Po 260 dnech skončí v Českých Budějovicích v sobotu 31. května topná sezóna, která začala loni 13. září. Pravidla určuje ministerská vyhláška o vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách. Pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu dosáhne v posledních dvou dnech nad 13 °C a předpověď neočekává pokles ani pro následující dny, přestává se topit. Pokud by i po tomto termínu došlo k výraznému ochlazení, teplárenský provoz je připraven dodávky tepelné energie znovu spustit.

„V roce 2013 jsme topili v červnu při dopadech tehdy probíhající studené fronty ještě o šest dnů déle než letos, v roce 2001 pět a v roce 2021 o dva dny déle. Dodávky tepla pro vytápění řídí počasí,“ říká Tomáš Kollarczyk z českobudějovické teplárny.

Právě počasí a venkovní teplota průběh topné sezóny ovlivňuje nejvíc. Tedy i jak dlouho topná sezóna trvá a kolik tepelné energie zákazníci spotřebují. Zatím se ukazuje, že letošní zima byla teplotně průměrná.

Provozně ji teplárna zvládla velmi dobře, včetně mimořádných situací. Ať již šlo o zářijové záplavy nebo zatopení parovodů po vydatných deštích letos na jaře.

Topnou sezónu zajistila částečně prostřednictvím bezemisního horkovodního napáječe z Jaderné elektrárny Temelín a nově byla v palivovém mixu využita také dřevní štěpka v testovacím režimu retrofitovaného kotle K12.

„Na dodaný jeden gigajoule tepla se tak spotřeboval historicky nejnižší objem hnědého uhlí. Se spuštěním ZEVO Vráto pak bude možné spalování hnědého uhlí zcela opustit,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Mimo topnou sezónu se teplárna zaměřuje na dodávky tepelné energie do výrobních podniků jako jsou například pivovary Budějovický Budvar a Samson nebo prádelny Salesianer Miettex Chemung a Nemocnice České Budějovice. Nepřetržitě po celý rok probíhají dodávky teplé užitkové vody do více než 30 tisíc bytů.

Přes léto se navíc spouští dodávky energie pro výrobu chladu do Jihočeského muzea nebo do objektů Jihočeské univerzity. Nadcházející měsíce teplárna rovněž využije k provozní údržbě všech zařízení a novým připojením zákazníků na systém CZT na území města.

Teplárna České Budějovice je jediným jihočeským zástupcem mezi devíti tuzemskými společnostmi, které v Opavě převzaly prestižní osvědčení Bezpečný podnik. Potvrzuje, že firma bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců bere stejně vážně jako ekonomické ukazatele. Titul se uděluje na dobu tří let a městská teplárna ho obhájila už popáté v řadě.

„Velmi nás těší, že jsme se obhajobou osvědčení udrželi v klubu vybraných společností, které systémově a trvale pracují na vysoké úrovni zajištění bezpečnosti práce a ochraně zdraví svých zaměstnanců. Ojedinělé je, že jeho získáním se oceněná firma dostává pod zvýšený dohled inspektorů bezpečnosti práce, sledujících nejen plnění programu, ale také postupné zlepšování úrovně zajištění. Ustrnout tedy opravdu nelze. Práce v energetice není bez rizik a my proto do zvýšení její bezpečnosti a zlepšení pracovních podmínek hodně investujeme,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

V České republice se v současné době prokazuje platným osvědčením Bezpečný podnik pouze 62 společností se zhruba 47 tisíci zaměstnanci. Přitom stanovená pravidla firmy nutí k neustálému zlepšování a nastavování vyšší úrovně správné praxe.

„Konzultace a nezávislý dohled jihočeských inspektorů bezpečnosti práce nám velmi pomáhají,“ dodal Martin Žahourek.

Program Bezpečný podnik vyhlašuje Státní úřad inspekce práce s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Teplárna osvědčení poprvé obhájila v roce 2013 a pak vždy opakovaně.

Foto: Zástupce českobudějovické teplárny, technik BOZP Petr Plechinger, přebírá ocenění Bezpečný podnik z rukou Martina Meleckého, generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce.

Nikoliv tři, ale hned čtyři sokolí mláďata vyrůstají nad Českými Budějovicemi ve výšce 120 metrů na ochozu vráteckého komína městské teplárny. Při jejich kroužkování to zjistil Václav Beran, zoolog a výzkumný pracovník sdružení Alka Wildlife. Je to o přírůstek víc, než bylo dosud možné soudit podle snímku pořízeného před Velikonoci.

