čtvrtek, 29. března 2018

Už za měsíc budeme znát výsledek.

Křišťálový komín je cena pro nejúspěšnější počiny v teplárenství, které každoročně uděluje Teplárenské sdružení ČR.

Českobudějovická teplárna už toto prestižní ocenění získala v roce 2013. Tehdy byl titul udělen projektu “Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu”. Dožívající parovod byl nahrazen novým horkovodem z předizolovaného potrubí.

V letošním roce soutěží projekt s názvem “Konec parních rozvodů v Jihočeské univerzitě a Akademii věd ČR”, který snížil tepelné ztráty v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent. Technické řešení, navržené teplárnou, zahrnovalo jak optimalizaci trasy přivaděče, která se zkrátila o pět set metrů, tak komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice.

Původní odběry tepla přitom byly zachovány. Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim teplárna ročně uspoří 2539 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla, tedy spálí o zhruba 180 tun méně uhlí a tím vyprodukuje i méně emisí.

Celý text v tiskové zprávě:

Úspory pro univerzitu přinesly českobudějovické teplárně nominaci na teplárenského Oscara

středa, 14. března 2018

Chladný závěr jinak teplé zimy a rychlý nástup jara potvrdily, že o nákladech za vytápění rozhoduje především počasí

V teplotně podprůměrném únoru dodala teplárna odběratelům o 11 procent více tepelné energie než v lednu, který byl naopak nezvykle teplý. Dlouhodobá průměrná únorová teplota dosahuje -0,21°C, letos bylo o dva stupně méně, -2,2°C. Spotřeba tepelné energie v bytovém sektoru je přímo závislá na venkovních teplotách, jak potvrzuje právě uplynulé zimní období. Odběratelé se ale výrazného nárůstu nákladů na vytápění obávat nemusí.

Více v přiložené tiskové zprávě: Jaro přichází, nedávné mrazy roční spotřebu tepla v domácnostech ale příliš neovlivní

Ani v jarních měsících teplárna nepřestává topit, protože topná sezona nekončí, jen začíná období teplotních výkyvů, na které je ale připravena. Lidé mají o ekologicky vyrobené teplo profesionálně postaráno a díky nonstop servisu teplárny se v případě poruch nemusí o nic starat. Teplárna svou kogenerační výrobou využije vstupní surovinu velmi efektivně, protože současně s tepelnou energií vyrábí také elektřinu. Spaliny z výroby odcházejí do absorbéru, kde jsou vyčištěny a do ovzduší je následně vypouštěna především vodní pára. Díky technologii odsíření českobudějovická teplárna razantně snížila objem vypouštěných emisí oxidů síry a dusíku do ovzduší ve městě a okolí. Pro životní prostředí ve městě to je, ve srovnání například s lokálními topeništi, zásadní výhoda.

úterý, 27. února 2018

Mimo to má k dispozici záložní kotle, aby bylo možné vždy reagovat na požadavky odběratelů

Teplárna ve městě vytápí přes 28 300 domácností a jejich počet s novou výstavbou bytových domů stále roste. Dále je na ni napojeno 218 firem a institucí.

Všem odběratelům je k dispozici dispečink teplárny, který během nepřetržitého provozu vyřídí stovky dotazů a žádostí. V českobudějovických ulicích jeho zaměstnanci najezdí na 30 tisíc kilometrů každý rok. Úkolem dispečinku je péče o bezproblémovou distribuci tepelné energie, aby zákazníci měli tepelnou pohodu, kterou očekávají.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Dispečink teplárny má k zákazníkům blízko, ročně vyřídí stovky dotazů

čtvrtek, 1. února 2018

Sníží tak náklady na palivo i emise.

Na investice půjde v letech 2018 – 2019 zhruba 300 milionů korun, především právě do distribuční sítě, která se prodlouží o 6,2 kilometrů. Propojí tak stávající horkovodní síť do dalších částí města, jako jsou Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie. Horkovod v Suchém Vrbném bude měřit 3528 metrů a převážně nahradí dosluhující parovod, stejně jako v Havlíčkově kolonii, tam se bude jednat o horkovodní potrubí v délce 1382 metrů.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Teplárna síť horkovodů rozšíří o dalších šest kilometrů. Sníží tím náklady na palivo i emise

pondělí, 22. ledna 2018

Za dva roky by mělo teplo z Jaderné elektrárny Temelín zásobovat třetinu krajského města

Napojením budějovické teplárny na dálkový teplovod z Temelína získá krajské město, jako jediný vlastník teplárny, možnost lépe reagovat na nepředvídatelný vývoj evropské a české energetiky. Měnící se podnikatelské prostředí energetice založené na spalování hnědého uhlí příliš nepřeje a příklon k novým technologiím lze sledovat již řadu let.

Rozložením zdrojů bude možné zajistit obyvatelům Českých Budějovic a firmám, které zde působí, stabilní ceny i dodávky tepelné energie, a to je cílem koncepce podnikatelské činnosti teplárny Strategie 2040.

Více o problematice v otázkách a odpovědích, které vyšly v Českobudějovickém deníku 16. ledna. Na otázky čtenářů odpovídá místopředseda představenstva teplárny Ing. Tomáš Kollarczyk, MBA.

pátek, 1. prosince 2017

Od včerejšího dne je ceník 2018 zveřejněn.

