ČESKÉ BUDĚJOVICE, 22. května 2017

Odsíření uhelných kotlů v Teplárně České Budějovice významně pomohlo zlepšit kvalitu ovzduší ve městě. Ukazuje to předběžná produkce emisí za rok 2016. Podle ní se objem tuhých znečišťujících látek meziročně snížil o 20,6 tuny, oxidu siřičitého o 1498,2 tun a oxidu dusíku o 33,5 tuny. Údaje za první ucelený rok provozu nového odsíření, jehož součástí bylo i denitrifikační zařízení, snižující emise dusíku, ukazují, o jak významnou ekologickou investici šlo. Teplárna do jeho vybudování vložila téměř půl miliardy korun a do provozu ho uvedla v listopadu 2015.

„Výsledky nové technologie jsou očekávané a velmi dobré. Životní prostředí ve městě a jeho okolí rozhodně zlepšily. Přispěli jsme tím i do statistik České republice, která loni podle Eurostatu snížila emise o 0,7 procenta, což bylo na průměru Evropské unie,“ říká Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

Podle jeho slov budou vypouštěné emise ještě dál klesat přesně podle schváleného přechodného národního plánu. Jednoznačným benefitem Českých Budějovic je i fakt, že teplárna disponuje účinnou technologií odsíření a už nyní splňuje ještě přísnější emisní limity vypouštění emisí oxidů síry, které vstoupí v platnost až po roce 2021.

Teplárna provozuje v Novohradské ulici dva kotle na hnědé uhlí s výkonem 150 tun páry za hodinu a dva kotle na zemní plyn o výkonu 115 tun páry za hodinu. Uhelné kotle jsou vybaveny elektroodlučovači na zachycení tuhých látek, částečně DeNOx zařízením na snížení emisí oxidů dusíku a jako celek odsířením, snižujícím emise oxidů síry. Další uhelný kotel s výkonem 66 tun za hodinu, vybavený elektroodlučovačem, provozuje jako havarijní zálohu podle potřeby ve výtopně Vráto.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 5. května 2017

Teplárně České Budějovice loni přibylo 12 787 gigajoulů tepla nových odběrů, z nichž 9 756 připadá na nové byty. „Potvrzuje to, že „dálkové“ teplo je ve městě stále atraktivní a investoři mu velmi často dávají přednost před dalšími možnostmi. Obchodu pomáhá hlavně příznivá cena, bezpečné dodávky a doprovodné služby,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Mezi nové kontrakty patří například budovaný Bytový komplex kasárna Čtyři Dvory. Zde v první etapě vyroste 69 bytů v částech A, B a E s ročním odběrem 1100 GJ. S vytápěním se má začít letos v říjnu. Celkem má v lokalitě vzniknout až 400 bytů. To by znamenalo roční odběr zhruba 3 300 GJ.

K nově připojeným objektům patří rovněž logistické centrum pivovaru Budějovický Budvar, obchodní a administrativní centrum Modrá hvězda – Piáno nebo obchodní centrum IGY II, u všech se předpokládají nové dodávky tepla ještě v letošním roce. Z bytových domů pak jde například o Rezidenci u kapličky se zhruba stovkou bytů. Těch ve městě teplárna už zásobuje teplem a teplou vodou více než 28 tisíc.

Hustá rozvodná síť tepla na území Českých Budějovic umožňuje, aby teplárna u zamýšlených staveb oslovila investory a nabídla jim své služby. „Sám fakt, že se daří nová připojení vyjednat a poté realizovat, jen potvrzuje konkurenceschopnost našich produktů,“ říká Tomáš Kollarczyk. Teplárna přitom klientům poskytuje vedle komplexního servisu i poradenství a spolupráci, o kterou se stará úsek rozvodů tepla a investic. Ten se na sjednávání nových kontraktů podílí spolu s obchodním oddělením teplárny, aby byl každý takový projekt ekonomicky a technicky schůdný.

