ČESKÉ BUDĚJOVICE, 5. června 2018

České soustavy zásobování teplem jsou jednou z výhod národní ekonomiky a měly by se proto podporovat a rozvíjet, slyšel dnes ministr životního prostředí Richard Brabec v Teplárně České Budějovice, kde jednal s vedením strategické městské společnosti. Ta produkuje páru, horkou vodu, elektřinu a chlad a své služby poskytuje téměř 28.500 domácnostem a 218 institucím a podnikům.

Ministr se seznámil s ekologickými projekty, včetně odsíření uhelných provozů, do nichž firma investovala i s podporou evropských dotací stovky milionů korun. Díky tomu emise oxidů síry SO2 klesly o víc než 80 %, prachu o 65 % a oxidů dusíku NOx o více než 20 %. To významně přispělo ke zlepšení ovzduší ve městě a okolí.

„Naše zdroje vyrábí teplo i elektřinu efektivně v tzv. kogeneraci, a to bezpečně, s minimalizovanými dopady na životní prostředí,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny. Upozornil přitom, že pod tlakem legislativy a rostoucí administrativní zátěže u nás i v Evropě se vytváří netržní, přeregulované a turbulentní prostředí, v němž se na úkor tradiční energetiky bohatě dotují tzv. obnovitelné zdroje. „Některé důležité zákony naopak chybí a směřování energetiky je nepředvídatelné. Zpřísňování ekologizace provozů nebere konce a vyvolává obrovské náklady, jejichž užitek se však stále zmenšuje,“ řekl Václav Král.

Vedení teplárny se proto prostřednictvím ministra obrátilo na českou vládu, aby přispěla ke srovnání ekonomických podmínek cen­tra­lizova­ných a decen­tra­lizova­ných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V dopise, který mu předalo, pak shrnuje řadu opatření, která by pomohla k narovnání pokřiveného podnikatelského prostředí a k podpoře nových investic do rozvoje sítí a zlepšení služeb. Jde například o přesunutí dodávek tepla z centrálních zdrojů do nižší sazby DPH nebo zavedení uhlíkové daně pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování. Teplárenství by mělo také získat odpovídající podíl bezplatných emisních povolenek a podporu na výrobu kombinované elektřiny a tepla po roce 2020.

Další diskutovanou oblastí byly nekalé „obchodní“ praktiky tzv. šmejdů, kteří matou dotčené instituce a účelově přesvědčují zákazníky o výhodnosti alternativních řešení lokální výroby energií po odpojení od centrálního systému zásobování teplem.

Budoucnost českobudějovické teplárny spočívá v diverzifikaci zdrojů, rozšíření palivového mixu, postupném snižování spotřeby hnědého uhlí, využívání lokálních paliv a snižování výrobních a distribučních ztrát, resp. zvyšování účinnosti vlastní výroby energií a jejich distribuce. Jedině tak lze snížit vliv nepředvídatelných vnějších vlivů, zvýšit bezpečnost a zajistit spolehlivé dodávky energií zákazníkům a motivovat nové zaměstnance k práci v energetice.

Jako jeden z kroků vedoucí k realizaci této vize byl představen připravovaný projekt zahájení dodávek tepelné energie z horkovodu společnosti ČEZ, který do města povede z JE Temelín. Roční spotřeba hnědého uhlí tak klesne o přibližně 60 tisíc tun a tím i produkce emisí, odpadů a množství nakupovaných emisních povolenek. Kromě zlepšení životního prostředí dlouhodobý kontrakt s ČEZ přispěje i ke stabilizaci ceny tepla v krajském městě.

Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je energetické využívání komunálních odpadů od roku 2024, kdy už bude skládkování odpadu v současné podobě zakázáno. S tím souvisí i nutnost dokončení novely Zákona o odpadech a podpora využití nerecyklovatelných odpadů jako nízkoemisního paliva.

V Jihočeském kraji kapacity umožňující ekologické spalování a následné efektivní zpracování vyrobeného tepla a elektřiny zcela chybí. České Budějovice mají ideální podmínky k využití tohoto lokálního paliva a městská teplárna bude připravena zužitkovat tento přirozený potenciál a optimalizovat tak také náklady na likvidaci odpadů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. května 2018

Centrální teplo, vyráběné a dodávané Teplárnou České Budějovice, táhne. Loni jí v krajském městě přibylo 16 901 gigajoulů nových odběrů. Oproti předchozímu roku, kdy s novými zákazníky přišlo 12 787 gigajoulů tepla, jde tedy o další posun.