Vydaný ceník tepla na rok 2018 potvrzuje trend předchozích let, kterým je tvorba stabilních cen. Změnu ceny tepla v roce 2018 by tedy českodudějovické domácnosti vytápěné centrálně Teplárnou České Budějovice neměly významně pocítit. Od ledna za něj zaplatí 517,90 Kč za gigajoul bez DPH, tedy meziročně o tři koruny víc, s daní se bude jednat o částku 595,60 Kč.

Kromě ceny tepla ale o konečných nákladech na vytápění rozhodne především počasí, protože je rozdílná spotřeba tepelných energií během mírné zimy oproti té, kterou provázejí mrazy.

Vydaná tisková zpráva:

Ceny tepla se příští rok v Českých Budějovicích prakticky nezmění

čtvrtek, 30. listopadu 2017

Teplárna patří mezi subjekty zapojené do systému ochrany prvků kritické infrastruktury.

Krizový štáb kraje zasedne v rámci cvičení Blackout 2017. Od 4. do 5. prosince proběhne simulace rozsáhlého výpadku elektřiny na území Jihočeského kraje.

Termín cvičení v zimě nebyl vybrán náhodou. Scénáře se snaží reálně popsat možné důsledky rozsáhlého přerušení dodávek energií obyvatelům kraje a krajského města. Prověří se postupné řešení situace stejně jako komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na zvládnutí krizového stavu. V zimním období je rychlé obnovení dodávek energií zásadní.

Cílem cvičení bude zmapovat možnosti a jednotlivé kroky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva v této situaci. Zkušenosti se skutečným vícedenním výpadkem elektřiny má jen několik zemí, ale proces obnovy provozu základní infrastruktury a návrat k běžnému životu společnosti je vždy složitý a čas hraje nejdůležitější roli. Rizika blackoutu vzhledem k živelným pohromám, výkyvům v elektrické síti a dalším nebezpečím u nás reálně existují. Postupy a předpoklady situace, kdy nesvítíme, neteče voda, nefungují lokální zdroje tepla, televize, rádio ani telefony a další životně důležité věci, jsou připraveny.
Teplárna České Budějovice je jedním ze subjektů, které se v případě blackoutu zapojí do systému ochrany prvků kritické infrastruktury a zajistí dodávky tepelné energie dle stanovených priorit. Povinnosti, vyplývající z jejího strategického postavení, je připravena plnit a s krizovým štábem aktivně spolupracovat.

úterý, 14. listopadu 2017

Rada města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny, dokument 13. 11. schválila.

Tento komplexní dokument dává teplárně jasnou perspektivu na příštích více než dvacet let. Detailně mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro oblast teplárenství.

Ze dvou variant Strategie, „ryze uhelné“ a „kombinované“, akcionář vybral a schválil druhou. Ta významně diverzifikuje zdroje a snižuje závislost na hnědém uhlí, které je dosavadní 100% vstupní surovinou pro výrobu. Diverzifikace spočívá jednak v zahájení odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) a pak i v možnosti využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu.

Strategie se současně zabývá bezpečností dodávek energií, na kterou klade zvláštní důraz, cenovou stabilitou produktů, dále zvýšením komfortu služeb pro zákazníky a v neposlední řadě zlepšením životního prostředí ve městě.

Teplárna nyní dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí v jihočeské metropoli.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Rozhodnuto: teplárna má strategii na dalších dvacet let

pondělí, 6. listopadu 2017

Zastupitelstvo doporučilo Radě města schválení této koncepce. Město České Budějovice je jediným akcionářem teplárny

Předkládaná vize se zaměřuje na omezení spotřeby uhlí o jednu třetinu, využití horkovodu z Temelína a možnou přípravu na energetické využití komunálního odpadu. Vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna má Strategii 2040: omezí uhlí, využije horkovod z Temelína a bude se připravovat na energetické využití komunálního odpadu

úterý, 17. října 2017

29. listopadu uplyne 110 let od podpisu smlouvy o vzniku parní elektrárny, ze které později vznikla teplárna

Od padesátých let se mohou České Budějovice těšit ze soustavy “centrálního zásobování teplem”. Původně byla na místě dnešní teplárny vybudována parní elektrárna a plnila jinou strategickou funkci. Zahájila provoz 8. února 1909 a vyráběla elektřinu pro městské osvětlení a pohon zamýšlené městské elektrické tramvaje. Do té doby se ještě uvažovalo o tramvaji parní nebo tažené koňmi. Elektrárna se zároveň stala i zdrojem energie pro soukromé průmyslové a živnostenské podnikání. Byl to významný impuls k rozvoji města.

Parní elektrárna byla vybudována za městem a to tak, aby nepoškozovala životní prostředí města (nebyla hlučná a měla malý úlet popílku, protože spalovala kvalitní tříděný mostecký ořech). Pro provoz a chlazení využívala vodu z Mlýnské stoky, tu ohřívala, a tak se mohla veřejnost v letních měsících těšit z příjemnějšího koupání u jejího výtoku.

V padesátých letech se dosluhující elektrárna proměnila v teplárnu. Průmyslové firmy a společnosti, které úspěšně působí na území Českých Budějovic již desítky let, se mohly rozvíjet právě díky této skutečnosti.

Dnešní teplárna dodává teplo a teplou vodu do více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí, provozuje 97 kilometrů parovodů a 25 kilometrů horkovodů a patří mezi významné městské teplárny v zemi.

Více čtěte v aktuální tiskové zprávě:

Nejprve elektrárna a pak teplárna. Před 110 padlo klíčové rozhodnutí