ČESKÉ BUDĚJOVICE, 28. května 2015

Představenstvo akciové společnosti Teplárna České Budějovice svolá valnou hromadu na středu 15. července. Reaguje tak na situaci, kdy na včerejší valné hromadě 27. května bylo v souladu s programem jednání odvoláno osm členů dozorčí rady, jimž v červnu končí čtyřletý mandát, ale nových sedm členů už zástupcem majoritního vlastníka, jímž je s 99,55 procenty akcií statutární město České Budějovice, zvoleno nebylo.

„Musíme ochránit zájmy společnosti, a proto neprodleně reagujeme na situaci. Postupujeme podle zákona o obchodních korporacích a jeho paragrafu 453, který na tyto situace pamatuje,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva teplárny. Na programu valné hromady, který se upřesňuje, bude i volba nových členů dozorčí rady a schválení smluv o výkonu funkce člena dozorčí rady.

Paragraf 453 uvádí, že v případě úmrtí, odstoupení, odvolání anebo jiného ukončení funkce člena dozorčí rady, má být nový zvolen do dvou měsíců. „Zákon pamatuje i na zásah soudu. „Představenstvo i v nenadálé situaci postupuje přesně podle zákona,“ uzavřel Miroslav Houfek.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 27. května 2015

Přestože rok 2014 byl kvůli propadu výkupních cen elektřiny a nižšímu prodeji tepla kvůli teplému počasí ekonomicky složitý, Teplárna České Budějovice vytvořila čistý zisk 44,9 milionů korun. Z něho akcionáři získají více než 20,6 milionů korun, tedy 37 Kč na akcii. Na účet nerozděleného zisku poputuje 19,6 milionů Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada společnosti.

„Díky modernizaci technologií, zvyšování efektivnosti provozu a pokračujícím úsporám napříč všemi úseky, se podařilo ušetřit přes 15 milionů korun. To bylo v době, kdy vnější podmínky nebyly pro podnikání příznivé, pro úspěch klíčové,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Teplárně v roce 2014 klesly meziročně tržby zhruba o 120 milionů na 781,2 milionů Kč. Prodej tepla se snížil o 13,6 % a elektřiny o 21,6 %. To ovlivnilo i výši čistého zisku, který se meziročně snížil o 22 milionů Kč.

„Nebýt dlouhodobé koncepce rozvoje, která zde neexistovala, a my ji přijali v červnu 2012, byli bychom na úrovni firem, které takto strategicky neuvažují. Bez ní bychom na současné výsledky nikdy nedosáhli. To nám umožňuje prosazovat udržitelnost cen tepelné energie ve městě.“ doplnil Miroslav Houfek.

Teplárna v roce 2014 proinvestovala 242 milionů korun, nejvíc do výstavby odsíření, které bude do provozu uvedeno letos v listopadu a umožní dodržet nové evropské emisní limity, a přestavby parovodní rozvodné sítě na moderní horkovodní. Na obě hlavní investice se podařilo získat evropské a státní dotace. Například na odsíření v maximální výši 30 procent uznatelných nákladů, tedy 128,3 milionů Kč.

Na žádost akcionáře města České Budějovice představenstvo podalo podrobná vysvětlení k probíhajícím soudním sporům, nákladům na znalecké posudky, právní služby, průběhu odsíření, nákladům na řídící pracovníky, reprezentaci, sponzorským smlouvám a výdajům na odborná školení a vzdělávání zaměstnanců.

Valná hromada, trvající čtyři hodiny, schválila doplnění podnikatelské koncepce o rozšíření horkovodního systému do dalších částí města a rekonstrukci turbíny TG6, která zlepší účinnost celého zdroje, zvýší významněji výrobu kogenerační elektřiny a tím i hospodaření.