Teplárna České Budějovice, která je základním dodavatelem tepla a teplé vody ve městě, v roce 2016 prodala 1 573 TJ tepelné energie, nejvíc za poslední tři roky. V roce 2015 to bylo 1 468 TJ a v roce 2014 pak 1 476 TJ. Přes polovinu produkce odebírají průmyslové podniky a další instituce, organizace a firmy. Zbývající část připadá na domácnosti.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJVOICE, 13. března 2017

Horkovodní síť, kterou při dodávce tepla do bytů i dalších budov proudí místo páry horká voda, letos Teplárna České Budějovice prodlouží o další více než dva kilometry. Investice vyjde na celkem 108,5 milionů korun, z nichž 30 procent pokryjí dotace z fondu Evropské Unie – programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Už zahájená výměna a optimalizace potrubí v kampusu Jihočeské univerzity a jeho okolí zkrátí původní parovodní úsek dlouhý 856 metrů na nový horkovodní, měřící jen 332 metrů se zachováním současných odběrů.

„Díky tomu pak ročně uspoříme více jak 2 500 GJ primární energie, kterou bychom potřebovali na výrobu tepla. Obrazně řečeno, století páry skončilo už i v teplárenství. Horkovody nám snižují náklady na distribuci tepla a přinášejí nemalé energetické úspory.,“ říká Martin Žahourek, člen představenstva teplárny. Tato investice, zahrnující také tří výměníkové stanice, skončí letos v červnu a vyjde na 10 milionů Kč.

Dalších více než 1,6 kilometrů horkovodů se začne stavět v dubnu v širším centru města mezi ulicemi Klaricova a Dvořákova. Zde bude částečně odstraněn původní parovod a nahrazen předizolovaným horkovodním potrubím. Investice za 79,5 milionů korun by měla být dokončena v prosinci 2017. Nové horkovodní páteřní vedení o průměru DN 350/500 milimetrů povede z výměníkové stanice Klaricova přes ulice J. Plachty, Fráni Šrámka, Lipenskou, Rudolfovskou, Lannovu třídu a Dvořákovu a zahrne také rekonstrukci 12 výměníkových stanic. I zde je hlavní motivací snížení tepelných ztrát.

Z Dvořákovy ulice pak bude položeno 383 metrů páteřního horkovodu o průměru DN 400/560 mm přes Mánesovu až do teplárny. To umožní, aby mohl být současný horkovodní distribuční systém napojen přímo na vlastní teplárenský zdroj. Práce potrvají od září 2017 do června 2018, zahrnou také úpravu tří parních výměníkových stanice na horkovodní, přijdou na 19 milionů korun.

„Rozsahem a náročností půjde o nejsložitější z liniových staveb, které jsme dosud prováděli, neboť trasa vede přes frekventované ulice. Kde to bylo možné, jako například v křižovatce ulic Průmyslová – Dvořákova nebo ve Štítného ulici, byly již části potrubí založeny při rekonstrukcích komunikací. Ve zbytku trasy práce koordinujeme s magistrátem, aby pokračovaly současně s nově plánovanými opravami komunikací. Naším cílem je provést celou rekonstrukci tak, abychom dopravu a pohyb ve městě ovlivnili co nejméně,“ dodal Martin Žahourek.

Napojení horkovodního distribučního systému přímo na vlastní teplárenský zdroj podstatně zlepší účinnost výroby tepelné a elektrické energie, zefektivní ji a sníží distribuční ztráty. Současně dojde také k napojení této části horkovodní soustavy na už dokončenou horkovodní síť na Pražském předměstí. Ta se budovala v letech 2013 – 2015 a přinesla roční úsporu tepla zhruba 52 100 GJ. Za 172 milionů korun bylo do země položeno 5,6 km páteřních rozvodů a ve 20 výměníkových stanic se zrekonstruovala technologie.

V jihočeské metropoli byla původně zřízena pouze parovodní síť dlouhá přes 125 km. Nyní teplárna provozuje 97,3 km parovodů a 22,9 km rekonstruovaných horkovodů. Ty první ve městě vznikly už v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy, další pak v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí. Nové rozvody mají minimální životnost 30 let a při pravidelné údržbě ji lze prodloužit na 50 let.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 4. března 2017

Dva certifikované stavební výrobky pro tvarové úpravy krajiny začala z materiálu, který zůstane po spálení uhlí a odsíření spalin, vyrábět Teplárna České Budějovice. Prvním je Popílek a směsi s popílkem pro násypy a zásypy, určený pro stavby pozemních komunikací, druhým pak Granulát pro technickou rekultivaci.

