ČESKÉ BUDĚJOVICE, 14. listopadu 2017

Českobudějovická teplárna nakročila do nové éry. Napojením své horkovodní sítě na zamýšlený horkovod vedoucí z Jaderné elektrárny Temelín (ETE) do krajského města sníží závislost na uhlí a tím i jeho spotřebu až o 80 tisíc tun za rok. Do ovzduší tak nevypustí asi 80 tisíc tun oxidu uhličitého. Jde o klíčové body Strategie 2040, kterou včera schválila rada města jako jediný akcionář teplárny.

„Jde o důležité rozhodnutí, které firmě dává jasnou vizi dlouhodobého rozvoje. České Budějovice si tím do budoucna zajišťují bezpečné dodávky čistých energií za stabilní ceny,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Ze dvou variant, „ryze uhelné“ a „kombinované“ akcionář vybral a schválil druhou. Ta zahrnuje i dodávky tepelné energie prostřednictvím horkovodu z ETE od topné sezony 2020/2021. Tím o třetinu klesne dosavadní spotřeba hnědého uhlí a tedy i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů. Sníží se rovněž platby za skládkování těchto odpadů či nákup emisních povolenek. Tedy i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro uhelné zdroje.

Strategie rovněž do budoucna předpokládá využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Toho se v okrese České Budějovice ročně vyprodukuje asi 60 tisíc tun. Z něho by mohlo vzniknout 30 až 33 tisíc tun TAP. Tím by se dál snížila závislost teplárny na jednom dominantním palivu.

Přijaté rozhodnutí také znamená, že retrofit dosluhujícího uhelného kotle K12 se současným výkonem 150 tun páry za hodinu se zlevní. Jeho výkon se do roku 2021 totiž bude moci snížit na přibližně 55 t/h. I tato kapacita bude v kombinaci s dalšími zdroji teplárny dostačující pro zajištění stabilních dodávek čistého tepla zákazníkům. Kotel K10 na zemní plyn bude využíván jako záložní zdroj. O využití biomasy koncepce neuvažovala, neboť již nemá podporu státu a trh nezaručuje její dostatek.

Horkovod z ETE

Podle člena představenstva Martina Žahourka by zamýšlený horkovod měřil 25,9 km a firmu ČEZ jako investora by vyšel na zhruba 1,3 miliardy Kč včetně technických úprav v areálu elektrárny. Výškový rozdíl trasy vyžaduje tři čerpací stanice: v ETE, u obory v Hluboké nad Vltavou a na sídlišti Vltava v současné CPS 2. Zde vznikne i předávací místo. Horkovod má být postaven do roku 2020 a tepelnou energii dodávat plných 22 let až do roku 2042. Návrh smlouvy počítá s roční dodávku 750 TJ tepla.

Investice za stamiliony

Schválený koncepční dokument Strategie 2040 na 190 stranách mapuje aktuální stav technického vybavení, analyzuje budoucí vývoj hlavních faktorů ovlivňujících hospodaření společnosti, vyhodnocuje jednotlivé varianty a modeluje jejich vliv na provoz teplárny v době, kdy jí během několika let čekají významné investice. Ty podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva, spadají zvláště do období let 2020 – 2025 a půjde o stamilionové částky vložené do výrobních bloků. V první řadě o retrofit kotle K12, ale také o generální opravu druhého tahu kotle K11 v roce 2020 a následně i retrofit tohoto kotle po roce 2029.

„Bude to mít logicky dopad do podnikových financí. Ekonomický model, včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že proměnu výrobního zařízení teplárna zvládne a bude připravena na příštích minimálně dvacet let stabilního a ekologického provozu,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Podle představitelů teplárny jsou hlavními cíli nové koncepce zejména zajištění bezpečných a komfortních dodávek produkované páry, horké vody či chladu zákazníkům za dobré a stabilní ceny. To vše při dodržování evropské a státní legislativy a zlepšování životního prostředí v krajském městě a jeho okolí.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 6. listopadu 2017

O teplo za stabilní ceny by v Českých Budějovicích neměla být do budoucna nouze. Postarat se o to má nová koncepce podnikatelské činnosti teplárny nazvaná Strategie 2040, kterou dnes projednali zastupitelé města.

