Na podzim zprovozněný horkovod z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, kde se napojuje na distribuční síť městské teplárny, zaujal i odborníky z Teplárenského sdružení ČR. Ti mu na Dnech teplárenství a energetiky včera v Olomouci udělili cenu za Projekt roku 2023 v kategorii Dekarbonizace tepelných zdrojů.

„Porota ocenila příspěvek tohoto projektu k rozvoji a modernizaci účinných soustav zásobování teplem, které jsou šetrné k životnímu prostředí a dosahují zajímavých cen dodávaných energií,“ vysvětluje Martin Žahourek z představenstva městské teplárny, který cenu přebíral.

Českobudějovická teplárna díky napáječi ročně nespálí zhruba třetinu uhlí a do ovzduší proto nevypustí tomu odpovídající množství emisí, především skleníkových plynů. Význam investice vyniká i svou dlouhodobostí. Dodávky tepla jsou smluvně zajištěné na více než 20 let. Uvažovaná životnost napáječe je však delší, minimálně 30 let, což do budoucna umožní další prodloužení spolupráce energetických firem.

„Oceněný projekt spoluvytváří důležitý pilíř naší Strategie pro zelené město, jak se jmenuje dlouhodobá koncepce postupné dekarbonizace teplárny a modernizace její vysokoúčinné soustavy sdílené domácnostmi, úřady či firmami na území Českých Budějovic. Vzniká zde unikátní palivový mix založený na místně dostupných bezemisních a obnovitelných zdrojích energie,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Soutěž, kterou už od roku 2002 vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR, oceňuje nejlepší realizace v teplárenství v daném roce.

Tisková zpráva TS ČR: https://tscr.cz/kristalove-kominy-za-projekty-roku-2023-prevzalo-sest-spolecnosti/

Teplárna České Budějovice loni připojila na svou distribuční síť nové zákazníky s celkovým odběrem 19 333 gigajoulů tepla. Jde o nejvyšší meziroční růst odběratelů za posledních dvacet let.

„Zvýšený zájem o připojení na systém centrálního zásobování teplem sledujeme už několik posledních let. Nyní ho nepochybně posílila energetická krize,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. A připomíná, že její zákazníci během posledních let neprožili období dramatických a překotně se navyšujících nákladů na vytápění.

„Naše cena zůstala vždy po celý rok zafixovaná podle předem avizovaného ceníku a jeho meziroční úpravy na přelomu let nedosahovaly ani průměrné roční inflace. Při zohlednění zvyšujícího se trendu vývoje českobudějovické průměrné mzdy nebo také starobního důchodu, platily za teplo nejen domácnosti ze svého příjmu stále nižší a nižší procento ze svých příjmů,“ dodal Kollarczyk.

Zatímco v roce 2013 činily roční náklady na tepelnou energii v jihočeské metropoli 52,3 procenta jedné průměrné českobudějovické měsíční mzdy, v uplynulém roce 2023 to bylo pouhých 38,6 procenta.

Mezi nová připojení patří hlavně dokončené investiční projekty, zejména bytové domy v ulicích Nádražní, Riegrova, Rudolfovská, Lipenská, Nová či v lokalitě Dubičný potok, kde postupně vyrůstá celá obytná čtvrť. Nově se na systém CZT připojila také dokončená hala D v Technologickém parku Na Světlících nebo společenství vlastníků, kteří tímto způsobem nahradili své plynové kotelny jako v ulici Lipová a Na Zlaté stoce. Podobně z plynu na centrální zásobování teplem přešla také Školní jídelna Vyšší odborné školy, Střední průmyslové školy automobilní a technické na Žižkově třídě a sousední budova Kongregace bratří nejsvětější Svátosti.

Podle Tomáše Kollarczyka tak lze mluvit již o dlouhodobějším trendu, který se potvrzuje i letos. Zájem veřejnosti přitom vytváří i vyšší tlak na rozvoj horkovodní sítě centrálního zásobování teplem.