Akcionáři rovněž odvolali osm členů dozorčí rady, jimž v červnu končí čtyřletý mandát. Navrženo ke zvolení bylo sedm nových členů. Ti však nebyli schváleni, stejně jako předložené návrhy smluv o výkonu funkce člena dozorčí rady.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Tisková zpráva

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. května 2015

Představenstvo akciové společnosti Teplárna České Budějovice na mimořádné tiskové konferenci kategoricky odmítlo spekulace, které se v posledních dnech objevily v některých médiích, že město České Budějovice „zřejmě čekají další potíže při stavbě silničního obchvatu, který je součástí dálnice D3“ kvůli teplárně, která se „potýká s likvidací odkaliště, kde v minulosti končil teplárenský popílek.“

Jeho místopředseda Martin Žahourek uvedl, že nic takového nehrozí, neboť navrhovaná trasa dálnice D3 se nemění, vede zde mimo lokalitu odkaliště a s projednávaným návrhem na změnu jeho rekultivace nijak stavba klíčové jihočeské komunikace nesouvisí. „Teplárna rozhodně není tím, kdo by zde něco zdržoval,“ odmítl spekulace.

Odkaliště, které je průmyslovou stavbou, se týká pouze obchvat obce Srubec. Už při původním plánování a hledání jeho trasy kolem roku 2007 teplárna souhlasila s možnou variantou vést ho po části jeho severního okraje v místě stávající hráze, kde je původní rostlý terén. To by vodní dílo, podléhající přísným technických a bezpečnostním kontrolám, nemělo nijak ohrozit. Podmínkou bylo a je, aby v době stavby byla předmětná část odkaliště zrekultivována a mohlo dojít k vlastní změně vodního díla III. kategorie.

„Stavba tohoto obchvatu, která je věcí krajského úřadu, je ale velmi komplikovaná. Jak víme z jednání se zastupiteli a občany Srubce o změně rekultivace, existují k ní námitky. Doposud ani nebyla k dispozici definitivní informace o časovém plánu výstavby komunikace. Velmi těžko se proto koordinuje něco, co druhá strana ani neví. Pozastavení prováděné rekultivace není zdaleka jediný a ani největší problém tohoto obchvatu,“ doplnil.

Představitelé firmy odmítli, že „je postupem teplárny stavební příprava potřebného území v nedohlednu“, jak se v médiích objevilo. Teplárna, která chce při technické rekultivaci využívat certifikovaný materiál, granulát, který vznikne v míchacím centru po dokončení odsíření, jedná se všemi úřady, jak žádost o změnu územního rozhodnutí vyžaduje.

Předseda představenstva Miroslav Houfek zdůraznil, že stavbu odsíření uhelných kotlů nevyvolala rekultivace, ale nařízení Rady Evropy o průmyslových emisích a navazující český zákon o ochraně ovzduší. Bez razantního snížení emisí oxidu síry a oxidu dusíku by teplárna nemohla být po roce 2016 v provozu, neboť by nesplnila přísné emisní limity. Proto bude nové odsíření zprovozněno ještě letos.

„V době, kdy rekultivace odkaliště neměla ekonomickou, finanční a technickou logiku, ho dozorčí rada zastavila a představenstvu uložila podat žalobu a projednat změny. Žádná společnost si nezavře dílo, kde lze uložit 600 tisíc kubíků, není splacené a účetně odepsané,“ vysvětlil, proč byly nakonec podány žaloby na škody, způsobené nevhodnou rekultivací. Tu sice prvoinstanční soud nedávno zamítl, ale společnost rozhodla na základě doporučení právního zástupce, že proti rozsudku podá odvolání.

Odkaliště leží na rozloze zhruba 50 hektarů v katastru obcí Srubec, Staré Hodějovice a České Budějovice. V nové koncepci chce teplárna k technické rekultivaci využít granulát, který získá po zprovoznění zařízení na odsíření uhelných kotlů. Půjde o certifikovaný výrobek, který v podstatě představuje recepturou přesně danou směsí energosádrovce, popílku a vody. Snahou přitom je v duchu zásad správného hospodáře vrátit odkaliště, postavené pro ukládání produktů ze spalování uhlí, původnímu účelu. To nakupovaný materiál a zemina, které se do zastavení prací používaly, nejsou.

