ČESKÉ BUDĚJOVICE, 29. října 2015

Teplárna České Budějovice dokončila na Pražském předměstí náhradu dosluhujících parovodů moderními horkovody, které snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí CO2. Projekt, který začal v roce 2013, trval tři roky a vyšel na 173,7 milionů korun. Z nich významnou část 78,4 milionů pokryjí dotace ze Státního fondu životního prostředí a granty Evropské investiční banky. Během tří etap bylo vyměněno celkem 5,3 kilometrů potrubí. Na horkovod bylo napojeno 19 výměníkových stanic a více než 7000 bytů.

„Modernizace distribuční sítě je součástí strategické koncepce dlouhodobého rozvoje teplárenství ve městě do roku 2025 a přinese nám významné provozní úspory,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Mezi technicky náročnější úseky patřil dvojitý protlak pro potrubí o průměru 800 mm pod komunikací I. třídy naproti Autosalónu Mach na sídlišti Vltava, zvednutí 90 metrové ocelové lávky pro horkovodní potrubí přes řeku Vltavu nebo přechod horkovodního potrubí přes Pražskou třídu s přeložkou parovodu Sever pouze při dopravním omezení a ne uzavření této komunikace.

„Většina nových horkovodů je sice uložena v trase po demontovaném parovodním potrubí, ale vždy šlo o zásah, který se dotkl veřejnosti, omezil na čas dopravu a chodce. Vždy to ale byly zásahy vynucené a jen na nezbytně nutnou dobu. Mohu-li soudit podle minimálního počtu stížností, které jsme během tří let na stavbě všech etap zaznamenali, pak veřejnost přijala tento náš postup a ohledy na místní obyvatele velmi pozitivně,“ poznamenal Petr Pelikán, vedoucí oddělení investic.

Teplárna třeba provizorními propoji, tzv. bajpasy, zajistila, že domácnosti nepřišly o dodávku teplé a topné vody, i když se potrubí vyměňovalo přímo před jejich okny. „To pro nás byla priorita. Tím jsme na minimum omezili delší odstávky. Ty nastaly jen při přepojování provizorního vedení a to jen na několik hodin,“ dodal šéf investic.

Na roky 2016 a 2017 teplárna připravuje stavbu horkovodního propoje z výměníkové stanice Klaricova do areálu teplárny v Novohradské ulici. Tato akce bude rozsahem a náročností zřejmě nejsložitější, neboť horkovod povede přes frekventovaná místa, jako je Rudolfovská, Lannova a Mánesova ulice.

Za první etapu výstavby horkovodů na Pražském předměstí získala teplárna titul Projekt roku 2013, udělovaný Teplárenským sdružením ČR.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 12. října 2015

Teplárna České Budějovice zahájila náročnou přestavbu turbíny TG5. Práce začaly v srpnu a potrvají do května příštího roku. Po jejich dokončení se maximální výkon turbogenerátoru sice sníží z 29,2 na 14,6 MWe s maximálním průtokem páry (hltností) do 100 tun za hodinu, ale výrazně se zvýší účinnost turbosoustrojí. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tak vzroste oproti současnému stavu zhruba o 3 MWe v průběhu celého výkonového rozsahu. Tedy o víc než 70 MWh za 24 hodin.

„Modernizace jednoho z důležitých výrobních zařízení podstatně zlepší nejen jeho účinnost a efektivitu, ale také spolehlivost,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny. Součástí rekonstrukce je výměna lopatek statoru i rotoru parní části turbíny, úprava neregulovaného meziodběru páry a sestavy rychlozávěrného ventilu s regulačními ventily včetně přívodního parovodu.

Turbínu z roku 1997 tak bude možné s podstatně větší efektivitou využívat i mimo topnou sezonu v přechodném a letním období. „Zvýšíme kogenerační výrobu elektrické energie, což teplárně významně pomůže stabilizovat především letní provoz celého zdroje. Původně byla turbína koncipována na větší výkon a její provoz v dolní polovině jejího výkonového rozsahu už byl na hranici technických možností, a tedy i s horší účinností. To má pak logicky dopad i do provozně-ekonomických parametrů,“ vysvětlil Martin Žahourek. Výroba elektřiny v kombinovaném cyklu tedy vzroste při stejné výrobě páry a tedy s vyšším využitím primárních paliv.