„Všude, kde to je technicky možné a ekonomicky přijatelné, připojujeme nové zákazníky. Zároveň v návaznosti na naši Strategii pro zelené město investujeme do rozvojových projektů tak, aby naše distribuční soustava byla ve správný okamžik k dispozici novým připojením na území města. Typickým příkladem je nový horkovodní rozvod k nové bytové výstavbě u Branišovské ulice v prostoru za univerzitou,“ vysvětluje Kollarczyk.

Vedle dlouhodobě stabilní a předvídatelné ceny tepla pro všechny skupiny zákazníků jsou důležité i komplexní služby dodávek tepla včetně non stop dispečinku. Servis pak šetří nejen domácnostem dodatečné náklady, jako jsou platby za revize, servisní prohlídky nebo opravy.

Teplárna je vlastněna Statutárním městem České Budějovice a zásobuje teplem na 30 tisíc bytů a 418 firem, institucí, škol, zdravotnických zařízení či obchodů.

Přelomovou éru zažívá Teplárna České Budějovice, která novou topnou sezonu zahájila ve čtvrtek, tedy nejpozději za poslední čtvrtstoletí. Radikálně se promění palivový mix, kdy část spalovaného uhlí nahradí teplo z dálkového horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín. Zhruba o třetinu tím klesnou emise včetně skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší. Teplota teplonosného média je až 140 ºC a v distribuční síti teplány pokryje přibližně 30 procent spotřeby tepla ve městě po dobu dalších minimálně dvaceti let.

„Jde o první velkou investici do postupné dekarbonizace, pro kterou se zástupci statutárního města rozhodli už v roce 2017. Napojení horkovodu z Temelína na distribuční síť teplárny je důležitým milníkem v realizaci Strategie pro zelené město, popisující proměnu městské společnosti do roku 2030. Zároveň pokračuje výstavba kotle na dřevní štěpku v areálu Novohradská a systematicky postupujeme také v přípravě projektu ZEVO Vráto,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, vlastněné statutárním městem.

V průběhu příštího roku bude zprovozněn retrofit kotle K12, v němž se bude místo uhlí spalovat dřevní štěpka. Tím opět klesne spotřeba uhlí přibližně o další třetinu.

„S najetím nového kotle na biomasu počítáme již v průběhu letošní topné sezóny. Půjde samozřejmě pouze o zkušební provoz, v němž je potřeba všechny nové technologie důkladně odzkoušet v běžných podmínkách a různých provozních stavech,“ vysvětlil Martin Žahourek z představenstva teplárny.

Jihočeská metropole tak přepisuje historii, protože na spalování uhlí byla závislá od roku 1908, kdy byla založena městská uhelná parní elektrárna, následně v 60. letech přeměněná v teplárnu spalující hnědé uhlí.

„Věřím, že i v této provozně náročné době přeměny zdrojů, jejich postupného uvádění do provozu a vzájemného provozního ladění plně obstojíme a dosáhneme co nejvyšší energetické efektivity,“ dodal Martin Žahourek.

Tento přístup obyvatelům hustě osídlené aglomerace a zákazníkům teplárny přinese další zlepšení životního prostředí a bezpečné zajištění dostatečného množství energií pro krajské město za dobré ceny. Ty jsou už dnes mezi krajskými městy jedny z nejnižších.

„Dlouhodobý kontrakt se společností ČEZ na dodávku tepelné energie z Temelína zajišťuje cenovou jistotu tohoto energetického zdroje. To je při kombinaci palivového mixu teplárny velmi významným parametrem pro budoucí dlouhodobou stabilitu cen tepla ve městě,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Cena za dodávky tepelné energie nejen pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody, ale i technologické páry pro průmysl a služby, je v Českých Budějovicích už léta stabilní a její úpravy pro jednotlivé roky velmi často nedosáhly ani úrovně inflace. Nyní se tento trend ještě posílí, neboť se daří postupně snižovat objem emisních povolenek nakupovaných za ceny, které se v posledních letech vymkly udržitelnému vývoji.