Návrh je v souladu s platnými právními předpisy a podobný postup se běžně využívá jak v Česku tak Německu. Příkladem může být i Plzeňská teplárenská nebo ČEZ. Po technické rekultivaci bude následovat rekultivace biologická, kdy se povrch zrekultivovaných ploch překryje nejprve zeminou, následně ornicí a poté osází vhodnými dřevinami a upraví do konečné podoby lesoparku s prvky volnočasového využití. Celková doba rekultivace je stanovena na deset let. Práce na rekultivaci by měly začít začátkem roku 2016 a skončit po 10 letech.

„Vlastní realizace je rozdělena do etap s upřednostněním právě v severní části pro přípravu dotčeného území pro případnou trasu obchvatu. Při přípravě projektu důsledně dbáme na minimalizaci všech případných negativních dopadů, které mohou při jeho realizaci nastat. Chceme, aby obyvatelé nebyli stavbou jakkoliv dotčeni. To je prostě a jednoduše náš základní přístup,“ uvedl Martin Žahourek.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Tisková zpráva

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 1. dubna 2015

Na 46 milionů korun vyjde Teplárnu České Budějovice revitalizace teplárenské sítě Pražské předměstí – III. etapa, při níž se dožívající parovod nahrazuje moderním horkovodem. Cena vzešla z veřejné soutěže, jejímž vítězem se stalo sdružení firem Hochtief CZ a Elte. To uspělo s nabídkou 45,96 milionů Kč. Předpokládaná hodnota zakázky byla zhruba o 5,4 milionů vyšší. Stavba začne v dubnu a částečně tak bude probíhat současně s dokončením II. etapy, na níž byly práce po zimě nyní obnoveny.

„Modernizace sítí je jedním z pilířů dlouhodobého rozvoje teplárenství ve městě do roku 2025. Našim cílem je mít moderní, úspornou a ekologickou výrobu a distribuci tepelné energie za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva teplárny.

Horkovody, v nichž je teplonosnou látkou místo páry horká voda, snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a emise CO2. Už dokončená I. etapa konkrétně přinesla roční úsporu tepla 31 160 GJ a snížení emisí CO2 o 4,3 tuny.

„Původní parovodní potrubí bylo dimenzované hlavně pro zásobování průmyslových podniků v době před třiceti a více lety. Dnes už nesplňuje požadavky na tepelné ztráty, ani spolehlivost,“ dodal Martin Žahourek, místopředseda představenstva.

V Českých Budějovicích přestavba parovodů na horkovodní systémy začala již v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy. Nový impuls získala opět až v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí, rozvržené do tří etap. Ty si vyžádají přes 170 milionů Kč, z nichž významnou část pokryjí dotace ze SFŽP a Evropské investiční banky.

Horkovod Pražské předměstí – III. etapa je podobně jako v předchozí I. a II. etapě navržen jako dvoutrubkový systém venkovních rozvodů z předizolovaných trubek v bezkanálovém uložení. Nové rozvody mají minimální životnost 30 let a při pravidelné údržbě ji lze prodloužit na 50 let. Součástí prací je výměna vlastních rozvodů, strojní technologické části výměníkových stanic a kompletní stavební část včetně konečné úpravy povrchů a asfaltových komunikací.

V jihočeské metropoli byla původně zřízena pouze parovodní síť dlouhá přes 125 km. Nyní teplárna provozuje 103 km parovodů a 18 km rekonstruovaných horkovodů. Ty se mohou v dohledné době rozšířit o další více než 4 kilometry. V úvahu přicházejí městské části Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie.

Výstavba horkovodu na Pražském předměstí

I. etapa – 1900 m (74,9 milionů Kč)
sídliště Vltava – Klostermannova, 6 výměníkových stanic, 2530 bytů / červenec 2013 – červenec 2014

II. etapa – 2209 m (52,8 milionů Kč)
Čéčova – Klaricova, 6 výměníkových stanic, 2802 bytů / červenec 2014 – červenec 2015

III. etapa – 1554 m (46 milionů Kč)
Družba – Staroměstská – BD Stavařů, 7 výměníkových stanic, 1729 bytů / duben 2015 – listopad 2015