„Jde o komplexní dokument, který mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla a dává teplárně jasnou perspektivu na více než dvacet let. Snižuje závislost na uhlí. Navíc významně diverzifikuje zdroje a to jak zahájením odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) tak i možností využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Zároveň klade důraz na bezpečnost dodávek energií, zvýšení komfortu zákazníků a další zlepšení životního prostředí ve městě,“ říká Václav Král, předseda představenstva firmy, která nyní v jihočeské metropoli dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí.

Právě napojení teplárny na dálkový horkovod, který společnost ČEZ přivede ze své elektrárny v Temelíně do Českých Budějovic, se stalo jedním z pilířů nové strategie. Jeho využití sníží dosavadní spotřebu hnědého uhlí o třetinu. Tím klesne i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. Dodávky tepelné energie z horkovodu měřícího necelých 26 kilometrů má teplárna podle návrhu smlouvy začít využívat v topné sezoně 2020/2021.

„Teplárna České Budějovice musí v příštích letech provést zásadní investice do výrobních zdrojů, kdy první v řadě je retrofit kotle K12. Ve finančních výhledech počítáme také s řadou nezbytných oprav jak běžných, tak generálních. Proto vlastníkovi navrhujeme ustoupit od mnoho let nastavené a uplatňované dividendové politiky. Výhledový ekonomický model včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že zásadní a velmi nákladnou proměnu výrobních kapacit za nová zařízení Teplárna České Budějovice zvládne. Společnost tak bude v příštích letech významně zhodnocena a připraví se na dalších minimálně 20 let stabilního a ekologičtějšího provozu dodávajícího „čisté teplo bez starostí“, jak říká náš firemní slogan.“ dodává Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Využití horkovodu z elektrárny Temelín pokryje nejen třetinu tepla potřebného k vytápění domácností a firem, ale zlevní i plánovanou modernizaci dožívajícího uhelného kotle K12.

„Nově by se měl jeho výkon snížit na cca 35 % stávajícího výkonu. I tak bude celková kapacita výrobních zdrojů pro teplárnu a její zákazníky dostačující.“ říká Martin Žahourek, člen představenstva a dodává: „Ve vybraných částech města naše strategie nadále počítá se snižováním ztrát ve výrobě i distribuci tepla a s pokračováním rozvojových projektů konverzí dnes již předimenzovaných parovodů na komfortnější a především podstatně úspornější horkovody. Stejně tak počítáme se zachováním páteřních parovodů potřebných k zabezpečení dodávek tepelné energie ve formě páry zejména pro průmyslové odběratele.“

Kotle na zemní plyn bude teplárna provozovat pouze jako rezervu pro případ výpadku dodávek z ETE či pokrytí nenadálé potřeby tepla.

Strategie 2040 se zabývá také možnostmi energetického využití TAP, které by přispělo k dalšímu rozšíření palivového mixu v teplárně. Evropská unie totiž rozhodla, že komunální odpad ve stávající podobě nebude možné po roce 2024 ukládat na skládky vůbec či za velmi vysoké ceny. Proto je záměrem města a společnosti FCC z tohoto odpadu vyrábět lokální palivo (TAP). „Po přibližně roční intenzivní práci našeho projektového týmu máme prozkoumány hlavní aspekty této problematiky a jejich případný dopad na hospodaření teplárny. Přesto jsme však stále prakticky na začátku. Neznáme novelu zákona o odpadech a související vyhlášky. Získaná data potřebujeme zpřesňovat. Průběžně také musíme ověřovat proveditelnost tohoto projektu a jeho výhodnost pro občany města České Budějovice. Bude to jistě téma i několika následujících let, která věnujeme vyhodnocování vlivu stavby na životní prostředí, územnímu a stavebnímu řízení a mnoha dalším krokům. Tedy i schválení finální podoby monobloku na spalování TAP. Pro budoucnost teplárny, města a Jihočeského kraje je velmi důležité a zodpovědné, aby strategické rozhodnutí i v této oblasti bylo učiněno co nejdříve,“ uvedl Václav Král.

Předkládaná vize vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny. Finální projednání Strategie 2040 proběhne za týden na Radě města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny. Zastupitelstvo města dnes doporučilo schválení této koncepce.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 17. října 2017

Koncem listopadu to bude rovných 110 let, co město České Budějovice uzavřelo 29. 11. 1907 smlouvu s vídeňskou firmou Internationale Elektrizität Gesellschaft o stavbě a provozu parní elektrárny, z níž později vznikla teplárna. Ta dnes v jihočeské metropoli dodává teplo a teplou vodu do více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí, a patří mezi významné místní firmy a zaměstnavatele.