Při výrobě elektřiny v současných modernizovaných velkých tepelných elektrárnách se využívá zhruba 40 až 45 procent energie obsažené v palivu. Zbytek bez užitku odchází do vzduchu chladicími věžemi a dalšími ztrátami. Právě tomu kombinovaná výroba tepla a elektřiny (tzv. kogenerace), kterou teplárna využívá, předchází. Při ní se využije téměř veškeré vyrobené teplo. Celková hrubá účinnost pak dosahuje 75 až 80 procent. Tím se snižuje i zmíněná spotřeba primárních paliv na jednotku vyrobené energie. A tomu odpovídá i snížení emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší.

Teplárna touto rekonstrukcí pokračuje v koncepčních změnách, jejichž cílem je zvyšovat efektivitu celé výroby. K tomu slouží snižování ztrát a zvyšování účinnosti výrobních zařízení, což pomáhá zvyšovat úspory primárních paliv.

„Hospodárnost a efektivnost vlastní výroby tepelné a elektrické energie je jedním z nejdůležitějších cílů naší práce, protože je tu spousta nepřímých externích vlivů, které ovlivnit neumíme. Ať už jde o zpřísňující se evropskou energetickou a ekologickou legislativu, nepředvídatelný jednotný evropský trh s elektřinou nebo povinnost nakupovat emisní povolenky. Právě zvyšování účinnosti je jednou z cest, jak snížit produkci skleníkových plynů jako je oxid uhličitý,“ dodal místopředseda představenstva. Cena povolenek CO2 v rámci současného třetího obchodovacího období průběžně roste, a teplárna za ně ročně platí desítky milionů korun. Proto je každá provozní úspora a zvýšení efektivity důležité.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE 16. září 2015

Den otevřených dveří v teplárně, který se uskuteční už tuto sobotu 19. září, nabídne program pro celou rodinu a stane se dalším příspěvkem do letošních oslav 750 let města České Budějovice.

„Věříme, že každý z návštěvníků, ať už půjde o děti, jejich rodiče nebo prarodiče, si zde přijde na své. Tomu jsme přizpůsobili i program. Jeho součástí bude také premiérová prohlídka nového odsíření obou uhelných kotlů, které do zkušebního provozu uvedeme již v polovině listopadu,“ říká Bohdana Kollerová, referentka vnitřní a vnější komunikace a marketingu.

První skupinová prohlídka výrobních provozů začne v 9.15 a poslední je naplánována na 16.45 hodin. Jedna skupina vzhledem k zajištění bezpečnosti návštěvníků bude mít kolem 20 osob.

Součástí doprovodného programu je vedle ukázek práce policie a hasičů či návštěvy Muzea energetiky také vystoupení kapel HK-Band, Jiří Schelinger Memory Band a Seven’s unplugged, hrající vlastní tvorbu i známé rockové hity. Děti se mohou těšit na kouzelníka Martina Čejku, dovednostní soutěže, kreativní tvoření, balónky, zmrzlinu, skákací hrad nebo jízdu historickým parním vlakem. Ten návštěvníky do teplárny přiveze z hlavního nádraží každou hodinu od 9.35 do 16.55 a odveze je i zpět. Jízdné je zdarma, podobně jako vstup na doprovodné akce.

Den otevřených dveří v teplárně, který se letos koná už počtvrté, potrvá od 9 do 17 hodin, a v jeho úvodu budou vyhlášeny i výsledky dětské fotografické letní soutěže o pět tabletů s námětem „jak vypadá teplo“, na níž se podílel Deník, zveřejňující zaslané snímky.

Doprovodný program

9.00 – 13.00 HK – Band

13.00 – 13.30 kouzelník Martin Čejka

13.30 – 15.30 Jiří Schelinger Memory Band

15.30 – 16.00 kouzelník Martin Čejka

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 10. září 2015

Nová topná sezona v Českých Budějovicích už odstartovala. Letos její začátek připadl na 9. září. „O jejím zahájení rozhoduje počasí. Klesne-li průměrná denní teplota dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia a neočekává se, že další den se nad tuto hranici zvýší, pak se začíná topit. Vedra sice máme ještě v živé paměti, ale ministerská vyhláška hovoří jasně,“ říká Zdeněk Zuntych, mluvčí Teplárny České Budějovice. Týž den proto zahájily topnou sezonu i v dalších velkých českých městech. Chladné září přišlo dříve než v minulých letech. V jihočeské metropoli se loni začalo topit 24. září, předloni 14. září a v roce 2012 pak 21. září. Letošní počasí potvrdilo, že je skutečně vrtkavé a teplotně rozkolísané.

