Co paměť sahá, léto bylo v českobudějovické teplárně spojeno vždy s plánovanou celkovou letní odstávkou výrobních zařízení. Pauza se využívala k pravidelným revizím, kontrolám, údržbě a opravám zařízení, která jsou jinak v nepřetržitém celoročním provozu. Původně trvala čtrnáct dnů, časem se zkracovala až na tři dny v posledních letech. Tento krátkodobý výpadek dodávek tepla z areálu na Novohradské ulici byl kryt výrobou v areálu Vráto. Domácnosti tak o teplou vodu nepřišly. Omezení se však týkala některých dodávek tepelné energie výrobním podnikům, které mají specifické nároky například na parametry technologické páry. Letos poprvé se však teplárna bez odstávky zcela obešla. A v budoucnu tomu nebude jinak.

Teplárna díky plánovanému rozvoji, inovacím a modernizaci výrobních zdrojů, postupně provoz v Novohradské ulici vnitřně technologicky rozdělila. Oddělení části provozovaného zařízení umožňuje na tom zbylém provádět údržbu a další potřebné práce.

„Neznamená to, že bychom rozsah údržby a dalších s výrobou spojených činností omezovali. To spíše naopak. Pomocí dílčích investic se nám ovšem podařilo zlepšit možnosti našich zařízení v tom smyslu, že jejich odstávky můžeme dělat po částech. To nám pak umožňuje lepší plánování dílčích odstávek zdrojů k údržbě v potřebném čase.  Proto už není třeba v jeden moment odstavovat výrobu v celém areálu,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva teplárny, přechod na „bezodstávkový“ režim.

Je to jedna z méně viditelných změn, jimiž teplárna, v rámci své modernizační strategie, prochází a která významně posiluje bezpečnost a dostupnost dodávek tepelné energie.

„Pro zákazníky z oblasti průmyslu je právě dostupnost dodávek velmi důležitá. Vyšli jsme vstříc jejich individuálním potřebám a na přípravě technických řešení jsme úzce spolupracovali,“ dodal Martin Žahourek.

Upozorňuje přitom, že při tak složité technologické výrobě, jakou kogenerační produkce tepla a elektřiny je, vždy jde o komplikovanou a koordinačně náročnou operaci i pro zkušené zaměstnance. Výsledkem jsou ale nemalé výhody plynoucí z nepřerušované dodávky energií z teplárny.

Na druhou stranu, kdyby v minulosti o pravidelné letní odstávce neinformovala média, zákazníci by si jí mnohdy ani nevšimli. České Budějovice měly a mají výhodu, že místní teplárna provozuje také záložní zdroj Výtopnu Vráto. Na rozdíl od jiných měst, kde diverzifikované výrobní zdroje nemají. Tuhle výhodu si městská firma udrží i do budoucna poté, co místo dosluhující uhelné výtopny postaví moderní zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Bezpečnost, stabilita a dostupnost dodávek je pro systém centrálního zásobování teplem prostě zásadní.

Českobudějovická teplárna tak jako moderní, inovativní a prozákaznická firma letos zažívá historický milník – léto bez celkových provozních odstávek.

Vytížená Rudolfovská třída v Českých Budějovicích je od dnešního rána zcela průjezdná. Původně měla uzavírka úseku vymezeného ulicemi Štítného a Nádražní, započatá 5. června, trvat až do konce prázdnin. Podařilo se jí však zkrátit o více než měsíc. Pro řidiče, a vůbec dopravu ve městě, to je velmi dobrá zpráva.

„Za výrazným urychlením termínů je hlavně práce o víkendech a výborná spolupráce všech tří investorů synchronizovaných, ale nezávislých stavebních úprav, které si vyžádaly překop celé silnice. Těmi byly spolu s teplárnou ještě EGD a statutární město,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda českobudějovické teplárny. Rychlému průběhu napomohlo i to, že výkopové a zemní práce nepřinesly žádná nečekaná překvapení.

Uzavřen však zůstane ještě chodník a parkovací pruh po pravé straně Rudolfovské směrem k Nádražní. Současně bude zcela neprůjezdná část sousední Chelčického ulice až po bytový dům 77/23. V úseku Chelčického – Lannova, z níž je výjezd přes Dvořákovu ulici na Žižkovu třídu, bude obousměrný provoz.