V novodobé historii teplárny dosud topná sezona začala nejdéle 2. října 2006 a 2011. Letos tedy ještě o tři dny později. Důvodem je teplé počasí, neboť podle vyhlášky teplárny přistoupí k celodennímu vytápění, klesnou-li průměrné teploty trvale pod 13 °C. Nahřátí téměř 170 km dlouhé distribuční sítě potrubí přitom chvíli trvá. Na teplárnu je přes ni napojeno na 30 tisíc domácností, více než 215 firem a 173 institucí včetně škol, obchodů a zdravotnických zařízení. Počet odběrných míst průběžně roste.

Letní odstávka výrobních zařízení, bez níž si nešlo provoz českobudějovické teplárny řadu let představit, je minulostí. Modernizací a inovací výrobních technologií se provoz vnitřně rozdělil a to umožňuje provádět údržbu a další potřebné práce po celý rok průběžně po částech.

„Tedy i na zařízeních, která jsou jinak v nepřetržitém provozu. To samozřejmě přináší nesporné výhody, především v nepřetržité dodávce tepla a technologické páry pro naše zákazníky, bez nutnosti zapojení záložní výtopny Vráto,“ říká Martin Žahourek, člen představenstva městské teplárny.

Letos byla rozsahem a časem nejnáročnější odstávka poslední uhelné části technologie. S postupným dokončováním retrofitu biomasového kotle K12, v němž se bude spalovat dřevní štěpka, bylo nutné připravit nová místa pro připojení na stávající technologie a interní technologickou infrastrukturu.

„Tím jsme zajistili, že pro dokončení výstavby retrofitu už nebude potřeba další odstávka. Všechny zbylé práce a činnosti se zvládnou za provozu,“ dodal Martin Žahourek. Rozsah ostatní údržby a dalších s výrobou spojených činností se neměnil.

Původně celofiremní letní odstávka trvala čtrnáct dnů, v posledních letech se však zkrátila až na tři dny. Na rozdíl od jiných měst, v Českých Budějovicích ale ani v této době lidé o teplou vodu nepřišli, neboť ji teplárna dodávala ze záložního zdroje Vráto.

V sobotu 24. června se v Českých Budějovicích uskuteční premiérový Den bazénu s teplárnou. Od 10 do 20 hodin bude návštěvníkům k dispozici krytý bazén i letní plovárna, do nichž bude vstup zdarma. Bude ho možné spojit také s návštěvou sauny či prohlídkou složité technologie v podzemí plaveckého stadionu. Ta nabídne unikátní příležitost vidět běžně nepřístupné zázemí, včetně výměníkové stanice, dodávající do objektu teplo ze sdílené distribuční soustavy.

„Chceme široké veřejnosti nabídnout možnost aktivně strávit část dne v městském bazénu, který vyhřívá naše teplo stejně jako mnoho dalších budějovických objektů a budov,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice. Ta akci pořádá spolu s další městskou společností Sportovní zařízení města České Budějovice.

K dispozici bude celý bazén a pro děti navíc i zábavný program, o který se postarají instruktoři Plaveckého klubu České Budějovice.

Vstup, kromě prohlídek technologie, bude bez rezervace. V obvyklé otevírací době budou pro návštěvníky k dispozici dvouhodinové volné vstupy do kryté plovárny či sauny až do naplnění kapacity. V letní plovárně půjde o tříhodinové volné vstupy pro prvních 200 návštěvníků.

Součástí dne bude i pět komentovaných prohlídek technologie, každá maximálně pro 20 osob. Proto je rezervace nutná. Místo ve skupině si lze zadat od 19. do 23. června on-line na webu českobudějovické teplárny.

