Chlad patří ke komoditám, které teplárna umí vyrobit

pondělí, 6. srpna 2018

Kromě tepla, teplé vody a páry se jedná o další produkt, který nabízí svým zákazníkům

Chlad se standardně vyrábí a dodává pouze v letních měsících, od června do konce srpna a k jeho dodávkám se využívá běžná distribuční síť. Chlad se vyrábí až v místě odběru, a to v absorpční jednotce, která je napojena na standardní teplárenské rozvody. Rozvody do jednotlivých objektů tedy slouží jak k vytápění a přípravě teplé vody, tak k výrobě chladu, rozváděného dál do jednotlivých prostor a místností vlastní distribuční sítí. Přitom lze využít parní i horkovodní připojení.

Více v tiskové zprávě:

Chlad z teplárny? V tropickém vedru dobrá volba, ale firmy i úřady tuto možnost teprve objevují




Teplárně bylo uděleno exkluzivní mezinárodně uznávané hodnocení Top Rating

úterý, 31. července 2018

24. července 2018

Po obhajobě čtvrtého ocenění v řadě, kdy Teplárna České Budějovice upevnila své postavení mezi tuzemskými firmami s nejvyšším ratingovým hodnocením CZECH Stability Award na stupni AAA (Excelentní), obdržela další hodnocení solventnosti, tentokrát mezinárodní.

24. července 2018 získala také prestižní ocenění D&B Top Rating®, které je mezinárodně uznávaným hodnocením, vydávaným Bisnode na základě metodiky Dun & Bradstreet. Slouží jako ochrana před potenciálními problémy s peněžními toky. Certifikát je mezinárodně uznáván a potvrzuje obchodním partnerům minimální úroveň rizika při spolupráci s takto oceněnou společností.

D&B Top Rating® mohou získat jen firmy, které si nejvyšší možné hodnocení rizikového faktoru D&B Ratingu udržely nepřetržitě nejméně 12 měsíců v řadě za sebou a nemají závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti.




Odstávka výroby dodávky teplé vody nepřeruší

středa, 11. července 2018

Letos proběhne v termínu od 20. do 24. července

Teplárna České Budějovice provede od 20. července 20 hodin do 24. července 9 hodin každoroční pravidelnou odstávku výrobního zařízení v hlavním areálu v Novohradské ulici.

Dodávky teplé vody a nízkotlaké páry tím však nebudou přerušeny. Zajistí je náhradní energetické zdroje teplárny. Jen v případě plánovaných oprav rozvodů teplé vody či výměníkových stanic může dojít ke krátkodobým lokálním omezením. O nich budou odběratelé v místě předem informováni.

Pouze během odstávky lze například u zařízení odsíření vyčistit absorbér, nádrže vápencové a sádrovcové suspenze, recirkulační čerpadla a dmychadla a provést nutné revize či opravy. Odsíření výrazně snižuje emise vypouštěné do ovzduší, oxidy síry o 85 procent a oxidy dusíku o více jak 20 procent. V technologii nepřetržité výroby tepla se během odstávky provede řada důležitých oprav a plánovaných kontrol, které jinak za plného provozu nelze provést. Přitom jsou nezbytné pro zajištění bezpečné výroby a dodávek tepla v příští topné sezoně. V tomto případě jde například o revizi elektrického zařízení vysokého napětí, čištění přivaděče surové vody z Mlýnské stoky, kalibraci měřidel, kontrolu vysokotlakých armatur a ostatního výrobního zařízení. A to včetně doprovodných provozů jako jsou zauhlování nebo chemická úpravna vody.

Jednou ze stěžejních letošních akcí se stane výměna dosluhující uzavírací armatury najížděcí redukce kotle K11. Armatura bude z vysokotlakého rozvaděče kompletně demontována a na její místo se instaluje nová. Práce je naplánována téměř rok, neboť právě při loňské odstávce a kontrole stavu zařízení se zjistil její neuspokojivý stav. Tepelně a tlakově zatížené výrobní zařízení, kterým prochází vysokotlaká pára o teplotě 535°C a tlaku 90 bar do najížděcí redukce, je už na konci své životnosti. Výměna je plánována do celého termínu odstávky, včetně tepelné úpravy během svařovaní i po něm. Zakončí ho rentgenová kontrola kvality svarů.