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Teplárna snižuje spotřebu surové vody. Pomáhá tím krajině

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. března 2015

Za rok Teplárnou České Budějovice proteče necelý 1 milion m3 povrchové vody, odebrané z Mlýnské stoky. To je dvaapůlkrát méně než ještě na přelomu tisíciletí. Stoka jako kanál oddělený od řeky Malše s teplárnou sousedí od jejího vzniku a tvoří přirozený zdroj technologické vody, sloužící k výrobě páry a pro další technologické účely jako je chlazení ložisek nebo generátorů turbín. Za snížením stojí především modernizace vodního hospodářství teplárny z přelomu tisíciletí a řada provozních opatření.

„Nakládání s vodami je neodmyslitelnou součástí energetických provozů. A je-li efektivní, snižujeme náklady na výrobu technologických vod a zároveň přispíváme k trvale udržitelnému rozvoji, protože objem zadržované vody v krajině díky suchu obecně klesá,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny. A připomíná tak i hlavní motto letošního Světového dne vody „Voda a udržitelný rozvoj“. Ten připadá na neděli 22. března.

V polovině 90. let, tedy před zahájením kompletní rekonstrukce vodního hospodářství, teplárna ročně odebírala z Malše zhruba 2,5 milionu m3 povrchové vody. Po jejím dokončení kolem roku 2005 se ale začala použitá voda vracet zpět do systému a opakovaně využívat.

„Už tehdy to byl obrovský skok. Oproti odběrům z 90. let jsme snížili spotřebu vody o 65 procent. Dodnes v tom pokračujeme. Jen pro představu, nyní se pohybují ztráty vody v technologii v rozmezí 2 až 3 procent proti až 25 procentům u původních technologií. Cena surové vody vzrostla od roku 1990 téměř sedmkrát a představuje dnes významný provozní náklad. Proto stále hledáme řešení, přinášející úspory,“ říká Martin Žahourek. Jedním z mnoha opatření je například zpětné využití oteplené chladící vody pro čiření, demineralizaci a napájení vlastních kotlů.

Zajímavostí, ale i nutností, je velmi účinná technologie úpravy vody k výrobě páry na kotlích s vysokými parametry. Její čistota po opuštění úpravny, je o 2 řády lepší, než všeobecně známá destilovaná voda. S trochou nadsázky lze říct, že jde o vodu s téměř teoretickou absolutní čistotou. Tak technicky čistá voda je nutná pro bezpečný provoz kotlů, kde při vysokých teplotách a tlacích dochází na teplosměnných plochách k sedimentaci a usazování chemických nečistot. Ty nejen negativně ovlivňují přenos tepla, ale hlavně by mohly vést k havárii, způsobené různým teplotním namáháním materiálu kotlových trubek. Proto je čistota vody tak důležitá.

„Energetika je úžasná v tom, že se v ní snoubí mnoho samostatných profesí a oborů. Věnujeme se výrobě tepla, elektřiny a přitom stejně důležité je pro nás právě nakládání s vodami,“ poznamenává Martin Žahourek. S vodním hospodářstvím se firma potkává také při dodávce teplé užitkové vody zákazníkům nebo při údržbě a správě odkaliště na pomezí Srubce a Hodějovic.

Vedle Mlýnské stoky má teplárna k dispozici také záložní zdroj u Malého jezu na řece Malši, odkud se voda čerpá v době čistění Mlýnské stoky.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 25. února 2015

Přestože rok 2014 vešel do dějin jako nejteplejší za posledních 135 let, akciové společnosti Teplárna České Budějovice se podařilo vytvořit zisk před zdaněním 58,7 milionů Kč, o 11 milionů víc, než určoval podnikatelský plán. Přitom ceny tepla se prakticky neměnily a probíhala výstavba odsíření.

„Zafungovala systematicky zaváděná opatření, která snižují naše provozní a výrobní náklady. Při nižším prodeji tepla bychom bez nich tento klíčový ukazatel, jakým je právě zisk, v takové výši nevytvořili,“ říká Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. To akcionářům umožní, aby na valné hromadě mohli rozhodnout o výplatě dividend v duchu dlouhodobá dividendové politiky teplárny, která předpokládá mezi vlastníky rozdělit zhruba 45 procent disponibilního zisku.