„Hlavním důvodem je samozřejmě investiční výstavba na území Českých Budějovic, tedy nových průmyslových, bytových či administrativních objektů. Stejně důležité ale je, že „dálkové“ teplo umíme ekologicky vyrobit a dodat za zajímavou, dlouhodobě stabilní a předvídatelnou cenu. Společně s doprovodnými službami to pak z něho dělá atraktivní produkt,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Nově se na centrální zásobování teplem připojily například bytové domy Riegrova, Tyto Alba nebo dokončované administrativní centrum Piano. A také před časem do provozu uvedené logistické centrum Budějovického Budvaru nebo obchodní centrum IGY II.

Podle Tomáše Kollarczyka firma podobný vývoj očekává i letos, neboť s investory vede průběžně řadu obchodních jednání a to i o lokalitách, dosud „tepelně“ ne zcela pokrytých. „V představenstvu máme jasnou vizi a chceme plně využít potenciál, který nám poměrně hustá a už 170 kilometrů dlouhá rozvodná síť tepla na území města nabízí,“ dodal. Teplárna přitom klientům neposkytuje jen komplexní nonstop servis po připojení k síti centrálního vytápění, ale už od počátečních fází záměrů spolupracuje na přípravě nových projektů. Jde o poradenství a jinou pomoc tak, aby připravované projekty byly ekonomicky i technicky co nejefektivnější.

Teplárna České Budějovice v roce 2017 prodala 1 611 598 GJ tepla, tedy o 2,4 procenta víc než předloni. Vedle rostoucího počtu odběratelů se na růstu projevil vyšší odběr páry, zejména průmyslových podniků. A také trvalé snižování ztrát při výrobě a distribuci tepla, spojené s další modernizací technologií.

Teplárna vyrábí teplo na ekologizovaných zdrojích kogeneračně spolu s elektřinou, což zásadně zvyšuje efektivitu vyžití používaných paliv. Vyčištěné spaliny jdou do ovzduší vysokým komínem. Pro životní prostředí v hustě osídlené oblasti, navíc ležící v kotlině, to je ve srovnání s lokálními topeništi zásadní přínos. Letošní cena tepla pro domácnosti činí 595,60 Kč/GJ. Meziroční zvýšení o průměrně 0,74 procenta bylo výrazně pod inflací.

Prodej tepla (v terajoulech)

2017 – 1 612

2016 – 1 573

2015 – 1 468

2014 – 1 476

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 25. dubna 2018

Snížení tepelných ztrát v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent vyneslo Teplárně České Budějovice titul Projekt roku 2017. V rámci Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové cenu Křišťálový komín převzal předseda představenstva Václav Král.

„Ocenění si velmi vážíme. Dokazuje technickou vyspělost firmy i profesionalitu a inovativnost zaměstnanců. Nejen v souvislosti s tímto konkrétním projektem patří našim zákazníkům díky za spolupráci a podporu našich optimalizačních nápadů. Občanům, návštěvníkům města a řidičům pak musíme poděkovat za vstřícnost a ohleduplnost, s jakou přistupují ke krátkodobým omezením vyvolaným výstavbou našich sítí,“ uvedl šéf teplárny.

Připomněl přitom, že oceněný projekt vychází z dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích a navazuje na provedený audit stavu parovodů a horkovodů. „Podle něho vytváříme modely modernizace sítí, určujeme priority a po etapách je postupně realizujeme,“ dodal.

Soutěž, kterou už od roku 2002 vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR, oceňuje nejlepší realizace v teplárenství v zemi.

Technické řešení zahrnovalo optimalizaci trasy přivaděče a komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny.

„Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim ušetříme více než 2500 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla. Dojde tak i ke snížení množství paliva,“ popisuje přínosy projektu člen představenstva Martin Žahourek.