„O výstavbě „elektrického závodu“ přitom bylo rozhodnuto už v roce 1901, ale protože zde byla prosperující městská plynárna, radní nechvátali,“ zmiňuje okolnosti historik Milan Binder. Za nejvhodnější místo pro stavbu byl vybrán jihovýchodní okraj města, daleko od centra u silnice na Nové Hrady. Bylo sem možné přivést železniční vlečku na dopravu uhlí i přivaděč vody z Mlýnské stoky, zásobované řekou Malše.

„Elektrárna s výkonem pouhých 700 kW zahájila provoz 8. února.1909 a vyráběla elektřinu pro městské osvětlení a pohon zamýšlené městské elektrické tramvaje. Do té doby se totiž ještě uvažovalo o tramvaji parní nebo tažené koňmi. A elektrárna se stala i zdrojem energie pro soukromé průmyslové a živnostenské podnikání. Byl to prostě významný impuls k rozvoji města,“ dodává známý publicista, systematicky mapující zdejší dějinné události.

V teplárnu se už stárnoucí elektrárna proměnila až v roce 1948, kdy dodala první teplo do parovodní sítě. Ta se začala připravovat v roce 1946 a o rok později i stavět. Nejprve vznikla větev Jih a Východ, pak Západ (1951) a Sever (1963). Vždy vedly do klíčových průmyslových podniků, jako byla tužkárna Koh-i-noor, papírny (Bupak), smaltovna Sfinx, pivovar Budvar, strojírny Motor, mlékárna (Madeta) nebo vojenská a všeobecná nemocnice či výtopna státních drah. Na přelomu 50. a 60. let se začaly stavět parovody pro bytovou zástavbu a v roce 1960 už vyhřívaly první paneláky Experiment a Koldům. O rok později byl dokončen parovod Město, který vedl ulicemi Dukelská, Česká a Pražská.

„Se zásobením domácností se v roce 1946 ještě nepočítalo, neboť ústřední topení tehdy měla jen dvě procenta bytů,“ doplňuje Milan Binder. Dálkové vytápění, jak se mu začalo říkat, tedy přišlo na řadu až s rozvojem hromadné bytové výstavby. V roce 1963 bylo přivedeno na Palacké náměstí a Skuherské, Husovy a Riegrovy ulice.

To už se stavěla i nová teplárna. Ta se vedle staré elektrárny začala sice plánovat v roce 1949, ale dalších 13 let trvalo, než se v roce 1962 začala opravdu budovat. Její první kotel byl spuštěn v roce 1965. Tím skončilo letité provizorium a mohlo začít postupné rozšiřování soustavy „centrálního“ zásobování teplem. Milníkem se stal rok 1985, kdy byly parovody dovedeny na sídliště Máj a prakticky pokryly město.

Dnešní teplárna řeší nové výzvy

Od té doby se ale hodně změnilo. Tradičně vyráběná pára, která je klíčovým zdrojem energie zejména pro průmysl, zůstává jedním ze dvou hlavních produktů teplárny. Tím druhým, novějším, je tepelná energie dodávaná horkovody především pro bytový sektor v podobě tepla a teplé vody. Dobu parovodů tak střídá éra horkovodů. Ty jsou zejména pro sídliště provozně úspornější a efektivnější. Mění se i celá podnikatelská koncepce teplárny, navazující na bohatou historii. Její jediný akcionář město České Budějovice musí rozhodnout o další strategii. Co s dosluhujícím hnědouhelným kotlem K12 z roku 1979. Zda co nejvíc snížit jeho výkon, tedy i spotřebu hnědého uhlí, a využít nabídku společnosti ČEZ na dodávky tepelné energie z elektrárny Temelín. A také, zda a jak pokračovat v zamýšleném energetickém využívání tuhých alternativních paliv vyráběných ze směsného komunálního odpadu.

„Pro budoucnost teplárny, stabilitu ceny tepla a životní prostředí ve městě to jsou klíčová rozhodnutí. Při zatím nepředvídatelném vývoji energetiky v Česku a vlivech, které na ni dopadají z Evropské unie, naprosto zásadní,“ říká Václav Král, předseda představenstva, které koncepci sahající až do roku 2040 se svým týmem připravovalo. Rozhodovat o ní budou zastupitelé města a v posledním kroku rada města, která po odchodu zbylých minoritních akcionářů z teplárny, přebrala funkci valné hromady.

