Zaměstnanci českobudějovické teplárny získali netradiční benefit v podobě roční předplatné jízdenky na linky městské hromadné dopravy. A protože ta je nově i součástí jihočeského integrovaného dopravního systému IDESKA, mají cestování zdarma také v příměstských vlacích a autobusech tarifní zóny 100. Ta vedle Českých Budějovic zahrnuje také nejbližší samostatné obce.

„Sdílená doprava je ekologická a společně s rozvojem další dopravní infrastruktury napomáhá k plynulosti silničního provozu na mnohde přetížených komunikacích,“ říká Václav Král, předseda představenstva městské teplárny.

Tento oblíbený motivační nástroj pro své zaměstnance teplárna vymyslela společně s vedením města a kolegy ze sesterského Dopravního podniku už v roce 2023. Letos však díky spuštění krajského projektu IDESKA získává nový rozměr a širší využití.

„Trolejbusy, elektrobusy, autobusy na stlačený zemní plyn či biometan a letos nově také vlaky a jízdní kola jsou symboly podobných hodnot, které se snažíme každodenně uplatňovat také my v komunitní energetice a oběhovém hospodářství,“ dodal Václav Král.

Připomněl přitom, že krajské město jako jediný akcionář teplárny i dopravního podniku myslí na kvalitu života svých občanů. Proto obě firmy neustále usilují o praktické zlepšování a jsou v tom příkladem ostatním společnostem i jednotlivcům.

Teplárna, která zaměstnává 237 osob, o svých krocích v oblasti životního prostředí, sociální odpovědnosti a řízení od roku 2023 každoročně informuje v Prohlášení o udržitelnosti podle evropských principů ESG (Enviromental, Social and Governance).

Už více než polovina tepla a teplé vody, které desítkám tisíc svých zákazníků loni dodala Teplárna České Budějovice, byla vyrobena z bezemisních a obnovitelných zdrojů. Při své návštěvě se o tom dnes přesvědčil i ministr životního prostředí Igor Červený.

„Doufám a věřím, že se podaří i díky Modernizačnímu fondu dokončit plánovanou transformaci českobudějovické teplárny už v roce 2029, a to spuštěním ZEVO. Na teplárenství je závislých více než 1,7 milionu českých domácností i část průmyslu a tento systém kogenerační výroby elektřiny a tepla lze úspěšně využít k dosažení cílů v oblasti životního prostředí,“ uvedl ministr.

Hnědé uhlí městská firma používá už jen k dokrývání potřebného výkonu v topné sezóně. Letos jeho spotřeba opět klesne, a to na zhruba 40 procent dříve spalovaného množství. Do roku 2030 pak jeho spalování teplárna ukončí definitivně.

Zásadní transformační kroky společnost vlastněná ze sta procent Statutárním městem České Budějovice zahájila v roce 2020. To byla zastupiteli přijata i Strategie pro zelené město, popisující jednotlivá opatření a investice.

Jak připomněl Václav Král, předseda představenstva teplárny, bez spolupráce s Ministerstvem životního prostředí ČR a Státním fondem životního prostředí, by tak ambiciózní technologická proměna nebyla v současném legislativním nastavení možná. „Decentralizovaná energetika v podobě kogenerační výroby v teplárnách představuje unikátní příležitost k uplatnění těch nejmodernějších postupů a nejčistších technologií, které zajišťují dodávky energií místním zákazníkům při dosažení maximálního komfortu služeb, a to za dobré ceny,“ dodal Král.

Českobudějovická teplárna od zahájení transformace postupně nahradila uhlí místně dostupnými zdroji bezemisní a obnovitelné energie prostřednictvím dálkového tepelného napáječe z Jaderné elektrárny Temelín od října 2023 a kotle na biomasu. Ten je v ostrém provozu od května 2025. Tyto, a další související projekty stály už více než 5 mld. Kč a prokazatelně se projevují v dalším zlepšení životního prostředí v hustě osídlené aglomeraci krajského města.

Zbytek uhlí bude vytěsněn po dokončení moderního zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto, které využije energetický potenciál odpadů, které desítky let končily bez využití na skládkách a způsobovaly ekologické problémy. Jeho stavba prověřená i Evropskou investiční bankou bude financována částkou přibližně 4,6 mld. Kč z Modernizačního fondu.

