bezemisním teplem pokryje zhruba třetinu potřeby krajského města.

Slavnostního zahájení se zúčastnili Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ, Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje, Dagmar Škodová Parmová, primátorka Českých Budějovic a představenstvo teplárny.

Horkovod měří 26 kilometrů, je třetím nejdelším v České republice, teplárna díky němu ročně získá až 750 terajoulů tepla na minimálně příštích 20 let. Bezemisní teplo bude ohřívat především sídliště Vltava a Máj.

Jde o první dokončený krok v rámci Strategie pro zelené město, která systematicky řeší postupnou dekarbonizaci teplárny. Spalování hnědého uhlí bude postupně, až do roku 2030, nahrazováno obnovitelnými, bezemisními či nízkoemisními místně dostupnými palivy.

Více v tiskové zprávě: https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/bezemisni-teplo-uz-proudi-z-temelina-do-ceskych-budejovic-183168 

V průběhu příštího roku bude zprovozněn retrofit kotle K12, v němž se bude místo uhlí spalovat dřevní štěpka. Tím klesne spotřeba uhlí v českobudějovické městské teplárně přibližně o jednu třetinu. Další třetina uhlí bude již brzy nahrazena zprovozněním horkovodního napáječe z temelínské jaderné elektrárny.

„S najetím nového kotle na biomasu počítáme již v průběhu letošní topné sezóny. Půjde samozřejmě pouze o zkušební provoz, v němž je potřeba všechny nové technologie důkladně odzkoušet v běžných podmínkách a různých provozních stavech,“ vysvětlil Martin Žahourek z představenstva teplárny.

V přiložené fotogalerii je vidět, že byla dokončena montáž vnitřního palivového hospodářství včetně nového zásobníku štěpky, stejně jako byla dokončena montáž membránových stěn tvořících prostor spalovací komory kotle. Pochozí plošiny na jednotlivých podlažích kotle jsou také převážně hotové. K tomu proběhlo osazení nízkotlakých ohříváků. Práce na potrubí na tlakové části kotle (vodní potrubí + parní potrubí) stejně jako na katalyzátorech jsou v plném proudu.

Venku je vidět téměř dokončené silo popílku včetně pochozích lávek a příslušenství. Vedle se dostavuje i odlučovač tuhých znečišťujících látek, je patrné, že probíhá montáž izolací a oplechování a montáž příslušenství.

V další části areálu se staví sklad štěpky, u kterého byly téměř dokončeny betonářské práce. Finalizuje se stavební část objektu a část příjmové stanice štěpky. Tím mohla být zahájena i montáž technologie uvnitř.

Stavbu samozřejmě příznivě ovlivňuje letošní počasí.

Výstavu, která nese název “Stromy na náměstí” bude možné shlédnout do konce září. Na šesti velkoplošných panelech městská firma mimo jiné ukazuje své ekologické aktivity, mezi které patří například odsíření uhelných kotlů od roku 2015 nebo rekultivace padesáti hektarů odkaliště v minulých pěti letech. Představuje také budoucí rozvojové projekty jako třeba technologii na energetické zpracování dřevní štěpky nebo napojení horkovodního napáječe z elektrárny Temelín do rozvodné soustavy teplárny. Ten aktuálně prochází zkouškami před zprovozněním. Jeden z panelů je věnován také připravovanému zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto.

Název výstavy připomíná, že teplárna v loňském roce dodala na českobudějovické náměstí šestnáct mladých svitelů latnatých ve velkoobjemových kontejnerech. Ty v místních podmínkách úspěšně přezimovaly a adaptace na prostředí umožní i jejich další růst. Stromy, které mají domovinu v Asii, jsou podle odborníků ideální rostlinou do v letních měsících rozpáleného centra Budějovic.

Retrofit kotle K12, který bude po dokončení místo hnědého uhlí spalovat dřevní štěpku, pokračuje podle harmonogramu tak, aby na přelomu roku zahájil zkušební provoz. Definitivně bude dokončen v roce 2024. Určen je zejména k optimalizaci výkonu celé teplárenské soustavy v letním a přechodném období. Zároveň vytvoří i vhodnou kapacitu po spuštění dodávky tepla z elektrárny Temelín v symbióze s teplem, které bude na konci tohoto desetiletí vyrábět ZEVO Vráto.

Co uplynulé tři měsíce na stavbě přinesly? „V prostoru kotle K12 je již zhotovena převážná část zásobníku štěpky včetně dopravy paliva ze zásobníku do budoucího kotle. Dokončena je i montáž části převáděcího potrubí, pochozích lávek na jednotlivých podlažích kotle a montáž žaluziového odlučovače. Také byla dokončena montáž membránových stěn včetně jejich transportu do prostoru kotle K12,“ shrnuje technik investic Roman Veselý.

Průběh nejnákladnější letošní investice za zhruba 1,5 miliardy korun pravidelně přibližujeme.