Teplárna do topné sezony vstoupila i s novou službou, která zákazníkům umožní snadnější přístup k technickému posouzení připojení na rozvody centrálního tepla. „Chceme, aby s tím měli noví klienti co nejméně starostí. Proto se součástí obchodního úseku stal technik zákaznických služeb. Ten je samozřejmě k dispozici i těm současným při řešení technických záležitostí,“ doplnil mluvčí. Další novinky z oblasti technické podpory zákazníkům pak teplárna připravuje. „Troufnu si říct, že jde o velmi zajímavé technické novinky a zákazníci se mají určitě na co těšit,“ dodal.

Půjde o další z opatření na zlepšení služeb zákazníkům, která se průběžně přijímají. Firma přitom vychází také z výsledků rozsáhlého průzkumu (z roku 2013), v němž zjišťovala spokojenost se službami a požadavky zákazníků. Ti ji hodnotili jako ve škole s celkovou známkou 1,74. Podle služeb se průměrné známky pohybovaly od 1,45 do 1,89 a lidé oceňovali spolehlivost a kvalitu dodávek i ochotu zaměstnanců.

Letošní topná sezona bude navíc z technologického úhlu pohledu zajímavá zkušebním provozem dokončovaného zařízení na čištění spalin, tedy odsířením a denitrifikací. Jeho zahájení se očekává v polovině listopadu.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 17. srpna 2015

Teplárna České Budějovice se zařadila mezi 2,35 procenta tuzemských firem, které získaly nejvyšší ratingové hodnocení CZECH Stability Award na stupni AAA (Excelentní). Zatímco na certifikát A až AAA dosáhne 18,8 procenta subjektů působících v České republice, na nejprestižnější AAA jen uvedený zlomek nejkvalitnějších společností.

„Velmi si toho vážíme, protože energetika v posledních letech čelí často nejasným podmínkám trhu a legislativy, v nichž není vždy snadné úspěšně podnikat. Nejvyšší ocenění na stupni AAA potvrzuje naši důvěryhodnost, solventnost a dynamičnost. To jsou dnes velmi ceněné vlastnosti,“ říká Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Ta vedle přijaté podnikatelské strategie a řízení sází na transparentnost a otevřenou komunikaci s akcionáři, zákazníky i veřejností.

CZECH Stability Award je nejprestižnější firemní ocenění v České republice, které vydává společnost Bisnode. Poskytuje nezávislý pohled na finanční a nefinanční bonitu firmy a výrazně zvyšuje její důvěryhodnost.

„Pro klienty a obchodní partnery to znamená, že jednají s prověřenou společností nejvyšších kvalit. Spolupráce s ní tedy, vzhledem k jejímu stabilnímu finančnímu zdraví, obnáší minimální rizika. Navíc přísná kritéria hodnocení zaručují exkluzivitu společností, které mohou ocenění získat a potvrdit tak svou silnou pozici na trhu,“ uvedla Petra Štěpánová, ředitelka komunikace Bisnode. Certifikát AAA (Excelentní) v oboru získala například Plzeňská teplárenská a mimo něj třeba společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka.

Výsledky hodnocení vycházejí z metodiky společnosti Bisnode, zaměřené na finanční, kreditní a marketingové analýzy trhu mnoha zemí. Firma se při stanovení ratingu opírá o spolupráci se strategickým partnerem Dun & Bradstreet, který se zabývá poskytováním ekonomických informací a hodnocením firem po celém světě.

Hodnocení CZECH Stability Award vyhlašuje společnost Bisnode ve spolupráci se Sdružením Czech TOP 100. Výsledky jsou každoročně uváděny v rámci kategorie Nejstabilnější firma roku, která je součástí žebříčku této prestižní soutěže.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. srpna 2015

Na teploměrech tropické teploty a z českobudějovické teplárny míří k zákazníkům i chlad. Klima zpříjemňuje například v budovách areálu Jihočeské univerzity jako je univerzitní knihovna, Filozofická fakulta a rektorát nebo v depozitáři Jihočeského muzea. Jako další produkt vedle tradiční výroby tepla, páry nebo elektřiny.