Průměrná teplota loni ve městě dosáhla 10,25 stupňů Celsia a byla nejvyšší v historii měření teplárny. Rozhodující měrou ovlivnila prodej tepla, který meziročně klesl o 13 procent na 1476 TJ. Prodej elektřiny dosáhl 89 382 MWh.

Mezi hlavní úsporná opatření patří rozšíření výběrových řízení a elektronických aukcí při nákupu komodit, materiálu i služeb, modernizace distribuční sítě a tím snižování ztrát, organizační změny a pokles počtu zaměstnanců o zhruba dvě desítky. Na hospodaření teplárny se pozitivně projevilo i úspěšné čerpání státních a evropských dotací na investice, spojené se stavbou odsíření a přestavbou parovodů na horkovody s vyšší energetickou účinností.

Celkové výnosy v roce 2014 dosáhly 866 milionů Kč a meziročně klesly o 13 procent.

Majoritním akcionářem teplárny je město České Budějovice s 99,55 procenty akcií. Během loňského roku došlo k zaknihování těchto akcií. Společnost tak mezi prvními z velkých tepláren v zemi vyhověla novele zákona č. 310/2013 Sb. o podporovaných zdrojích energie, která nabyla účinnosti od 1. července 2014. Ta určuje, že od tohoto data mají nárok na státní podporu jen ti výrobci elektřiny z vysoko účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, kteří mají zaknihované akcie na jméno u Centrálního depozitáře cenných papírů. „Šlo o velmi náročný proces, který v té době zahrnoval stovky majitelů akcií. Ale zvládli jsme ho a i po odchodu některých akcionářů jsme dnes velmi transparentní společností,“ dodal Jaroslav Panoch.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 19. ledna 2015

Významná část minoritních akcionářů, celkem jich bylo 327, akceptovala veřejný návrh smlouvy na prodej akcií, schválený v　červnu loňského roku valnou hromadou Teplárny České Budějovice. Základní kapitál společnosti tak od 2. prosince 2014 činí 557 575　000 Kč a snížil se o 136 270　000 Kč. Tedy o 19,6 procenta. Nyní ho tvoří 557 575 akcií, každá o jmenovité hodnotě 1000 Kč. Hlavní akcionář, město České Budějovice, tím svůj vlastnický podíl zvýšil z 80 na 99,55 procenta. Individuálním vlastníkům zůstalo 0,45 procenta akcií.

Na každém ze zhruba 700 akcionářů bylo, zda veřejný návrh smlouvy, limitovaný ale 20 procenty původní výše základního kapitálu, využije nebo ne. A co do počtu ho téměř polovina z　nich akceptovala. Mimo jiné i významnější minoritní akcionáři jako Forum Energy s 15,97 procenty akcií, Nuboneri Business či Dekamperion. Právě Forum Energy loni tento návrh do programu červnové valné hromady zařadilo. Ta pak schválila prodej akcií za 2 873 Kč/ks.

„Na počet prodaných akcií měla vliv nejen spravedlivá kupní cena objektivně stanovená znaleckým posudkem, ale zřejmě i proces zaknihování akcií. Ten byl v　rámci legislativních změn státu zahájen vloni na jaře a mnozí akcionáři raději využili možnosti své akcie výhodně prodat, než podstoupit mnohdy složité a nákladné zřizování tzv. majetkových účtů u Centrálního depozitáře cenných papírů,“ poznamenává Petra Nováčková, právnička teplárny.

Posledním krokem, který je třeba ještě učinit, je výplata kupní ceny, která musí podle zákona proběhnout v tříměsíční lhůtě. Ta začala 2. prosince 2014 a skončí tedy počátkem března. K　výplatě dojde prostřednictvím zprostředkovatele na nahlášené účty dnes už bývalých akcionářů.

