ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30.11. 2015

Cena tepla pro domácnosti v Českých Budějovicích od ledna 2016 vzroste jen nepatrně o 12 korun na gigajoul a bude činit 509,90 Kč/GJ bez DPH 15%. Letos domácnosti u sazby „na vstupu do objektu“ platí 497,90 Kč za gigajoul (bez DPH).

„Pokud vezmeme průměrnou roční spotřebu čtyřčlenné domácnosti 25 gigajoulů tepla na vytápění bytu a ohřev vody, tak toto zvýšení ceny představuje 300 korun na celý rok. Podstatně významnější dopad do peněženek odběratelů bude mít spíš fakt, zda bude zima mrazivá nebo mírná, což meteorologické předpovědi zatím nesdělily,“ říká Eva Krejsová, vedoucí obchodního úseku teplárny.

Na růst ceny má největší vliv nákup emisních povolenek oxidu uhličitého CO2, které je teplárna povinna odevzdávat v souladu s přijatou evropskou legislativou podle vypouštěného množství tohoto skleníkového plynu. Evropské unie chce tímto systémem motivovat firmy ke snižování produkce skleníkových plynů.

Náklady na výstavbu nedávno zprovozněného odsíření, která znamená významnou ekologizaci teplárny a snížení oxidů síry SO2 a oxidu dusíku Nox, a tedy lepší ovzduší ve městě a jeho okolí, se na zvýšení ceny tepla nepodílejí. Teplárna si je pokrývá z dalších vnitřních provozních úspor a technologických vylepšení. Efekt třeba přináší nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody, které mají vyšší účinnost a snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí. Pomoci má i zahájená rekonstrukce turbíny TG5. Díky její vyšší účinnosti se vyrobí a prodá víc elektřiny, aniž by se spálilo víc paliva a tedy bylo potřeba víc povolenek.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 26. listopadu 2015

Ovzduší v Českých Budějovicích se pořádně pročistí. Po dnešním zprovoznění nového odsíření obou uhelných kotlů zdejší teplárny postupně klesne objem vypouštěných emisí oxidů síry SO2 na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně a bude plnit i nové, přísné, emisní limity, které vstoupí v platnost v letech 2016-2019. ˇO víc jak 20 procent klesne objem vypouštěných emisí oxidů dusíku. Slavnostního spuštění této významné ekologické stavby se zúčastnili také primátor města Jiří Svoboda a Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí.

„Jde o historický moment. Péče o životní prostředí je sice naší denní prací, ale tak významnou a nákladnou ekologickou investici jsme zatím nedělali. Věřím, že to zvýší prestiž jihočeské metropole jako příjemného místa pro život,“ řekl Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Teplárna za odsíření zaplatí 472 milionů korun (bez DPH), z nichž 128 milionů pokryje dotace Operačního programu Životní prostředí. Stavba, jejímž generálním dodavatelem byla Tenza Brno, trvala od července 2014 do září 2015. Do zkušebního provozu bylo zařízení uvedeno 15. 11. 2015.

Teplárna České Budějovice provozuje dva uhelné kotle s celkovým výkonem 300 tun páry za hodinu. V nich ročně k výrobě tepla a technologické páry spálí až 300 tisíc tun hnědého uhlí. To je sice nízkosirnaté, a firma proto splňovala stanovené emisní limity, ale i tak do ovzduší vypouštěla ročně více než 2000 tun SO2 a 600 tun NOx.

Vedle odsíření kotlů K11 a K12 byla součástí investice také instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11 v rámci denitrifikačního zařízení, které sníží emise dusíku.

K odsíření je použita metoda mokré vápencové vypírky spalin, při níž vzniká tzv. energosádrovec. „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. To dosahuje až 96 procent,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Součástí investice je také míchací centrum, v němž se smícháním popílku z uhelných kotlů a energosádrovce vyrobí granulát. Ten je konečným produktem odsíření a po certifikaci může být využit například k technickým rekultivacím.

Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2010.