Stavba teplovodní přípojky na šest týdnů od 17. července do 25. srpna částečně omezila provoz v ulicích Žižkova (v úseku od Senovážného námětí po Čechovu) a U Tří lvů. Nově bude vytápět domy č. p. 1657 a 251/6. První využívá Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická se sídlem ve Skuherského ulici, mající zde tělocvičnu a školní jídelnu s kuchyní. Druhý komplex budov pak patří Kongregaci bratří Nejsvětější Svátosti (petrini).

„Dosavadní plynové vytápění dožilo a po konzultacích s odborníky jsme se rozhodli požádat o připojení na teplárenský systém centrálního zásobování. Důvodem byla jistota dodávek, naděje ekologičnosti a snad i menší technologická náročnost či jednodušší obslužnost,“ vysvětluje P. Maxmilián Petr Koutský, představený kongregace.

Té budova 251/6 slouží jako řeholní dům, v němž má hlavní administrativní a  správní sídlo. V části jsou i byty. V jejím majetku je i dům 250/4, o jehož novém využití kongregace jedná. Vedle zřízení přípojky dlouhé 81,5 metrů je součástí prací také rozšíření a oprava výměníkové stanice Žižkova 8-10 včetně měření a regulace.

Rozvody jsou předizolované a ukládají se přímo do země. „Trasa přípojky musela respektovat hustotu uložení podzemních sítí a požadovanou minimální vzdálenost mezi nimi. Vede Žižkovou ulicí v parkovišti, zeleném pásu podél komunikace i v ní,“  vysvětluje Zdeňka Jindrová, technička oddělení investic českobudějovické teplárny. Pozemek je ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice a po skončení prací bude uveden do původního stavu.

Včera po 15. hodině došlo v areálu Teplárny České Budějovice v Novohradské ulici a v okolí ke krátké zvýšené koncentraci popílku v ovzduší. Při uvádění uhelného kotle do provozu po jeho opravě se objevila nečekaně další závada na spalovacím vzduchu, ten vynesl popílek z hnědého uhlí do ovzduší a vlivem extrémního počasí došlo ke zrychlenému spadu v blízkém okolí. Práce byla okamžitě přerušena a porucha na spalovacím vzduchu, která byla příčinou problematického uvádění do provozu, byla ve večerních hodinách odstraněna. Provoz kotle byl následně standardně zahájen. Na podněty jednotlivců z řad veřejnosti proběhla neprodlená kontrola České inspekce životního prostředí.

Za tuto mimořádnou situaci se veřejnosti velice omlouváme a děkujeme za pochopení. Ujišťujeme, že tým teplárny složený z obyvatel Českých Budějovic a blízkého okolí tyto události netěší.

Tomuto stavu již dříve předcházela nedávná mimořádná porucha téhož uhelného kotle, která měla za následek hluk o víkendu ze soboty na neděli na počátku tohoto měsíce. Závada totiž musela být neprodleně opravena tak, aby nedošlo k přerušení dodávek tepelné energie pro krajské město. Přechodně byly využity záložní zdroje, proto, mimo přilehlých oblastí areálu Novohradská, veřejnost poruchu vůbec nezaznamenala.

Jde o mimořádné technické závady, kterým nelze zcela předejít ani pečlivou a průběžnou údržbou zmíněných zařízení. Po delší době bezproblémového provozu se ale staly a nyní jsou podrobeny analýze.

Bohužel tento srpen se zapíše mezi náročné a pro tým zaměstnanců teplárny velmi stresující měsíce, navíc při probíhající výstavbě retrofitu kotle K12.

V souladu se Strategií pro zelené město jednomyslně schválenou radou i zastupitelstvem Statutárního města České Budějovice probíhá transformace teplárny v oblasti výrobních zdrojů tak, aby bylo možné do roku 2030 opustit spalování uhlí a využívaly se pouze lokální bezemisní a obnovitelné zdroje. Tématu se průběžně věnují příspěvky na webu Teplárny České Budějovice a na webu ZEVO Vráto.

V této souvislosti bude s topnou sezónou připojen na rozvodnou síť z Teplárny České Budějovice horkovodní napáječ, který nahradí až 1/3 dosud spalovaného uhlí.

Další proměnou je odstavení kotle K12 na počátku tohoto roku a výstavba retrofitu na dřevní štěpku včetně logistiky a skladování. Na rozdíl od výstavby horkovodního napáječe z JETE, která zasáhla pouze okrajovou část Českých Budějovic, je tato investice realizovaná v areálu Novohradská. Výstavba v pracovních dnech mimo noční hodiny může místy způsobovat hluk, který zmiňují obyvatelé přilehlých částí areálu Novohradská. Tato hrubá výstavba potrvá nejpozději do konce tohoto roku. Výsledkem však bude zase o něco menší manipulace s uhlím než doposud a krytý sklad pro dřevní štěpku, který se buduje právě v zadní části areálu Novohradská.

Jakmile se podaří realizovat poslední část transformace teplárny, kterou je výstavba ZEVO ve Vrátě, bude možné ustoupit od spalování hnědého uhlí.

Za dočasně zvýšenou hlučnost se omlouváme, ale při výstavbě ji bohužel nelze zcela eliminovat.

Děkujeme za pochopení.