Tři odpovědi na nejčastěji kladené otázky k lávce přes Vltavu

České Budějovice, 13. 1. 2012

1) Jakou částkou se bude Teplárna ČB podílet na opravě lávky?

Podíl akciové společnosti Teplárna České Budějovice na stavbě nové lávky přes řeku Vltavu u Budvar Arény bude činit 20 procenty ze skutečné ceny stavby, jak určil znalecký posudek, který stanovil náklady spojené s uložením technologického potrubí. Jde tedy o pokrytí zvýšených nákladů na únosnost a zařízení pro vedení potrubí. Teplárna ČB zároveň uhradí i 100 procent nákladů na samotné technologické přemostění lávky (tedy vlastního potrubí a technologického vybavení s tím spojeného). O kolik peněz půjde, ukáže až veřejná soutěž na dodavatele stavby. Uváděných 35 miliónů představuje cenu projekční. Lávka ale musí být konstrukčně řešena jinak, než kdyby sloužila jen chodcům nebo cyklistům.

2) Bude mít vedení Teplárny ČB pravomoc při rozhodování o podobě lávky?

Nebude – to je věc investora a architekta. Teplárna zde bude mít pouze věcné břemeno v podobě potrubí, které je jejím vlastnictvím.

3) O příspěvek požádalo město, nebo to byl nápad Teplárny ČB?

Finanční spoluúčast plyne z podstaty věci. Parovodní potrubí vedlo už po lávce, která dosloužila a pro Teplárnu ČB je efektivnější využít stavbu nové lávky, než někde v sousedství usilovat o stavbu jiného, vlastního „přechodu“ přes řeku. O tom, že by samostatný přechod potrubí přes řeku nijak zdejší hezké prostředí nezkrášlil, ani nemluvě.




K jednáním o horkovodu z JE Temelín do Českých Budějovic

České Budějovice, 11. ledna 2012

Obchodní jednání s energetickou společností ČEZ, která je majitelem JE Temelín, o realizaci „Teplovodního přivaděče pro město České Budějovice“ probíhají a do doby, než budou uzavřena, je společnost Teplárna České Budějovice nebude komentovat. Podle usnesení valné hromady Teplárny ČB, kde je teplovodní přivaděč součástí koncepce podnikatelské činnosti, by rozhodnutí o dodávce tepla z JE Temelín mělo padnout nejpozději do června 2012.

Obecně lze uvést, že jednání mezi Teplárnou ČB a ČEZ by měla potvrdit, že tento zamýšlený projekt je životaschopný nejen technickým řešením, ale především ekonomicky. A to zejména s minimálním negativním dopadem do výsledné ceny tepla pro konečné odběratele a ochranou investic a stávajícího majetku akcionářů Teplárny ČB.

Projekt teplovodního přivaděče z JE Temelín do Českých Budějovic je zařazen do zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a ČEZ připravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí. Pokud by šlo vše dobře, z vyjádření představitelů ČEZ plyne, že stavba by mohla začít v roce 2013. Teplo z jádra by pak do části Českých Budějovic přišlo zřejmě v roce 2015.

Ze schválené koncepce podnikatelské činnosti Teplárny ČB také plyne, že do prosince 2012 se má rozšířit současná horkovodní soustava i na Pražské předměstí.