Majoritním akcionářem teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je město České Budějovice s 99,55 procenty akcií.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 29. října 2015

Teplárna České Budějovice dokončila na Pražském předměstí náhradu dosluhujících parovodů moderními horkovody, které snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí CO2. Projekt, který začal v roce 2013, trval tři roky a vyšel na 173,7 milionů korun. Z nich významnou část 78,4 milionů pokryjí dotace ze Státního fondu životního prostředí a granty Evropské investiční banky. Během tří etap bylo vyměněno celkem 5,3 kilometrů potrubí. Na horkovod bylo napojeno 19 výměníkových stanic a více než 7000 bytů.

„Modernizace distribuční sítě je součástí strategické koncepce dlouhodobého rozvoje teplárenství ve městě do roku 2025 a přinese nám významné provozní úspory,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Mezi technicky náročnější úseky patřil dvojitý protlak pro potrubí o průměru 800 mm pod komunikací I. třídy naproti Autosalónu Mach na sídlišti Vltava, zvednutí 90 metrové ocelové lávky pro horkovodní potrubí přes řeku Vltavu nebo přechod horkovodního potrubí přes Pražskou třídu s přeložkou parovodu Sever pouze při dopravním omezení a ne uzavření této komunikace.

„Většina nových horkovodů je sice uložena v trase po demontovaném parovodním potrubí, ale vždy šlo o zásah, který se dotkl veřejnosti, omezil na čas dopravu a chodce. Vždy to ale byly zásahy vynucené a jen na nezbytně nutnou dobu. Mohu-li soudit podle minimálního počtu stížností, které jsme během tří let na stavbě všech etap zaznamenali, pak veřejnost přijala tento náš postup a ohledy na místní obyvatele velmi pozitivně,“ poznamenal Petr Pelikán, vedoucí oddělení investic.

Teplárna třeba provizorními propoji, tzv. bajpasy, zajistila, že domácnosti nepřišly o dodávku teplé a topné vody, i když se potrubí vyměňovalo přímo před jejich okny. „To pro nás byla priorita. Tím jsme na minimum omezili delší odstávky. Ty nastaly jen při přepojování provizorního vedení a to jen na několik hodin,“ dodal šéf investic.

Na roky 2016 a 2017 teplárna připravuje stavbu horkovodního propoje z výměníkové stanice Klaricova do areálu teplárny v Novohradské ulici. Tato akce bude rozsahem a náročností zřejmě nejsložitější, neboť horkovod povede přes frekventovaná místa, jako je Rudolfovská, Lannova a Mánesova ulice.

Za první etapu výstavby horkovodů na Pražském předměstí získala teplárna titul Projekt roku 2013, udělovaný Teplárenským sdružením ČR.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 12. října 2015

Teplárna České Budějovice zahájila náročnou přestavbu turbíny TG5. Práce začaly v srpnu a potrvají do května příštího roku. Po jejich dokončení se maximální výkon turbogenerátoru sice sníží z 29,2 na 14,6 MWe s maximálním průtokem páry (hltností) do 100 tun za hodinu, ale výrazně se zvýší účinnost turbosoustrojí. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tak vzroste oproti současnému stavu zhruba o 3 MWe v průběhu celého výkonového rozsahu. Tedy o víc než 70 MWh za 24 hodin.

„Modernizace jednoho z důležitých výrobních zařízení podstatně zlepší nejen jeho účinnost a efektivitu, ale také spolehlivost,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny. Součástí rekonstrukce je výměna lopatek statoru i rotoru parní části turbíny, úprava neregulovaného meziodběru páry a sestavy rychlozávěrného ventilu s regulačními ventily včetně přívodního parovodu.

Turbínu z roku 1997 tak bude možné s podstatně větší efektivitou využívat i mimo topnou sezonu v přechodném a letním období. „Zvýšíme kogenerační výrobu elektrické energie, což teplárně významně pomůže stabilizovat především letní provoz celého zdroje. Původně byla turbína koncipována na větší výkon a její provoz v dolní polovině jejího výkonového rozsahu už byl na hranici technických možností, a tedy i s horší účinností. To má pak logicky dopad i do provozně-ekonomických parametrů,“ vysvětlil Martin Žahourek. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tedy vzroste při stejné výrobě páry a tedy s vyšším využitím primárních paliv.

