Od 20. ledna 2021 je součástí teplárny.

Novou součástí Teplárny České Budějovice se od 20. ledna 2021 stala dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s. se základním kapitálem dva miliony korun, toho dne zapsaná Krajským soudem v Českých Budějovicích. Sídlo má v Okružní 632 a její správní radu tvoří předseda Václav Král, místopředseda Tomáš Kollarczyk a člen Martin Žahourek.

Byl tak dokončen proces, o němž loni 23. listopadu rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Rada současně schválila i změnu stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

Jde o součást organizačního, ekonomického a právního uspořádání, souvisejícího se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů. Firma ZEVO Vráto se stává i subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

Přístavba a rekonstruované prostory o ploše téměř dva tisíce metrů čtverečních pojmou více než 130 tisíc titulů knih ve volném výběru. Zřizovatelem JVK je Jihočeský kraj

Modernizace byla zahájena v dubnu 2019. Důvodem rekonstrukce a přístavby byl fakt, že dosavadní knihovna nenabízela dostatek prostoru pro volný výběr literatury.

„Původní objekt vznikl jako muzeum dělnického revolučního hnutí a velikostí ani členěním už současným potřebám moderního knihovnictví nevyhovoval,“ říká Ivo Kareš, ředitel knihovny.

Díky novým prostorám bude čtenářům umožněn volný výběr knih, na který jsou zvyklí z dalších půjčoven a poboček Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Její služby v běžném, nekoronavirovém roce využije ročně na 290 tisíc návštěvníků. Knihovníci věří, že s novým zázemím a širšími službami výrazně překročí třistatisícovou hranici. Čtenáři mají k dispozici moderní technologie a mohou si svazky vybírat v přehledných regálech.

Na distribuční teplárenskou síť byl původní objekt současné knihovny připojen v roce 1974 a teplárna do něj od té doby dodává nízkotlakou páru pro přípravu teplé vody a vytápění. V roce 2001 se původní výměníková stanice rekonstruovala a v příštích letech se počítá s další modernizací, která přispěje k ještě efektivnějšímu zásobování těchto technicky rozličných budov. Ty jsou propojené a tvoří jeden provozní celek.

Na realizaci projektu v celkové ceně 168 milionů korun byla získána dotace EU ve výši 105 milionů, 5,8 milionu šlo ze státního rozpočtu a více než 57 miliony se podílel Jihočeský kraj.

Teplárna vyrobí společně s teplem elektřinu pro polovinu krajského města

Městská společnost Teplárna České Budějovice očekává, že letos do distribuční sítě dodá celkem 75 000 MWh silové elektřiny. Tuto produkci v posledních měsících navyšuje i letos modernizovaná turbína TG 6 a její optimální řazení s dalšími turbínami TG4 a TG5. Okamžitý výkon se tím zvýšil až o 5,7 MWe při stejné spotřebě páry.

Teplárna aktuálně dodává do sítě společnosti E.ON přibližně 25 MW elektřiny. Tento výkon teoreticky stačí k pokrytí spotřeby poloviny odběrných míst v Českých Budějovicích. Celé město, tedy zdejší domácnosti, firmy a instituce, jí spotřebovávají zhruba 55 MW.

Teplárna tedy velkou měrou přispívá k decentralizaci výroby elektřiny a představuje důležitý prvek stabilizace elektrizační soustavy v centru krajského města i jeho nejbližším okolí. Tento tradiční zdroj hraje v energetické koncepci města klíčovou roli. V kogeneračním režimu totiž hospodárně a stabilně vyrábí elektrickou energii společně s teplem.

Význam pro bezpečnost dodávek ještě vzroste, podaří-li se na území města připravit tzv. ostrovní provoz. To by například umožnilo snížit možné negativní důsledky plošného a dlouhodobého výpadku elektřiny z externích zdrojů (tzv. blackout). Byla by to pojistka v čase krize, umožňující „start ze tmy“ a provoz prvků kritické infrastruktury pomocí chytrých sítí (smart grids).

Spotřeba elektřiny v České republice se neustále zvyšuje. Za nárůstem stojí hlavně odběry na hladině velmi vysokého a vysokého napětí, zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů, tak u domácností.

Technologie orientované pouze na sluneční záření a vítr nemohou energie vyrábět stabilně a akumulace není stále systematicky vyřešena.

Moderní kapacity Teplárny České Budějovice postavené v blízké době na distribuci bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, na zpracování místních obnovitelných zdrojů energie jako biomasy či komunálního odpadu, a využívající akumulační schopnosti své distribuční sítě, budou tedy i v budoucím energetickém mixu mít stále své pevné místo.