Práce v kampusu univerzity probíhaly od října 2016 do června 2017 a vyšly na 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Naposledy českobudějovická teplárna v soutěži uspěla s řešením horkovodů a snižováním tepelných ztrát na Pražském předměstí v roce 2013.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 27. března 2018

Moderní řešení, které snížilo tepelné ztráty v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent, vyneslo Teplárně České Budějovice nominaci do finále soutěže Projekty roku 2017, která hledá nejlepší loňské realizace v teplárenství. Odměnou pro vítěze je Křišťálový komín, jakýsi teplárenský Oscar, udělovaný Teplárenským sdružením ČR od roku 2002. Výsledky budou vyhlášeny 24. dubna v Hradci Králové.

Technické řešení, navržené teplárnou, zahrnovalo jak optimalizaci trasy přivaděče, která se zkrátila o pět set metrů, tak komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny. Původní odběry tepla přitom byly zachovány. Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim teplárna ročně uspoří 2539 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla, tedy spálí o zhruba 180 tun méně uhlí a tím vyprodukuje i méně emisí.

„Projekt vychází z naší dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích. Jejím základem je audit stavu parovodů a horkovodů z roku 2012. Podle něho vytváříme modely modernizace primárních sítí a po etapách je postupně realizujeme,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Jak upozorňuje jeho kolega z představenstva Martin Žahourek, firma se přitom musela vypořádat i s tím, že z výměníkové stanice Biologické centrum Akademie věd se vytápějí objekty, v nichž se provádí systematický výzkum. „Jejich součástí jsou i skleníky a terária. Proto se zde všechny práce prováděly v létě a po předchozí dohodě. Horkovod byl položen v předstihu a vlastní rekonstrukce výměníku s přepojením na nové médium pak následovala v dohodnutém termínu, aby akademikům nevznikly nevratné škody,“ uvedl Martiin Žahourek. Mimo jiné to znamenalo mít v jeden čas vedle sebe položené parovodní i horkovodní technologie. Podobně tomu bylo i ve výměníkové stanici.

Práce, které v kampusu univerzity začaly v říjnu 2016 a skončily loni v červnu, stály 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 12. března 2018

Mrazivé arktické dny, které přiměly českobudějovickou teplárnu zvýšit předminulý týden výrobu tepla téměř na maximum, roční spotřebu domácností příliš neovlivnil. Hlavně díky teplotně nadprůměrnému lednu, kdy průměrná teplota v Českých Budějoviccích dosáhla +3,2 °C, zatímco dlouhodobý lednový průměr je -0,93 °C. To ani studený přelom února a března, kdy spotřeba tepla vzrostla, nedorovnal. Výrazného růstu nákladů za teplo se proto domácnosti obávat nemusí.

„Spotřeba tepla na vytápění domácností se vyúčtovává každý měsíc, takže domácnosti mají k dispozici pravidelný přehled o spotřebě za zmiňované zimní období. Jednou ročně, po skončení kalendářního roku, se vyúčtovává teplá voda. Na tu teplotní výkyvy nemají až takový vliv. Zatím nepředpokládáme, že by se spotřeba pro domácnosti v této topné sezóně nějak vymykala dlouhodobému průměru,“ vysvětluje Eva Krejsová, vedoucí obchodního oddělení.

V teplotně podprůměrném únoru dodala teplárna odběratelům o 11 procent více tepelné energie než v lednu, který byl naopak nezvykle teplý. Dlouhodobá průměrná únorová teplota dosahuje -0,21°C, letos bylo o dva stupně méně, -2,2°C. Opět se tak potvrdila bezprostřední souvislost produkce a počasí. Pro ekonomiku firmy je tak stejně důležitá efektivní výroba a provoz a hledání úspor a snižování ztrát tepla například nahrazováním zastaralých parovodů moderními horkovody.

Díky tomu je také cena ekologicky čistého tepla z českobudějovické teplárny dlouhodobě stabilní. Letos domácnosti platí za gigajoul 595,60 Kč včetně DPH, což je druhá nejnižší cena mezi jihočeskými teplárnami. Meziroční zvýšení o 0,74 procenta bylo výrazně pod inflací.

Lidé přitom mají o ekologicky vyrobené teplo profesionálně postaráno a díky nonstop servisu teplárny se v případě poruch nemusí o nic starat. Teplárna vyrábí teplo kogeneračně spolu s elektřinou a do ovzduší vypouští čisté spaliny. Pro životní prostředí ve městě to je, ve srovnání například s lokálními topeništi, zásadní výhoda

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 26. února 2018

Přes sedm tisíc preventivních kontrol výměníkových stanic, ale i stovky dotazů a požadavků zákazníků, loni vyřídil dispečink Teplárny České Budějovice, který je v provozu celý rok nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Zásahů, při nichž se řešily poruchy v bytových domech, ale byly jen tři desítky. Týkaly se zaslepení radiátoru, prasklého vodovodního potrubí či poruchy odpadu.