„Obdobný případ, jakým by byly dodávky z Temelína, teplárna už v minulosti zažila, když nakupovala teplo z teplárny Mydlovary. Kvůli tomu se také na sídlišti Vltava vybudovala předávací stanice. Pokud bude Strategie 2040 přijata, stanice CPS2 opět sehraje historickou roli a po modernizaci a rozšíření ji využijeme k připojení naší sítě na ETE,“ připomíná Václav Král jednu ze zapomenutých kapitol historie firmy.

Unikátní parovod, který spojil Mydlovary s Českými Budějovicemi, měřil 15,3 km a byl ve své době nejdelším v Československu. Měl průměr 500 mm a stavěl se v letech 1972 – 1974, kdy zahájil provoz. Páru do města dodával až do roku 2000, kdy elektrárna Mydlovary technicky dožila.

Dnes Teplárna České Budějovice provozuje 97 kilometrů parovodů a 25 kilometrů horkovodů a patří mezi významné městské teplárny v zemi.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 14. září 2017

Především prohlídku výrobních prostor, ale i spoustu zábavy na volném prostranství areálu na Novohradské ulici, nabídne Teplárna České Budějovice v sobotu 16. září, kdy už pošesté v řadě pořádá Den otevřených dveří. Ten potrvá od 9 do 17 hodin.

„Setkávání s veřejností, tedy i mnoha našimi zákazníky, je pro nás velmi důležité. Ve městě teplo a teplou vodu dodáváme do více než 28 tisíc domácností a 218 společností, což už je velké číslo. I díky stabilním cenám a vysoké kvalitě našich služeb počet odběratelů stále roste. Proto jsme rádi, když lidé vidí, jak se tepelná energie vyrábí i přepravuje, a co s ní všechno souvisí,“ říká Václav Král, předseda představenstva.

Skupinové prohlídky výrobních provozů začnou v 9:30 a potrvají až do 16:30 hodin. Lze se na ně přihlásit prostřednictvím webu teplárny nebo přímo během akce. „Návštěvníky zavedeme do míst, kam se běžně veřejnost nedostane. K vidění tak bude například náš centrální dispečink, odkud se řídí výroba i distribuce tepla ve městě, nebo jedna z našich turbín, zajišťujících kogenerační výrobu elektřiny. A protože při nepřetržitém provozu jsou i soboty u nás pracovní, poběží vše doslova v přímém přenosu,“ říká organizátorka Bohdana Kollerová, z útvaru vnějších a vnitřních vztahů a marketingu teplárny. Součástí atraktivní prohlídkové trasy energetických provozů bude rovněž zařízení odsíření uhelných kotlů, které bylo uvedeno do provozu koncem roku 2015 a které přispělo k výraznému snížení emisí.

Zábavná část bude dopoledne patřit rockové produkci Kamila Drába a ukázkám bojových umění a jumpingu členů Fight Clubu. Čas přes poledne vyplní kapela Rokeři, na níž v odpolední části naváže Trio Traktůrek. Děti se mohou po celý den těšit na výtvarný ateliér, lanovou dráhu, soutěže s odměnami, skákací hrady nebo balónky. Pro zájemce budou kromě prohlídek výroby připraveny v různých částech vnějšího areálu zajímavé prezentace partnerů akce. Společnost E.ON představí elektromobil Tesla, k vidění budou ukázky z práce městské policie, hasičů i Českého červeného kříže, zástupců BESIP, Zoo Hluboká nebo sokolníka Radka Staňka.

Během dne bude mezi teplárnou a lokomotivním depem na českobudějovickém železničním nádraží jezdit historický parní vlak, kterým lze přijet i odjet. V depu čeká cestující další program, tentokrát spojený se Dnem otevřených dveří ČD Cargo.

