Teplárna České Budějovice v pandemickém roce 2020 obstála a dodávala energie nepřetržitě a bezpečně, stejně jak pracoval dispečink a servisní výjezdové skupiny. Přestože se jednalo o jedno z nejsložitějších období v české ekonomice a energetický sektor byl pod velkým tlakem, městská firma udržela stabilní ceny tepla. A to i přesto, že kvůli boji s nemocí covid-19 dlouhodobé uzavření škol, kulturních zařízení, hotelů, nákupních center, úřadů i sportovních hal prodej tepla srazilo meziročně o 3,17 procenta a silové elektřiny o 6,9 procenta.

„Klíčové pro splnění očekávaného zisku byla trvalá optimalizace provozu a získání nových odběrů. Zisk za loňský rok před zdaněním ve výši 23,9 milionů korun bude ponechán ve firmě na další investice. Díky tomu z roku 2020 vychází naše městská firma posílena,“ uvedl po pondělní valné hromadě Jiří Svoboda, českobudějovický primátor. Rozhodnutím rady města, jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, byl loňský zisk ponechán ve firmě.

Akcionář současně rozhodl převést 658 milionů korun nerozděleného zisku minulých let na účet fondu rozvoje. Ten se dlouhodobě využívá na investice spojené zejména s ekologizací provozu a rozvojem sítí, snižováním ztrát v rozvodech a připojení nových zákazníků. Základem je loni schválená dlouhodobá koncepce podnikatelské činnosti nazvaná Strategie pro zelené město. Jejím cílem je ukončit spalování uhlí do roku 2030 a nahradit ho biomasou, bezemisním teplem z Jaderné elektrárny Temelín a zařízením na energetické využití odpadů, tedy čistými a nízkoemisními zdroji.

Teplárna loni prodala 1 482 TJ tepla, z nichž většinu odebraly podniky a instituce, zbytek pak domácnosti při vytápění a ohřevu vody. Rozvodná síť loni disponovala 1 881 odběrnými místy a teplem zásobovala 29 223 domácností. Počet odběrných míst meziročně opět stoupl a sjednané byly nové odběry ve výši 12 TJ/rok. Do distribuční rozvodné sítě pak bylo dodáno 75 171 MWh elektrické energie vyrobené v kogeneračním režimu společně s teplem.

Investiční událostí roku 2020 bylo uvedení turbogenerátoru TG 6 do provozu po rekonstrukci, která umožnila zvýšit účinnost a efektivitu kogenerační výroby tepla a elektřiny celého zdroje spolu s vyvedením tepla do horkovodní rozvodné soustavy.

„Šlo o historický okamžik spojený s vybudováním hlavní horkovodní výměníkové stanice v areálu na Novohradské ulici. Tím se výrazně snižují především tepelné ztráty v rozvodech a zefektivňuje se využití tepelné energie páry spolu s vyšší kogenerační výrobou elektřiny,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Loni byla také dokončena přestavba parovodů na horkovody v Suchém Vrbném a v Havlíčkově kolonii. Podařilo se dokončit rekultivaci odkaliště popílku v lokalitě na pomezí krajského města, Srubce a Starých Hodějovic a této oblasti vrátit přírodní ráz i s meandrem Hodějovického potoka. Náročná rekultivace trvající 10 let  vyšla na 158 milionů Kč. Jedná se tak o další významnou ekologickou investici městského podniku.

Připravoval se rovněž projekt na realizaci retrofitu kotle K 12 a dokumentace k výstavbě zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Vráto. Další investice mířily do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát a ekologizace výroby, na splnění zákonných požadavků a posílení kybernetické bezpečnosti. Teplárna je připravena plnit legislativou zpřísněné emisní limity platné od 17. srpna 2021.

Hnízdní budka, umístěná ve 120 metrové výšce na vráteckém komíně českobudějovické teplárny, skrývá tři sokolí samičky. Při kroužkování to zjistil ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife.

