Oprava horkovodu na sídlišti Máj místně omezí parkování

Plánovaná oprava horkovodního potrubí na sídlišti Máj v Českých Budějovicích přinese kromě zvýšení spolehlivosti zásobování oblasti teplem bohužel i místně omezení parkování.

Stavba opravy horkovodu byla zahájena včera 1. listopadu a potrvá do 8. prosince 2023. Bude opraven úsek dlouhý 144 metrů, místo je přehledně opatřeno dopravním značením. Žádáme veřejnost po dobu výstavby o zvýšenou pozornost při procházení okolím staveniště, respektování zřízených přechodů pro chodce a ohraničení výkopu, dále zvýšenou péči o děti.

Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se omlouváme a děkujeme za pochopení.




Bezemisní teplo už proudí z Temelína do Českých Budějovic

Největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí byl dokončen.

Horkovod spojující Jadernou elektrárnu Temelín s Českými Budějovicemi byl dnes slavnostně spuštěn ve velíně městské teplárny. Napojen je na její distribuční síť. Teplárna tímto bezemisním teplem pokryje zhruba třetinu potřeby krajského města.

Slavnostního zahájení se zúčastnili Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ, Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje, Dagmar Škodová Parmová, primátorka Českých Budějovic a představenstvo teplárny.

Horkovod měří 26 kilometrů, je třetím nejdelším v České republice, teplárna díky němu ročně získá až 750 terajoulů tepla na minimálně příštích 20 let. Bezemisní teplo bude ohřívat především sídliště Vltava a Máj.

Jde o první dokončený krok v rámci Strategie pro zelené město, která systematicky řeší postupnou dekarbonizaci teplárny. Spalování hnědého uhlí bude postupně, až do roku 2030, nahrazováno obnovitelnými, bezemisními či nízkoemisními místně dostupnými palivy.

Více v tiskové zprávě: https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/bezemisni-teplo-uz-proudi-z-temelina-do-ceskych-budejovic-183168 

 




Retrofit kotle K12 pokračuje. V příštím roce zahájí zkušební provoz

V průběhu příštího roku bude zprovozněn retrofit kotle K12, v němž se bude místo uhlí spalovat dřevní štěpka. Tím klesne spotřeba uhlí v českobudějovické městské teplárně přibližně o jednu třetinu. Další třetina uhlí bude již brzy nahrazena zprovozněním horkovodního napáječe z temelínské jaderné elektrárny.

„S najetím nového kotle na biomasu počítáme již v průběhu letošní topné sezóny. Půjde samozřejmě pouze o zkušební provoz, v němž je potřeba všechny nové technologie důkladně odzkoušet v běžných podmínkách a různých provozních stavech,“ vysvětlil Martin Žahourek z představenstva teplárny.

V přiložené fotogalerii je vidět, že byla dokončena montáž vnitřního palivového hospodářství včetně nového zásobníku štěpky, stejně jako byla dokončena montáž membránových stěn tvořících prostor spalovací komory kotle. Pochozí plošiny na jednotlivých podlažích kotle jsou také převážně hotové. K tomu proběhlo osazení nízkotlakých ohříváků. Práce na potrubí na tlakové části kotle (vodní potrubí + parní potrubí) stejně jako na katalyzátorech jsou v plném proudu.

Venku je vidět téměř dokončené silo popílku včetně pochozích lávek a příslušenství. Vedle se dostavuje i odlučovač tuhých znečišťujících látek, je patrné, že probíhá montáž izolací a oplechování a montáž příslušenství.

V další části areálu se staví sklad štěpky, u kterého byly téměř dokončeny betonářské práce. Finalizuje se stavební část objektu a část příjmové stanice štěpky. Tím mohla být zahájena i montáž technologie uvnitř.

Stavbu samozřejmě příznivě ovlivňuje letošní počasí.




Na náměstí Př. Otakara II. je výstava o historii teplárny

Výstavu, která nese název “Stromy na náměstí” bude možné shlédnout do konce září. Na šesti velkoplošných panelech městská firma mimo jiné ukazuje své ekologické aktivity, mezi které patří například odsíření uhelných kotlů od roku 2015 nebo rekultivace padesáti hektarů odkaliště v minulých pěti letech. Představuje také budoucí rozvojové projekty jako třeba technologii na energetické zpracování dřevní štěpky nebo napojení horkovodního napáječe z elektrárny Temelín do rozvodné soustavy teplárny. Ten aktuálně prochází zkouškami před zprovozněním. Jeden z panelů je věnován také připravovanému zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto.