Viz tisková zpráva:

Elektřina z teplárny vystačí pro polovinu Českých Budějovic

O jejím založení dnes rozhodla rada města České budějovice, které je 100 % vlastníkem teplárny

Dceřiná společnost bude založena během ledna 2021 a jejím stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Tím se ZEVO Vráto, a.s. stane subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

ZEVO, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v letech 2020 – 2048. Tato kapacita na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok bude stát v místě, kde teplárna provozuje dosluhující uhelnou výtopnu Vráto, a které je napojeno na dálniční a železniční síť.

Společnost ZEVO Vráto nebude zpočátku vlastnit žádný majetek, časem však do ní bude odštěpena část mateřské firmy, jako jsou například nemovitosti, technologie nebo nehmotný majetek. Do budoucna není vyloučen ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.

Teplárna České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je statutární město, vlastní a provozuje nejrozsáhlejší distribuční síť centrálního zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je na ni napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna založí dceřinou společnost ZEVO Vráto

Jako jediný prvek se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu

Výtopna Vráto, záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a město nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny dekarbonizuje místní energetiku ještě před oficiálními evropskými termíny. Palivový mix pro udržitelnou budoucnost zde bude tvořit kombinace lokálních zdrojů a to biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla dodávaného z elektrárny Temelín.

ZEVO umožňuje moderním efektivním způsobem zpracovat jinak nevyužitelné komunální odpady. Tato zařízení jsou hojně provozována ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

Vrátecký komín o výšce 160 metrů je nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. O 13 metrů vyšší už je pouze ocelová konstrukce vysílače na Kleti.

„Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Její budoucí využití zaručuje minimalizaci dopadů kogenerační výroby elektřiny a tepla na hustě osídlenou aglomeraci Českobudějovicka i širší okolí,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, která výtopnu vlastní.

Více v tiskové zprávě:

Z výtopny Vráto zůstane jen komín. Nejvyšší stavba ve městě bude sloužit čisté energii

Od počátku letošního roku se teplárenská městská síť rozšířila do dalších 213 bytů. 

V Českých Budějovicích se počet bytů, kam teplárna teplo a teplou vodu dodává, zvyšuje. Po napojení nových bytových domů nyní městská teplárna dodává teplo a teplou užitkovou vodu už do 29 053 bytů. Od počátku letošního roku se městská síť rozšířila do dalších 213 bytů.

Cena dálkového tepla zahrnuje komplexní služby, silným argumentem pro developery jsou i nulové dodatečné náklady na údržbu a revize. Pozitivní je také přínos ke zlepšování ovzduší, kogenerační výroba elektřiny v centrech měst a unikátní potenciál k využití lokálních, obnovitelných zdrojů energie jako je biomasa, komunální odpad či fotovoltaika.

Podle šetření ČSÚ se v České republice za posledních sedm let na soustavy zásobování teplem připojilo 49 procent z celkových 61 tisíc bytů, dokončených v novostavbách bytových domů a tento trend se zvyšuje.

„Naši distribuční síť modernizujeme, parovody nahrazujeme horkovody tam, kde to je efektivní a zároveň jsme připraveni na rozšiřování do dalších městských čtvrtí. Kromě dodávek tepla pro domácnosti jsou však pro stabilitu a prosperitu celého systému důležité i odběry tepelné energie určené pro instituce a výrobní podniky, protože v bytech se topí zhruba jen tři čtvrtě roku,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Celá tisková zpráva:

O služby městské teplárny je v Českých Budějovicích zájem. Hranice 30 tisíc bytů je na dohled

Vjezdy do průmyslových areálů a přilehlých ulic budou zachovány, pro cestující MHD se nic nezmění.

Nejvýraznějším opatřením bude uzavírka jednoho jízdního pruhu Okružní ulice v úseku od Výtopny Vráto po Trocnovskou ulici. Omezení začne platit 2. listopadu a potrvá do února 2021. Objízdné trasy budou vyznačeny.

Následně budou práce pokračovat v dalším úseku od ulice Trocnovská směrem ke kruhovému objezdu. Doprava zde bude řešena kyvadlově pomocí semaforů. Předpokládaný termín ukončení těchto prací je v létě 2021. Jedná se o zcela novou investici, nedojde tedy k žádným omezením dodávek tepelné energie u odběratelů.

Výstavba horkovodů zajistí zásobování lokality Světlíky, kde vznikne na 145 tisících m2 rozsáhlý areál Technologického parku firmy VGP.