„Samičky jsou zhruba 16 dnů staré a jejich stav je velmi dobrý. Váží zhruba dvacet až třicet dekagramů a plná volátka svědčí o tom, že se o ně rodiče vzorně starají,“ uvedl po sestupu na zem. Podle slov ornitologa šlo o první letos okroužkované sokoly stěhovavé v Česku.

Mezi deseti mláďaty těchto chráněných dravců, která se na komíně teplárny během posledních tří let narodila, byl zatím jediný sameček. Ten z loňska. Podle Berana je u dravců samec velmi důležitý, protože v době hnízdění musí samici krmit, aby došlo ke zdárné inkubaci vajec. V celé populaci je ale poměr pohlaví mláďat vyrovnaný, a tak až se budějovická „holčičí“ populace rozletí do okolí, partnery určitě najde.

„Žádného z okroužkovaných sokolů, kteří se loni a předloni ve Vrátě narodily, zatím žádný ornitolog neodečetl, tedy nezaznamenal,“ uvedl Václav Beran.

Každé sokolí mládě dostává dva kroužky. Jeden, odečítací, nese pouze tři znaky a je možné ho přečíst dalekohledem či pomocí fotopastí. Druhý kroužek je národní a slouží k přesné evidenci dravce v databázi kroužkovací stanice. Jeho unikátní kód slouží k jednoznačné pozdější identifikaci.

Dospělosti se dožije jen asi třetina jedinců, v přírodě přežijí jen ti nejsilnější. Samičky odlétají od svého rodiště nejméně několik desítek kilometrů, kde hledají nová teritoria. Díky podobným projektům, do nichž je zapojena i Teplárna České Budějovice, tak sokolí populace v zemi postupně sílí. Přitom před půlstoletím u nás došlo téměř k jejich vyhubení hlavně díky tehdy používaným jedovatým chemikáliím v zemědělství. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu: webkamery

Komín českobudějovické teplárny ve výtopně Vráto se už třetím rokem po sobě stal místem narození mláďat ohroženého sokola stěhovavého. Záběry z webkamery ukazují tři přírůstky v hnízdní budce umístěné ve výšce 120 metrů. Mláďata se narodila pravděpodobně 12. dubna, ale poprvé se je podařilo zahlédnout až tento týden v pondělí.

„Věděli jsme, že samice začala vejce snášet 8. března a i vzhledem k chladnému počasí panovaly obavy, zda mladé vůbec vyvede. Naštěstí vše dopadlo dobře a ze čtyř snesených vajec jsou nakonec tři přírůstky. Jsou vitální a rodiče o ně zatím vzorně pečují,“ říká Bohdana Kollerová z útvaru komunikace teplárny.

Jde o nekroužkovaný pár, který na vráteckém komíně zahnízdil už potřetí. Zhruba za dva měsíce bude jasné, zda odchová i mláďata letošní. Dosud zde vyvedl deset mláďat. Předloni tři a vloni čtyři. Když se to stalo poprvé, šlo o mimořádnou událost, protože podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife, se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

Zhruba za tři týdny ornitolog mláďata okroužkuje. To už bude jasné, v jaké kondici jsou.

„Z narození třetí generace mláďat máme velkou radost, protože jde o dílčí metu odpovědného přístupu k životnímu prostředí, který je přirozenou součástí naší práce,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. Připomněl přitom ekologizaci vlastního provozu nebo dokončenou rekultivaci odkaliště u Hodějovic a jeho začlenění zpět do přírody.

Na projektu, který přispívá k záchraně ohroženého dravce, se Teplárna České Budějovice podílí od prosince 2016, kdy byla na ochozu 160 metrového komínu umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a každý další rok na podzim opět. Předloni se utvořil i sokolí pár, zahnízdil a od té doby se k teplárenskému komínu každoročně vrací.