Další časově náročnou prací, kterou lze provést jen při odstavení zařízení, je měření parovodů na tzv. tečení materiálu. Při něm se prověřuje, zda parovodní potrubí s určenými provozními hodinami stále splňuje rozměrové normy, stálost tvaru a především kvalitu materiálu.

Sobotní bezproudí pak umožní pracovat na vysokonapěťovém zařízení, které jinak v průběhu roku vypnout nelze.

Zařízení se kontroluje po celý rok. Podle zjištěných nálezů se opravy směřují právě do letní odstávky. Ta pak probíhá podle přesného harmonogramu. Čas je pevně daný a všechny práce se musí zvládnout, ať je již teplárna provádí sama nebo za pomoci dodavatelských firem.




Horkovod během léta protne Mánesovu ulici, práce dopravu ani chodce zásadně neomezí

úterý, 10. července 2018

Začátek prací je plánován na 27. července a ukončeny by měly být do 2. září.

Převedení horkovodu přes Mánesovu ulici teplárně umožní napojení objektů v této lokalitě na loni vybudovanou horkovodní síť a v příštím roce i nový horkovod v oblasti Suché Vrbné.

Práce proběhnou během letních prázdnin tak, aby dopravu a pohyb ve frekventované ulici Mánesova ovlivnily co nejméně. Ulice zůstane průjezdná, dojde pouze k zúžení dopravy ze čtyř do dvou jízdních pruhů.

Současně se bude pracovat na překopu Mánesovy ulice z Dvořákovy ulice do areálu vlakového nákladového nádraží, a dále přes tento areál. Celkový úsek, dlouhý přes půl kilometru, bude končit za technologickou lávkou přes vlakové nádraží u Dobrovodské ulice.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna v létě převede horkovod přes Mánesovu ulici. Ta zůstane průjezdná




Teplárna i v letošním roce obhájila postavení mezi firmami s hodnocením AAA

čtvrtek, 21. června 2018

Jde o nejprestižnější ocenění, na které dosáhne jen zlomek nejkvalitnějších společností.

Ocenění uděluje společnost Bisnode. Ta se zaměřuje na finanční, kreditní a marketingové analýzy trhu mnoha zemí a posuzuje především finanční a nefinanční bonitu analyzovaného subjektu a jeho důvěryhodnost. Pro klienty a obchodní partnery teplárny to znamená, že jednají s prověřenou společností nejvyšších kvalit. Výsledky hodnocení vycházejí z metodiky společnosti Bisnode.

Více k udělenému certifikátu a ocenění nejvyššího ratingového hodnocení Czech Stability Award na stupni AAA (Excelent) za rok 2018 je uvedeno v tiskové zprávě:

Městská teplárna se řadí mezi nejstabilnější firmy v Česku




Ministr životního prostředí Richard Brabec navštívil teplárnu

úterý, 5. června 2018

Seznámil se s ekologickými projekty, včetně odsíření uhelných provozů, do nichž firma investovala i s podporou evropských dotací stovky milionů korun

Mezi hlavními tématy jednání, které proběhlo v odpoledních hodinách, byla budoucnost českobudějovické teplárny v souvislosti se zamýšlenou diverzifikací jejích zdrojů, rozšíření palivového mixu, postupné snižování spotřeby hnědého uhlí, využívání lokálních paliv a snižování výrobních a distribučních ztrát, resp. zvyšování účinnosti vlastní výroby energií a jejich distribuce.

Ministr životního prostředí zároveň převzal od vedení teplárny dopis adresovaný české vládě, který shrnuje řadu opatření, která by pomohla k narovnání pokřiveného podnikatelského prostředí a k podpoře nových investic do rozvoje sítí a zlepšení služeb. Jde například o přesunutí dodávek tepla z centrálních zdrojů do nižší sazby DPH nebo zavedení uhlíkové daně pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování.

Více v celé tiskové zprávě:

Snižme daň na centrální teplo, slyšel ministr v teplárně




Blíží se konec topné sezony, zásobování teplem přešlo do pohotovostního režimu

čtvrtek, 24. května 2018

Od 22. května teplárna zastavila dodávky tepla do rozvodné sítě.