„Rozsáhlé analýzy, připravované před projednáním návrhu na valné hromadě, nám ukázaly, že snížení základního kapitálu nebude mít na naši firmu významnější negativní dopad, který by nám nedovolil naplňovat podnikatelské záměry, dostát všem závazkům a pokračovat v zahájených investicích a dividendové politice,“ uvedl v　této souvislosti Miroslav Houfek, předseda představenstva teplárny.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 17. prosince 2014

Tříletý dodatek na roky 2015 až 2017 ke smlouvě o dodávkách technologické páry podepsali představitelé akciové společnosti Teplárna České Budějovice a národního podniku Budějovický Budvar.

„Teplo je pro pivovar jedním z klíčových druhů energie. Náš podnik neustále prověřuje všechny způsoby, jak hospodárně potřebu tepla zajistit. Smlouvou s teplárnou se nám podařilo vyřešit jeho dodávky v následujícím tříletém období,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., výrobně-technický ředitel Budějovického Budvaru.

Podle Ing. Miroslava Houfka, předsedy představenstva teplárny, víceletý kontrakt s Budvarem, který patří mezi největší firemní zákazníky, přispěje ke stabilizaci výroby tepla a elektřiny, tedy celého dálkového vytápění ve městě. „Současně to potvrzuje, že centrální teplo je i vůči konkurenčním lokálním zdrojům do budoucna plně konkurenceschopné,“ dodává.

Teplárna i zde, podobně jako v případě stanovení cen pro domácnosti, deklaruje jejich stabilizaci, která je jedním ze základních nástrojů jejího úspěšného podnikání.

„Náš slogan Teplo bez starostí bereme vážně. Zákazníkům poskytujeme nepřetržitý, čtyřiadvacetihodinový kompletní servis a přebíráme za ně řadu povinností,“ doplňuje Ing. Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Ta proto průběžně modernizuje zdroje a rozvodné sítě, aby dál zefektivnila výrobu a snížila tepelné ztráty, neboť cena produktu je pro zákazníky spolu s doprovodnými službami klíčová.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 27. listopadu 2014

Probíhající výstavba odsíření přinesla po zahájení topné sezony nečekaný problém – zvýšený hluk či svistot, který se od teplárenského komína nese do okolí a města.

Akciová společnost Teplárna České Budějovice se proto obrátila na specialistu, který se věnuje akustickému engineeringu, aby s jeho pomocí zvýšenou hlukovou zátěž identifikovala a řešila. Nyní se zpracovávají podklady, hledají příčiny a technická řešení úpravy technologie, které by vedly ke snížení hluku.

Podle všeho tento dočasný problém vznikl úpravou 120 metrů vysokého komína, v němž byla původní keramická vyzdívka nahrazena nerezovou vložkou, zvýšenou o 1,5 metru. Šlo o první fázi harmonogramu prací, které skončily počátkem října, a nyní pokračují stavbou vlastní odsiřovací jednotky. V komíně se, zatím bez budovaného absorbéru, který působí jako tlumič hluku, vypouštěné spaliny chovají jinak. Zatímco keramická vyzdívka zvuk tlumila o 4 až 5 decibelů, nyní to hladký nerezový povrch opatřený minerální izolací neumožňuje. Tuto roli v technologii sehrává právě absorbér spalin, který bude ale dokončen a zprovozněn v　létě příštího roku.

„Teplo a elektřinu tak během výstavby vyrábíme v provizorním, takzvaném bypassovém režimu. To naše současné možnosti limituje, ale některá provozní opatření jsme už udělali. Na kotli K 12 jsme například upravili vzduchové trasy pro vlastní sání spalovacího vzduchu pro hořáky,“ říká Miroslav Brabec, vedoucí výroby tepla a elektřiny. Další opatření teplárna zavede podle doporučení výsledků akustického engineeringu.

„Dotčeným obyvatelům města se omlouváme za dočasně zhoršené prostředí, které vyvolala stavba odsíření. Naši snahou je věc rychle řešit, ale šíření zvuku je v omezeném prostoru problém, který navíc velmi silně závisí i na aktuálním počasí. V některých dnech je šíření zvukových frekvencí větší a na delší vzdálenost, jindy naopak,“ říká místopředseda představenstva teplárny Martin Žahourek.