Zatím se neví, jaké je pohlaví mláďat. To se pozná až při kroužkování. Do té doby lze tipovat na facebooku teplárny a soutěžit o rodinné vstupenky do ZOO Hluboká. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu: webkamery

Netradičního poděkování za podporu charitativního projektu Budějcká stravenka pro lidi bez domova se dostalo Teplárně České Budějovice od Městské charity. Ta jí předala originální dřevěnou sochu. Jedná se o březový sloup, který vznikl v rámci benefiční akce Sochy pro Budějckou stravenku.

„Nedávno, 27. března, to byl rok od vzniku projektu Budějcká stravenka. A bez místních patriotů a donátorů jako je právě teplárna, bychom ho těžko uváděli do života,“ říká Vít Fialka, duchovní otec projektu a ředitel Městské charity.

Ta chce tímto způsobem, stravenkou na teplé jídlo, motivovat osoby bez domova k postupnému utváření pracovních návyků a zapojení do pracovního procesu. Třikrát týdně se proto pod vedením dobrovolníka z charity Františka Kynčla podílí stále početnější skupina na úklidu města. Odměnou jim je za hodinu práce stravenka v hodnotě 60 Kč. Takto se za měsíc rozdá zhruba 360 stravenek. Do projektu se dosud zapojilo více než 120 lidí bez domova, kteří svou prací získali přes 4000 stravenek.

„Touto akcí jsme rozšířili spolupráci s Městskou charitou. Je to konkrétní pomoc, konkrétním lidem, kteří se i v nouzi snaží zapojit do aktivního života. Dar v podobě sochy nás opravdu potěšil a rádi bychom se o ni podělili s veřejností,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Na počátku projektu stála iniciativa, která ve spojení s Městskou charitou, a díky podpoře magistrátu, získala současnou podobu. Projekt nepřerušily mrazy, epidemiologická opatření ani koronavirus.

„Za svou kontinuitu vděčí právě podpoře dárců a neuvěřitelné obětavosti dobrovolníka Františka Kynčla,“ dodal Vít Fialka.

Pro skulpturu, jejímž autorem je právě František Kynčl, bude městská teplárna hledat vhodné místo ideálně na svých pozemcích. Do výběru lokality se budou moci zapojit i veřejnost  v rámci internetové ankety, kterou teplárna připravuje.

Městská společnost Teplárna České Budějovice očekává, že letos do distribuční sítě dodá celkem 75 000 MWh silové elektřiny. Tuto produkci v posledních měsících navyšuje i letos modernizovaná turbína TG6 a její optimální řazení s dalšími turbínami TG4 a TG5. Okamžitý výkon se tím zvýšil až o 5,7 MWe při stejné spotřebě páry.

Teplárna aktuálně dodává do sítě společnosti E.ON přibližně 25 MW elektřiny. Tento výkon teoreticky stačí k pokrytí spotřeby poloviny odběrných míst v Českých Budějovicích. Celé město, tedy zdejší domácnosti, firmy a instituce, jí spotřebovávají zhruba 55 MW.

Teplárna tedy velkou měrou přispívá k decentralizaci výroby elektřiny a představuje důležitý prvek stabilizace elektrizační soustavy v centru krajského města i jeho nejbližším okolí. Tento tradiční zdroj hraje v energetické koncepci města klíčovou roli. V kogeneračním režimu totiž hospodárně a stabilně vyrábí elektrickou energii společně s teplem.

Význam pro bezpečnost dodávek ještě vzroste, podaří-li se na území města připravit tzv. ostrovní provoz. To by například umožnilo snížit možné negativní důsledky plošného a dlouhodobého výpadku elektřiny z externích zdrojů (tzv. blackout). Byla by to pojistka v čase krize, umožňující „start ze tmy“ a provoz prvků kritické infrastruktury pomocí chytrých sítí (smart grids).

Spotřeba elektřiny v České republice se neustále zvyšuje. Za nárůstem stojí hlavně odběry na hladině velmi vysokého a vysokého napětí, zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů, tak u domácností.