Právě díky symbióze s největší teplárenskou soustavou v jižních Čechách zajistí toto zařízení efektivní využití energetického potenciálu 160 tisíc tun odpadů ročně, což napomáhá k uplatnění principů cirkulární ekonomiky v každodenní praxi. Uvedení do provozu se plánuje před rokem 2030, kdy podle platné legislativy začne platit zákaz skládkování využitelných odpadů.

O další tři přírůstky se v dubnu rozrostla populace chráněného sokola stěhovavého již léta hnízdícího v budce na nejvyšším jihočeském komíně ZEVO Vráto. Nová generace ve složení dvou samiček a jednoho samečka se narodila před 15 až 20 dny, jak při kroužkování zjistil ornitolog Václav Beran. Celkem zde sokolí rodinka od roku 2019 už vyvedla postupně 29 mláďat.

V roce 2016 instalovala Teplárna České Budějovice na tehdejší uhelné výtopně Vráto speciální budku pro zahnízdění. Po čase ji našla odborníkům neznámá, tedy nekroužkovaná samice, pocházející zřejmě z oblasti Alp. Mimo Šumavu se tím 160 metrový komín ZEVO Vráto zařadil mezi nejvýznamnější lokalitu odchovu ohrožených dravců v kraji.

„Ukazuje se, že energetické areály s vysokými komíny sokolí páry vyhledávají, přestože jejich původní hnízdiště jsou ve skalách. Tam je však dnes mnohde ruší nadměrný pohyb lidí,“ uvedl ornitolog.

První vyvedená mláďata v roce 2019 byla mimořádnou událostí, neboť podle ornitologa Berana se od 19. století, kromě Šumavy, v jižních Čechách do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění neobjevovala.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat neutěšenou historii sokolů stěhovavých. Naše odrostlá mláďata prokazatelně zahnízdila v Plané nad Lužnicí a dokonce i v Brně. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority, proto nás těší, že se naše aktivita překlopila z původního pokusného experimentu do reálné záchrany ohroženého živočišného druhu,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Teplárna se do projektu sdružení ALKA Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila už v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další opět na podzim. Sokolí pár se ale vytvořil až v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Původní teplárenský komín na pozemcích ZEVO Vráto je se svými 160 metry druhou nejvyšší stavbou v jižních Čechách po vysílači na Kleti.

Stavba nového horkovodu uzavře od konce února zhruba do poloviny června část Papírenské ulice v Českých Budějovicích. Půjde o dopravně málo využívaný úsek vpravo od vlečky mezi ulicemi Boletická – Boženy Němcové. Částečné dopravní omezení nastane rovněž v protilehlé Revoluční ulici u Mateřské školy Papírenská. Celkem půjde o 205 metrů horkovodu.

„Naši zákazníci, včetně mateřské školy, o dodávky tepla a teplé vody ale nepřijdou, neboť budou přepojení na provizorní vedení,“ říká Martin Žahourek z představenstva městské teplárny.

Ta tak pokračuje v modernizaci své distribuční sítě v části Rožnov, kde úvodní etapa proběhla loni v létě. To byl z areálu nemocnice vyveden nový horkovod do ulice Boženy Němcové, v níž pak v úseku dlouhém 118 metrů došlo k nahrazení zastaralého parovodu. Nyní práce naváží v Papírenské.

V rámci tohoto projektu dojde letos ještě k výměně parního potrubí za horkovodní ve zbývající části ulice B. Němcové a v ulici Strádova. Tyto akce se podařilo zkoordinovat s dalšími investory, takže se budou souběžně rekonstruovat také podzemní inženýrské sítě jako kanalizace, rozvody vody a plynu. Nakonec dojde k opravě povrchu místní komunikace.

Teplárenské horkovodní potrubí bude následně, po dokončení nového mostu přes řeku Vltavu, pokračovat až na Letiště České Budějovice, kde dodávky tepelné energie přispějí k rozvoji zdejší průmyslové zóny.

„Tato horkovodní technologie je provozně efektivnější a úspornější než původní parovodní. Jejím prostřednictvím zákazníkům dodáváme bezemisní tepelnou energii z modernizovaných zdrojů. Jde o nový biomasový kotel a horkovodní napáječ z Jaderné elektrárny Temelín. Tyto investice již nahradily více než 100 tisíc tun dříve spalovaného hnědého uhlí ročně, což vedlo ke snížení souvisejících emisí,“ uzavřel Martin Žahourek.

POPISKA MAPKY:

Nový horkovod v českobudějovické Papírenské ulici.

Zimní hry dětí a mládeže se zdravotním postižením Winter Games Emil Open, které začaly v Českých Budějovicích, podporuje v roli generálního partnera městská teplárna.