Od úterý 22. května akciová společnost Teplárna České Budějovice zastavila dodávky tepla do rozvodné sítě a topení je ponecháno v pohotovostním režimu. Letos už podruhé, stejná situace nastala od 23. dubna do 17. května, kdy bylo mimořádně teplo, průměrné denní venkovní teploty dosahovaly téměř 21°C.

Pohotovostní režim umožňuje pružně reagovat na poptávku odběratelů, která nyní vznikla při citelném ochlazení o uplynulém víkendu a dodávky tepla do sítě probíhaly až do pondělí 21. května.

Dodávky tepla se řídí z operátorského pracoviště v teplárně automaticky. V pohotovostním režimu je všech 138 výměníkových stanic, 125 domovních předávacích stanic a 3 centrální předávací stanice až do konce topné sezony daného vyhláškou.

Otopné období končí 31. května, jak stanovuje vyhláška. Dodávka tepelné energie se ale může prodloužit, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13°C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den. (Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát. Údaje o trendu vývoje venkovní teploty přebírá Teplárna České Budějovice, a.s. od Českého hydrometeorologického ústavu.)

Vytápění mimo otopné období se uskutečňuje, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot, připouští-li to technické a zásobovací podmínky a v neposlední řadě v případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů.

S ukončením topné sezony se teplárna začne připravovat na pravidelnou údržbu zdrojové části a na plánované opravy teplárenské sítě včetně těch generálních.

Uplynulou topnou sezonu 2017/2018 lze hodnotit jako průměrnou. Společnost aktuálně zásobuje tepelnou energií 28 426 domácností a 218 firem a institucí. Tyto výrobní podniky, nemocnice, školy a další komerční objekty spotřebují z pohledu prodeje zhruba 60 procent produkce.

Teplárna provozuje distribuční síť v délce 164 kilometrů, z nichž je 97 kilometrů parovodů, 23 kilometrů horkovodů a 44 kilometrů teplovodů.




Teplárně se daří získávat nové zákazníky

středa, 23. května 2018

Loni přibylo přes 16 tisíc gigajoulů nových odběrů

Teplárna České Budějovice očekává i v letošním roce podobný vývoj. Hlavním důvodem navýšení odběrů je zájem investorů o centrální teplo, které se ukazuje jako konkurenceschopné, navíc dlouhodobě za zajímavou a stabilní cenu. Kromě bytových domů byly připojeny také nové průmyslové a komerční objekty, u kterých se osvědčila spolupráce již od počátečních fází investičních záměrů.

Teplárna nabízí svým klientům i řadu služeb, kromě nonstop servisu se jedná také o technické poradenství v oblasti efektivity technologických zařízení a projektů.

V současnosti na území krajského města dodává tepelnou energii 28 426 domácnostem a 218 firmám a institucím. Klienti, stávající i budoucí, jsou zásobováni teplem, teplou vodou a párou z moderních a ekologizovaných provozů, které splňují přísné emisní limity.

Více v celé tiskové zprávě:

Českobudějovické teplárně přibývají zákazníci. Loni získala přes 16 tisíc gigajoulů nových odběrů




Předseda představenstva Václav Král na krajském semináři o odpadech představil záměry teplárny

středa, 9. května 2018

Seminář se konal 4. května a v sídle Krajského úřadu ho uspořádal Jihočeský kraj.

„Nečekal jsem, že na semináři pro obce jim bude nejbližší vystoupení předsedy představenstva budějovické teplárny,“ uvedl v diskusi Josef Kotál, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Vimperk poté, co na odborném semináři věnovaném nakládání s komunálními odpady domluvil šéf teplárny Václav Král.

Ten v závěru dopoledního bloku přednášek s pomocí grafů a tabulek představil skutečné nakládání s odpady ve vyspělé Evropě. Tento stav porovnal s realitou v České republice a jižních Čechách, kde stále nejsme připraveni na splnění evropských a národních cílů v oblasti hospodaření s odpady po roce 2035. Připomeňme: cílem EU je 65 procent recyklovat, 25 procent energeticky využít a 10 procent skládkovat. Cíle České republiky se vztahují už k roku 2024, kdy stát chce, aby uvedené podíly byly 60 ku 28 ku 12 procentům.

Jak Václav Král upozornil, reálně hrozí, že po zákazu skládkování budou v zemi i kraji chybět mimo systémového nastavení materiálového využití odpadu také kapacity na zpracování zbytkových odpadů v energetice.