„Chceme, aby odpad z výroby neskončil automaticky na skládce, ale našel i jiné uplatnění. Umožní nám to snížit náklady na ukládání zbytkového produktu výroby,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva teplárny. Ta se zkušební výrobou začala už loni na podzim, kdy provedla první zkoušky těchto materiálů. Po řadě měsíců práce pak pro ně získala certifikáty vydané Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha. Oba dokumenty potvrzují jejich vlastnosti a složení.

„Získat potřebné vlastnosti takového stabilizátu závisí na poměru a promísení vstupních surovin, popílku, energosádrovce a vápenného hydrátu, které se vlhčí vodou. Není to jednoduché, protože hydratační procesy začínají už během několika minut,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva. Vzniklý stabilizát tuhne především podle venkovní teploty a intenzity zhutněné vrstvy.

Uplatnění oba výrobky najdou například při budování násypů pozemních komunikací a protihlukových valů, při podkladní a ochranné vrstvy vozovek, stabilizaci zemin nebo pokládání těsnících a uzavíracích vrstev skládek odpadů. Využít je lze ale i jako zásypový materiál při rekultivaci lokalit po těžbě nerostných surovin. Cena stabilizátu i granulátu je vpravdě symbolická. „Jak jsem již uvedl, jde o snížení našich nákladů na ukládání odpadu a dopravu. Nikoliv o tvorbu zisku z této specifické produkce,“ uvedl Václav Král.

Zatímco v létě lze denně vyrobit 50 až 70 tun těchto materiálů, v ostatních měsících, kdy je topná sezona, ještě mnohonásobně víc.

Proměnit odpad na surovinu mohla českobudějovická teplárna až po vybudování a zprovoznění odsíření uhelných kotlů. To bylo do zkušebního provozu uvedeno v závěru roku 2015 a počátkem toho letošního bylo zkolaudováno. K výrobě dochází v míchacím centru, které bylo postaveno současně s odsířením.

Případní zájemci najdou další informace na webu českobudějovické teplárny.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 24. února 2017

Teplárna České Budějovice za rok 2016 prodala 1 573 TJ tepelné energie, nejvíc za poslední tři roky. Příčinou zvýšené poptávky po odběru tepla byly chladné měsíce na konci roku, kdy během října, listopadu a prosince 2016 prodej tepla meziročně vzrostl o 24 procent na 585 TJ. V jihočeské metropoli byla v této době průměrná teplota 3,77°C, zatímco ve stejném období předloni 6,73°C.

„V topné sezoně má počasí na prodej tepla zásadní vliv. Úměra je jednoduchá – čím je chladněji, tím prodeje rostou a naopak. Letošní mrazivý leden toho byl důkazem. Pro ekonomiku firmy je však neméně důležitý i její efektivní provoz, řízení nákladů a postupná modernizace distribučních sítí a zařízení,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny. Ta v lednu prodala díky mrazům meziročně o zhruba 25 procent, tedy asi o 58 tisíc GJ tepelné energie víc, než v lednu 2016. Zatímco tehdy byla v Českých Budějovicích průměrná teplota -0,40°C, letos -4,7°C.

„Chladné dny podle předpovědi meteorologů ještě chvíli potrvají, ale sluneční svit už místy v bytech i kancelářích pozitivně ovlivňuje tepelnou pohodu. Pak je dobré, pokud to jde, si příjem tepla v místnosti regulovat a racionalizovat tak své náklady,“ připomíná Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva, že současná topná sezona bude pro spotřebitele finančně náročnější než během mírných zim. Zdůrazňuje přitom, že klíčem k úsporám tepla jsou především dobře nastavené otopné soustavy, které původní vnitřní teplotu udrží. „Proto také vlastníkům domů či developerům a projektantům nabízíme odbornou pomoc a podporu. Zateplení objektů snižuje tepelné ztráty, ale na úspory tepla má největší vliv právě správné a úsporné vytápění. Naším cílem je především spokojený a stabilní zákazník, který ocení dodanou službu. Pouhá orientace na objem prodané tepelné energie by byla z naší strany krátkozrakostí“ dodává.