Podle něho je vzhledem k rozsahu a složitosti technologie velice dobře možné, že nově dochází ke skládání určitých frekvencí a jejich zesílení, což se před uvedením opraveného komína do provozu nedělo. Situaci by mělo výrazně zlepšit zprovoznění vlastního absorbéru, který mimo svou hlavní funkci působí zároveň jako jakýsi velký tlumič.

„O vývoji situace a postupu činností v protihlukových opatřeních podáváme informace dotčeným orgánům a tazatelům, abychom předešli možným nedorozuměním,“ dodává Martin Žahourek.

Stavba odsíření spalin je největší ekologickou investicí teplárny. Zahrnuje stavbu zařízení na odsíření spalin uhelných kotlů K11 a K12 technologií mokré vápencové vypírky a zařízení na snížení emisí dusíku u kotle K11. Po dokončení investice se v krajském městě sníží emise oxidů síry SO2 a oxidů dusíku NOx v　souladu s platnou legislativou.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 80 procenty akcií město České Budějovice.

České Budějovice, 24. listopadu 2014

Cena tepla se v Českých Budějovicích v roce 2015 prakticky nezmění. Oproti letošku se zvýší v průměru pouze o 0,57 procenta. Konkrétně pro domácnosti, žijící ve standardním třípokojovém bytě jde o 28,75 korun za rok, včetně patnáctiprocentní daně z přidané hodnoty. „Jde o kosmetickou úpravu. Cena tepla, které vyrábíme z nízkosirnatého hnědého uhlí, v tomto případě vzroste i s daní o pouhých 1,15 korun za gigajoul. Spotřebuje-li zdejší průměrná domácnost 25 gigajoulů tepelné energie za rok, jde právě o necelých devětadvacet korun ročně,“ říká Jaroslav Panoch, člen představenstva Teplárny České Budějovice, která teplem zásobuje téměř 28 tisíc domácností.

„Od roku 2011 veřejně deklarujeme, že stabilizace cen centrálního tepla je jedním ze základních nástrojů úspěšnosti podnikatelského záměru společnosti. A tomu cena pro rok 2015 odpovídá. Proto také do modernizace teplárenských zdrojů a rozvodné sítě investujeme stovky miliónů korun, abychom zefektivnili výrobu a snížili tepelné ztráty v sítích. Zároveň systematicky hledáme vnitřní rezervy formou výběrových řízení a elektronických aukcí. Pomáhá nám i dlouhodobá obchodní smlouva s hlavním dodavatelem paliva,“ vysvětluje Miroslav Houfek, předseda představenstva. Právě nákup uhlí tvoří nejvyšší část ceny tepla. Součástí investic je třeba nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody, na které jen loni a letos firma vydala přes 140 milionů korun.

Profesní Teplárenské sdružení České republiky minulý týden odhadlo, že domácnosti za teplo z hnědého uhlí příští rok zaplatí až o pět procent víc. Odhad vycházel z průzkumu mezi členy sdružení, zásobující téměř 1,2 milionu bytů ve 167 městech a obcích. Zároveň sdružení uvedlo, že růst mohou kompenzovat přeplatky z minulé velmi teplé zimy. Průměrná cena tepla z tepláren na uhlí na začátku tohoto roku v Česku činila asi 545 Kč/GJ, průměrná cena tepla z ostatních zdrojů, hlavně zemního plynu, asi 625 Kč/GJ.

Teplárna, v níž město České Budějovice vlastní 80 procent akcií, tak odmítá mylnou informaci serveru iDnes (19. 11.), který v ekonomické rubrice uvedl, že právě v jihočeské metropoli by se mělo teplo domácnostem v　příštím roce zdražovat o 3 až 5 procent.

Naším cílem je mít v Českých Budějovicích centrální systém zásobování teplem, který odpovídá 21. století. Včetně navazujících služeb a samozřejmě i cen,“ dodává Martin Žahourek, místopředseda představenstva.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 80 procenty akcií město České Budějovice.