Nejvyšší ratingové hodnocení AAA Platinum získala městská Teplárna České Budějovice podruhé v novodobé historii. Udělila jí ho renomovaná nadnárodní firma Dun & Bradstreet na základě splnění přísných kritérií hodnotících kondici firem.

„Dosažené vysoké úrovně kredibility si velmi ceníme. Splňovat daná kritéria v době doznívající covidové pandemie, nástupu energetické krize a především pak při probíhající transformaci teplárny podle vlastníkem schválené Strategie pro zelené město, bylo a je velmi náročné,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

A dodává, že pro zákazníky, ať již jde o domácnosti, firmy či instituce, se jedná průběžně již po osm let o nezávislé kvalifikované ujištění, že teplo nakupují u ekonomicky stabilního, spolehlivého a důvěryhodného partnera. Teplárna nejvyšší rating AAA získala poprvé v roce 2016 na stupni Excellence a následně ho vždy obhájila. Patří tak mezi zlomek nejkvalitnějších firem, které toto hodnocení získají.

Certifikát AAA Platinum potvrzuje, že oceněná firma splňuje nejpřísnější kritéria hodnocení ekonomických subjektů podle statistického prediktivního modelu nepřetržitě po dobu pěti let. Tím se řadí do exkluzivní skupiny nejdůvěryhodnějších společností v Česku.

Strategie pro zelené město byla schválena v roce 2020 v řídicích orgánech, tedy radě a zastupitelstvu statutárního města České Budějovice, které je stoprocentním vlastníkem teplárny. Zahrnuje přeměnu městské teplárny s uhelnými technologiemi z přelomu 60. a 70. let minulého století na moderní podnik českobudějovické komunitní energetiky, využívající lokální bezemisní a obnovitelné zdroje energie.

Letos na podzim bude na teplárenskou distribuční soustavu nově připojen horkovodní napáječ společnosti ČEZ z jaderné elektrárny v Temelíně a následně bude uveden do provozu retrofitovaný kotel K12 na dřevní štěpku. Posledním milníkem náhrady hnědého uhlí v Českých Budějovicích se stane spuštění ZEVO Vráto, nového energetického zdroje, využívajícího k výrobě tepla a elektřiny komunální odpady dosud bez využití končící na skládkách.

Teplárna České Budějovice je spolehlivým dodavatelem energií a českobudějovičtí odběratelé tepla byli ochráněni před loňskými astronomickými nárůsty nákladů na vytápění a ohřev vody, zaznělo na výročním jednání jediného akcionáře. Do roku 2030 bude přitom městská společnost zcela nezávislá na hnědém uhlí.

Rok 2022 přinesl energetickou krizi spojenou s významnými nárůsty cen energií. To se však netýkalo českobudějovických domácností, firem a institucí, které odebírají teplo na vytápění a ohřev teplé užitkové vody od městské teplárny. Ta udržela stabilní cenu po celý rok, energie dodávala spolehlivě a všem svým zákazníkům poskytovala komplexní službu včetně nepřetržitého dispečinku. To vše za velmi dobré ekonomické kondice při investování do nových výrobních zdrojů i rozvoje distribuční soustavy.

Jediný akcionář, statutární město České Budějovice, na dnešní valné hromadě schválil její hospodářské výsledky. Celkové výnosy dosáhly 1,3 miliardy korun. Nejvíce 62,5 procenty se na nich podílel prodej tepla a 24,5 procenty prodej elektřiny. Zisk před zdaněním ve výši 28 milionů korun zůstane ponechán ve firmě jako zdroj pro další potřebné investice.