„Sport je důležitou součástí života a rehabilitace dětí s handicapem. Motivuje je, naplňuje všední dny. Proto v rámci naší společenské odpovědnosti dlouhodobě podporujeme handicapované sportovce ve městě a nově i jihočeské parasportovce, usilující o start na paralympiádě. Hry Emil Open jsou další příležitostí představit parasporty široké veřejnosti, a přitom odbourávat bariéry a předsudky,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Ojedinělá akce evropského formátu se na jihu Čech koná od 21. do 25. ledna a účastní se jí handicapovaní sportovci ve věku od 10 do 26 let ze sedmi zemí. Celkem jde o 333 účastníků. Nejvíce jich je z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, tedy zemí Visegradské skupiny. A také z Bosny a Hercegoviny, Albánie a Srbska.

Zatímco kvalifikační a finálové závody v paraalpském a běžeckém lyžování, snowboardingu a běhu na sněžnicích se konají ve Ski areálu Lipno, zbylé sporty parahokej, krasobruslení a rychlobruslení hostí formou kempů českobudějovické Hokejové centrun Pouzar. Novinkou je turnaj v parahokeji a krasobruslařské závody.

„V Česku žije přes milion osob se zdravotním postižením. A ne vždy se jim věnuje dostatečná veřejná pozornost. Především u poúrazových zranění má sport a aktivní rehabilitace významný podíl na jejich psychickém i fyzickém stavu. Proto jsem moc rád, že v Jihočeském kraji jsme našli pochopení, zázemí a podporu pro pořádání Winter Games Emil Open,“ říká jejich zakladatel Pavel Zbožínek, prezident her a předseda pořadatelského spolku Emilova sportovní.

Pro děti s handicapem a jejich rodiče, školy a sociální zařízení se v rámci her konají kurzy bruslení. Pro účastníky je připraven rovněž workshop o závislostech a doprovodný program po celém Jihočeském kraji. Na jejich průběhu a organizaci se podílí desítky dobrovolníků, vesměs studentů běžných typů škol.

Cena tepla se příští rok v Českých Budějovicích nezmění. Přes 30 600 domácností, napojených na systém centrálního zásobování tepelnou energií od městské teplárny, tak od 1. ledna 2026 zaplatí za gigajoule tepelné energie 915 Kč včetně DPH. Tedy stejně jako v roce 2025.

„Udržitelná a stabilní cena je zajištěna díky nové skladbě výrobních zdrojů, umožňujících využívání více druhů paliv,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

A zdůrazňuje, že horkovodní napáječ z Temelína dodává bezemisní teplo spolehlivě a jeho cena je zcela nezávislá na emisních povolenkách. Stejně je na tom i letos zprovozněný retrofit kotle K12 v areálu teplárny Novohradská, který využívá lokální obnovitelné palivo v podobě biomasy.

„Emisní povolenky obchodované na burzách mají nepředvídatelnou cenu a jsou dlouhodobě velmi negativním vstupem pro každou energetickou společnost našeho typu, protože její cenové výkyvy významně zatěžují nákladovou stranu. Proto se jejich spotřebu snažíme snížit na minimum omezováním objemu spalovaného uhlí. Jeho ukončení pak plánujeme se spuštěním ZEVO Vráto na přelomu let 2028 a 2029,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Současně připomíná i další investice teplárny do modernizace rozvodné sítě a napojování nových rozvojových lokalit jihočeského krajského města. Díky nim se délka horkovodů více než zdvojnásobila. Připojování nových odběratelů zvyšuje efektivitu sítě CZT a celkový užitek této lokální komunitní energetiky roste.  To vše pak zvyšuje zájem o tento druh vytápění.

Teplárna České Budějovice dnes zahájila novou topnou sezonu a postupně začala vytápět 30 600 bytů a také školní, zdravotnická a sociální zařízení, instituce a firmy napojené na soustavu zásobování teplem. Poprvé je mezi nimi také Vysoká škola technická a ekonomická, která v kampusu na Okružní ulici nahradila dosud využívaný zemní plyn dálkovým vytápěním z teplárny. Ročně odebere zhruba 3600 GJ tepla a teplé vody.

„Ekonomický efekt je do budoucna logický. Stejně jako jsou významné čisté energie v podobě tepla z jaderné elektrárny a kotle na dřevní štěpku. V kampusu klademe důraz na udržitelnost. Některé studijní obory řeší ekologická témata či společenskou odpovědnost. To všechno je pro nás důležité,“ říká rektor Marek Vochozka.

Základním předpokladem napojení byl nový horkovod vedoucí do VGP parku Na Světlíkách, který v této okrajové části krajského města teplárna vybudovala a ze kterého je vedena přípojka právě k VŠTE. Škola si pak sama financovala technologické vybavení předávací stanice včetně areálových rozvodů.

K novým zákazníkům teplárny patří také dokončovaný obytný dům Zlatý Roh v ulici Na Zlaté stoce, kde si 29 bytů mají noví majitelé převzít na přelomu letošního a nového roku.

„Už zhruba dvě třetiny sdíleného tepla pochází z bezemisních a obnovitelných zdrojů. Proto na jeden dodaný gigajoule spotřebujeme historicky nejnižší objem hnědého uhlí a vyprodukujeme méně emisí včetně CO₂. Strategie pro zelené město už tedy přináší hmatatelné výsledky, zachováváme dobré ceny a zvyšujeme přitom komfort služeb. Naši zákazníci budou připraveni na bezemisní budoucnost bez dalších dodatečných nákladů,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Podle vyhlášky začíná topná sezona 1. září a vytápění se zahájí, pokud průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila. Vždy tedy rozhoduje vývoj počasí. Loňská topná sezóna začala 13. září a předloňská až 9. října.

Městská teplárna dodává tepelnou energii pro 30 600 domácností i 420 firem a institucí prostřednictvím rozvodné sítě parovodů a horkovodů. Ta měří v jihočeské metropoli celkem 163 km a její součástí je také 208 předávacích stanic.

Skvělá zpráva pro řidiče v Českých Budějovicích. Uzavírka části vytížené ulice Boženy Němcové v úseku Šumavská – Máchova je od 1. září zcela průjezdná. A to o celý měsíc dříve, než se plánovalo.

Původně měla uzavírka ulice, vedoucí kolem nemocnice, trvat až do 5. října. Díky koordinaci jednotlivých profesí během stavby a velkému nasazení zhotovitelské firmy Hochtief CZ projekt skončil s výrazným předstihem. Dopravní omezení, které začalo 14. července, se tím zkrátilo pět týdnů.

Práce na celé trase nového horkovodu začaly v areálu Nemocnice České Budějovice už 23. června a pokračovaly přes parkoviště směrem k ulici Boženy Němcové. V ní městská teplárna vybudovala v trase zastaralého parovodu nový 118 metrů dlouhý horkovodní rozvod 2 x DN 250/400.

„Na tuto úvodní etapu modernizace naší distribuční sítě v městské části Rožnov by měly navázat v příštím roce další etapy. Vše závisí na průběhu plánované rekonstrukce ulice B. Němcové. Celá modernizace pak zahrnuje i část ulic Strádova a Papírenská. Ve všech úsecích půjde o přechod z páry na horkou vodu,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva českobudějovické teplárny.

Na Lineckém předměstí ale teplárna ještě pracuje. Úprava parovodu nedaleko bývalé vojenské nemocnice si vyžádala úplnou uzavírku průjezdu z ulice Matice školské do ulice E. Pittera přes křižovatku s ulicí Gen. Svobody. Práce probíhají od 27. srpna a skončit mají do 26. září a souvisí s přípravou realizace nové výstavby v areálu bývalé vojenské nemocnice. Pro vozidla i pěší jsou vyznačeny objízdné i obchozí trasy. Práce navazují na ukončenou uzavírku v ulici B. Němcové tak, aby zajistily alespoň částečnou průjezdnost v celé oblasti a nezpůsobily dopravní kolaps.

„Každý zásah do dopravy je pro motoristy nepříjemný, a proto se omlouváme za případné zdržení na objízdných trasách. Uvědomujeme si, že zvláště se začátkem školního roku to v okolí zdejší základní školy mohlo některým řidičům působit problémy. Pozitivním momentem je celkový posun termínů, díky včasnému ukončení prací v ulici B. Němcové a tedy i předpoklad dřívějšího ukončení prací v ulici E. Pittera,“ dodal Martin Žahourek.

Teplárna České Budějovice patří mezi nejstabilnější firmy v Česku. Do této top kategorie ji zařadila analytická společnost Dun & Bradstreet Czech Republic, když jí i pro rok 2025 udělila nejvyšší stupeň ocenění AAA Platinum Excellence. Stalo se tak již počtvrté za sebou.

„Přísná hodnotící kritéria plníme opakovaně. V době rozsáhlých investic souvisejících s náhradou hnědého uhlí za bezemisní a lokální obnovitelné zdroje není snadné udržet všechny ekonomické i provozní parametry na požadované úrovni. Proto si dosaženého nejvyššího stupně  ratingu opravdu velmi vážíme,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny. Ta je stoprocentně v majetku Statutárního města České Budějovice.

Vše se děje bez přerušení dodávek tepla a teplé vody. Období největší modernizace teplárny v její historii skončí zprovozněním ZEVO Vráto. V jeho budoucí součinnosti s horkovodním napáječem z temelínské elektrárny a kotlem K12 na nízkoemisní dřevní štěpku bude možné už před rokem 2030 opustit spalování hnědého uhlí v jihočeské metropoli.

„Díky této dekarbonizaci se sníží produkce emisí včetně CO2 na unikátní hodnoty, které budou mimo jiné důležité i pro vykazování energetické náročnosti budov napojených na soustavu centrálního zásobování teplem ve městě,“ dodal Kollarczyk.

Zákazníci teplárny tak budou na bezemisní budoucnost připraveni a ve větší výhodě oproti jiným způsobům vytápění, neboť České Budějovice i díky Strategii pro zelené město včas vsadily na místně dostupné bezemisní a obnovitelné zdroje energií.

Podle hodnotitele D&B Czech Republic certifikát AAA Platinum zároveň potvrzuje, že oceněná firma splňuje nejpřísnější kritéria hodnocení podle statistického prediktivního modelu nepřetržitě po dobu pěti let. Tím se řadí do exkluzivní skupiny nejdůvěryhodnějších společností v České republice.

Městská teplárna rating AAA získala poprvé v roce 2016 na stupni Excellence a následně ho každoročně obhájila.V roce 2022 pak dosáhla prestižního označení Platinum.

Fasáda výměníkové stanice Bezdrevská na českobudějovickém sídlišti Vltava se prozářila do odstínů modré a zelené s motivy přírody. A také siluetou Bedřicha Smetany, hudebního skladatele, jehož symfonická báseň Vltava nese stejné jméno.

„Portrét Bedřicha Smetany připomíná nejen jeho hudební odkaz, ale zároveň přináší umění přímo do veřejného prostoru. Díky tomu se dříve šedá stavba proměnila v kulturní a vizuálně přitažlivý prvek městské krajiny,“ říká Martin Štoudek, ředitel Základní školy a Základní umělecké školy Bezdrevská, s 1120 žáky, jedné z největších ve městě. Ve 37 třídách má 821 žáků na ZŠ a 299 žáků na ZUŠ.

Právě v areálu školy výměníková stanice teplárny stojí a ta se proto rozhodla z ní udělat přirozenou součást veřejného prostoru. Při pohledu od zastávky MHD Vltava – střed autoři návrhu a grafitti Jakub Regie 257 Šanda a Lukáš Bank Michal vytvořili přírodní scenérii, další strana s okny do školního areálu zůstala zatím jen modrá. Už koncem června se zde ale uskuteční workshop pro zdejší žáky. Na něm se dozví více nejen o Smetanově životě a díle, ale také o streetartu a sami také vyzkouší jeho techniku pod dohledem obou umělců.

„Z konečného díla jsme nadšeni. A to i díky teplárně, která nám dala možnost podílet se na celém projektu,“ dodal Martin Štoudek.

Podle Jakuba Regie 257 Šandy to bude skvělá příležitost, jak dětem přiblížit svět grafitti, toho uměleckého dobrodružství ve veřejném prostoru. Poznají techniky nanášení barev i práce s nimi.

„U streetartu je důležité nalézt téma, dát mu nadsázku i vtip, aby pak vzniklo autorské dílo, co poutá pozornost,“ dodal výtvarník.

Ten se již dříve podílel spolu s Lukášem Bank Michalem na grafitti na fasádě čerpací stanice říční vody městské teplárny u Malého jezu. Dali jí podobu mořského světa plného života a barev.

„Streetart umělci dostali tehdy za úkol vytvořit iluzi mořského akvária, který by v tomto rekreačním areálu doplnil sousední loděnici a dětské hřiště. To se povedlo a teď jsme chtěli vylepšit veřejný prostor na jednom z největších sídlišť. Věřím, že i tady to veřejnost ocení,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Ta z výměníkové stanice Bezdrevská teplem a teplou vodou zásobuje školu od jejího otevření v září 1979.