Technologie orientované pouze na sluneční záření a vítr nemohou energie vyrábět stabilně a akumulace není stále systematicky vyřešena.

Moderní kapacity Teplárny České Budějovice postavené v blízké době na distribuci bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, na zpracování místních obnovitelných zdrojů energie jako biomasy či komunálního odpadu, a využívající akumulační schopnosti své distribuční sítě, budou tedy i v budoucím energetickém mixu mít stále své pevné místo.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. listopadu 2020

Českobudějovické domácnosti za teplo v roce 2021 odebírané od městské teplárny zaplatí o 2 procenta více než letos, tedy výrazně méně než je očekávaný růst inflace za rok 2020. Gigajoule bude stát 641 Kč včetně DPH. O 12 korun meziročně víc.

Průměrná domácnost ročně spotřebuje při obvyklé průměrné roční teplotě v našich zeměpisných šířkách zhruba 25 gigajoulů tepelné energie. Pokud přijde klasická zima, za vytápění a ohřev teplé vody tak příští rok zaplatí o 302 korun víc, měsíčně tedy o 25 Kč. V posledních třech letech ale domácnosti protopily významně méně.

„V ceně tepla se negativně projevuje růst cen vstupů závislých na vývoji ceny elektřiny a cena emisních povolenek. Tyto negativní trendy dokážeme vyvážit provozními a výrobními úsporami a vyšším výnosem z prodeje silové elektřiny vyrobené ve vysokoúčinné kogeneraci,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Za pozitivní označuje vyšší výrobu elektřiny spuštěním upravené turbíny TG6 s vyvedeným horkovodním výkonem z areálu Novohradská. I proto mají obyvatelé Českých Budějovic dlouhodobě stabilní cenu.

„Příští rok se tak cena tepla pro domácnosti změní o částku významně nižší, než je očekávaná inflace. V tomto smyslu jde o solidní výsledek, který je možné zajistit i díky vlastníkovi teplárny, městu České Budějovice, které stabilní cenu tepla upřednostňuje nad ziskem,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Podle každoročních šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností přibližně šesti procenty.

Zásadní a velmi pozitivní vliv na stabilitu českobudějovického tepla ze soustavy má postupná změna palivového mixu, omezující spalování uhlí nebo rozšiřování horkovodní sítě.

„Naším cílem je vybudovat systém dálkového vytápění, který odpovídá 21. století, včetně doprovodných služeb,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva firmy, která ve městě vytápí přes 29 tisíc bytů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 23. listopadu 2020

Novou součástí Teplárny České Budějovice se stane dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s., o jejímž založení dnes rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Současně byla schválena i změna stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

„Připravujeme organizační, ekonomické a právní uspořádání firmy, které souvisí se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů. Samostatná právnická osoba bude vlastně divizí teplárny. To umožní, aby od samého počátku byly všechny kroky transparentní a vedené v samostatném účetnictví. Ať již půjde o budoucí majetkové poměry, náklady či výnosy projektu,“ uvedl Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic.

Výstavba nového zdroje, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v letech 2020 – 2048. Tato kapacita na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok bude stát v místě, kde teplárna provozuje dosluhující uhelnou výtopnu Vráto, a které je napojeno na dálniční a železniční síť.

„V našem městě budeme fosilní paliva postupně nahrazovat dostupnými obnovitelnými zdroji. Současně můžeme celý kraj připravit na zákaz skládkování výhřevných odpadů, který na základě evropské legislativy nastane k roku 2030. Vedle komunálního odpadu budeme využívat také biomasu v podobě dřevní štěpky a zcela bezemisní teplo z horkovodu, který ho do naší sítě přivede z temelínské elektrárny,“ dodal primátor.

Dceřiná společnost bude založena během ledna 2021 a jejím stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Tím se ZEVO Vráto, a.s. stane subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

Společnost ZEVO Vráto nebude zpočátku vlastnit žádný majetek, časem však do ní bude odštěpena část mateřské firmy, jako jsou například nemovitosti, technologie nebo nehmotný majetek. Do budoucna není vyloučen ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.