Chlad je specifický produkt, který vzniká v takzvaných absorpčních jednotkách, které ke své funkci využívají právě dodávanou tepelnou energii místo obvyklé elektřiny.

„Stejný systém jako na univerzitě by bylo možné využít i v řadě další objektů, ať už veřejných, obchodních nebo průmyslových. Technicky vyspělé absorpční jednotky mají různý výkon a jsou zajímavou alternativou k dnes asi nejvíc rozšířeným elektrickým jednotkám. Od určitého výkonu jde o finančně zajímavou alternativu, která dokáže náklady na chlazení snížit,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Centrální výroba chladu tak může být efektivnější, tedy levnější, komfortnější a také ekologičtější, než malé lokální elektrické chladicí jednotky.

„V jihočeské metropoli ale zatím nejde o příliš rozšířený způsob chlazení. Takovým zájemcům jsme proto připraveni poskytnout technické poradenství včetně propočtů nákladu spojených s instalací a provozem, stejně jako takovou dodávku řešit takříkajíc na klíč.“ dodává.

Teplárna tedy může administrativní, školní, zdravotní nebo obchodní budovy ve městě dálkovými rozvody tepla nejen v zimě vytápět, ale v létě i chladit. Tepelné rozvody i proto nezahálejí ani v tom nejparnějším létě.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. července 2015

Horkovodní teplárenská síť se v Českých Budějovicích od července prodloužila o dalších 2209 metrů na celkových 21,5 kilometrů. Zasloužilo se o to ukončení II. etapy prací na Pražském předměstí, které vyšly na 52,8 milionů korun. Během nich se staré parovodní potrubí nahradilo moderním horkovodním od Čéčovy do Klaricovy ulice. Po trase se na nový systém přepojilo šest výměníkových stanic, zásobujících teplem a teplou vodou 2802 bytů. V listopadu, poté, co skončí právě probíhající III. etapa mezi OD Družba a Budivojovou ulicí, se délka horkovodu prodlouží o dalších 1554 metrů.

„Podle délky rekonstruovaných rozvodů jsme jedním z lídrů modernizace sítí v republice. Přechod na horkovod musí ale mít ekonomický smysl, protože není levný. Jde však o způsob, jak snížit tepelné ztráty v síti, zefektivnit provoz a udržet cenovou stabilitu. A také akcionářům zvyšovat hodnotu firmy,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Spolu s dvoukilometrovou I. etapou z roku 2013, která horkovod na Pražské předměstí přivedla ze sídliště Vltava, tak bude teplárenská síť v této části města kompletně obnovena. Investice dosáhne 173 milionů Kč, z　nichž významnou část hradí národní a evropské dotace.

„Zákazníkům chceme teplo a teplou vodu prodávat za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny. Tomu pak musí odpovídat moderní, úsporná a ekologická výroba, abychom byli stále prosperující firmou,“ dodal Miroslav Houfek.

Horkovody, v nichž je teplonosnou látkou místo páry horká voda, snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent. Tím je potřeba vyrobit méně tepelné energie, spálí se méně uhlí a vznikne méně emisí CO2. Už dokončená I. etapa konkrétně přinesla roční úsporu tepla 31 160 GJ a snížení emisí CO2 o 4,3 tuny.

V budoucnu, zřejmě v letech 2017 – 2022, by se měly horkovody objevit i v Havlíčkově kolonii, Branišovské ulici nebo v Suchém Vrbném. Vše je ale ještě podmíněno ekonomickými analýzami a získáním státních nebo evropských dotací.

V Českých Budějovicích přestavba parovodů na horkovodní systémy začala v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy. Nový impuls získala v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí rozvržené do tří etap. I přes rozšiřování horkovodů budou ale parovody, kterých je nyní po městě 100,2 km, stále tvořit hlavní distribuční síť. Ta zásobuje vybrané firmy i technologickou párou, včetně středokotlaké, a zcela je proto nahradit nepůjde. Proto se budou dál využívat oba distribuční systémy.