„Je to skvělá zpráva. Jde o dva samečky a dvě samičky. Mláďata jsou zdravá a ve výborné kondici. I letos se vylíhla v Česku opět mezi prvními v hnízdech, která monitoruji,“ uvedl Beran.

Budka je na ochozu vráteckého komínu umístěna od roku 2016. Sokolí pár zde poprvé zahnízdil o tři roky později. Od té doby se sem každoročně vrací. Letos jde tedy už o sedmé hnízdění v řadě, z nich celkem vzešlo už 26 mláďat. Po celou dobu se o ně stará právě ornitolog Václav Beran.

„Jedná se o velmi kompaktní nekroužkovaný pár. Každoročně mají početnou snůšku a mláďata v dobré kondici. Takových párů je málo,“ dodal.

Samotný vrátecký komín měří 160 metrů a patří mezi nejvyšší betonové stavby v jižních Čechách. Slouží dosluhující uhelné výtopně. S jeho využitím se počítá i pro provoz připravovaného Energetického parku, jehož součástí bude i ZEVO Vráto.

Dříve měla většina sokolích párů přírodní hnízdiště na skalnatých výběžcích. Nadměrná návštěvnost těchto míst ale dravce přiměla k hledání klidnějších lokalit, které paradoxně našli na komínech průmyslových areálů, kde jim člověk připravil hnízdní budky. Zatímco samice se vydávají hledat vhodná hnízdiště obvykle do 80 kilometrů od svého rodiště, samci většinou jen do 30 kilometrů.

„O to je zajímavější, že okroužkovaný samec, který se narodil právě ve Vrátě, nyní hnízdí s partnerkou již druhým rokem na komínu Tepláren Brno, to je opravdu raritní,“ zmínil Václav Beran.

A přiblížil i smysl kroužkování. To je u sokolů, stejně jako u dalších druhů ptactva, důležité pro pozdější identifikaci. Lze také konkrétního dravce sledovat po celý život. Sokol dostává kroužky dva, jeden klasický ornitologický, který má velmi malé znaky. Druhý kroužek pak obsahuje jen pár velkých písmen či číslic, aby bylo možné sokola rozpoznat z dalekohledu nebo fotoaparátu.

Komplexní projekt na výměnu kotle K12, v němž Teplárna České Budějovice nově místo uhlí spaluje biomasu, a vybudování souvisejícího příslušenství pro skladování a logistiku dřevní štěpky, se stal Projektem roku v soustavách zásobování teplem.

Teplárenské sdružení ČR, které tradiční ceny uděluje, tím pozitivně ohodnotilo českobudějovický přístup ke snižování spotřeby fosilních paliv a využívání obnovitelných zdrojů energie. Městská firma tak navázala na loňský úspěch, kdy společně s ČEZ v této celostátní energetické soutěži uspěla s realizací tepelného napáječe z elektrárny Temelín.

Přestavba uhelného kotle začala na podzim 2022 a už od podzimu roku 2024 dodává tepelnou energii z dřevní štěpky, byť v rámci zkušebního provozu. Výstavba byla spolufinancována v rámci programu Heat z prostředků Modernizačního fondu SFŽP, který zřizuje Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Postupně realizujeme schválenou Strategii pro zelené město. Nový zdroj s výkonem 42 MWt podpoří diverzifikaci palivového mixu a bude sloužit k optimalizaci výkonu největší teplárenské soustavy v jižních Čechách. Díky němu klesla spotřeba uhlí a zvyšuje se tak podíl místně dostupných forem bezemisní a obnovitelné energie. V krajském městě a okolí tedy opět významně přispíváme ke zlepšení ovzduší při zachování kvalitních služeb, které jsou dostupné všem zákazníkům za rozumné ceny,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny. Obdobný efekt už přineslo i zprovoznění temelínského napáječe a v dalších projektech na snižování dopadu své činnosti na životní prostředí firma soustavně pokračuje.

Českobudějovická teplárna tak po 44 letech ukončila provoz jednoho ze svých nejdůležitějších výrobních zařízení a nahradila ho modernějším a úspornějším, spalujícím dřevní štěpku.