Podrobný program, včetně jízdního řádu parního vlaku, je k dispozici na firemním webu teplarna-cb.cz nebo jejím facebooku.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100% akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. září 2017

Nová topná sezona v jihočeské metropoli pomalu začíná. „V úterý jsme začali s nahříváním centrální předávací stanice a do zítřka, tedy pátku, roztopíme odběrná místa po celém městě. Zimní provoz tím můžeme kdykoliv zahájit,“ popisuje aktuální stav Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Začátek topné sezony určuje vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní se dodávka tepelné energie po 1. září zahájí, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila. Počasí tedy má hlavní roli. Loni se tak stalo 21. září, předtím už 9. a 3. září.

Jak upozorňuje Martin Žahourek, člen představenstva, v řadě bytových domů mají obyvatelé teplo již v tuto chvíli k dispozici. „Vedle našich výměníkových stanic mají své domovní předávací stanice nebo regulace na vstupu do vlastního objektu také majitelé bytových domů. My jim teplo dodáme takříkajíc na patu domu, a je pouze na nich, kdy ho začnou využívat,“ poznamenává.

V Českých Budějovicích je na dálkové vytápění napojeno už přes 28 300 bytů a jejich počet stále roste především díky výstavbě nových bytových domů. „Pro investory, v tomto případě developery, jsme atraktivní cenou tepla i službami, které ho provázejí. Na tom nechceme ani do budoucna nic měnit,“ dodal Tomáš Kollarczyk. Ten pokládá péči o zákazníky za jednu z priorit.

Letošní novinkou je elektronický vyjadřovací portál, který teplárna spustila na svém webu. Zájemcům o připojení na dálkové vytápění umožňuje snadno a rychle získat základní informace o technických možnostech a podmínkách napojení, zejména zda v dané zájmové lokalitě má teplárna své sítě.

Součástí přípravy na novou topnou sezonu byla vedle pravidelné letní revize všech elektrických a strojních zařízení také výměna části zastaralých parovodů za horkovody, modernizace výměníkových stanic a opravy některých úseků potrubí teplé vody. Tím se předchází poruchám a snižují provozní ztráty a zvyšuje spolehlivost sítě.

O výrobě tepla a přípravě teplárny na novou sezonu se veřejnost více dozví 16. září, kdy se v hlavním závodě v Novohradské ulici již pošesté uskuteční Den otevřených dveří. Jeho součástí budou také organizované prohlídky výrobních provozů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. srpna 2017

Teplárenská horkovodní síť se letos v Českých Budějovicích prodlouží o 1 667 metrů na 24 878 metrů. Výstavba, která probíhá mimo topnou sezonu a vrcholí nyní v srpnu pracemi kolem významné dopravní tepny Rudolfovské ulice, vyjde celkem na 104 miliónů Kč. Z nich třicet procent pokryjí dotace získané z fondu Evropské unie – programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Její součástí je také rekonstrukce 12 parovodních výměníkových stanic, které přejdou rovněž na moderní horkovodní provoz.

„S průběhem dosavadních prací jsme spokojeni. Vzhledem k tomu, že trasa horkovodů vede v širším centru města, navíc mnohdy v nestabilním podloží, problémy se samozřejmě vyskytují. Jsme tu ale od toho, aby se řešily a na průběh prací neměly významnější vliv. Rudolfovskou ulici opustíme 3. září a všechny práce pak skončí podle původního harmonogramu, abychom dál řidičům nezpůsobovali dopravní komplikace a nic nenarušilo přípravy na novou topnou sezonu,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny. Té jen nyní dokončovaná investice ročně uspoří necelých 72 000 GJ. To je pro představu množství tepla, k jehož výrobě je třeba 5 336 tun hnědého uhlí ročně.

Horkovody jsou v porovnání s parovodními sítěmi úspornější a provozně efektivnější. Při využití akumulační schopnosti vody lze výrobu a rozvody tepla lépe korigovat podle potřeby v různých obdobích roku. Předizolované potrubí navíc snižuje tepelné ztráty při dodávkách.

Teplárna už na začátku prázdnin dokončila modernizaci první části distribuční sítě, která zahrnovala nový horkovod v ulicích Klaricova, J. Plachty a Lannova. Na ní pak navázala druhá, současná etapa, zahrnující úsek do Rudolfovské a přilehlé části ulice Lipenská. Současně se tam pracuje na dvou místech, aby se zkrátilo nutné dopravní omezení. Část Lipenské ulice ve směru z Rudolfovské po ulici Nová bude hotová do poloviny září.