Při výrobě elektřiny v současných modernizovaných velkých tepelných elektrárnách se využívá zhruba 40 až 45 procent energie obsažené v palivu. Zbytek bez užitku odchází do vzduchu chladicími věžemi a dalšími ztrátami. Právě tomu kombinovaná výroba tepla a elektřiny (tzv. kogenerace), kterou teplárna využívá, předchází. Při ní se využije téměř veškeré vyrobené teplo. Celková hrubá účinnost pak dosahuje 75 až 80 procent. Tím se snižuje i zmíněná spotřeba primárních paliv na jednotku vyrobené energie. A tomu odpovídá i snížení emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší.

Teplárna touto rekonstrukcí pokračuje v koncepčních změnách, jejichž cílem je zvyšovat efektivitu celé výroby. K tomu slouží snižování ztrát a zvyšování účinnosti výrobních zařízení, což pomáhá zvyšovat úspory primárních paliv.

„Hospodárnost a efektivnost vlastní výroby tepelné a elektrické energie je jedním z nejdůležitějších cílů naší práce, protože je tu spousta nepřímých externích vlivů, které ovlivnit neumíme. Ať už jde o zpřísňující se evropskou energetickou a ekologickou legislativu, nepředvídatelný jednotný evropský trh s elektřinou nebo povinnost nakupovat emisní povolenky. Právě zvyšování účinnosti je jednou z cest, jak snížit produkci skleníkových plynů jako je oxid uhličitý,“ dodal místopředseda představenstva. Cena povolenek CO2 v rámci současného třetího obchodovacího období průběžně roste, a teplárna za ně ročně platí desítky milionů korun. Proto je každá provozní úspora a zvýšení efektivity důležité.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE 16. září 2015

Den otevřených dveří v teplárně, který se uskuteční už tuto sobotu 19. září, nabídne program pro celou rodinu a stane se dalším příspěvkem do letošních oslav 750 let města České Budějovice.

„Věříme, že každý z návštěvníků, ať už půjde o děti, jejich rodiče nebo prarodiče, si zde přijde na své. Tomu jsme přizpůsobili i program. Jeho součástí bude také premiérová prohlídka nového odsíření obou uhelných kotlů, které do zkušebního provozu uvedeme již v polovině listopadu,“ říká Bohdana Kollerová, referentka vnitřní a vnější komunikace a marketingu.

První skupinová prohlídka výrobních provozů začne v 9.15 a poslední je naplánována na 16.45 hodin. Jedna skupina vzhledem k zajištění bezpečnosti návštěvníků bude mít kolem 20 osob.

Součástí doprovodného programu je vedle ukázek práce policie a hasičů či návštěvy Muzea energetiky také vystoupení kapel HK-Band, Jiří Schelinger Memory Band a Seven’s unplugged, hrající vlastní tvorbu i známé rockové hity. Děti se mohou těšit na kouzelníka Martina Čejku, dovednostní soutěže, kreativní tvoření, balónky, zmrzlinu, skákací hrad nebo jízdu historickým parním vlakem. Ten návštěvníky do teplárny přiveze z hlavního nádraží každou hodinu od 9.35 do 16.55 a odveze je i zpět. Jízdné je zdarma, podobně jako vstup na doprovodné akce.

Den otevřených dveří v teplárně, který se letos koná už počtvrté, potrvá od 9 do 17 hodin, a v jeho úvodu budou vyhlášeny i výsledky dětské fotografické letní soutěže o pět tabletů s námětem „jak vypadá teplo“, na níž se podílel Deník, zveřejňující zaslané snímky.

Doprovodný program

9.00 – 13.00 HK – Band

13.00 – 13.30 kouzelník Martin Čejka

13.30 – 15.30 Jiří Schelinger Memory Band

15.30 – 16.00 kouzelník Martin Čejka

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 10. září 2015

Nová topná sezona v Českých Budějovicích už odstartovala. Letos její začátek připadl na 9. září. „O jejím zahájení rozhoduje počasí. Klesne-li průměrná denní teplota dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia a neočekává se, že další den se nad tuto hranici zvýší, pak se začíná topit. Vedra sice máme ještě v živé paměti, ale ministerská vyhláška hovoří jasně,“ říká Zdeněk Zuntych, mluvčí Teplárny České Budějovice. Týž den proto zahájily topnou sezonu i v dalších velkých českých městech. Chladné září přišlo dříve než v minulých letech. V jihočeské metropoli se loni začalo topit 24. září, předloni 14. září a v roce 2012 pak 21. září. Letošní počasí potvrdilo, že je skutečně vrtkavé a teplotně rozkolísané.

Teplárna do topné sezony vstoupila i s novou službou, která zákazníkům umožní snadnější přístup k technickému posouzení připojení na rozvody centrálního tepla. „Chceme, aby s tím měli noví klienti co nejméně starostí. Proto se součástí obchodního úseku stal technik zákaznických služeb. Ten je samozřejmě k dispozici i těm současným při řešení technických záležitostí,“ doplnil mluvčí. Další novinky z oblasti technické podpory zákazníkům pak teplárna připravuje. „Troufnu si říct, že jde o velmi zajímavé technické novinky a zákazníci se mají určitě na co těšit,“ dodal.

Půjde o další z opatření na zlepšení služeb zákazníkům, která se průběžně přijímají. Firma přitom vychází také z výsledků rozsáhlého průzkumu (z roku 2013), v němž zjišťovala spokojenost se službami a požadavky zákazníků. Ti ji hodnotili jako ve škole s celkovou známkou 1,74. Podle služeb se průměrné známky pohybovaly od 1,45 do 1,89 a lidé oceňovali spolehlivost a kvalitu dodávek i ochotu zaměstnanců.

Letošní topná sezona bude navíc z technologického úhlu pohledu zajímavá zkušebním provozem dokončovaného zařízení na čištění spalin, tedy odsířením a denitrifikací. Jeho zahájení se očekává v polovině listopadu.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 17. srpna 2015

Teplárna České Budějovice se zařadila mezi 2,35 procenta tuzemských firem, které získaly nejvyšší ratingové hodnocení CZECH Stability Award na stupni AAA (Excelentní). Zatímco na certifikát A až AAA dosáhne 18,8 procenta subjektů působících v České republice, na nejprestižnější AAA jen uvedený zlomek nejkvalitnějších společností.

„Velmi si toho vážíme, protože energetika v posledních letech čelí často nejasným podmínkám trhu a legislativy, v nichž není vždy snadné úspěšně podnikat. Nejvyšší ocenění na stupni AAA potvrzuje naši důvěryhodnost, solventnost a dynamičnost. To jsou dnes velmi ceněné vlastnosti,“ říká Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Ta vedle přijaté podnikatelské strategie a řízení sází na transparentnost a otevřenou komunikaci s akcionáři, zákazníky i veřejností.

CZECH Stability Award je nejprestižnější firemní ocenění v České republice, které vydává společnost Bisnode. Poskytuje nezávislý pohled na finanční a nefinanční bonitu firmy a výrazně zvyšuje její důvěryhodnost.

„Pro klienty a obchodní partnery to znamená, že jednají s prověřenou společností nejvyšších kvalit. Spolupráce s ní tedy, vzhledem k jejímu stabilnímu finančnímu zdraví, obnáší minimální rizika. Navíc přísná kritéria hodnocení zaručují exkluzivitu společností, které mohou ocenění získat a potvrdit tak svou silnou pozici na trhu,“ uvedla Petra Štěpánová, ředitelka komunikace Bisnode. Certifikát AAA (Excelentní) v oboru získala například Plzeňská teplárenská a mimo něj třeba společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka.

Výsledky hodnocení vycházejí z metodiky společnosti Bisnode, zaměřené na finanční, kreditní a marketingové analýzy trhu mnoha zemí. Firma se při stanovení ratingu opírá o spolupráci se strategickým partnerem Dun & Bradstreet, který se zabývá poskytováním ekonomických informací a hodnocením firem po celém světě.

Hodnocení CZECH Stability Award vyhlašuje společnost Bisnode ve spolupráci se Sdružením Czech TOP 100. Výsledky jsou každoročně uváděny v rámci kategorie Nejstabilnější firma roku, která je součástí žebříčku této prestižní soutěže.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. srpna 2015

Na teploměrech tropické teploty a z českobudějovické teplárny míří k zákazníkům i chlad. Klima zpříjemňuje například v budovách areálu Jihočeské univerzity jako je univerzitní knihovna, Filozofická fakulta a rektorát nebo v depozitáři Jihočeského muzea. Jako další produkt vedle tradiční výroby tepla, páry nebo elektřiny.

Chlad je specifický produkt, který vzniká v takzvaných absorpčních jednotkách, které ke své funkci využívají právě dodávanou tepelnou energii místo obvyklé elektřiny.

„Stejný systém jako na univerzitě by bylo možné využít i v řadě další objektů, ať už veřejných, obchodních nebo průmyslových. Technicky vyspělé absorpční jednotky mají různý výkon a jsou zajímavou alternativou k dnes asi nejvíc rozšířeným elektrickým jednotkám. Od určitého výkonu jde o finančně zajímavou alternativu, která dokáže náklady na chlazení snížit,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Centrální výroba chladu tak může být efektivnější, tedy levnější, komfortnější a také ekologičtější, než malé lokální elektrické chladicí jednotky.

„V jihočeské metropoli ale zatím nejde o příliš rozšířený způsob chlazení. Takovým zájemcům jsme proto připraveni poskytnout technické poradenství včetně propočtů nákladu spojených s instalací a provozem, stejně jako takovou dodávku řešit takříkajíc na klíč.“ dodává.

Teplárna tedy může administrativní, školní, zdravotní nebo obchodní budovy ve městě dálkovými rozvody tepla nejen v zimě vytápět, ale v létě i chladit. Tepelné rozvody i proto nezahálejí ani v tom nejparnějším létě.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. července 2015

Horkovodní teplárenská síť se v Českých Budějovicích od července prodloužila o dalších 2209 metrů na celkových 21,5 kilometrů. Zasloužilo se o to ukončení II. etapy prací na Pražském předměstí, které vyšly na 52,8 milionů korun. Během nich se staré parovodní potrubí nahradilo moderním horkovodním od Čéčovy do Klaricovy ulice. Po trase se na nový systém přepojilo šest výměníkových stanic, zásobujících teplem a teplou vodou 2802 bytů. V listopadu, poté, co skončí právě probíhající III. etapa mezi OD Družba a Budivojovou ulicí, se délka horkovodu prodlouží o dalších 1554 metrů.

„Podle délky rekonstruovaných rozvodů jsme jedním z lídrů modernizace sítí v republice. Přechod na horkovod musí ale mít ekonomický smysl, protože není levný. Jde však o způsob, jak snížit tepelné ztráty v síti, zefektivnit provoz a udržet cenovou stabilitu. A také akcionářům zvyšovat hodnotu firmy,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Spolu s dvoukilometrovou I. etapou z roku 2013, která horkovod na Pražské předměstí přivedla ze sídliště Vltava, tak bude teplárenská síť v této části města kompletně obnovena. Investice dosáhne 173 milionů Kč, z　nichž významnou část hradí národní a evropské dotace.

„Zákazníkům chceme teplo a teplou vodu prodávat za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny. Tomu pak musí odpovídat moderní, úsporná a ekologická výroba, abychom byli stále prosperující firmou,“ dodal Miroslav Houfek.

Horkovody, v nichž je teplonosnou látkou místo páry horká voda, snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent. Tím je potřeba vyrobit méně tepelné energie, spálí se méně uhlí a vznikne méně emisí CO2. Už dokončená I. etapa konkrétně přinesla roční úsporu tepla 31 160 GJ a snížení emisí CO2 o 4,3 tuny.

V budoucnu, zřejmě v letech 2017 – 2022, by se měly horkovody objevit i v Havlíčkově kolonii, Branišovské ulici nebo v Suchém Vrbném. Vše je ale ještě podmíněno ekonomickými analýzami a získáním státních nebo evropských dotací.

V Českých Budějovicích přestavba parovodů na horkovodní systémy začala v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy. Nový impuls získala v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí rozvržené do tří etap. I přes rozšiřování horkovodů budou ale parovody, kterých je nyní po městě 100,2 km, stále tvořit hlavní distribuční síť. Ta zásobuje vybrané firmy i technologickou párou, včetně středokotlaké, a zcela je proto nahradit nepůjde. Proto se budou dál využívat oba distribuční systémy.

Teplárna v první polovině roku 2015 prodala 860 tisíc gigajoulů tepla. To bylo o 2,4 procenta víc než ve stejné době vloni hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí dosáhl 89,4 milionů Kč a meziročně vzrostl o 27,4 procenta. Ceny tepla se ve městě přitom už dva roky prakticky nemění. Letos firma gigajoul tepla domácnostem prodává za 572,60 Kč, což ji řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Jak se stavěl horkovod na Pražském předměstí:

I. etapa – 1900 m, sídliště Vltava – Klostermannova, 6 výměníkových stanic, 2530 bytů / červenec 2013 – červenec 2014 / 74,9 milionů Kč

II. etapa – 2209 m, Čéčova – Klaricova, 6 výměníkových stanic, 2802 bytů / červenec 2014 – červenec 2015 / 52,8 milionů Kč

III. etapa – 1554 m, Družba – Staroměstská – BD Stavařů, 7 výměníkových stanic, 1729 bytů / duben 2015 – listopad 2015 / 46 milionů Kč

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 15. července 2015

Sedm nových členů dozorčí rady a návrh smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady, schválila dnes valná hromada akciové společnosti Teplárna České Budějovice.

Novými členy dozorčí rady se stali Michal Kohn, Roman Kubíček, Jaroslav Mach, Radek Mach, Ivan Nadberežný, Petra Šebestíková a Juraj Thoma.

Valná hromada 27. května odvolala osm z deseti členů dozorčí rady, ale na jejich místa nové členy nezvolila. Do dvou měsíců proto bylo třeba zvolit nové, což se dnes stalo.

„Dozorčí rada je nezastupitelným orgánem společnosti, a pro standardní chod firmy je její funkčnost významná,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Teplárna je prosperujícím podnikem. Loni i přes pokles výnosů, který postihl celé odvětví, vytvořila hrubý zisk 58,6 milionů Kč. O 11 milionů víc nad podnikatelský plán. Akcionáři na dividendách získali z čistého zisku 44,9 milionů přes 20 milionů Kč.

„Nebýt změn, které jsme zavedli v rámci nové koncepce rozvoje, schválené akcionáři v roce 2012, byli bychom nejspíš na úrovni tepláren, které se do radikálních vnitřních změn a úprav technologií, nepustily. Jejich výsledky jim pak neumožňují, aby svým akcionářům vypláceli podíl na zisku,“ uvedl Jaroslav Panoch, člen představenstva českobudějovické teplárny.

I přes poměrně klimaticky teplou zimu dosáhl prodej tepla v první polovině roku 2015 celkem 860 tisíc gigajoulů a meziročně vzrostl o 2,4 procenta hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí činil 89,4 milionů korun a vzrostl meziročně o 27,4 procenta. Také pololetní výsledky tedy potvrzuji, že teplárna patří mezi velmi dobře řízené energetické společnosti.

Gigajoul tepla se přitom letos v Českých Budějovicích prodává domácnostem za 572,60 Kč, což město řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je město České Budějovice, které vlastní 99,55 procenta akcií. Na dnešní valné hromadě jej zastupoval náměstek primátora Martin Maršík.