Teplárna České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je statutární město, vlastní a provozuje nejrozsáhlejší distribuční síť centrálního zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je na ni napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem.

„Také v České republice už musí konečně skončit naprosto nezodpovědné skládkování materiálově nebo alespoň energeticky využitelných odpadů,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny. Zdůraznil přitom, že ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího oběhového hospodářství, pomůže dekarbonizovat místní energetiku a zároveň přispěje ke splnění evropských cílů v oblasti cirkulární ekonomiky. „České Budějovice jsou přirozeným středem regionu a místní potenciál pro celoroční využití vyrobených energií nabízí logickou šanci na optimalizaci všech souvisejících nákladů včetně těch logistických,” uzavřel Václav Král.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. listopad 2020

Výtopna Vráto, záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a město nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny dekarbonizuje místní energetiku ještě před oficiálními evropskými termíny. Palivový mix pro udržitelnou budoucnost zde bude tvořit kombinace lokálních zdrojů a to biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla dodávaného z elektrárny Temelín.

Někdejší výtopnu pak bude připomínat pouze 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Jde o moderní způsob efektivního využití potenciálu nerecyklovatelných odpadů, který se už využívá ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

„Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Její budoucí využití zaručuje minimalizaci dopadů kogenerační výroby elektřiny a tepla na hustě osídlenou aglomeraci Českobudějovicka i širší okolí,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, která výtopnu vlastní.

Zároveň se jedná o nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. O 13 metrů vyšší už je pouze ocelová konstrukce vysílače na Kleti.

Výtopna ve Vrátě zahájila provoz v roce 1989. Krajské město zažívalo dynamický rozvoj a okrajová lokalita se měla stát alternativou k teplárně v Novohradské ulici. Tehdejší Jihočeská energetika (JČE) zde chtěla postavit mazutovou výtopnu, ale ropná krize ve druhé polovině 70. let záměr zmařila. Z následně vyprojektované výtopny se třemi uhelnými kotli byl nakonec postaven pouze jeden. Teplárna ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách výrobního zařízení v hlavním závodě. K zásobování distribučního systému tepla se tedy využívá zcela výjimečně.

Vytáhlou vráteckou dominantu si za domov vybrali kriticky ohrožení sokoli stěhovaví. Ti ve speciální budce umístěné na ochozu ve výšce 120 metrů už dva roky po sobě vyvedli mladé. Poté, co opustili hnízdo, mohli letos v létě komín využít piloti armádního vrtulníku a jihočeští hasiči ke cvičení záchrany osob z místa přístupného jen ze vzduchu.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 5. listopadu 2020

Hranice 30 tisíc bytů, připojených v Českých Budějovicích na centrální zásobování teplem, se opět přiblížila. Po napojení nových bytových domů nyní městská teplárna dodává teplo a teplou užitkovou vodu už do 29 053 bytů. Od počátku letošního roku se městská síť rozšířila do dalších 213 bytů.

„Připojení na soustavu zásobování teplem je v posledních letech nejčastějším způsobem zajištění tepla v nových bytových domech. To nám umožňuje postupně realizovat také naše vize v oblasti výroby energií, a to pouze z bezemisních a obnovitelných zdrojů,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Podle něho se ukazuje, že mají-li investoři či obyvatelé města v dosahu teplárenskou síť, je pro ně zajímavým a komfortním způsobem vytápění. Zvláště, když požadavky na ekologii se stupňují i u domácích kotelen, pro něž EU zavádí nové, uhlíkové daně.

„My ale již máme budoucnost bez skleníkových plynů z fosilních paliv vyřešenou. Vedle těchto strategických výhod můžeme tradičně nabídnout také nepřetržitý dohled našeho dispečinku, zajištění nonstop servisu a podporu zákazníků v podobě výjezdových skupin. Lokality, kam aktuálně naše sítě nevedou, jsme ovšem také schopni napojit. Důležitá je vždy včasná a otevřená komunikace. Pak se technické podmínky distribuce lépe optimalizují,“ dodává Václav Král.