Přestože je současná topná sezona provozně náročná, počet oprav se ani v mrazech nijak nezvýšil. Člen představenstva Martin Žahourek to vysvětluje pravidelnou revizí sítí a jejich údržbou mimo topnou sezonu. „Projevuje se zde i nahrazování parovodů moderními horkovody,“ dodal.

Pro srovnání – českobudějovická teplárna v roce 2015 celkem prodala 1 468 TJ tepelné energie a v roce 2014 pak 1 476 TJ. Přes polovinu produkce odebraly průmyslové podniky a další instituce, organizace a firmy. Zbývající část připadá na více než 28 tisíc domácností.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. listopadu 2016

Změnu ceny tepla pro rok 2017 by domácnosti vytápěné centrálně v jihočeské metropoli Teplárnou České Budějovice neměly významně pocítit. Od ledna za něj zaplatí 514,90 Kč/GJ bez DPH 15%, s touto daní 592,14 Kč. Spotřebuje-li průměrná budějovická domácnost za rok na vytápění a ohřev teplé vody zhruba 25 gigajoulů tepelné energie, její výdaje vzrostou o 125 Kč bez daně, s ní pak o 143,75 za rok. To je necelých 40 haléřů denně. O konečných nákladech ale rozhodne hlavně počasí, tedy bude-li zima mírná, jak je v posledních letech běžné, nebo ji budou provázet mrazy.

„Pro rok 2017 vzroste cena tepla v průměru pouze o 1,2 procenta. U bytových domů, tzv. na jejich „patě“, to je pak jen o 0.98 procenta. Na tomto trendu je patrné neustálé snižování ztrát na rozvodné soustavě a další úspory vzešlé například z nahrazování zastaralých parovodů moderními a účinnějšími horkovody,“ říká Tomáš Kollarczyk, člen představenstva společnosti odpovědný za ekonomiku a obchod. Horkovody snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent, a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí. Po rekonstrukci turbíny TG5 se zvýšila její účinnost. Tím se vyrobí a prodá víc elektřiny, aniž by se spálilo víc paliva, a tedy bylo potřeba víc emisních povolenek.

Na letošní mírný růst ceny má největší vliv právě nákup emisních povolenek oxidu uhličitého CO2, které je teplárna povinna odevzdávat v souladu s přijatou evropskou legislativou. Vliv mají i odpisy, které po loňských velkých investicích do odsíření, jdou už do nákladů. Efektivním provozem se ale daří tyto okolnosti eliminovat a nepřenášet kompletně do spotřebitelských cen.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 28. září 2016

Možnost vidět na vlastní oči, jak se tepelná energie vyrábí a distribuuje, a také prožít příjemných pár hodin rodinné pohody, nabídne Den otevřených dveří, který se v Teplárně České Budějovice uskuteční v sobotu 1. října od 9 do 17 hodin.

Atraktivní prohlídky energetických provozů, včetně modernizované turbíny TG5, výrobního bloku, kotle K12 nebo odsíření spalin, začnou v 9.30 hodin. „Máme nastavené půlhodinové intervaly, které lze podle zájmu ještě zkrátit, ale kvůli bezpečnosti návštěvníků pojme jedna skupina pouze dvě desítky lidí. Proto je dobré si exkurzi zarezervovat a předejít tak případnému čekání,“ říká organizátorka Bohdana Kollerová z útvaru vnitřních a vnějších vztahů a marketingu. Jednoduchou rezervaci lze provést přes web teplárny v sekci Aktuality.

Do teplárny lze přijet z českobudějovického nádraží historickým parním vlakem. V areálu na Novohradské pak bude možné vidět ukázky práce městské policie, hasičů nebo zdravotníků. Budou zde i ruční dílny pro děti, otevřeno bude sousední Muzeum energetiky, patřící společnosti E.ON. Ta představí elektromobil Tesla, včetně zkušebních jízd. Děti se mohou těšit na zábavné aktivity, skákací hrad nebo „plackování“, tedy výrobu ozdobných placek-odznaků. O hudební doprovod se postarají kapely Hudební Kroužek a Jiří Schelinger Memory Band.