„Letošní akce je rozsahem a náročností nejsložitější, neboť trasa horkovodu vede přes velmi frekventovaná místa, jako jsou ulice Rudolfovská, Lannova a Mánesova,“ říká Zdeňka Jindrová, technička oddělení investic. Ta stavbu zajišťuje od jejího začátku a po dokončení ji bude předávat do provozu.

V letech 2013 – 2015 teplárna dokončila horkovodní síť na Pražském předměstí, s níž se nový úsek téměř ve středu města propojuje. Po skončení topné sezony 2017/18 pak dojde na propojení horkovodní sítě z Dvořákovy ulice přes Mánesovu ulici do areálu teplárny v Novohradské. Rovněž zde dojde k přestavbě tří výměníkových stanic. Rozvoj horkovodní sítě se připravuje i pro jiné části města. Na podzim se rozhodne, zda teplárna uzavře kontrakt s energetickou společností ČEZ o dodávkách tepla prostřednictvím horkovodu z elektrárny Temelín.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. července 2017

Obyvatelé Českých Budějovic o teplou vodu nepřijdou ani při pravidelné letní odstávce výrobních zařízení Teplárny České Budějovice v Novohradské ulici, která slouží k revizi a technické údržbě. Letos odstávka začne v pátek 21. července večer a skončí v úterý 25. července dopoledne.

„V řadě měst se lidé v této době musí spokojit jen se studenou vodou. V Českých Budějovicích ale máme energetické zdroje teplárny rozloženy tak, že i přes nezbytnou každoroční údržbu výrobních bloků jejich odstávku odběratelé vůbec nezaznamenají,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

O podobný komfort mnohde ale obyvatelé přicházejí. Bez teplé vody se na čas musí třeba obejít lidé v Mostě, Litvínově, Mladé Boleslavi, Varnsdorfu nebo na některých sídlištích v Praze. A také v jihočeských městech.

V této době se kontroluje a opraví vše, na co v topné sezóně není čas nebo to kvůli nepřetržitému provozu není ani možné. „Každoročně to je jediná možnost jak provést nutné revize strojního i elektrického zařízení a připravit je na další topnou sezonu. Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek tepla, teplé vody a páry jsou tyto práce a preventivní prohlídky zařízení zcela zásadní,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

Zatímco plošnému přerušení dodávek teplé vody se České Budějovice vyhnou, těm krátkodobým v několika ulicích či domech už nikoliv. Je to v místech, kde se provádějí plánované opravy teplovodů a výměníkových stanic nebo se parovodní síť přestavuje na horkovodní.

„Ani při místních odstávkách jednotlivých odběratelů, způsobených opravami, nechceme nic podcenit. Délka těchto odstávek je vždy co nejkratší podle technické náročnosti úprav. Obecně ale jednotlivé opravy realizujeme v řádu hodin. Obyvatele o tom v konkrétních místech vždy s předstihem informujeme,“ dodal Tomáš Kollarczyk. Obdobné to je i s firemní klientelou, kde například dodávka středního tlaku páry bude zajištěna podle smluvních dodávek a osobního jednání s odběrateli.

„Léto je pro teplárny stejně důležité jako vlastní topná sezóna. Energetika je provozně velmi náročná a každé opomenutí nebo zanedbání údržby se zpravidla později vymstí. A tomu chceme předcházet,“ uzavřel Martin Žahourek.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 4. července 2017

Po půl roce od instalace speciální hliníkové budky pro hnízdění sokola stěhovavého na komíně výtopny Vráto českobudějovické teplárny, se v ní objevil první obyvatel. Tedy obyvatelka. Jde totiž o samici tohoto chráněného dravce, která se nově objevila v Českých Budějovicích.

„Máme z toho radost. Ani ornitologové, s nimiž spolupracujeme, nečekali, že by se zde tito ptáci usadili tak rychle. Vždyť jsme budku ve stodvacetimetrové výšce instalovali vloni 29. prosince, kdy to umožnilo počasí,“ vysvětluje Bohdana Kollerová, z útvaru komunikace a marketingu teplárny.

Minikamera, sledující budku, zaznamenala první pobyt kriticky ohroženého ptáka v pátek 23. června. Od té doby je patrné, že se na nové místo stále opakovaně vrací. Teprve čas ale ukáže, zda půjde také o trvalejší usazení. Zahnízdění by byl obrovský úspěch.