„Servisních zásahů u zákazníků je minimum. Většina se jich týká našich zařízení, abychom udrželi jejich technickou úroveň a vysokou spolehlivost,“ říká Pavel Musil, vedoucí dispečinku. Teplárna ve městě vytápí přes 28 300 domácností a jejich počet s novou výstavbou bytových domů stále roste.

Lidé nejčastěji volají, že jim doma nehřeje topení nebo neteče teplá voda. Dispečer, který má díky dálkové obsluze kompletní přehled o všech 272 stanicích teplárny, pak takové oznámení ověřuje podle udané adresy. „Jsou-li naše zařízení v pořádku, jde o závady přímo v domě či jeho výměníku. To na místo vyjede pohotovostní technik, aby situaci prověřil. Pokud se ale ukáže, že třeba vlastník domu přes noc neodebírá teplo, nic s tím neuděláme,“ vysvětluje Pavel Musil.

Pohotovost z teplárny vyjíždí na vyžádání operativně, například při poruchách, které by mohly způsobit další škody nebo ohrozit dodávky tepla jiným odběratelům. Služba je placená jen v případě, že poškozené zařízení nepatří teplárně.

Ročně její zaměstnanci najezdí v budějovických ulicích na 30 tisíc kilometrů. Hlavně právě při průběžných kontrolách a údržbě teplárenských zařízení. Jen výměníkových stanic je 147 a domovních předávacích stanic pak 125. K nim patří i tři centrální přenosové stanice. Všechny se na dálku řídí z dispečinku, který je součástí velína teplárny v Novohradské ulici. Společné pracoviště umožňuje, aby dispečeři mohli případné problémy operativně řešit s kolegy, starajícími se o výrobu tepla a elektřiny.

„Všechno je to o znalostech zařízení, zkušenostech a vlastně i orientaci ve městě, neboť síť našich výměníků a rozvodů je opravdu hustá. Na nějaké váhání v terénu není prostor ani čas,“ říká šéf dispečerů. Málo se to ví, ale budějovická teplárna dálkové ovládání výměníků zavedla jako jedna z prvních už v polovině 80. let.

Dnes využívá nejmodernější technologie a regulátory americké firmy Honeywell. Slouží k dálkovému řízení výměníkových a domovních stanic, a objeví-li se ve městě „chytré“ budovy, teplárna je začne obsluhovat prostřednictvím těchto „inteligentních“ regulátorů EagleHawk. Ty zde byly vyzkoušeny jako první v Evropě.

„Dobře fungující centrální vytápění představuje složitý systém. Jeho základem je bezporuchová výroba tepelné energie. Bez ní bychom nemohli existovat. My na dispečinku se zase staráme o její bezproblémovou distribuci, aby naši zákazníci měli tepelnou pohodu, kterou od nás očekávají,“ dodal Pavel Musil.

Počet výměníkových a domovních předávacích stanic přitom každým rokem roste, jak se distribuční síť rozšiřuje a modernizuje. Nyní měří 167 km. Z nich je 97 km parovodů, 23 km horkovodů a 47 km teplovodů.

Veřejnost má na webu teplárny k dispozici bezplatný vyjadřovací portál, přes který lze žádat o vyjádření k existenci sítí, dokumentaci pro územní a stavební řízení nebo k investičním záměrům. Platí přitom zásada, že teplárna připojí každý objekt, je-li to technicky a ekonomicky možné.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. ledna 2018

Síť horkovodů v Českých Budějovicích se během letošního a příštího roku prodlouží o dalších 6,2 kilometrů a celkem bude měřit už 30 kilometrů. Počítá s tím podnikatelský plán společnosti Teplárna České Budějovice. Investice vyjdou na 300 milionů korun, Zlevnit je mohou národní a evropské dotace, o něž firma žádá. Z nich lze pokrýt až 30 procent ceny, tedy 90 milionů Kč. Loni na tyto práce teplárna z dotací získala celkem 77 milionů korun.