Teplárna v první polovině roku 2015 prodala 860 tisíc gigajoulů tepla. To bylo o 2,4 procenta víc než ve stejné době vloni hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí dosáhl 89,4 milionů Kč a meziročně vzrostl o 27,4 procenta. Ceny tepla se ve městě přitom už dva roky prakticky nemění. Letos firma gigajoul tepla domácnostem prodává za 572,60 Kč, což ji řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Jak se stavěl horkovod na Pražském předměstí:

I. etapa – 1900 m, sídliště Vltava – Klostermannova, 6 výměníkových stanic, 2530 bytů / červenec 2013 – červenec 2014 / 74,9 milionů Kč

II. etapa – 2209 m, Čéčova – Klaricova, 6 výměníkových stanic, 2802 bytů / červenec 2014 – červenec 2015 / 52,8 milionů Kč

III. etapa – 1554 m, Družba – Staroměstská – BD Stavařů, 7 výměníkových stanic, 1729 bytů / duben 2015 – listopad 2015 / 46 milionů Kč

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 15. července 2015

Sedm nových členů dozorčí rady a návrh smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady, schválila dnes valná hromada akciové společnosti Teplárna České Budějovice.

Novými členy dozorčí rady se stali Michal Kohn, Roman Kubíček, Jaroslav Mach, Radek Mach, Ivan Nadberežný, Petra Šebestíková a Juraj Thoma.

Valná hromada 27. května odvolala osm z deseti členů dozorčí rady, ale na jejich místa nové členy nezvolila. Do dvou měsíců proto bylo třeba zvolit nové, což se dnes stalo.

„Dozorčí rada je nezastupitelným orgánem společnosti, a pro standardní chod firmy je její funkčnost významná,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Teplárna je prosperujícím podnikem. Loni i přes pokles výnosů, který postihl celé odvětví, vytvořila hrubý zisk 58,6 milionů Kč. O 11 milionů víc nad podnikatelský plán. Akcionáři na dividendách získali z čistého zisku 44,9 milionů přes 20 milionů Kč.

„Nebýt změn, které jsme zavedli v rámci nové koncepce rozvoje, schválené akcionáři v roce 2012, byli bychom nejspíš na úrovni tepláren, které se do radikálních vnitřních změn a úprav technologií, nepustily. Jejich výsledky jim pak neumožňují, aby svým akcionářům vypláceli podíl na zisku,“ uvedl Jaroslav Panoch, člen představenstva českobudějovické teplárny.

I přes poměrně klimaticky teplou zimu dosáhl prodej tepla v první polovině roku 2015 celkem 860 tisíc gigajoulů a meziročně vzrostl o 2,4 procenta hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí činil 89,4 milionů korun a vzrostl meziročně o 27,4 procenta. Také pololetní výsledky tedy potvrzuji, že teplárna patří mezi velmi dobře řízené energetické společnosti.

Gigajoul tepla se přitom letos v Českých Budějovicích prodává domácnostem za 572,60 Kč, což město řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je město České Budějovice, které vlastní 99,55 procenta akcií. Na dnešní valné hromadě jej zastupoval náměstek primátora Martin Maršík.

DROBNÉ KOMENTÁŘE PRO MÉDIA

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 5. června 2015

„Současná situace, kdy je teplárna bez dozorčí rady a strhla se kolem ní mediální přestřelka, firmu poškozuje. Překvapeni z toho jsou i některé banky, odběratelé i dodavatelé, kteří ji jinak velmi dobře znají a nepochybují, že to je odpovědně řízená a prosperující firma,“ říká její mluvčí Zdeněk Zuntych.

Mediální ataky, že loňský rok byl proti těm předchozím hodně špatný, teplárna odmítá. Teplá zima a pokles cen elektřiny, vedle tepla další vyráběné a prodávané komodity, postihl totiž celé odvětví. Třeba teplárně v Plzni, stoprocentně vlastněné městem, klesl hrubý zisk na téměř polovinu. A výnosy, přesahující dvě miliardy, pak o 14 procent. Českobudějovické teplárně, s výnosy 866 milionů Kč nepoměrně menší, klesly o 13 procent. Tedy podobně.