Podle šetření ČSÚ se v České republice za posledních sedm let na soustavy zásobování teplem připojilo 49 procent z celkových 61 tisíc bytů, dokončených v novostavbách bytových domů a tento trend se zvyšuje.

Cena dálkového tepla zahrnuje komplexní služby, silným argumentem jsou i nulové dodatečné náklady na údržbu a revize. Pozitivní je také přínos ke zlepšování ovzduší, kogenerační výroba elektřiny v centrech měst a unikátní potenciál k využití lokálních, obnovitelných zdrojů energie jako je biomasa, komunální odpad či fotovoltaika.

Českobudějovické teplárně mezi lety 2010 – 2020 přibylo 1415 vytápěných bytů. A také další vývoj bude závislý na dynamice nové výstavby na území města.

„Naši distribuční síť modernizujeme, parovody nahrazujeme horkovody tam, kde to je efektivní a zároveň jsme připraveni na rozšiřování do dalších městských čtvrtí. Kromě dodávek tepla pro domácnosti jsou však pro stabilitu a prosperitu celého systému důležité i odběry tepelné energie určené pro instituce a výrobní podniky, protože v bytech se topí zhruba jen tři čtvrtě roku,“ uzavřel Václav Král.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 26. října 2020

Se zhruba čtyřměsíčním omezením dopravy v části českobudějovické Okružní ulice musí počítat motoristé od 2. listopadu, kdy v jejím okolí začne stavba nového horkovodu. Ten bude měřit 2615 metrů a povede od Výtopny Vráto do lokality Světlíky, kde vznikne na 145 tisících m2 rozsáhlý areál Technologického parku firmy VGP.

Motoristy tak až do února 2021 čeká částečná uzavírka Okružní v jednom jízdním pruhu mezi Rudolfovskou a Trocnovskou. Dopravu zde budou řídit semafory. Ve směru Rudolfovská – Okružní se bude jezdit kyvadlově, v opačném směru bude průjezd stavbou zakázán s výjimkou autobusů MHD. Hlavní objízdná trasa povede po ulici Generála Píky na Zanádražní a Rudolfovskou, lokální po místních komunikacích.

„Okružní ulice, v níž se koncentruje především průmyslová výroba, patří i se svým okolím mezi rozvojové lokality města. Jakékoli omezení dopravy v tomto území je vždy nepříjemné, a proto u podobných staveb vyžadujeme co nejrychlejší průběh prací. Plány teplárny, která sem přivede distribuční síť, město samozřejmě podporuje,“ říká Viktor Lavička, náměstek primátora Českých Budějovic. Právě město je jediným majitelem firmy.

Zcela nová větev horkovodu bude dokončena v létě 2021 a novým zákazníkům by měla dodávat až 53 857 GJ tepla ročně. Povede od budované předávací stanice v areálu Výtopny Vráto podél Okružní ulice přímo do VGP parku. Ten přiléhá k velké kruhové křižovatce na přivaděči z D3 od Lišova a vznikne v místě bývalého statku Světlíky.

„Jde o významnou rozvojovou investici, která centrální teplo přivede do okrajové, intenzivně se rozvíjející části krajské metropole. Stavební práce jsou připraveny tak, aby co nejméně narušily dopravu v místě. I tak ale předem děkujeme řidičům za trpělivost a ohleduplnost při průjezdu staveništěm,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

S dalším postupem výstavby horkovodu se přibližně od února 2021 dopravní omezení dotknou úseku od Trocnovské ulice ke kruhové křižovatce Okružní. Doprava zde bude opět kyvadlová, řízena semafory. Vjezdy do přilehlých průmyslových areálů budou zachovány. Práce zde skončí v létě příštího roku.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.