„Jde o významnou rozvojovou investici, která centrální teplo přivede do okrajové, intenzivně se rozvíjející části krajské metropole. Stavební práce jsou připraveny tak, aby co nejméně narušily dopravu v místě. I tak ale předem děkujeme řidičům za trpělivost a ohleduplnost při průjezdu staveništěm,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Stavba horkovodu do lokality Světlíky omezí dopravu na Okružní

Už v tuto chvíli si může přitopit většina českobudějovických domácností napojených na teplárnu.

S výrobou posílenou o turbínu TG6 a s horkovodním vyvedením tepelného výkonu přímo z firmy, vstupuje do nové topné sezony českobudějovická teplárna. Dnes začala celý rozsáhlý distribuční systém, měřící 163 kilometrů, nahřívat, aby už o chladném prodlouženém víkendu mohla teplo dodávat do sítě.

„Dodávky teplé užitkové vody či tepla pro technologické účely poskytujeme zákazníkům celý rok. Nicméně vytápění pro 1200 odběratelů a 29 tisíc domácností je sezonní. Vždy jsme připraveni ho zahájit od konce srpna, neboť legislativa definuje otopné období od 1. září do 31. května následujícího roku. Ale reálně o tom vždy rozhoduje aktuální počasí,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva městské teplárny. A toto období se blíží.

Podle vyhlášky se tak stane, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu klesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě. Podle rozmarů přírody to bývá v září, ať již zkraje, v půlce či na jeho konci. Proto každá topná sezona trvá různý počet dnů.

Celá tisková zpráva:

Ochlazuje se. Teplárna startuje novou topnou sezonu

Platné do odvolání

Vážení zákazníci a obchodní partneři,

v souvislosti s nebezpečím šíření nákazy koronavirem COVID-19 zavedla Teplárna České Budějovice, a.s. opět preventivní opatření, která budou platit až do odvolání.

• Do areálů společnosti je zakázán vstup osobám, které nemají předem domluvené setkání s konkrétním pracovníkem teplárny. Je nutné při vyřizování záležitostí maximálně využívat možností vzdálené komunikace, tzn. telefony, e-maily, internetové aplikace TČB, datové schránky, poštovní spojení.
• Případný vstup do areálů je povolen pouze s rouškou či jinou ochranou úst a nosu (např. šátek).
• Všichni příchozí i odchozí jsou povinni využívat dezinfekci, která je instalována v prostoru vrátnice společnosti.
• Při osobním setkání musí být zajištěn odstup zúčastněných osob na minimálně 2 metry, a to v dobře větraném prostoru.

Teplárna České Budějovice, a.s. nadále funguje standardním způsobem, plní své závazky a odběratele stabilně zásobuje tepelnou energií v požadovaném množství a kvalitě. K dispozici je nonstop dispečink fungující v režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jeho personál systematicky koordinuje činnost výjezdových pracovních skupin v souvislosti s nadcházející topnou sezonou či v případě oprav.

Děkujeme za pochopení a ohleduplnost.

Byla to poslední větší investice do uhelného kotle v českobudějovické teplárně.

Oprava trvala 5 měsíců, práce byly náročné a jejich průběh ztížený příchodem pandemie COVID 19.

Uhelný kotel K11 je v provozu už od roku 1972 a generální oprava jeho II. tahu byla pečlivě naplánována. Investice za zhruba 38 milionů korun zahrnovala výměnu zařízení II. tahu kotle, tedy konvenčního přehříváku, tří bloků ekonomizéru a ohříváku vzduchu. Opraveny byly také převáděcí komory a další opotřebené části zařízení.

„Jednalo se o poslední větší opravu tohoto uhelného zdroje, jehož předpokládaná životnost skončí v letech 2028/29. Potom bude zcela nahrazen obnovitelnými zdroji energie v podobě biomasy a komunálních odpadů,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva městské teplárny.

Letos přijatá firemní Strategie pro zelené město, jejímž cílem je další ekologizace provozů, zásadně mění strukturu používaných paliv. Rozšiřuje palivový mix a postupně omezuje tradiční fosilní paliva. Ta budou nahrazena místně dostupnými obnovitelnými zdroji energií. První důležitý krok se již realizuje v podobě horkovodního přivaděče z Jaderné elektrárny Temelín. Bude se jednat o bezemisní zdroj, který teplárně umožní razantně, zhruba o třetinu, snížit spotřebu hnědého uhlí. Tím významně poklesnou emise CO2 a dalších látek.

Více v tiskové zprávě:

V Budějovicích skončila oprava kotle K11, poslední větší investice do uhelného zdroje