Dnes bylo zahájeno natápění systému CZT tak, aby si domácnosti napojené na teplárnu mohly již v pondělí vytvořit tepelnou pohodu podle svých potřeb.
Teplárna začala svůj rozsáhlý distribuční systém, měřící přes 162 kilometrů, v souvislosti s vývojem počasí, natápět. V pondělí by již měla topit většina odběrných míst. Po několikaměsíční pauze není možné zahájit dodávky všude ve stejnou chvíli, protože na některých místech jsou nastaveny regulace, které zákazníkům umožňují individuální nastavení odběrů, tato místa se zprovozňují postupně, po dohodě.
Pro informaci, zda je již natopeno konkrétní odběrné místo, je možné dotazovat technika dispečinku teplárny prostřednictvím telefonu nebo e-mailu. Kontakt: tel.: +420 389 003 222, mob.: +420 729 903 222, e-mail: dispecink@teplarna-cb.cz
Pro září je charakteristická rozkolísanost teplot, na což je teplárna připravena. Po ochlazení může přijít opětovný vzestup průměrných teplot, pak se vytápění automaticky omezí a je možné ho i na určitou dobu zcela přerušit. Podmínky pro dodávky tepelné energie určuje Vyhláška č.194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu ČR., kterou se teplárna řídí.
Znění vyhlášky: Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období (1. září až 31. května následujícího roku), když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.
Město je racionální prostor. Je dobré do něj vnášet nová témata
Českobudějovický sochař Michal Trpák (1982) vytvořil desítky soch a podílel se na řadě architektonických projektů, stejně jako na organizaci různých sochařských výstav a sympozií. Jednou z nich je od roku 2015 Sculpture line v Praze a již od roku 2007 Umění ve městě v Českých Budějovicích. Letošní venkovní výstava nabízí přes dvacet instalací a trvá od června do konce září.
Vzpomenete si ještě, jak jste před 14 lety na soutoku Vltavy a Malše začínali? Bylo těžké přesvědčit samosprávu, aby vás pustila do veřejného prostoru?
Podnět k výstavě dala moje diplomová práce, kterou jsem vystavil na pěší zóně Lannovy třídy pod názvem Humanoidi. Další rok jsem s kolegy z VŠUP připravil premiérový ročník výstavy Umění ve městě. A zda to bylo těžké? Byl to nový projekt a my tehdy mladí, neklidní výtvarníci jsme si vše dělali sami. Od grafiky na plakáty po transport soch na přívěsných vozících až po samotnou instalaci.
Jak se akce během let změnila?
Hodně, má svůj produkční tým, představuje autory z Čech i zahraničí, rozšířila se do dalších jihočeských měst. A co mě těší nejvíc – čím dál více se v rámci výstavy realizují trvalé výtvarné intervence do veřejného prostoru.
Máte spočítáno kolik děl už takto České Budějovice získaly či viděly?
Nemáme, ale budou jich stovky.
Poutá stále zájem sponzorů, veřejnosti, města? Upadá, roste? Jak ji udržet?
Veřejnost výstavu už každý rok očekává, ozývají se také další města, která se chtějí do projektu zapojit. Letos poprvé jsou třeba součástí výstavy Volyně a Vodňany. Na druhou stranu zájem sponzorů bychom uvítali větší. Výzvou je představovat více zahraničních autorů a trvale oživovat veřejná místa měst.
Proč to je důležité?
Město je funkční racionální prostor a myslím, že je dobré do něj vnášet nová témata. Umění díky tomu, že nemá přímou funkci, je iracionální. Dokáže veřejný prostor oživit, vnést nové podněty k diskuzi a snad i obohatit jeho obyvatele a návštěvníky.
Loňská a letošní pandemie ho nepoznamenala?
Vzhledem k tomu, že Umění ve městě se odehrává ve veřejném prostoru, loni ani letos ho žádná omezení nepoznamenala.
Vidíte už při vymýšlení témat konkrétní prostor?
Ano, snažíme se propojovat místa s konkrétními sochami a projekty.
To byl i případ vašeho Lumbricina vedle cyklostezky u Kauflandu? Jak jste k té kombinaci ocele, litiny a živých rostlin dospěl?