„Moderní distribuční systém nahradí už nevyhovující parovody ve čtvrtích Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie. Zhruba 900 metrů pak bude zcela nových a na dálkové vytápění napojí vznikající bytový komplex v ulici Na Zlate stoce ve čtvrti Čtyři Dvory,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

Investice opět významně sníží náklady na palivo, protože díky poklesu ztrát tepla v sítích se ho spálí podstatně méně. Celkem se tak, díky všem těmto opatřením a souvisejícím provozním optimalizacím, uspoří přes 200 terajoulů tepla ročně. Tím objem vyprodukovaných emisí klesne zhruba o 140 tun ročně.

Práce budou probíhat zpravidla mimo topnou sezonu, tedy hlavně v letních měsících. Prvním na řadě je dokončení čtyřsetmetrového horkovodního propoje Dvořákova – Mánesova – Novohradská, který spojí současný horkovodní systém města se zdrojem v Novohradské ulici. Součástí prací bude také odbočka z páteřního vedení pro navazující horkovod do Suchého Vrbného. Ten bude měřit 3528 metrů a povede většinou v trase dnešního parovodu.

Horkovod do Havlíčkovy kolonie bude měřit 1382 metrů a po vyvedení z teplárny povede ulicemi Vrchlického nábřeží, Polní, Luční, Čechova, Budovcova a Roháče z Dubé.

Rozsáhlý horkovodní systém bude nově napájen horkou vodou přímo ze zdroje umístěného v areálu teplárny na Novohradské ulici. Zde proto bude během letošního roku postavena nová horkovodní stanice s výkonem až 60 MWt.

K jejímu provozu se bude podle Martina Žahourka využívat emisní pára z neregulovaného meziodběru modernizované turbíny TG 6, a to zejména v letním a přechodném období. „Veškerá výroba elektřiny na upravené turbíně tak bude nově v tzv. kogeneračním režimu,“ dodal.

V současné době distribuční síť teplárny v Českých Budějovicích měří 164 km, z nichž je 97 km parovodů, 23 km horkovodů a 44 km teplovodů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. listopadu 2017

Za teplo v roce 2018 zaplatí českobudějovické domácnosti 517,90 Kč za gigajoul bez DPH, tedy meziročně o tři koruny víc. S touto daní to bude 595,60 Kč. Pro průměrnou domácnost, která ročně spotřebuje zhruba 25 gigajoulů tepelné energie za vytápění a ohřev teplé vody, to nebude představovat výrazný zásah do rodinných rozpočtů. Její výdaje vzrostou za rok o 75 Kč bez daně, s daní pak o 86,25 Kč. To znamená přibližně o 7 Kč měsíčně.

„Reagovali jsme především na zvýšení vynucených nákladů na emisní povolenky o téměř 40 procent. Tyto vlivy ale do spotřebitelských cen přenášíme jen částečně. Eliminujeme je řadou dlouhodobých opatření, která zvyšují efektivitu naší výroby a provozu distribuční sítě. Nejvýznamnějším faktorem je nahrazování parovodů horkovody, které snižují tepelné ztráty při distribuci a tedy i spotřebu paliva,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice. Ta ceny tepelné energie proti letošnímu roku zvýší v průměru o 0,75 procenta, což v porovnání s ostatními druhy energií znamená pouze mírný růst, který je pod úrovní inflace

Hlavním důvodem je již zmíněný nákup emisních povolenek za vypouštění oxidu uhličitého CO2, které musí teplárna odevzdávat v souladu s evropskou legislativou. Jejich cena meziročně velmi významně vzrostla. Bezplatný příděl povolenek se přitom každoročně snižuje, a chybějící povolenky se musí dokupovat.