„Letos jsme program po předchozích čtyřech ročnících přesunuli víc do areálu, a věříme, že to bude zajímavá změna,“ dodala Bohdana Kollerová.

Celý program Dne otevřených dveří je, stejně jako jízdní řád parního vlaku, k dispozici na webu teplárny.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 21. září 2016

Nová topná sezóna začala v Českých Budějovicích dnes. A tolik bytů, aktuálně 28 033, Teplárna České Budějovice ještě teplem a teplou užitkovou vodou ve své historii nezásobovala. Poprvé překonala hranici 28 tisíc na její distribuční síť připojených bytových jednotek. Během pěti let tak jejich počet zvýšila o rovných 360. Znamená to, že každý rok se na centrální teplo připojí několik desítek nových zákazníků.

„Hodně nás to těší, protože na trhu jsou i jiné možnosti, jak teplo získat. Ale trend je zjevný – centrální teplo je stále velmi atraktivní,“ říká Eva Krejsová, vedoucí obchodního oddělení. Vysvětluje to cenou tepla i službami, které ho provázejí. To je podle ní klíčové. Lidé se nemusí starat o zřízení domovní kotelny, její obsluhu, údržbu, opravy ani revize. „Stačí si doma otočit kohoutem radiátoru a dál se o nic nestaráte,“ dodala.

Vedle bytových domů se na centrální teplo napojují i budované nové obchodní a administrativní objekty jako je IGY II na Pražské třídě a Modrá hvězda na rohu Mánesovy a Lidické třídy.

Růst zákazníků ale automaticky neznamená vyšší prodej tepla. O něm rozhoduje především počasí a délka topné sezóny. Ta letos začala později než loni a předloni, kdy tento moment nastal 9. a 3. září. Podle ministerské vyhlášky o jejím zahájení rozhoduje průměrná denní teplota. Klesne-li dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia a neočekává se, že další den se nad tuto hranici zvýší,

Součástí příprav byla i výměna letitých potrubí teplé užitkové vody v délce 350 metrů mezi výměníkovou stanicí a domy v ulici Staroměstská, Máj 10 a Vltava 3, kde se objevovalo nejvíc poruch. „Výměnou zastaralých trubek za nové, předizolované, se předchází poruchám a snižují provozní ztráty. Tím se zvyšuje i spolehlivost sítě,“ vysvětluje Jan Dunda, vedoucí úseku Údržba rozvodů tepla.

Teplárna zároveň připravuje přestavbu dalších části parovodní sítě na horkovodní, k níž už došlo na Pražském předměstí. Moderní materiály totiž vykazují prokazatelné nižší provozními ztráty a zvyšují tedy efektivnost provozu. O jeho podobě a zákulisí výroby i distribuce se bude moci veřejnost přesvědčit 1. října při Dnu otevřených dveří v hlavním závodě na Novohradské ulici.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 31. srpna 2016

Objeví-li se v jihočeské metropoli „chytré“ budovy, Teplárna České Budějovice bude připravena je obsluhovat prostřednictvím „inteligentních“ regulátorů EagleHawk americké společnosti Honeywell. Stala se tím první v Evropě, která je k dálkovému řízení výměníkových a domovních stanic využívá. Ve městě je instalovala už na deseti místech. Prvním se stal řídicí systém domovní předávací stanice v ulici J. Opletala 20 na sídlišti Šumava. Regulátory třeba v topné sezoně reagují na venkovní klimatické změny a celoročně řídí ohřev teplé vody podle potřeby odběratelů.

„Technický rozvoj je i v energetice velmi rychlý, a chceme-li být úspěšní, nelze ho ignorovat. Je to cesta, jak dál rozšiřovat naše služby a produkty,“ říká Pavel Hrbek, vedoucí úseku IT a správy řídicích systémů výroby. Podle něho jde o velmi vyspělou technologii s procesorem a software, kterou lze využit pro malé i velké předávací stanice s deseti stejně jako stovkami vstupů/výstupů. Podle potřeb pak stačí zařízení pouze rozšiřovat a nemusí se celé měnit.