„Už poněkolikáté v řadě jsme se zřekli dividend. Postupná transformace městské teplárny je nákladná, ale pro zachování komfortu odběratelů i čistotu životního prostředí nezbytná. I přes velmi složitý rok ovlivněný dopady globální energetické krize, naše soustava zásobování teplem prokázala, že je silným energetickým pilířem města. Celý rok udržela stabilní ceny, pokračovala v investicích směřujících k využívání lokálních bezemisních a obnovitelných zdrojů a rozšiřovala distribuční síť, protože zájem o sdílený odběr tepla strmě roste. Věřím, že to obyvatelé města ocení,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Teplárna vloni prodala 1463 TJ tepla, z nichž více než polovinu odebraly průmyslové podniky a infrastruktura. Zbytek připadl na topení a ohřev vody téměř 30 tisíc domácností. Na meziročním snížení produkce o 9,8 procenta měly vliv nejen úspory odběratelů vyvolané energetickou krizí, ale i teplé počasí s průměrnou roční teplotou 10,38 °C. Šlo o nejteplejší topnou sezónu za poslední desítky let.

Prodej elektřiny se zvýšil na 102 670 MWh a i vzhledem k mimořádným příležitostem na energetických trzích se tržby z této komodity meziročně zvýšily o 237 procent.

„Na hospodaření se projevují přínosy z dokončených investic a naše vlastní provozní úspory, plynoucí z optimalizace zařazování zdrojů do výroby včetně růstu objemu prodané elektřiny. Tímto dodatečným výnosem stabilizujeme ceny tepla pro zákazníky,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Na podzim bude dokončen napáječ z elektrárny v Temelíně a jako nový bezemisní zdroj se napojí na horkovodní distribuční síť teplárny. Ročně nahradí zhruba 80 tisíc tun uhlí. Následně se zprovozní retrofit kotle K12 na dřevní štěpku jako další, místně dostupný obnovitelný zdroj energie. Tím spotřeba uhlí klesne o další desítky tisíc tun.

„Hrdě navazujeme na více než 115 let tradice komunitní energetiky v našem městě. Investice jsou nákladné, ale českobudějovickým domácnostem, firmám a institucím odebírajícím dálkové teplo se dlouhodobě vyplatí. Provoz zmodernizovaného podniku jim poskytne spolehlivé dodávky energií po další desítky let. Nepochybně se také zvýší kvalita i komfort našich služeb za stabilní a udržitelnou cenu. Nový palivový mix teplárny pomůže vlastníkům nemovitostí splnit i zpřísňující se požadavky na jednotlivé budovy. Vyhnou se také poplatkům na vypouštění emisí CO2 do ovzduší, které letos schválily orgány Evropské unie. Zbytek obyvatel hustě osídlené aglomerace i celého kraje pak může využít vznikající synergie v oblasti cirkulární ekonomiky po zákazu skládkování odpadů od roku 2030, zvýšení energetické soběstačnosti či další přidané hodnoty našich investic v regionu“, uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

K dalším významným investicím patří napojení Vila parku Branišovská na horkovodní soustavu a horkovodní propojení ulic Horákové a Rošického. V roce 2029 se plánuje zprovoznění zařízení na energetické využívání odpadů, tzv. ZEVO Vráto.

Městská firma pokračuje ve významném snižování vypouštěných emisí a plní současné nejpřísnější emisní limity. Hlavně díky pečlivému plánování kogenerační výroby se jí také daří v rámci provozních opatření redukovat množství vypuštěných skleníkových plynů.

„Do každodenní operativy nově například zavádíme prvky neuronových modelů v podobě nových softwarových nástrojů, které využíváme jako podporu těchto procesů. Dramatického snížení emisí se pak dočkáme po zprovoznění velkých investic do nových zdrojů, které zajistí řízený a bezpečný odklon od fosilních paliv,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva.

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata. Včera to při jejich kroužkování potvrdil ornitolog Václav Beran, zoolog a výzkumný pracovník sdružení Alka Wildlife.

„Jde o dva samečky a dvě samičky  a jedny z prvních mláďat vylíhlých v hnízdech, která v Česku monitorujeme. A vůbec první okroužkovaná. Jsou zdravá a ve výborné kondici, “ uvedl Beran, poté co sestoupil z výšky 120 metrů, v níž je na ochozu komínu teplárenské výtopny ZEVO Vráto od roku 2017 umístěna hnízdní budka.