Z uhlí vyrábí teplo a elektřina už jen v kotli K11, kterému generální oprava prodloužila životnost do konce desetiletí. Od roku 2029 ho nahradí připravované ZEVO Vráto, využívající energetický potenciál odpadů, které po desítky let končily bez užitku na skládkách.

Cena TS ČR - křišťálový komín

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se i letos rozrostla o tři mláďata, která se narodila začátkem tohoto týdne v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny v městské části Nové Vráto.

Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde opět o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze čtyřiceti v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května mláďata okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.

Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už sedmým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již dvacet pět mláďat. Poprvé se tak stalo v roce 2019. Tehdy šlo o mimořádnou událost, neboť podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority a sokolí projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách měřící 160 metrů. V současnosti slouží dosluhující uhelné výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.

Teplárna České Budějovice se zařadila mezi první firmy v Česku, které zpracovaly Zprávu o udržitelnosti podle evropských principů ESG (Enviromental, Social and Governance). Firmám má pomoci snížit dopady jejich podnikání na životní prostředí, zvýšit sociální odpovědnost a zlepšit řízení. A i když evropská směrnice tuto povinnost zavádí až v roce 2025, městská teplárna zpracovala ESG report s dvouletým předstihem za rok 2023. Dokončila ho na přelomu letošního a loňského roku a publikovala v únoru.

„Chceme patřit k dobrým příkladům zodpovědného a udržitelného rozvoje. Nesledujeme pouze zisk za fiskální rok, ale i definované parametry udržitelnosti podle evropských standardů,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny. Ta report připravila s pomocí poradenské společnosti Frank Bold Advisory. Má přes 60 stran a bude každoročně součástí výroční zprávy, podléhat bude i externímu auditu.

„Nebylo to snadné, ale chtěli jsme být připraveni včas na nové legislativní požadavky. Je zřejmé, že chtějí-li firmy zůstat i nadále konkurenceschopné, musí začít reagovat na požadavky ESG a začleňovat je do své činnosti,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Data ze Zprávy o udržitelnosti požaduje už nyní stále více zákazníků z řad velkých firemních odběratelů tepelné energie. Významně roste tlak na plnění ESG standardů ze strany bank. Rychlost zvládnutí této agendy by se tedy měla stát výhodou, i když je administrativně i časově náročná a má své náklady. „Ty se ale snažíme vynakládat účelně ku prospěchu statutárního města, tedy vlastníka teplárny, zákazníků a zaměstnanců,“ uvedl místopředseda představenstva.

Podle Zprávy o udržitelnosti městská teplárna v hodnoceném roce 2023 vykázala 297 828 tun CO₂ emisí skleníkových plynů. Po realizaci klíčových projektů se sníží roční emise CO₂ na 54 tisíc tun. Podle jiné metodiky výpočtu by měl tento roční objem klesnout až k nule nebo vykazovat dokonce záporné hodnoty. To nastane na konci desetiletí po spuštění ZEVO Vráto a ukončení spalování uhlí. Dva nové zdroje jsou již dokončeny. Od října 2023 je v provozu horkovodní napáječ z Jaderné elektrárny Temelín a od letošního roku bude v plném provozu retrofitovaný kotel na dřevní štěpku v areálu na Novohradské.

V kapitole Enviromental se hodnotila i další kritéria. Třeba využívání odpadní vody a dalších komodit nebo oběhové hospodářství, v němž teplárna již využívá 78 procent z 10 tisíc tun odpadů, které vyprodukuje. Recyklace z toho činí 21 procent.

V sociální oblasti zpráva mimo jiné hodnotí postavení i skladbu 235 zaměstnanců. Cílem teplárny je přitom vytvářet dobré pracovní podmínky a férové prostředí pro zaměstnance, zejména s ohledem na bezpečnost práce a další profesní vzdělávání.

V oblasti správy a řízení se firma zaměřuje na trvalou podporu etických zásad podnikání, spravedlivé odměňování zaměstnanců, odpovědnou obchodní politiku a kybernetickou bezpečnost.

„Zpráva o udržitelnosti podle národní i evropské legislativy pomůže městské teplárně rozvíjet se dál a plnit kvalitní službu svým zákazníkům,“ uzavřel Tomáš Kollarczyk. Apeluje však na korigování rozsahu celé evropské agendy ESG, aby se nestala neúměrnou a bezbřehou administrativní zátěží, která v zemích Evropské unie čím dál tím víc drtí podnikovou sféru.