Jak upozorňuje Jan Dunda, vedoucí úseku Údržba rozvodů tepla, tyto řídicí systémy byly vyvinuty pro optimalizaci energetických nákladů budov a poprvé byly využity právě v Českých Budějovicích. „Na to můžeme být pyšní. Zatímco největšími spotřebiteli energie v budovách jsou zdroje tepla, chladící jednotky a vzduchotechnika, v teplárenství jde o náklady na výrobu páry, tepla, teplé vody a distribuci těchto energií k zákazníkům. To je „věda“ sama o sobě – firma zde může prodělat nebo naopak ušetřit spoustu peněz,“ uvedl. Také díky poznatkům z jihočeské metropole Honeywell tyto aplikace už začíná instalovat v okolních zemích.

Přenos dat z výměníkových a domovních stanic na velín teplárny probíhá nepřetržitě přes datové sítě, vlastní optické kabely nebo vzduchem. Dispečeři tak v každém okamžiku vědí, co se v distribučních sítích děje a mohou včas na situaci reagovat. Oproti ještě nedávné době, kdy komunikace vedla přes sítě telekomunikačního operátora, se šetří až 90 procent nákladů. Další úspora vzniká tím, že se dvě desítky let staré a tedy i víc poruchové regulátory mění za nové, které zvyšují spolehlivost zařízení, provozu a dodávek tepla a teplé vody.

První regulátory Honeywell, který je lídrem trhu v systémech pro řízení tepelných regulátorů, se v českobudějovické teplárně objevily už v polovině 80. let. V 90. letech je nahradila druhá generace a nyní přišla na řadu už třetí generace regulátorů.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 11. července 2016

Na zhruba 25 milionů korun vyšla Teplárnu České Budějovice modernizace turbíny TG5, jednoho z důležitých výrobních zařízení, které vyrábí elektřinu v tzv. režimu kogenerace. Technicky náročná rekonstrukce soustrojí z roku 1997, začala loni v srpnu a netýkala se pouze výměny opotřebených částí, ale i optimalizace výkonu. Ten se sice snížil z 29,2 na 14,6 MWe, ovšem při novém maximálním průchodu páry 100 tun za hodinu vzroste reálná výroba elektřiny za 24 hodin o víc než 70 MWh.

„Vyrobíme tak víc elektřiny při stejné výrobě páry, která turbínu pohání. Znamená to pro nás nižší měrné náklady a vyšší účinnost. Zvláště v létě, kdy jsou odběry tepla minimální, se díky tomu stabilizuje i provoz celé teplárny,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva.

Při výrobě elektřiny kombinovaným způsobem (kogenerace) se využívá téměř veškerá primární energie vlastního paliva. Spotřeba uhlí na jednotku vyrobené energie tím klesne, stejně jako měrné emise škodlivin vypouštěné do ovzduší. V případě CO2 asi o 4 procenta.

„Původně měla turbína větší výkon, ale v posledních letech byl její provoz v letním a přechodném období už v dolní polovině provozního rozsahu. Tedy i málo účinný a na hranici technických možností. To negativně ovlivňovalo provozní a ekonomické výsledky,“ dodal Martin Žahourek. Životnost turbíny se odvíjí od počtu provozních hodin a startů, při nichž dochází k největším teplotním degradacím.

Ve strojní části turbíny došlo k úpravě parního turbosoustrojí, včetně výměny lopatek statoru i rotoru, a vyvedení neregulovaného meziodběru páry. Součástí prací byl také přepočet a úprava přívodního parovodu a úprava redukční chladící stanice páry.

V elektro části se hlavní rozsah prací zaměřil na výměnu transformátoru, který se výkonem přizpůsobil rekonstruované turbíně. Vše pak završilo nové nastavení řídicího systému turbogenerátoru.

Českobudějovická teplárna touto rekonstrukcí pokračuje v koncepčních změnách, jejichž cílem je snižování ztrát a zvyšování účinnosti výrobních a distribučních zařízení. Z toho mají užitek i obyvatelé města a firmy napojené na centrální systém teplovodů, neboť cena tepla je pro ně stále atraktivní – druhá nejlevnější v kraji a ve spodní části těch republikových. Cena tepla pro domácnosti v Českých Budějovicích od ledna 2016 činí 586,39 Kč/GJ včetně daně z přidané hodnoty.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.