V této souvislosti představitele obcí a kraje seznámil s dlouhodobou koncepcí Teplárny České Budějovice, která zahrnuje i využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Upozornil je přitom na různá technická, provozní, ekonomická i legislativní úskalí, na něž narazí, rozhodnou-li se pro výrobu a spalování takového paliva ve svých lokálních zdrojích.

Přitom zdůraznil to, co ostatní řečníci téměř pominuli – klasické spalovny se dnes už nestaví, ale zejména v západoevropských státech existují stovky zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Tyto země unie tedy mají situaci vyřešenou a naléhavost daného tématu je tedy u nich daleko menší než třeba v Česku, kde v roce 2016 vzniklo 5,6 milionů tun komunálních odpadů. V provozu jsou však pouze čtyři zařízení ZEVO. Jejich teoretická kapacita stačí na zpracování pouze necelých 14 procent komunálních odpadů.

„Obyvatelé Jihočeského kraje v roce 2016 vyprodukovali přes 357 tisíc tun komunálního odpadu. Většina ho skončila bez užitku na skládkách. Ověřená technologie, která by dlouhodobě umožňovala ekologicky a efektivně část jinak nepoužitelných odpadů energeticky využít, ale v regionu není,“ uvedl Václav Král.

Energetické využívání směsného komunálního odpadu či paliv z něj vyráběných přitom podporuje naplnění přijaté strategie českobudějovické teplárny. Jeho využívání totiž obecně přispívá ke snižování spotřeby hnědého uhlí, rozšíření palivového mixu, využívání lokáních paliv a k diverzifikaci zdrojů. Pozitivní je i snížení závislosti na nejistých externích vlivech jako je legislativa nebo cena emisních povolenek. Základním cílem městské teplárny přitom stále zůstává stabilizace cen tepla a zajištění jeho bezpečných dodávek zákazníkům při splnění environmentálních cílů EU a ČR.




Vyřešení dodávek tepla pro Jihočeskou univerzitu vyneslo teplárně titul Projekt roku

čtvrtek, 26. dubna 2018

Zvítězila s projektem „Náhrada parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích“ v kategorii Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody.

Hlavním cílem projektu bylo dosažení energetických úspor při rozvodu tepelné energie v lokalitě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly zrušeny stávající parní rozvody a nahrazeny novým horkovodním předizolovaným potrubím. Proti výchozímu stavu se snížily tepelné ztráty v potrubí o 78 %, což vedlo k úspoře primární energie ve výši 2539 GJ ročně. Vedle univerzity se projekt dotkl i Biologického centra Akademie věd ČR.

Celá tisková zpráva:

Snížení tepelných ztrát v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent vyneslo Teplárně České Budějovice titul Projekt roku 2017. V rámci Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové cenu Křišťálový komín převzal předseda představenstva Václav Král.

„Ocenění si velmi vážíme. Dokazuje technickou vyspělost firmy i profesionalitu a inovativnost zaměstnanců. Nejen v souvislosti s tímto konkrétním projektem patří našim zákazníkům díky za spolupráci a podporu našich optimalizačních nápadů. Občanům, návštěvníkům města a řidičům pak musíme poděkovat za vstřícnost a ohleduplnost, s jakou přistupují ke krátkodobým omezením vyvolaným výstavbou našich sítí,“ uvedl šéf teplárny.

Připomněl přitom, že oceněný projekt vychází z dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích a navazuje na provedený audit stavu parovodů a horkovodů. „Podle něho vytváříme modely modernizace sítí, určujeme priority a po etapách je postupně realizujeme,“ dodal.

Soutěž, kterou už od roku 2002 vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR, oceňuje nejlepší realizace v teplárenství v zemi.

Technické řešení zahrnovalo optimalizaci trasy přivaděče a komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny.

„Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim ušetříme více než 2 500 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla. Dojde tak i ke snížení množství paliva,“ popisuje přínosy projektu člen představenstva Martin Žahourek.

Práce v kampusu univerzity probíhaly od října 2016 do června 2017 a vyšly na 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Naposledy českobudějovická teplárna v soutěži uspěla s řešením horkovodů a snižováním tepelných ztrát na Pražském předměstí v roce 2013.