Rozhovor s Tomášem Kollarczykem: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/teplarna-ceske-budejovice-kollarczyk.html

Prohlášení o udržitelnosti: https://www.teplarna-cb.cz/prohlaseni-o-udrzitelnosti/

Teplárna České Budějovice zdraží od 1. ledna 2025 tepelnou energii v jihočeské metropoli pro sekundární odběry s tarifem tzv. na vstupu do objektu, který má cca 90 % bytů o 8,93 procenta na 914,93 Kč/GJ včetně DPH. I tak mají České Budějovice mezi krajskými městy jednu z nejlevnějších cen tepla z centrálního zásobování.

Pro čtyřčlennou domácnost s průměrnou roční spotřebou 20 GJ to představuje průměrný roční růst těchto výdajů za vytápění a ohřev teplé vody o 1500 Kč, tedy měsíčně o 125 Kč.

Plošné navyšování cen město několik let pozdrželo, nechtělo zvyšovat zátěž například v době covidu či velké inflace.

„Ale ty ceny už příliš neodpovídaly realitě a museli jsme se k tomuto kroku rozhodnout,“ konstatoval budějovický radní a hejtman Martin Kuba na včerejší tiskové konferenci města.

Statutární město České Budějovice už třicet let vlastní teplárnu. V lednu 1994, kdy byla založena akciová společnost Teplárna České Budějovice vyčleněním z Jihočeské energetiky (JČE) se stalo akcionářem nejprve 80ti procent a v roce 2017 pak sta procent akcií. Tomu předcházelo odkoupení akcií od drobných vlastníků.

Zejména této etapě jinak mnohem delší historie je od 20. září věnována výstava nazvaná 30 let novodobé městské energetiky. Na náměstí Přemysla Otakara II. potrvá do 4. října. Poté se přesune na Lannovu třídu, kde bude k vidění do konce roku.

Na dvanácti venkovních panelech představuje zlomovou epochu, ve které se uhelná teplárna významně ekologizovala. Optimalizovala se rozvodná síť částečnou konverzí parovodů na horkovody tam, kde nebylo potřeba dodávat technologickou páru pro průmyslové a jiné provozy. Vybudovala se zařízení na odsíření, snížení oxidů dusíku a emisí prachu, což se okamžitě projevilo ve zlepšení kvality ovzduší. Probíhající výměna dosluhujících technologií ze 70. let byla ambiciózně pojata jako příležitost k další modernizaci podniku spojené s dekarbonizací a postupným ukončením spalování fosilních paliv.

České Budějovice se tak zbaví závislosti na uhlí, které bude zcela nahrazeno bezemisními a obnovitelnými zdroji. V loňském roce byly zahájeny dodávky tepla z Temelína, aktuálně se dokončuje kotel na biomasu a následovat bude realizace zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto.

„Je to unikátní řešení, kombinující místně dostupné čisté zdroje energií – jadernou elektrárnu, dřevní štěpku a komunální odpad, který dosud končí neekologicky a nehospodárně na skládkách. Přestože se z něj dá ještě vyrobit teplo a elektřina prostřednictvím moderních technologií šetrných k životnímu prostředí. Občanům města a zdejším firmám to přinese i do budoucna bezpečné dodávky tepla za dlouhodobě předvídatelné a stabilní ceny. Současně pomůžeme nastartovat oběhové hospodaření s odpady. Na to můžeme být jako akcionáři právem hrdí,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Výstava připomíná nejvýznamnější momenty v dějinách novodobé budějovické energetiky. Ať již to byly modernizační a ekologické investice, komplikované akcionářské vztahy mezi lety 2011 až 2015, rozvojové strategie a moderní trendy spojené s cirkulární ekonomikou i komunitní energetikou se sdílením energií z obnovitelných zdrojů. I zde je role teplárny nezastupitelná a pro život ve městě významná.

„Žijeme v přelomové době. Naše práce spojená se zajištěním komfortních dodávek energií ovlivní budoucnost dalších generací. A také proto se snažíme o hledání různých synergií a minimalizaci vlivu této činnosti na životní prostředí, České Budějovice se svojí teplárnou jsou v tom bezesporu lídry. Za to patří dík vedení města, našim předchůdcům i současným kolegům a samozřejmě také zákazníkům,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Výstava připomíná také společenskou odpovědnost teplárny, dlouhodobě a systematicky podporující komunitní život ve městě v sociální oblasti, kultuře, technickém vzdělávání i práci s dětmi a mládeží. Součástí těchto aktivit je rovněž podpora sportu ve městě.