Život v hnízdě, kde se sokoli vylíhli v týdnu po Velikonocích, lze sledovat on-line prostřednictvím kamery na: https://www.zevovrato.cz/hnizdo/.

V průmyslové lokalitě na předměstí jihočeské metropole sokolí pár poprvé zahnízdil v roce 2019. Od té doby se sem každoročně vrací. Letos jde tedy už o páté hnízdění a celkem 18 narozených mláďat. Jedno z předchozích ornitologové nyní monitorovali v Brně, kde samec vytvořil hnízdící pár se samicí pocházející z Německa.

„Sokoly z Vráta sleduji od samotného začátku. Jedná se o velmi kompaktní pár. Samice je viditelně větší než samec, což je běžné. Každoročně je samec schopen partnerku při hnízdění uživit, což se projevuje vylíhnutím celé snůšky a její dobrou kondicí v následujícím období. Většinou jde o první mláďata v republikovém srovnání. Takových párů je málo,“ dodal ornitolog.

Místo k hnízdění si pár hledá vždy zkraje roku, případná mláďata se kroužkují ve stáří kolem 20 dnů a za dalších 25 dnů jsou schopná bezpečně létat a budku pomalu opouštět. Po zbytek roku žijí ve volné přírodě. Dospělosti se ale dožije jen zhruba třetina nejsilnějších jedinců a postupně se od svého rodiště posouvají desítky kilometrů.

Vrátecký komín je vysoký 160 metrů a představuje jednu z nejvyšších betonových staveb v jižních Čechách. Slouží dosluhující uhelné výtopně a s jeho využitím se počítá i pro provoz zamýšleného nového energetického areálu ZEVO Vráto.

Dálkové vytápění v Českých Budějovicích je stále atraktivnější. V roce 2022 se k distribuční síti městské teplárny připojilo 15 nových odběratelů s roční spotřebou více než 15 tisíc GJ tepla. Šlo o další dva pavilony Nemocnice České Budějovice, halu v areálu technologického VGP parku a řadu bytových domů. Mezi nimi jsou například další objekty Na Zlaté stoce, Františka Škroupa, K. Šafáře, Rezidence Oskarka, Rezidence Knapp nebo Vila Kondik 2 a Nová Vltava III. Tímto způsobem se ušetřilo přes 400 tisíc m3 zemního plynu, který by se jinak musel v těchto objektech spálit.

„Stávající i noví zákazníci oceňují především dlouhodobě předvídatelnou a stabilní cenu, bezpečné dodávky a komplexní služby včetně non-stop dispečinku. Ani v době energetické krize nejsou tak vystaveni cenovým šokům, jaké zejména v minulém roce panovaly na komoditních trzích,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva českobudějovické teplárny. Ta své ceny upravuje pouze jednou na přelomu roku a to maximálně do výše aktuální inflace.

A zájem o připojení trvá i letos. Pracovníci teplárny průběžně vyřizují desítky žádostí, z nichž nejdál je dalších 14 bytových domů. Finalizuje se rovněž řešení pro tři výrobní firmy, kde chtějí dosavadní vlastní plynové zdroje nahradit sdíleným systémem komunitního vytápění.

Pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné, teplárna připojuje i místa, do nichž dosud její rozvody nevedly. S vyšší hustotou odběrů totiž roste i celková efektivita provozu, pozitivně ovlivňující také ceny pro všechny zákazníky.

Mnozí zákazníci přitom spolu s ekonomickými parametry odebírané energie stále více zohledňují i její dopady na životní prostředí včetně uhlíkové stopy. Budějovická Strategie pro zelené město, určující milníky dekarbonizace teplárenského provozu v souladu se závaznými evropskými termíny, z ní dělá atraktivní produkt.