Název výstavy připomíná, že teplárna v loňském roce dodala na českobudějovické náměstí šestnáct mladých svitelů latnatých ve velkoobjemových kontejnerech. Ty v místních podmínkách úspěšně přezimovaly a adaptace na prostředí umožní i jejich další růst. Stromy, které mají domovinu v Asii, jsou podle odborníků ideální rostlinou do v letních měsících rozpáleného centra Budějovic.

 




Zelená energie na dohled

Retrofit kotle K12, který bude po dokončení místo hnědého uhlí spalovat dřevní štěpku, pokračuje podle harmonogramu tak, aby na přelomu roku zahájil zkušební provoz. Definitivně bude dokončen v roce 2024. Určen je zejména k optimalizaci výkonu celé teplárenské soustavy v letním a přechodném období. Zároveň vytvoří i vhodnou kapacitu po spuštění dodávky tepla z elektrárny Temelín v symbióze s teplem, které bude na konci tohoto desetiletí vyrábět ZEVO Vráto.

Co uplynulé tři měsíce na stavbě přinesly? „V prostoru kotle K12 je již zhotovena převážná část zásobníku štěpky včetně dopravy paliva ze zásobníku do budoucího kotle. Dokončena je i montáž části převáděcího potrubí, pochozích lávek na jednotlivých podlažích kotle a montáž žaluziového odlučovače. Také byla dokončena montáž membránových stěn včetně jejich transportu do prostoru kotle K12,“ shrnuje technik investic Roman Veselý.

Průběh nejnákladnější letošní investice za zhruba 1,5 miliardy korun pravidelně přibližujeme.




Přípojka pro kongregaci a školní budovu

Stavba teplovodní přípojky na šest týdnů od 17. července do 25. srpna částečně omezila provoz v ulicích Žižkova (v úseku od Senovážného námětí po Čechovu) a U Tří lvů. Nově bude vytápět domy č. p. 1657 a 251/6. První využívá Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická se sídlem ve Skuherského ulici, mající zde tělocvičnu a školní jídelnu s kuchyní. Druhý komplex budov pak patří Kongregaci bratří Nejsvětější Svátosti (petrini).

„Dosavadní plynové vytápění dožilo a po konzultacích s odborníky jsme se rozhodli požádat o připojení na teplárenský systém centrálního zásobování. Důvodem byla jistota dodávek, naděje ekologičnosti a snad i menší technologická náročnost či jednodušší obslužnost,“ vysvětluje P. Maxmilián Petr Koutský, představený kongregace.

Té budova 251/6 slouží jako řeholní dům, v němž má hlavní administrativní a  správní sídlo. V části jsou i byty. V jejím majetku je i dům 250/4, o jehož novém využití kongregace jedná. Vedle zřízení přípojky dlouhé 81,5 metrů je součástí prací také rozšíření a oprava výměníkové stanice Žižkova 8-10 včetně měření a regulace.

Rozvody jsou předizolované a ukládají se přímo do země. „Trasa přípojky musela respektovat hustotu uložení podzemních sítí a požadovanou minimální vzdálenost mezi nimi. Vede Žižkovou ulicí v parkovišti, zeleném pásu podél komunikace i v ní,“  vysvětluje Zdeňka Jindrová, technička oddělení investic českobudějovické teplárny. Pozemek je ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice a po skončení prací bude uveden do původního stavu.




Vysvětlení ke včerejší mimořádné situaci v areálu Novohradská

Včera po 15. hodině došlo v areálu Teplárny České Budějovice v Novohradské ulici a v okolí ke krátké zvýšené koncentraci popílku v ovzduší. Při uvádění uhelného kotle do provozu po jeho opravě se objevila nečekaně další závada na spalovacím vzduchu, ten vynesl popílek z hnědého uhlí do ovzduší a vlivem extrémního počasí došlo ke zrychlenému spadu v blízkém okolí. Práce byla okamžitě přerušena a porucha na spalovacím vzduchu, která byla příčinou problematického uvádění do provozu, byla ve večerních hodinách odstraněna. Provoz kotle byl následně standardně zahájen. Na podněty jednotlivců z řad veřejnosti proběhla neprodlená kontrola České inspekce životního prostředí.

Za tuto mimořádnou situaci se veřejnosti velice omlouváme a děkujeme za pochopení. Ujišťujeme, že tým teplárny složený z obyvatel Českých Budějovic a blízkého okolí tyto události netěší.

Tomuto stavu již dříve předcházela nedávná mimořádná porucha téhož uhelného kotle, která měla za následek hluk o víkendu ze soboty na neděli na počátku tohoto měsíce. Závada totiž musela být neprodleně opravena tak, aby nedošlo k přerušení dodávek tepelné energie pro krajské město. Přechodně byly využity záložní zdroje, proto, mimo přilehlých oblastí areálu Novohradská, veřejnost poruchu vůbec nezaznamenala.

Jde o mimořádné technické závady, kterým nelze zcela předejít ani pečlivou a průběžnou údržbou zmíněných zařízení. Po delší době bezproblémového provozu se ale staly a nyní jsou podrobeny analýze.

Bohužel tento srpen se zapíše mezi náročné a pro tým zaměstnanců teplárny velmi stresující měsíce, navíc při probíhající výstavbě retrofitu kotle K12.

V souladu se Strategií pro zelené město jednomyslně schválenou radou i zastupitelstvem Statutárního města České Budějovice probíhá transformace teplárny v oblasti výrobních zdrojů tak, aby bylo možné do roku 2030 opustit spalování uhlí a využívaly se pouze lokální bezemisní a obnovitelné zdroje. Tématu se průběžně věnují příspěvky na webu Teplárny České Budějovice a na webu ZEVO Vráto.

V této souvislosti bude s topnou sezónou připojen na rozvodnou síť z Teplárny České Budějovice horkovodní napáječ, který nahradí až 1/3 dosud spalovaného uhlí.

Další proměnou je odstavení kotle K12 na počátku tohoto roku a výstavba retrofitu na dřevní štěpku včetně logistiky a skladování. Na rozdíl od výstavby horkovodního napáječe z JETE, která zasáhla pouze okrajovou část Českých Budějovic, je tato investice realizovaná v areálu Novohradská. Výstavba v pracovních dnech mimo noční hodiny může místy způsobovat hluk, který zmiňují obyvatelé přilehlých částí areálu Novohradská. Tato hrubá výstavba potrvá nejpozději do konce tohoto roku. Výsledkem však bude zase o něco menší manipulace s uhlím než doposud a krytý sklad pro dřevní štěpku, který se buduje právě v zadní části areálu Novohradská.

Jakmile se podaří realizovat poslední část transformace teplárny, kterou je výstavba ZEVO ve Vrátě, bude možné ustoupit od spalování hnědého uhlí.

Za dočasně zvýšenou hlučnost se omlouváme, ale při výstavbě ji bohužel nelze zcela eliminovat.

Děkujeme za pochopení.




Letní Teplárenský zpravodaj je tu. Už více než 10 let přináší aktuality nejen z energetiky

Právě vyšel srpnový Teplárenský zpravodaj číslo 44!
Je v něm mnoho informací z oblasti energetiky a hlavní dobrou zprávou je příprava na horkovod z Temelína, který od topné sezony 2023/2024 začne dodávat čisté bezemisní teplo do rozvodů teplárny a pokryje potřeby jejích odběratelů zhruba z 1/3.
Je myšleno tentokrát i na kulturu, která je v létě v Budějovicích doslova na každém rohu.
Najdete zde také ohlédnutí za úspěšnou premiérovou akcí pro veřejnost Den bazénu s teplárnou, vizitku ocenění Učeň a tovaryš roku 2023, realizované investice v ulicích Českých Budějovic a vize, které posouvají naděje na lepší životní prostředí ve městě i kraji pro všechny o pár stupínků výš….
👇
Věříme, že zde čtenáři získají zároveň praktické informace a také inspiraci.
Celé číslo je k dispozici zde na webu:
http://teplarensky-zpravodaj-cislo-44