Socha recykluje teplovodní podtrubí, které prostupuje naše město a tak se nabízelo parafrázovat toto prostupování jakýmsi červem – žížalou, která se občas objeví na povrchu a nakonec i vykoukne a chrlí zeleň. Českobudějovická teplárna nám poskytla potrubí a kolektiv autorů, v jehož čele jsem stál, ho přetvořil.
Kde byste ho rád viděl, až výstava skončí?
Může zůstat, kde je nebo se najde místo nové. Ještě na toto téma povedeme s teplárnou diskuzi.
A mimochodem, jak vidíte teplárnu z ulice?
Jezdím kolem ní do města, tedy jako industriálního tvora, který prochází evolucí a proměňuje se zvenku i uvnitř.
Děkujeme za rozhovor.
Kdo je: MgA. Michal Trpák, Ph.D.
Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole svaté Anežky v Českém Krumlově absolvoval pražskou VŠUP a doktorandské studium na AVU v Bánské Bystrici (2012). Během studia absolvoval stáže na Taideninstitutu ve finském Lahti a na Emily Carr Institutu v kanadském Vancouveru. Vystavoval na desítkách výstav u nás i v zahraničí.
Foto:
Lumbricina – budějovický endemit je dílem kolektivu autorů UVN, hlavně pak Michala Trpáka. Ti vytvořili industriálního živočicha, vylézajícího na povrch a opět mizejícího pod zemí, jak prolézá CITY/město a budí city/emoce i díky kontrastu, industriálnímu tvarosloví a zelených rostlin, které vyměšuje do veřejného prostoru. Materiál tvoří neizolované trubky DN 250, rozdělovače a ventily ze zrušené výměníkové stanice českobudějovické teplárny.
Českobudějovická teplárna letos dokončí v Novohradské ulici druhou i třetí etapu přechodu z páry na horkou vodu.
Druhá etapa, měřící zhruba 450 metrů, navazuje na loňskou část, od autobusové zastávky MHD Dopravní podnik k výměníkové stanici LBL. Práce zde začaly v dubnu a zahrnují i vybudování odbočky – vysazení horkovodu pro případné napojení zamýšlené rozvojové lokality Mladé.
V červenci pak naváže třetí etapa, která skončí v září. Během ní bude položeno na 250 metrů horkovodního vedení. Tím skončí i přechod z páry na horkou vodu podél této ulice.
Rekonstrukcí z páry na horkou vodu v této době projdou také všechny výměníkové stanice. Jedná se o VS LBL, VS Novohradská 736, VS Dopravní podnik, VS Dopravní podnik – lakovna a VS Hasiči ČD.
Zákazníkům to přinese komfortnější a kvalitnější dodávky tepla a teplé vody. Při samotné výrobě v teplárně se navíc ušetří palivo. Předpokládaná úspora primární energie dosáhne zhruba 9 050 GJ ročně. Na projekt teplárna získala finanční podporu ze zdrojů Evropské unie.
Článek je k dispozici také v Teplárenském zpravodaji č. 35
Dnes ráno byla oficiálně ukončena topná sezona 2020/2021.
V Teplárně České Budějovice automatické regulace výměníkových stanic už dál tepelnou energii nedodávají od ranních hodin. O ukončení topné sezony rozhoduje počasí. Stoupne-li průměrná denní teplota venkovního vzduchu ve dvou dnech po sobě nad 13 °C a předpověď počasí neočekává pokles ani pro následující den, pak lze topnou sezonu ukončit.
Topná sezona v jihočeské metropoli, kde centrální teplo odebírá přes 29 tisíc domácností, začala 24. září 2020 a končí po 252 dnech. Průměr poslední dekády je 238 dní, byla tedy oproti němu o 14 dní delší.
Dodávky teplé užitkové vody či tepla pro technologické účely poskytuje teplárna zákazníkům celý rok. Nicméně vytápění pro nevýrobní odběratele a domácnosti je sezonní. Teplárna je připravena zahájit vytápění vždy od konce srpna, neboť legislativa definuje otopné období od 1. září do 31. května následujícího roku. Ale fakticky o tom vždy rozhoduje aktuální počasí.