Ornitologové prostředí kolem výtopny označili za velmi vhodné. Je zde klid i dostatek potravy, tedy hlavně holubů. Proto věří, že sem může doletět i sameček ze sokolí populace ve vzdálenějším okolí. „Na Šumavě je už osm párů, úspěšně hnízdí i v Plzni a stále se šíří na východ. Podle mě je to jen otázkou času,“ říká ornitolog Václav Beran. Právě on vytipoval komín českobudějovické teplárny jako vhodný pro hnízdění a dodal speciální budku.

Teplárna České Budějovice se tak připojila k projektu obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife, která se vyhledáváním vhodných míst pro sokoly zabývá a zajišťuje celorepublikový monitoring hnízdící populace.

“Jsem přesvědčen, že sokoli v Budějovicích mohou brzy zahnízdit. Podmínky i díky teplárně pro to mají víc než vhodné. Na řadě objektů nás sokoli překvapili a objevili se prakticky hned po instalaci budky, i když jsme tam o nich předtím nevěděli,“ dodal Václav Beran, zoolog a kurátor sbírky zoologie Muzea města Ústí nad Labem, který se záchraně sokola stěhovavého věnuje řadu let.

Sokol stěhovavý hnízdí na stavbách nejčastěji ve výškách nad 50 metrů a k tomu jsou ochozy teplárenských komínů ideální. Na nich se zároveň snižuje riziko, že hnízdiště napadnou predátoři, jak je ve volné přírodě běžné. Ve městech navíc dravci nacházejí dostatek potravy, hlavně holuby. Tím pomáhají přirozené rovnováze ptačí populace. Lokalita také nabízí klid pro hnízdění. Paradoxně větší než ve skalních hnízdištích, kde se pohybují horolezci nebo turisté. Průmyslové zóny měst se proto ukazují jako vhodné a především bezpečné hnízdní lokality s téměř stoprocentní šancí na odchov mláďat.

V minulosti u nás sokol hnízdil na vhodných skalách, v 60. letech ale vyhynul, když se v zemědělství rozšířila chemická ochrana rostlin. Skalní páry se opět objevují od roku 1990. První sokoli osídlující lidské stavby přilétli do Čech z Německa okolo roku 2006 a od té doby se rozšířili do celé západní části republiky. Na průmyslových stavbách hnízdí od roku 2010. V roce 2015 ornitologové v Česku registrovali 82 párů těchto vzácných dravců. I když se v posledních letech díky společné snaze evropských zemí jejich populace postupně obnovuje, sokol stěhovaný patří stále mezi kriticky ohrožený druh.

Veřejnost má možnost sokolí budku na komíně českobudějovické teplárny ve Výtopně Vráto sledovat na http://www.teplarna-cb.cz/hnizdo/img.php

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. 6. 2017

Teplárna České Budějovice se stane stoprocentním majetkem Statutárního města České Budějovice. Rozhodla o tom dnes valná hromada energetické společnosti. V ní město už vlastní 99,55 procenta akcií a využilo ustanovení zákona o obchodních korporacích o přechodu zbylých cenných papírů na hlavního akcionáře. Vytěsnění drobní vlastníci obdrží za každou akcii 3292 Kč, jak určil znalecký posudek Ústavu znalectví a oceňování Vysoké školy technické a ekonomické.

Město tak získá absolutní kontrolu nad prosperující společností, která každý rok ze svého čistého zisku prostřednictvím dividend významně přispívá do jeho rozpočtu. Za rok 2016, kdy zisk po zdanění dosáhl 44,2 milionů Kč, na dividendy připadlo 20,1 milionů, tedy 36 korun na akcii. Vedle toho akcionáři přidělili 3,9 milionů Kč do sociálního fondu zaměstnanců a zbylých 20,2 milionů Kč ponechali na účtu nerozděleného zisku. „Výše dividend odpovídá dlouhodobé praxi společnosti a finančním plánům představenstva,“ uvedl jeho předseda Václav Král.

Českobudějovická teplárna vloni vykázala tržby z prodeje výrobku a služeb ve výši 773,4 milionů Kč a meziročně je díky důslednému řízení výroby, snížení ztrát v distribuční síti a vyšším prodejům tepla zvýšila o 14 milionů Kč. „Hospodářský výsledek pokládáme za úspěch, neboť za sebou máme náročný rok. Ceny elektřiny se držely velmi nízko, navíc hospodaření negativně ovlivnila závada turbíny. Díky chladnému počasí ale byla poptávka po tepelné energii vysoká,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva. V roce 2016 teplárna uzavřela nové kontrakty na odběr 12 787 GJ tepla a vytvořila kladné roční saldo 7576 GJ. Významnou roli v tom hraje dlouhodobě prosazovaná strategie udržitelných cen tepla ve městě a modernizace rozvodné sítě.