„Například u výrobců a exportérů se stává parametr uhlíkové neutrality jedním z klíčových ukazatelů v konkurenčním prostředí. Roste proto poptávka po čisté energii z bezemisních a lokálních obnovitelných zdrojů. Přestože jsme zatím stále závislí na hnědém uhlí, díky vysoce účinné kogenerační výrobě tepla a elektřiny už nyní při měření uhlíkové stopy vykazujeme poměrně solidní výsledky. Zásadní posun nastane během následujících dvou let,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk.

V průběhu let 2023 a 2024 teplárna skokově sníží množství spalovaného uhlí o téměř dvě třetiny a tím klesne množství vypouštěných emisí včetně skleníkových plynů. Postará se o to napojení na horkovod z Jaderné elektrárny Temelín a dokončení retrofitu kotle K12, v němž se bude spalovat dřevní štěpka. V horizontu dalších pěti let pak českobudějovické teplárenské zdroje doplní zařízení na energetické využití odpadů a tím zcela skončí éra spalování uhlí.

Teplárna, která je stoprocentně vlastněna Statutárním městem České Budějovice, zásobuje teplem na 30 tisíc bytů a 418 firem, institucí, škol, zdravotnických zařízení či obchodů.

Českobudějovická teplárna od ledna 2023 zvýší cenu tepla za gigajoule o 14,17 procenta na 788,59 Kč včetně DPH.

Typická domácnost s průměrnou plochou bydlení napojeného na soustavu CZT a roční spotřebou asi 20 GJ tepla, tak měsíčně zaplatí o zhruba 163 Kč více. Jde o komplexní službu dodávek tepelné energie na vytápění a ohřev TUV. Mezi krajskými sídly jde o třetí nejnižší a České Budějovice se tak v tomto srovnání řadí do cenového podprůměru.

Meziroční zdražení tedy nedosahuje ani předpokládané výše průměrné roční inflace. Oproti jiným dodavatelům energií Teplárna České Budějovice v průběhu roku 2022 udržela původní ceník. Tak by tomu mělo být i v roce 2023. Je-li to nezbytné, městská firma upravuje své ceny právě maximálně do úrovně průměrné inflace a to pouze na přelomu roku. Splňuje tak kritéria stability a předvídatelnosti.

Teplárna tak pokračuje v dlouhodobém trendu držet stabilní cenu, i ona je však pod tlakem vysoké inflace, zdražování cen nakupovaných surovin, služeb a emisních povolenek, stejně jako legislativních požadavků na provoz energetických zdrojů. Za této situace se úpravám vlastních obchodních cen nelze vyhnout.

V krajském městě přitom funguje největší sdílená soustava zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je k ní připojeno 30 tisíc domácností, více než 215 firem a 173 institucí a jejich okruh se stále rozšiřuje.

Teplárnu vlastní Statutární město České Budějovice, které je od roku 2018 jediným akcionářem. Podle předloni schválené Strategie pro zelené město se postupně mění palivový mix. Dosud dominantní uhlí bude nahrazeno obnovitelnými nízkoemisními lokálními zdroji. Už v příští topné sezoně 2023/24 se na soustavu zásobování teplem napojí horkovod z jaderné elektrárny Temelín, posléze přibude kotel na spalování dřevní štěpky a od roku 2028 by se měl přidat nový zdroj ZEVO Vráto. Ten bude k výrobě tepla a elektřiny využívat komunální odpad.  Posílí se tak bezpečné a stabilní dodávky energií za dostupné ceny.

„V době, kdy domácnosti a podnikatelé čelí skokovému zdražování cen energií, garantujeme našim zákazníkům dlouhodobě stabilní cenu za vytápění a ohřev teplé vody. Stejné platí o dodávkách technologické páry pro výrobní procesy. Dodrželi jsme tedy náš záměr udržet růst cen pod úrovní inflace při zachování komfortu dálkového vytápění, realizaci ambiciózních investic a při splnění všech legislativních požadavků,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny.