ČESKÉ BUDĚJOVICE, 19. dubna 2016

Nové obchodní centrum IGY2, jehož stavba na rohu Pražské a Pekárenské ulice byla dnes v Českých Budějovicích slavnostně zahájena, bude teplem zásobovat akciová společnost Teplárna České Budějovice. Půjde zhruba o 3 500 gigajoulů za rok.

„S investorem jsme jednali od samého počátku plánování tohoto projektu IGY2 a jsme rádi, že se nám vše podařilo dotáhnout až do podoby smlouvy o dodávkách tepelné energie,“ uvedl Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Ta tak navazuje na dosavadní spolupráci, která začala už v roce 2003, kdy s tehdy novým obchodně společenským centrem IGY uzavřela smlouvu o dodávce tepelné energie v objemu zhruba 6 tisíc gigajoulů za rok. „Po dokončení rekonstrukce IGY1 se dosavadní odběr tepla zvýší o dalších zhruba 800 gigajoulů,“ doplnil Martin Žahourek.

Teplárna zároveň dodává teplo i do nedalekého čtyřhvězdičkového Clarion Congress Hotelu ze stejné vlastnické skupiny jako jsou obchodní centra IGY. Skupina CPI tak dnes patří mezi její největší zákazníky.

Potvrzuje se tak, že „centrální“ teplo je stále atraktivní a investoři mu ve městě velmi často dávají přednost před dalšími možnostmi. Popularitě pomáhá hlavně příznivá cena, bezpečné dodávky a doprovodné komplexní služby, které z něho dělají teplo bez starostí.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 23. března 2016

Hned tři nominace v soutěži Projekt roku 2015, který hledá nejlepší realizace v teplárenství, získala Teplárna České Budějovice. Mezi 16 projekty, které se ve čtyřech kategoriích dostaly do nejužšího finále, z něhož vzejde vítěz, to je nejvíc. Dvě nominace mají projekty Tepláren Brno, ostatní finalisté po jedné. „Teplárenské Oscary“ vyhlašuje Teplárenské sdružení České republiky, které výsledky oznámí 26. dubna v Hradci Králové.

„Je to uznání práce firmy a jejich zaměstnanců a bezesporu i vizitka města České Budějovice, jako akcionáře a sídla, kde centrální způsob vytápění má dlouholetou tradici. Pro ekonomiku firmy a bezpečné dodávky tepla to jsou všechno významné investice,“ říká mluvčí teplárny Zdeněk Zuntych.

Českobudějovická teplána má želízka v ohni v kategorii Snížení tepelných ztrát – přechod na horkovody za projekt nového horkovodu pro Pražské předměstí II. a III. etapa, v kategorii Modernizace a rozvoj dálkového zásobování teplem za připojení nových odběratelů při konverzi parních rozvodů a v kategorii Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pak za odsíření obou uhelných kotlů. Celkem na tyto projekty vydala přes půl miliardy korun i s využitím dotací z evropských a českých fondů a Evropské investiční banky.

Podle Petra Pelikána, vedoucího oddělení investic, bylo loni na Pražském předměstí místo dožívajících parovodů položeno 3,73 km horkovodů a vyměněna technologie 13 výměníkových stanic. Na ně bylo napojeno 4443 domácností a 188 nebytových jednotek. Díky investici za bezmála 99 milionů korun se snížením tepelných ztrát a zefektivněním rozvodného systému ročně uspoří 21 tisíc GJ tepla.

„Za první etapu tohoto projektu jsme v roce 2013 získali hlavní cenu právě my, a bylo by skvělé prvenství zopakovat,“ připomněl tři roky starý úspěch.

Modernizace sítě na Pražském předměstí přispěla i k nominaci v kategorii Nová připojení, neboť právě v této lokalitě se na centrální zásobování teplem napojilo 38 nových bytových jednotek a několik komerčních prostor s celkovým ročním odběrem téměř 3896 GJ tepla.

O odsíření za 472 milionů korun Petr Pelikán říká, že efekt z něho mají obyvatelé města a okolí, neboť se významně snížily hodnoty emisí SO2 a NOx, mířící do ovzduší, stejně jako teplárna. Té tato největší ekologická investice umožnila splnit novou evropskou a českou legislativu a tedy zajistit provoz na další období. Objem emisí oxidů síry SO2 postupně klesne na 15 procent předchozího stavu a o víc jak 20 procent zároveň klesne i objem emisí oxidů dusíku.

Teplárenské sdružení ČR seznamuje veřejnost s nejúspěšnějšími teplárenskými projekty od roku 2002. Cenou pro vítěze je již tradičně Křišťálový komín.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 11. 2. 2016

Přestože rok 2015 byl klimaticky nejteplejší za posledních 120 let, akciová společnost Teplárna České Budějovice v něm před zdaněním vytvořila zisk téměř 80 milionů korun, což je proti očekávání podnikatelského plánu víc asi o 12 procent. Vyplývá to z předběžných výsledků. Průměrná roční teplota dosáhla loni ve městě 10,51 stupňů Celsia. Průměr posledních 12 let pak činí 9,34 stupňů Celsia.

Firma se přitom musela vypořádat s řadou složitých situací, včetně nižšího celkového prodeje tepla a elektřiny, propadu cen vyrobené elektřiny i dopadů nové legislativy. „Nebýt změn, zahájených už před čtyřmi lety, kdy se razantně začaly snižovat provozní náklady a tepelné ztráty v rozvodné síti, dramaticky bychom to pocítili. Na plánovaný zisk, stanovený akcionáři, bychom prostě nedosáhli,“ vysvětluje Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Té tak k dobrému hospodaření pomohly masivní investice do nových, úspornějších technologií a horkovodů, financované i s pomocí získaných dotací a grantů.

„Jako manažery nás může těšit, že zvyšujeme akcionářskou hodnotu firmy, naše zákazníky pak, že jsme se loni i letos dokázali obejít bez významnějšího růstu cen tepla. To máme druhé nejlevnější v kraji mezi okresními městy a i v republikovém srovnání patříme mezi levnější teplárny. V Brně, Praze nebo Liberci se za tepelnou energii platí víc než v Českých Budějovicích,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Předběžné výsledky roku 2015 ukazují, že prodej tepelné energie v jihočeské metropoli, především díky teplé zimě, opět mírně o několik procent klesl. Teplárna meziročně vyrobila i méně elektrické energie. „Podnikatelské prostředí se v energetice zhoršuje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Proto je důležité držet náklady stále pod kontrolou napříč celou firmou a procesy řídit,“ uvedl Jaroslav Panoch.

Teplárně v tom pomáhá také nový komplexní systém vedení dat, včetně těch účetních. Dokumenty tedy už nejsou v papírové, ale pouze digitální podobě. To jí umožní se bez problémů vyrovnat také s oznámenými požadavky státní správy a ministerstva financí jako jsou kontrolní hlášení o placení DPH.

Českobudějovická teplárna v letech 2012 – 2015 proinvestovala na 780 milionů Kč, z nichž 640 milionů mířilo do ekologických staveb, především odsíření uhelných kotlů a náhrady parovodních rozvodů horkovodními. „Odsíření, na rozdíl od horkovodů, sice nepřináší dlouhodobý ekonomický efekt, pozitivně se ale promítne do porovnání meziročních nákladů, zejména na paliva jako je hnědé uhlí a zemní plyn, a umožní nám bezproblémový provoz teplárny i po roce 2016, kdy v Evropské unii začaly platit nové, přísné emisní limity,“ uzavřel Miroslav Houfek. Plných 212 milionů Kč přitom tvořily dotace, které teplárna získala z národních a evropských programů a grantů Evropské investiční banky.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 19. 1. 2016

A pak, že si české firmy neumí „sáhnout“ na dotace. Českobudějovická teplárna jich během let 2012 až 2015 získala v souhrnu za 212 milionů korun z evropských a národních fondů. Využila je na podporu svých investic, především těch ekologických. V její novodobé historii to je nový prvek, protože podobné zdroje financování dříve nevyužívala. Šlo o dotace ze SFŽP, Operačního programu Životní prostředí a o granty Evropské investiční banky.

Teplárna v letech 2012 až 2015 celkem proinvestovala 780 milionů korun, z toho 640 milionů do ekologizace provozu, především výměny zastaralých rozvodů tepla za nové a do odsíření uhelných kotlů.

„Cesta k dotacím nebývá vzhledem k náročnosti pravidel snadná, ale významně investice zlevňuje. Důležitá je proto už příprava. A to jak vlastní žádosti o dotaci, tak především celého investičního záměru. To je jednoznačně nejnáročnější a také nejdůležitější část každého projektu. Lze s nadsázkou říci, že čím kvalitnější příprava, tím procesně snazší získání dotace. A tohle naši zaměstnanci zvládli výborně, “ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Další dotace chce nyní firma získat na nové etapy modernizace teplárenského potrubí ve městě. Na roky 2016 a 2017 se například připravuje stavba horkovodního propoje z areálu teplárny v Novohradské ulici do výměníkové stanice Klaricova. Tato akce bude rozsahem a náročností zřejmě nejsložitější, neboť horkovod povede přes frekventované ulice jako je Rudolfovská, Lannova a Mánesova.

„Tím napojíme současný horkovodní distribuční systém přímo na vlastní teplárenský zdroj. To nám umožní podstatně zlepšit regulaci vlastní výroby tepelné a elektrické energie, dál ji zefektivnit a snížit distribuční ztráty,“ vysvětluje Martin Žahourek.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 15. 1. 2016

S mrazivějším počasím a klesáním rtuti na teploměrech si nelze nevšimnout hustého bílého „závoje“, valícího se z komína českobudějovické teplárny. Nejde však výhradně o kouř, ale především o vodní páru.

„Poměrně hodně lidí se na to ptá, protože náš komín je vidět téměř ze všech částí Budějovic. Ale je to skutečně především parní vlečka, která se stala nejviditelnější stopou nového odsíření uhelných kotlů,“ vysvětluje Martin Žahourek, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Nová technologie byla do provozu uvedena vloni v listopadu a teplárně umožňuje plnit přísné emisní limity. Pára vzniká, zjednodušeně řečeno, poté, co spaliny z kotlů odcházejí do elektrostatických odlučovačů, kde se zbaví tuhých látek. Pak míří do absorbéru spalin, jakési pračky, kde je „osprchuje“ množství speciálních trysek, rozstřikujících vápencovou suspenzi ve formě jemné mlhy. Zde se zachycují (absorbují) oxidy síry z kouřových plynů. „Spaliny se tedy vyčistí a nasytí vodní párou, která vzniká odpařením vody z vápencové suspenze,“ poznamenává Martin Žahourek.

Díky nové technologii českobudějovická teplárna razantně sníží objem vypouštěných emisí oxidů síry a dusíku do ovzduší ve městě a okolí. Emise oxidů síry SO2 klesnou na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně. O víc jak 20 procent se pak sníží emise oxidů dusíku.

Současně se zprovozněním odsíření se z komína přestal šířit i zvýšený hluk či svistot, který dočasně provázel stavbu odsíření, neboť se během prací změnily cesty vypouštěných spalin. Potvrdilo se tak očekávání, že absorbér spalin bude ve složité technologii působit rovněž jako tlumič hluku.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. prosince 2015

Akciová společnost Teplárna České Budějovice má novou, devítičlennou dozorčí radu, navrženou statutárním městem České Budějovice, které ve firmě vlastní přes 99,5 procenta akcií. Rozhodli o tom akcionáři na dnešní valné hromadě. Jejími členy se stali Petr Braný, Miroslav Joch, Martin Kuba, Roman Kubíček, Michal Kohn, Jaroslav Mach, Radek Mach, Petr Maroš a Jiří Trachta.

Tím byla dokončena obměna tohoto kontrolního orgánu společnosti, započatá na valné hromadě 27. května 2015 odvoláním osmi z deseti členů, na jejichž místa ale nebyli noví členové zvoleni. Proto se 15. července 2015 konala další valná hromada, která zvolila sedmičlennou dozorčí radu, jejímiž členy byli Michal Kohn, Roman Kubíček, Jaroslav Mach, Radek Mach, Ivan Nadberežný, Petra Šebestíková a Juraj Thoma. Ti byli dnes ze svých funkcí odvoláni a nahrazeni členy novými.

Valná hromada rovněž na návrh hlavního akcionáře schválila změnu článku 26 stanov teplárny, podle něhož si nyní členové dozorčí rady volí, spolu s předsedou, místo jednoho tři místopředsedy dozorčí rady.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30.11. 2015

Cena tepla pro domácnosti v Českých Budějovicích od ledna 2016 vzroste jen nepatrně o 12 korun na gigajoul a bude činit 509,90 Kč/GJ bez DPH 15%. Letos domácnosti u sazby „na vstupu do objektu“ platí 497,90 Kč za gigajoul (bez DPH).

„Pokud vezmeme průměrnou roční spotřebu čtyřčlenné domácnosti 25 gigajoulů tepla na vytápění bytu a ohřev vody, tak toto zvýšení ceny představuje 300 korun na celý rok. Podstatně významnější dopad do peněženek odběratelů bude mít spíš fakt, zda bude zima mrazivá nebo mírná, což meteorologické předpovědi zatím nesdělily,“ říká Eva Krejsová, vedoucí obchodního úseku teplárny.

Na růst ceny má největší vliv nákup emisních povolenek oxidu uhličitého CO2, které je teplárna povinna odevzdávat v souladu s přijatou evropskou legislativou podle vypouštěného množství tohoto skleníkového plynu. Evropské unie chce tímto systémem motivovat firmy ke snižování produkce skleníkových plynů.

Náklady na výstavbu nedávno zprovozněného odsíření, která znamená významnou ekologizaci teplárny a snížení oxidů síry SO2 a oxidu dusíku Nox, a tedy lepší ovzduší ve městě a jeho okolí, se na zvýšení ceny tepla nepodílejí. Teplárna si je pokrývá z dalších vnitřních provozních úspor a technologických vylepšení. Efekt třeba přináší nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody, které mají vyšší účinnost a snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí. Pomoci má i zahájená rekonstrukce turbíny TG5. Díky její vyšší účinnosti se vyrobí a prodá víc elektřiny, aniž by se spálilo víc paliva a tedy bylo potřeba víc povolenek.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 26. listopadu 2015

Ovzduší v Českých Budějovicích se pořádně pročistí. Po dnešním zprovoznění nového odsíření obou uhelných kotlů zdejší teplárny postupně klesne objem vypouštěných emisí oxidů síry SO2 na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně a bude plnit i nové, přísné, emisní limity, které vstoupí v platnost v letech 2016-2019. ˇO víc jak 20 procent klesne objem vypouštěných emisí oxidů dusíku. Slavnostního spuštění této významné ekologické stavby se zúčastnili také primátor města Jiří Svoboda a Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí.

„Jde o historický moment. Péče o životní prostředí je sice naší denní prací, ale tak významnou a nákladnou ekologickou investici jsme zatím nedělali. Věřím, že to zvýší prestiž jihočeské metropole jako příjemného místa pro život,“ řekl Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Teplárna za odsíření zaplatí 472 milionů korun (bez DPH), z nichž 128 milionů pokryje dotace Operačního programu Životní prostředí. Stavba, jejímž generálním dodavatelem byla Tenza Brno, trvala od července 2014 do září 2015. Do zkušebního provozu bylo zařízení uvedeno 15. 11. 2015.

Teplárna České Budějovice provozuje dva uhelné kotle s celkovým výkonem 300 tun páry za hodinu. V nich ročně k výrobě tepla a technologické páry spálí až 300 tisíc tun hnědého uhlí. To je sice nízkosirnaté, a firma proto splňovala stanovené emisní limity, ale i tak do ovzduší vypouštěla ročně více než 2000 tun SO2 a 600 tun NOx.

Vedle odsíření kotlů K11 a K12 byla součástí investice také instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11 v rámci denitrifikačního zařízení, které sníží emise dusíku.

K odsíření je použita metoda mokré vápencové vypírky spalin, při níž vzniká tzv. energosádrovec. „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. To dosahuje až 96 procent,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Součástí investice je také míchací centrum, v němž se smícháním popílku z uhelných kotlů a energosádrovce vyrobí granulát. Ten je konečným produktem odsíření a po certifikaci může být využit například k technickým rekultivacím.

Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2010.

Majoritním akcionářem teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je město České Budějovice s 99,55 procenty akcií.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 29. října 2015

Teplárna České Budějovice dokončila na Pražském předměstí náhradu dosluhujících parovodů moderními horkovody, které snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí CO2. Projekt, který začal v roce 2013, trval tři roky a vyšel na 173,7 milionů korun. Z nich významnou část 78,4 milionů pokryjí dotace ze Státního fondu životního prostředí a granty Evropské investiční banky. Během tří etap bylo vyměněno celkem 5,3 kilometrů potrubí. Na horkovod bylo napojeno 19 výměníkových stanic a více než 7000 bytů.

„Modernizace distribuční sítě je součástí strategické koncepce dlouhodobého rozvoje teplárenství ve městě do roku 2025 a přinese nám významné provozní úspory,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Mezi technicky náročnější úseky patřil dvojitý protlak pro potrubí o průměru 800 mm pod komunikací I. třídy naproti Autosalónu Mach na sídlišti Vltava, zvednutí 90 metrové ocelové lávky pro horkovodní potrubí přes řeku Vltavu nebo přechod horkovodního potrubí přes Pražskou třídu s přeložkou parovodu Sever pouze při dopravním omezení a ne uzavření této komunikace.

„Většina nových horkovodů je sice uložena v trase po demontovaném parovodním potrubí, ale vždy šlo o zásah, který se dotkl veřejnosti, omezil na čas dopravu a chodce. Vždy to ale byly zásahy vynucené a jen na nezbytně nutnou dobu. Mohu-li soudit podle minimálního počtu stížností, které jsme během tří let na stavbě všech etap zaznamenali, pak veřejnost přijala tento náš postup a ohledy na místní obyvatele velmi pozitivně,“ poznamenal Petr Pelikán, vedoucí oddělení investic.

Teplárna třeba provizorními propoji, tzv. bajpasy, zajistila, že domácnosti nepřišly o dodávku teplé a topné vody, i když se potrubí vyměňovalo přímo před jejich okny. „To pro nás byla priorita. Tím jsme na minimum omezili delší odstávky. Ty nastaly jen při přepojování provizorního vedení a to jen na několik hodin,“ dodal šéf investic.

Na roky 2016 a 2017 teplárna připravuje stavbu horkovodního propoje z výměníkové stanice Klaricova do areálu teplárny v Novohradské ulici. Tato akce bude rozsahem a náročností zřejmě nejsložitější, neboť horkovod povede přes frekventovaná místa, jako je Rudolfovská, Lannova a Mánesova ulice.

Za první etapu výstavby horkovodů na Pražském předměstí získala teplárna titul Projekt roku 2013, udělovaný Teplárenským sdružením ČR.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 12. října 2015

Teplárna České Budějovice zahájila náročnou přestavbu turbíny TG5. Práce začaly v srpnu a potrvají do května příštího roku. Po jejich dokončení se maximální výkon turbogenerátoru sice sníží z 29,2 na 14,6 MWe s maximálním průtokem páry (hltností) do 100 tun za hodinu, ale výrazně se zvýší účinnost turbosoustrojí. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tak vzroste oproti současnému stavu zhruba o 3 MWe v průběhu celého výkonového rozsahu. Tedy o víc než 70 MWh za 24 hodin.

„Modernizace jednoho z důležitých výrobních zařízení podstatně zlepší nejen jeho účinnost a efektivitu, ale také spolehlivost,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny. Součástí rekonstrukce je výměna lopatek statoru i rotoru parní části turbíny, úprava neregulovaného meziodběru páry a sestavy rychlozávěrného ventilu s regulačními ventily včetně přívodního parovodu.

Turbínu z roku 1997 tak bude možné s podstatně větší efektivitou využívat i mimo topnou sezonu v přechodném a letním období. „Zvýšíme kogenerační výrobu elektrické energie, což teplárně významně pomůže stabilizovat především letní provoz celého zdroje. Původně byla turbína koncipována na větší výkon a její provoz v dolní polovině jejího výkonového rozsahu už byl na hranici technických možností, a tedy i s horší účinností. To má pak logicky dopad i do provozně-ekonomických parametrů,“ vysvětlil Martin Žahourek. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tedy vzroste při stejné výrobě páry a tedy s vyšším využitím primárních paliv.

Při výrobě elektřiny v současných modernizovaných velkých tepelných elektrárnách se využívá zhruba 40 až 45 procent energie obsažené v palivu. Zbytek bez užitku odchází do vzduchu chladicími věžemi a dalšími ztrátami. Právě tomu kombinovaná výroba tepla a elektřiny (tzv. kogenerace), kterou teplárna využívá, předchází. Při ní se využije téměř veškeré vyrobené teplo. Celková hrubá účinnost pak dosahuje 75 až 80 procent. Tím se snižuje i zmíněná spotřeba primárních paliv na jednotku vyrobené energie. A tomu odpovídá i snížení emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší.

Teplárna touto rekonstrukcí pokračuje v koncepčních změnách, jejichž cílem je zvyšovat efektivitu celé výroby. K tomu slouží snižování ztrát a zvyšování účinnosti výrobních zařízení, což pomáhá zvyšovat úspory primárních paliv.

„Hospodárnost a efektivnost vlastní výroby tepelné a elektrické energie je jedním z nejdůležitějších cílů naší práce, protože je tu spousta nepřímých externích vlivů, které ovlivnit neumíme. Ať už jde o zpřísňující se evropskou energetickou a ekologickou legislativu, nepředvídatelný jednotný evropský trh s elektřinou nebo povinnost nakupovat emisní povolenky. Právě zvyšování účinnosti je jednou z cest, jak snížit produkci skleníkových plynů jako je oxid uhličitý,“ dodal místopředseda představenstva. Cena povolenek CO2 v rámci současného třetího obchodovacího období průběžně roste, a teplárna za ně ročně platí desítky milionů korun. Proto je každá provozní úspora a zvýšení efektivity důležité.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.