Na tento vývoj reaguje nedávno schválená strategie rozvoje teplárny do roku 2045. Ta si mimo jiné klade za cíl omezit vliv těchto nepředvídatelných externích vlivů, daných evropskou či národní legislativou, na ceny tepla. Proto předpokládá snížení spotřeby uhlí o třetinu a jeho nahrazení tepelnou energií dodávanou prostřednictvím dálkového horkovodu, který do začátku topné sezony 2020/21 přivede společnost ČEZ ze své elektrárny v Temelíně do Českých Budějovic. Tím klesne i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. Zvýší se tak stabilita ceny tepla dodávaného z centrálního zdroje vytápění při zachování komfortu všech zákazníků. Navíc dojde k dalšímu zlepšení životního prostředí ve městě.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 14. listopadu 2017

Českobudějovická teplárna nakročila do nové éry. Napojením své horkovodní sítě na zamýšlený horkovod vedoucí z Jaderné elektrárny Temelín (ETE) do krajského města sníží závislost na uhlí a tím i jeho spotřebu až o 80 tisíc tun za rok. Do ovzduší tak nevypustí asi 80 tisíc tun oxidu uhličitého. Jde o klíčové body Strategie 2040, kterou včera schválila rada města jako jediný akcionář teplárny.

„Jde o důležité rozhodnutí, které firmě dává jasnou vizi dlouhodobého rozvoje. České Budějovice si tím do budoucna zajišťují bezpečné dodávky čistých energií za stabilní ceny,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Ze dvou variant, „ryze uhelné“ a „kombinované“ akcionář vybral a schválil druhou. Ta zahrnuje i dodávky tepelné energie prostřednictvím horkovodu z ETE od topné sezony 2020/2021. Tím o třetinu klesne dosavadní spotřeba hnědého uhlí a tedy i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů. Sníží se rovněž platby za skládkování těchto odpadů či nákup emisních povolenek. Tedy i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro uhelné zdroje.

Strategie rovněž do budoucna předpokládá využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Toho se v okrese České Budějovice ročně vyprodukuje asi 60 tisíc tun. Z něho by mohlo vzniknout 30 až 33 tisíc tun TAP. Tím by se dál snížila závislost teplárny na jednom dominantním palivu.

Přijaté rozhodnutí také znamená, že retrofit dosluhujícího uhelného kotle K12 se současným výkonem 150 tun páry za hodinu se zlevní. Jeho výkon se do roku 2021 totiž bude moci snížit na přibližně 55 t/h. I tato kapacita bude v kombinaci s dalšími zdroji teplárny dostačující pro zajištění stabilních dodávek čistého tepla zákazníkům. Kotel K10 na zemní plyn bude využíván jako záložní zdroj. O využití biomasy koncepce neuvažovala, neboť již nemá podporu státu a trh nezaručuje její dostatek.

Horkovod z ETE

Podle člena představenstva Martina Žahourka by zamýšlený horkovod měřil 25,9 km a firmu ČEZ jako investora by vyšel na zhruba 1,3 miliardy Kč včetně technických úprav v areálu elektrárny. Výškový rozdíl trasy vyžaduje tři čerpací stanice: v ETE, u obory v Hluboké nad Vltavou a na sídlišti Vltava v současné CPS 2. Zde vznikne i předávací místo. Horkovod má být postaven do roku 2020 a tepelnou energii dodávat plných 22 let až do roku 2042. Návrh smlouvy počítá s roční dodávku 750 TJ tepla.

Investice za stamiliony

Schválený koncepční dokument Strategie 2040 na 190 stranách mapuje aktuální stav technického vybavení, analyzuje budoucí vývoj hlavních faktorů ovlivňujících hospodaření společnosti, vyhodnocuje jednotlivé varianty a modeluje jejich vliv na provoz teplárny v době, kdy jí během několika let čekají významné investice. Ty podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva, spadají zvláště do období let 2020 – 2025 a půjde o stamilionové částky vložené do výrobních bloků. V první řadě o retrofit kotle K12, ale také o generální opravu druhého tahu kotle K11 v roce 2020 a následně i retrofit tohoto kotle po roce 2029.

„Bude to mít logicky dopad do podnikových financí. Ekonomický model, včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že proměnu výrobního zařízení teplárna zvládne a bude připravena na příštích minimálně dvacet let stabilního a ekologického provozu,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Podle představitelů teplárny jsou hlavními cíli nové koncepce zejména zajištění bezpečných a komfortních dodávek produkované páry, horké vody či chladu zákazníkům za dobré a stabilní ceny. To vše při dodržování evropské a státní legislativy a zlepšování životního prostředí v krajském městě a jeho okolí.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 6. listopadu 2017

O teplo za stabilní ceny by v Českých Budějovicích neměla být do budoucna nouze. Postarat se o to má nová koncepce podnikatelské činnosti teplárny nazvaná Strategie 2040, kterou dnes projednali zastupitelé města.