Radiátory v českobudějovických domácnostech napojené na rozsáhlý distribuční systém městské teplárny se začínají postupně rozehřívat. Topná sezóna začala.

„Aktuální výrazný pokles průměrných denních teplot urychlil zahájení topné sezony, která začala přibližně o měsíc dříve než loni. Postupujeme ale s rozmyslem, aby to bylo výhodné pro zákazníky při splnění našich legislativních povinností, protože některé domy a objekty mohou být po tropickém létě stále ještě vyhřáté,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Městská teplárna dodává tepelnou energii pro 30 250 domácností i 420 firem a institucí prostřednictvím rozvodné sítě parovodů a horkovodů. Ta měří celkem 167 km a její součástí je 203 předávacích stanic. Podle vyhlášky začíná topná sezona 1. září a vytápění se zahájí, pokud průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila.

Bezemisní tepelnou energii teplárna získává z horkovodního napáječe z temelínské elektrárny. Dalším stále ještě nezbytným zdrojem je uhelný zdroj K11. V testovacím režimu zahájí příležitostně dodávky do soustavy i ekologický kotel K12 na dřevní štěpku, který v průběhu podzimu projde sérií zkoušek a provozních testů. Počátkem příštího roku se předpokládá jeho nasazení do běžného provozu. Bude tak možné uzavřít zastaralou uhelnou výrobu s technologií na konci životnosti ve Výtopně Vráto.

Českobudějovická teplárna bude od příštího roku vyrábět zhruba dvě třetiny tepla z bezemisních a trvale udržitelných zdrojů. Závislosti na uhlí se pak chce zbavit v roce 2029, kdy se předpokládá spuštění zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Současně tak bude možné ukončit provoz posledního uhelného kotle K11 v areálu Novohradská.

„Dekarbonizace českobudějovické teplárny běží podle statutárním městem jednomyslně schválené Strategie pro zelené město z roku 2020. Soustředíme se na synchronizaci jednotlivých investic a úkolů, abychom udrželi vysokou kredibilitu a finanční stabilitu v každé fázi rozvoje firmy. Jinak to ani nejde s ohledem na spolupracující bankovní instituce nebo evropské fondy,“ říká Tomáš Kollarczyk.

Není to jednoduché, protože průběžně se realizují i další investice do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát, ekologizace výroby a rozvoje i modernizace rozvodné distribuční soustavy.

„Transformace této městské komunitní energetiky bude velmi výhodná, protože naši zákazníci budou připravení na bezemisní budoucnost bez dalších dodatečných nákladů, kterým budou čelit malé kotelny,“ dodal Kollarczyk.

České Budějovice tak přepisují historii, protože uhlí se zde spalovalo nepřetržitě od roku 1909, kdy zahájila provoz městská uhelná parní elektrárna. Následně pak byla přestavěna v 60. letech na teplárnu spalující hnědé uhlí pro výrobu tepelné a elektrické energie.

O sedm dnů dříve skončila modernizace distribuční teplárenské sítě na dopravně vytížené Rudolfovské třídě v Českých Budějovicích v úseku mezi ulicemi Lipenská – Jeronýmova. Motoristé se sem vrátili ve čtvrtek 15. srpna.

„S ohledem na dopravní zatížení této komunikace jsme ve spolupráci s dodavatelskou stavební firmou vynaložili maximální úsilí pro dokončení prací ještě před termínem. Povedlo se to i proto, že během výstavby nenastaly žádné nepředvídané komplikace,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva městské teplárny.

Ta zde měnila zastaralý parovod na samé hranici životnosti za moderní horkovod. Investice přispěje k dalšímu zefektivnění provozu celého systému centrálního zásobování teplem.

Stavební práce, zahájené počátkem července, zahrnovaly také obnovu technologie dodávající teplo a teplou vodu Vyšší odborné škole, Střední průmyslové škole automobilní a technické na Rudolfovské 17. Po trase byly zároveň vysazeny odbočky pro připojení nových bytových domů, které se v této lokalitě připravují k výstavbě.