Podle vyhlášky se vytápění zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu klesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě. Většinou to bývá v září, ať již zkraje, v půlce či na jeho konci. A v letošním roce, díky chladnému květnu, otopné období skončilo až 2. června. Proto každá topná sezona trvá různý počet dnů.
Tato topná sezóna zároveň prověřila vysokou spolehlivost a odolnost provozu i rozvodných sítí městské teplárny, což svědčí především o dobré práci zaměstnanců, kteří i při velmi složité situaci, jakou přinesl Covid a přes přijatá protiepidemická opatření, zajistili, že nebyla ohrožena spolehlivost dodávek tepelné energie pro odběratele.
Teplárna České Budějovice je městskou společností dodávající teplo pro vytápění budov a ohřev TUV. Společně s kogenerační výrobou elektrické energie tak zajišťuje sdílenou službu, která naplňuje stále se zvyšující nároky na minimalizaci zátěže životního prostředí při zachování ekonomické výhodnosti a komfortu pro zákazníky na území města České Budějovice.
Součástí její dlouhodobé koncepce je zejména snížení spotřeby fosilních paliv, využívání lokálních zdrojů energie, diverzifikace palivových zdrojů (dodávky bezemisního tepla z Jaderné elektrárny Temelín do rozvodné sítě teplárny, využití dřevní štěpky a energetické využití komunálního odpadu) a v neposlední řadě také snižování ztrát ve výrobě i v soustavě zásobování tepelnou energií prostřednictvím optimalizace horkovodních a parovodních rozvodů.
Teplárna je úspěšná v čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, proto řada uvedených investic je ve výdajích zvýhodněna a nedochází k významně negativnímu dopadu na cenu služeb.
Kampaně některých alternativních dodavatelů tepla, kteří nabízejí například tepelná čerpadla jako zdroje vytápění objektů, přitom obsahují nepravdivé či neúplné informace. Cítíme povinnost informovat zákazníky Teplárny České Budějovice a jejich obchodní partnery o tom, že v nabídkách a reklamních letácích těchto alternativních dodavatelů je uváděna pouze část skutečných provozních nákladů, a to zpravidla jen náklady na elektrickou energii nutnou na provoz vlastního tepelného čerpadla.
Na tomto základě bývá mnohdy nepravdivě nadsazena výhodnost takových zařízení, jejichž instalace má pak pro zákazníka údajně představovat – ve srovnání s dodávkami teplárenských společností, poskytujících komplexní dodávku tepelné energie formou soustav zásobování teplem – až 50ti procentní úsporu ročních nákladů za teplo a cenu tepla ve výši 220 Kč/GJ.
Ceny Teplárny České Budějovice jsou cenami komplexními. Zahrnují veškeré skutečné náklady. Řídíme se vyhláškami Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Mezi další výhody dálkového vytápění patří i bezstarostný provoz, neustálý dohled profesionálů nad funkčností celého systému a léty ověřená dostupnost nonstop servisu v případě nenadálých situací.
Na co si dát pozor? Co by měla celková cena za teplo z tepelného čerpadla obsahovat?
Stejnou problematiku nereálných cen tepla z tepelných čerpadel řeší na svých webových stránkách také Energetický regulační úřad pod názvem Co pohlídat v nabídce na tepelné čerpadlo? (viz www.eru.cz)
Hodnocení výhodnosti tepelného čerpadla by mělo vycházet ze skutečné ceny tepla, ve které jsou započteny všechny investiční a provozní náklady včetně amortizace zařízení a to při reálně dosažitelném průměrném topném faktoru zohledňujícím výstupní teplotu vody.
Pro ověření správnosti nabízené ceny tepla z alternativního zdroje zkuste využít níže uvedenou tabulku s modelovým příkladem bytového domu (24 domácností s roční spotřebou tepla na vytápění a ohřev vody 500 GJ, to je zhruba 21 GJ na jeden byt), který kalkuluje cenu tepla vyrobeného tepelným čerpadlem. Zde jsou uvedeny všechny důležité položky, které vstupují do výsledné ceny za GJ. Provedli jste kontrolu a skutečně vám vychází cena tepla z tepelného čerpadla jen 220 Kč na 1 GJ?
více čtěte na straně 2 a 3 v Teplárenském zpravodaji číslo 35
Jsou tři a měl by jim být jeden týden.