Umění ve městě: teplárna je partnerem Srdce u soutoku Malše a Vltavy

Od poloviny června až do konce září se v Českých Budějovicích koná už 16. ročník sochařského festivalu Umění ve městě. Letošním společným tématem jsou paralelní vesmíry a umělá inteligence. Pod širým nebem je k vidění 27 uměleckých děl nejen v krajském městě, kde je jich tradičně nejvíc, ale také v Hluboké nad Vltavou, Hluboké u Borovan, Veselí nad Lužnicí, Vodňanech, Lipně nad Vltavou a Pasečné. Českobudějovická teplárna je partnerem instalace sochy nazvané Srdce od Lukáše Raise na Zátkově nábřeží u soutoku Vltavy a Malše.

„Nerezová ocel z níž dílo vzniklo i samotný název vystihuje aktivity našeho podniku, jsme-li, a chceme-li i nadále být, energetickým srdcem města. To spojení se nám líbí. Zvláště, když autor rád recykluje materiály a tvoří z nich pozoruhodná díla, říká Václav Král, předseda představenstva teplárny. Ta patří mezi tradiční partnery akce, přivádějící zvláště přes léto do města mnoho návštěvníků. Po skončení výstavy autor sochu odveze.

Sochař Lukáš Rais patří ke generaci českých sochařů, která na uměleckou scénu vstoupila počátkem tisíciletí. Během krátké doby si vybudoval vynikající renomé a svébytné postavení. Základním materiálem, který používá, je železo, kupříkladu staré cisterny nebo kovové stojany lamp, hlavně však nejrůznější trubky a roury.

Podle odborníků jsou jeho díla jako stvořena pro veřejný prostor, dodávají mu energii a posilují genia loci daného místa. Jeho sochy jsou přijímány vesměs pozitivně, dělají radost, přitahují pozornost, aniž by přitom byly prvoplánovými atrakcemi a jakkoliv se chtěly podbízet.

„Nad paralelními vesmíry se zamýšlím často. Každý trávíme spoustu času na internetu a sociálních sítích, což je též paralelní vesmír, který se stále rozrůstá. A někteří už ztrácí pojem, jestli žijí víc tam, nebo v realitě,“ uvedl organizátor a sochař Michal Trpák k výběru letošního tématu sochařského festivalu. A dodal, že při tom sehrál roli i rozvoj umělé inteligence. Ta již dokáže tvořit texty, obrázky, hudbu, fotografie i modelovat 3D objekty.

Novinkou letošního ročníku jsou dvě mobilní galerie – obrazová a sochařská. Půjde o výtvarné intervence, přinášející do města zeleň a umění. Jejich cílem je ukázat na ulici díla, jež by tam jinak nešla vystavit.

Město České Budějovice, usilující o přidělení titulu Hlavní evropské město kultury 2028, venkovní sochařský festival podpořilo letos částkou 600 tisíc korun.

Více o festivalu: https://www.umenivemeste.cz/




Lumbricin získal po dvou letech novou podobu

Všimli jste si toho také? Lumbricin, dílo sochaře Michala Trpáka a spol. instalované mezi Stromovkou a Kauflandem, prokoukl. Zub času po předloňské instalaci v rámci venkovní výstavy Umění ve městě zapracoval a tak na přání vlastníka, městské teplárny, nyní umělecké dílo jeho tvůrci kompletně opravili včetně nátěru, nově ukotvili a dodali zbrusu nový “chrlič” vytištěný ve 3D, tato část bude ještě osázena břečťanem…

A je jako nový.

Lumbricin, který někomu připomíná červa nebo žížalu, je endemit z dílny sochaře Michala Trpáka. Ve městě po skončení výstavy na rozdíl od jiných exponátů zůstal. Získala ho českobudějovická teplárna, která na něj poskytla materiál v podobě nepotřebných trubek, rozdělovače a ventilů ze zrušené výměníkové stanice. Z něho pak vznikl „industriální živočich,“ který vylézá na povrch a opět mizí pod zemí a prolézá CITY/město a budí city/emoce.