Při průměrné venkovní teplotě 9,6 °C a 246 topných dnech teplárna loni prodej tepla zvýšila o 7,1 procenta na 1 573 TJ. Většinu ho odebral průmysl a infrastruktura, na 28 334 domácností připadlo 643 TJ. Celkově firma evidovala 1181 odběratelů tepla. Za jeho prodej utržila o 5,3 procenta víc, zatímco elektřiny naopak prodala o 13,6 procenta méně, a vzhledem k nízkým výkupním cenám jí tyto tržby klesly o 19,6 procenta.

Místopředseda dozorčí rady Radek Mach informoval, že představenstvo teplárny připravuje aktualizaci dlouhodobé koncepce podnikání. V jejím rámci intenzivně jedná s firmou ČEZ o podmínkách dodávek části tepla z Jaderné elektrárny Temelín, které by ohřívalo část horkovodní sítě. „Pro nás je klíčová ekonomická a cenová úroveň. Nakupované teplo musí našim zákazníkům zajistit dlouhodobou stabilitu cen a akcionářům rentabilitu projektu,“ řekl Václav Král.

Firma přitom klade velký důraz na modernizaci distribuční sítě, kdy jsou parovody nahrazovány horkovody, a snižování tepelných ztrát. „Horkovody šetří primární energii, potřebnou k výrobě tepla, snižují náklady na distribuci a tím přinášejí značné energetické úspory,“ říká Martin Žahourek, člen představenstva. Loni horkovodní síť měřila 23 km a letos dál poroste. Celkem teplovodní síť ve městě měří 165 km.

Valná hromada z funkce člena dozorčí rady odvolala Michala Kohna kvůli jeho členství ve statutárních orgánech právnické osoby s podobným předmětem činnosti, což zákon neumožňuje. Na jeho místo zvolila primátora Jiřího Svobodu.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 15. června 2017

Sportovní mluvou řečeno, Teplárna České Budějovice završila zlatý hattrick. Potřetí za sebou získala nejvyšší ratingové hodnocení CZECH Stability Award na stupni AAA (Excelentní) a potvrdila tak postavení mezi nejkvalitnějšími tuzemskými firmami. V Česku jde o nejprestižnější firemní ocenění, neboť společnost Bisnode ČR, která ho uděluje, garantuje zcela nezávislý pohled na finanční a nefinanční bonitu firmy, její platební morálku, skutečnou finanční situaci a spolehlivost plnění závazků, vyplývajících z jejích podnikatelských aktivit.

„Nezávislý scoringový model Bisnode potvrzuje, že v posledních třech letech nepřetržitě dosahujeme nejvyšší možné hodnocení ekonomické stability podniku. To svědčí o dlouhodobé důvěryhodnosti, solventnosti a dynamičnosti teplárny. Nejen v energetice to jsou ceněné vlastnosti, stejně jako transparentnost a otevřená komunikace,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny. V Česku nejvyšší rating AAA vlastní necelé procento tuzemských firem.

Aby firma mohla dosáhnout na CZECH Stability Award na nejvyšším stupni AAA musí splnit náročná kritéria hodnocení. „V Česku je jen 0,13 procenta firem, které byly podle Bisnode v posledních třech letech nepřetržitě hodnoceny na stupni AAA. To nezpochybnitelně potvrzuje vynikající kondici těchto společností. Jedná se o skutečnou elitu mezi českými firmami,“ uvedl Jiří Skopový, generální ředitel Bisnode.

Výsledky vycházejí z metodiky ratingového modelu Bisnode, který měří stabilitu jednotlivých společností. Je založen na ekonometrických technikách, exaktní statistické analýze a principech dataminingu. „Model je vyvíjen tak, aby bylo dosaženo maximální výkonnosti, dané hlavně kvalitou a rozsahem našich dat, stejně jako unikátní makroekonomickou komponentou,“ doplnila Petra Štěpánová, mluvčí Bisnode.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.