Letošní hnízdění provázelo nebývale chladné počasí, přesto bylo úspěšné a tři sokolí mláďata vypadají na kameře zdravě a vitálně. Jedná se už o třetí hnízdění vráteckého páru v řadě za sebou, vždy se mláďata narodila v první polovině dubna. Dohromady se tedy v budce instalované ve výšce 120 metrů narodilo již 10 mláďat.
Teplárna se na záchranném programu sokola stěhovavého podílí od roku 2016, kdy nechala na ochoz 160 metrového komínu umístit speciální hliníkovou budku, v níž se postupně usadil divoký nekroužkovaný sokolí pár.
Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva městské teplárny, patří podpora populace ohroženého sokola stěhovavého mezi projekty, jimiž firma potvrzuje svůj odpovědný přístup k ochraně životního prostředí. „Významně se zabýváme mimo jiné ekologizací vlastního energetického provozu,“ doplnil.
Dění v sokolím příbytku lze sledovat na naší webkameře
Netradičního poděkování za podporu charitativního projektu Budějcká stravenka pro lidi bez domova se dostalo Teplárně České Budějovice od Městské charity. Ta jí předala originální dřevěnou sochu. Jedná se o březový sloup, který vznikl v rámci benefiční akce Sochy pro Budějckou stravenku.
„Nedávno, 27. března, to byl rok od vzniku projektu Budějcká stravenka. A bez místních patriotů a donátorů jako je právě teplárna, bychom ho těžko uváděli do života,“ říká Vít Fialka, duchovní otec projektu a ředitel Městské charity.
Ta chce tímto způsobem, stravenkou na teplé jídlo, motivovat osoby bez domova k postupnému utváření pracovních návyků a zapojení do pracovního procesu. Třikrát týdně se proto pod vedením dobrovolníka z charity Františka Kynčla podílí stále početnější skupina na úklidu města. Odměnou jim je za hodinu práce stravenka v hodnotě 60 Kč. Takto se za měsíc rozdá zhruba 360 stravenek. Do projektu se dosud zapojilo více než 120 lidí bez domova, kteří svou prací získali přes 4000 stravenek.
„Touto akcí jsme rozšířili spolupráci s Městskou charitou. Je to konkrétní pomoc, konkrétním lidem, kteří se i v nouzi snaží zapojit do aktivního života. Dar v podobě sochy nás opravdu potěšil a rádi bychom se o ni podělili s veřejností,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.
Na počátku projektu stála iniciativa, která ve spojení s Městskou charitou, a díky podpoře magistrátu, získala současnou podobu. Projekt nepřerušily mrazy, epidemiologická opatření ani koronavirus.
„Za svou kontinuitu vděčí právě podpoře dárců a neuvěřitelné obětavosti dobrovolníka Františka Kynčla,“ dodal Vít Fialka.
Pro skulpturu, jejímž autorem je právě František Kynčl, bude městská teplárna hledat vhodné místo ideálně na svých pozemcích. Do výběru lokality se budou moci zapojit i veřejnost v rámci internetové ankety, kterou teplárna připravuje.
Výstavba horkovodního zásobování lokality Světlíky v Českých Budějovicích už pokročila do dalších etap a přinese i nové dopravní omezení.
Na podzim zahájená stavba horkovodu podél Okružní ulice v úseku ulice Trocnovská – Výtopna Vráto byla dokončena letos ke konci ledna, k 1. únoru pak bylo zrušeno dopravní omezení v daném úseku a obnovena obousměrná průjezdnost.
V současné době pokračují práce na dalších etapách, tj. od kruhového objezdu na Okružní po ulici Trocnovskou. Od 15. února zde bude doprava řešena kyvadlově pomocí semaforů po etapách a v předpokládaných délkách výstavby tak, jak je uvedeno v přiložené situaci. Předpokládaný termín ukončení prací je v létě 2021. Vjezdy do průmyslových areálů a přilehlých ulic budou zachovány.
Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se omlouváme a děkujeme veřejnosti za pochopení.