„Jde o komplexní dokument, který mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla a dává teplárně jasnou perspektivu na více než dvacet let. Snižuje závislost na uhlí. Navíc významně diverzifikuje zdroje a to jak zahájením odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) tak i možností využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Zároveň klade důraz na bezpečnost dodávek energií, zvýšení komfortu zákazníků a další zlepšení životního prostředí ve městě,“ říká Václav Král, předseda představenstva firmy, která nyní v jihočeské metropoli dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí.

Právě napojení teplárny na dálkový horkovod, který společnost ČEZ přivede ze své elektrárny v Temelíně do Českých Budějovic, se stalo jedním z pilířů nové strategie. Jeho využití sníží dosavadní spotřebu hnědého uhlí o třetinu. Tím klesne i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. Dodávky tepelné energie z horkovodu měřícího necelých 26 kilometrů má teplárna podle návrhu smlouvy začít využívat v topné sezoně 2020/2021.

„Teplárna České Budějovice musí v příštích letech provést zásadní investice do výrobních zdrojů, kdy první v řadě je retrofit kotle K12. Ve finančních výhledech počítáme také s řadou nezbytných oprav jak běžných, tak generálních. Proto vlastníkovi navrhujeme ustoupit od mnoho let nastavené a uplatňované dividendové politiky. Výhledový ekonomický model včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že zásadní a velmi nákladnou proměnu výrobních kapacit za nová zařízení Teplárna České Budějovice zvládne. Společnost tak bude v příštích letech významně zhodnocena a připraví se na dalších minimálně 20 let stabilního a ekologičtějšího provozu dodávajícího „čisté teplo bez starostí“, jak říká náš firemní slogan.“ dodává Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Využití horkovodu z elektrárny Temelín pokryje nejen třetinu tepla potřebného k vytápění domácností a firem, ale zlevní i plánovanou modernizaci dožívajícího uhelného kotle K12.

„Nově by se měl jeho výkon snížit na cca 35 % stávajícího výkonu. I tak bude celková kapacita výrobních zdrojů pro teplárnu a její zákazníky dostačující.“ říká Martin Žahourek, člen představenstva a dodává: „Ve vybraných částech města naše strategie nadále počítá se snižováním ztrát ve výrobě i distribuci tepla a s pokračováním rozvojových projektů konverzí dnes již předimenzovaných parovodů na komfortnější a především podstatně úspornější horkovody. Stejně tak počítáme se zachováním páteřních parovodů potřebných k zabezpečení dodávek tepelné energie ve formě páry zejména pro průmyslové odběratele.“

Kotle na zemní plyn bude teplárna provozovat pouze jako rezervu pro případ výpadku dodávek z ETE či pokrytí nenadálé potřeby tepla.

Strategie 2040 se zabývá také možnostmi energetického využití TAP, které by přispělo k dalšímu rozšíření palivového mixu v teplárně. Evropská unie totiž rozhodla, že komunální odpad ve stávající podobě nebude možné po roce 2024 ukládat na skládky vůbec či za velmi vysoké ceny. Proto je záměrem města a společnosti FCC z tohoto odpadu vyrábět lokální palivo (TAP). „Po přibližně roční intenzivní práci našeho projektového týmu máme prozkoumány hlavní aspekty této problematiky a jejich případný dopad na hospodaření teplárny. Přesto jsme však stále prakticky na začátku. Neznáme novelu zákona o odpadech a související vyhlášky. Získaná data potřebujeme zpřesňovat. Průběžně také musíme ověřovat proveditelnost tohoto projektu a jeho výhodnost pro občany města České Budějovice. Bude to jistě téma i několika následujících let, která věnujeme vyhodnocování vlivu stavby na životní prostředí, územnímu a stavebnímu řízení a mnoha dalším krokům. Tedy i schválení finální podoby monobloku na spalování TAP. Pro budoucnost teplárny, města a Jihočeského kraje je velmi důležité a zodpovědné, aby strategické rozhodnutí i v této oblasti bylo učiněno co nejdříve,“ uvedl Václav Král.

Předkládaná vize vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny. Finální projednání Strategie 2040 proběhne za týden na Radě města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny. Zastupitelstvo města dnes doporučilo schválení této koncepce.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.