Při propadu prodejů přesto Teplárna České Budějovice loni při tržbách 781,2 milionů Kč vytvořila hrubý zisk 58,6 milionů Kč, o 11 milionů víc, než určoval podnikatelský plán. Akcionářům na dividendách vyplatila přes 20 milionů. Co by musely říkat třeba v Táboře, kde teplárna při tržbách 308 milionů měla hrubý zisk 1,6 milionů nebo ve Strakonicích, kde při tržbách 343 milionů činil hrubý zisk 1,7 milionů Kč? Všechny přitom mají jedno společné – spalují hnědé uhlí. Mimochodem: od roku 2000 Teplárna ČB vyplatila statutárnímu městu přes 460 milionů Kč na dividendách.

Teplárna ČB se velmi dobře vyrovnala se ztrátou 21 procent (!) odběru tepla, o které navždy přišla s ukončením výroby papíru ve firmě Duropack Bupak v konci roku 2012. Tehdy výnosy dosáhly 1 424 miliardy Kč. Ani potom ale své cíle neměnila. Co ale změnila radikálně, byla vnitřní organizace, technologie, nákup přes veřejné soutěže a e-aukce. Tím ušetřila desítky milionů. Třeba nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody na Pražském předměstí jen v dokončené I. etapě za rok provozu ušetřilo 31 160 GJ tepla a snížilo emise CO2 o 4,3 tuny. Letos se zde dokončí i II. a III. etapa, úspory tedy dál výrazně vzrostou.

Nebýt změn, které schválili akcionáři na valné hromadě v roce 2012 do podoby nové koncepce rozvoje, a kterou nyní v květnu aktualizovali, byla by zřejmě českobudějovická teplárna na úrovni těch, co do radikálních vnitřních změn a úprav technologií, nepustily. „Díky tomu se ceny tepla pro domácnosti a podniky už druhým rokem prakticky neměnily,“ uvedl mluvčí firmy Zdeněk Zuntych. Letos v Českých Budějovicích domácnosti za teplo platí 572,60 Kč/GJ, což město řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci v Liberci, Brně, Praze a třeba i v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

A také se podařilo zvládnout náročný proces snížení základního kapitálu, obhájit ho před bankami, dodavateli a věřiteli a zajistit jeho financování. Tím se zvýšil podíl města z 80 na 99,6 procent akcií a skončily tak napjaté vztahy mezi akcionáři.

Teplárně ČB v letech 2011 až 2014 přibylo téměř 47 tisíc gigajoulů nových odběrů. Ty sice nemohly nahradit ztrátu pětiny produkce po likvidaci papírenského stroje v Duropack Bupaku, ale významně stabilizovaly provoz, který má své stálé náklady a technické limity. A noví zákazníci potvrdili, že centrální, dálkové teplo je na trhu stále preferované i v konkurenci alternativních zdrojů.

GRAFY: Porovnání cen tepla v regionech – ceny 2015 (včetně DPH 15 %)

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 1. červen 2015

Po 271 dnech ukončila 31. května akciová společnost Teplárna České Budějovice topnou sezónu, která začala kvůli rozmarům počasí loni již 3. září. Proti té předchozí trvala tedy i přes klimaticky velmi mírnou zimu o deset dní déle. Teplárna v krajském městě dodává teplo do téměř 28 tisíc domácností.

Topná sezóna podle zákona trvá právě do konce května, o jejím ukončení rozhoduje ale hlavně počasí. Stoupne-li průměrná denní teplota venkovního vzduchu ve dvou dnech nad 13 °C a předpověď počasí neočekává pokles ani pro následující den, pak lze topnou sezonu ukončit. A tato situace nastala právě poslední květnový den.

Odstávka začne dříve

Nyní se českobudějovická teplárna připravuje na pravidelnou letní odstávku výrobních zařízení. Ta bude letos o měsíc dříve a potrvá od středy 24. června, 18 hodin do pondělí 29. června, 10 hodin. Během ní se zkontroluje a opraví vše, na co v topné sezóně není čas, nebo to za provozu ani není možné, a provedou se revize strojního i elektrického zařízení. Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek tepla, teplé vody a páry jsou tyto práce a preventivní prohlídky zařízení velmi důležité. O teplou vodu ale zákazníci nepřijdou. Tu jim dodá záložní zdroj výtopna Vráto.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.