Návrat stromů na českobudějovické historické náměstí Přemysla Otakara II. odedneška doprovází venkovní výstava městské teplárny. Představuje naplňování Strategie pro zelené město, zahrnující i milníky směřující k ukončení spalování uhlí před rokem 2030.

Využití nových bezemisních a lokálně dostupných obnovitelných zdrojů přispěje k rozvoji zdravého životního prostředí. Lídrem v této oblasti je právě komunitní energetická společnost, jejíž služby sdílí domácnosti a firmy na území města.

„Naše energie pomáhá k rozvoji města od roku 1909, kdy provoz zahájila první městská elektrárna. V poslední době jsme do ekologizace investovali miliardu korun a v tomto trendu budeme nadále pokračovat. Zajišťujeme nonstop služby, komfort zákazníků, cenovou stabilitu a čisté prostředí pro život a podnikání,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Na šesti velkoplošných panelech městská firma mimo jiné ukáže své významné ekologické počiny, mezi něž patří například odsíření uhelných kotlů od roku 2015 nebo rekultivace 50ti hektarů odkaliště v minulých pěti letech. Představí také budoucí rozvojové projekty jako třeba  technologii na energetické zpracování dřevní štěpky nebo napojení horkovodního napáječe z elektrárny Temelín do rozvodné soustavy teplárny. Jeden z panelů je věnován také připravovanému zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto, které bude k výrobě tepla a elektřiny používat komunální odpady, které zatím končí dlouhá léta bez užitku na skládkách.

Právě pozitivní vztah teplárny k ekologii má připomínat také 16 mladých stromů umístěných na náměstí.

„Při této příležitosti chceme připomenout přínosy městského podniku, který stabilně zajišťuje dodávky tepelné a elektrické energie do místních sítí. To je obzvlášť důležité v dnešní době. Na doporučení útvaru hlavního architekta, v koordinaci odboru správy veřejných statků a při respektování zkušeností, které máme s veřejnou zelení, jsme doporučili mladé stromy Svitele latnatého. Tomu by měly klimatické podmínky českobudějovického náměstí vyhovovat,“ vysvětlil primátor Jiří Svoboda.

Svitely jsou odborně vysázeny do kvalitních nádob určených pro umístění ve městech. Po letech, s rostoucím věkem stromů, se počítá s jejich přesazením právě do areálu ZEVO Vráto v Okružní ulici

Podle Ivo Moravce, náměstka primátora, je svitel nenáročný, ale pozoruhodný strom, který do centra města přinese permanentní zdobnost a osvěžení. „Bude to závan přírody, který zde chyběl,“ dodal dlouholetý propagátor zeleně na náměstí.

Listy Svitele latnatého raší na jaře bronzově růžově, v létě mají svěže zelenou barvu a na podzim zlátnou. Odtud i anglický název Golden Raintree. V létě, kdy je už většina keřů a stromů odkvetlá, se obalí mohutnými až 30 cm dlouhými latami žlutých květů. Ty se na podzim promění ve zvláštní měchýřky zelených plodů a na stromě zůstanou dlouho do zimy i po opadnutí posledních listů. A postupně se promění v červené a hnědé lampionky.

Posedmé v řadě, ale poprvé pod označením AAA Platinum Excellence, získala městská Teplárna České Budějovice certifikát, potvrzující její nejvyšší ratingové hodnocení i pro rok 2022.

„V ekonomicky velmi komplikovaném období, provázeném po pandemických letech krizí v evropské energetice vinou velmi špatně nastaveného Green Dealu, si ratingu AAA Platinum Excellence velmi ceníme. Pro naše zákazníky, ať již jde o domácnosti, firmy či instituce, to znamená, že teplo nakupují od ekonomicky stabilního, spolehlivého partnera, který ctí transparentnost a poctivost,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Certifikát uděluje renomovaná nadnárodní společnost Dun&Bradstreet na základě splnění přísných hodnotících kritérií.

Teplárna nejvyšší rating získala poprvé na stupni AAA (Excelentní) v roce 2014 a následně ho každoročně obhájila. Patří tak mezi zlomek nejkvalitnějších českých společností, které na toto hodnocení dosáhnou.

Teplárna České Budějovice byla jediným jihočeským zástupcem mezi dvanácti tuzemskými firmami, které v Opavě převzaly prestižní titul Bezpečný podnik. Osvědčení potvrzuje, že pro bezpečnost a zdraví svých zaměstnanců dělají ocenění více, než jim nařizuje zákon a vytvářejí jim skutečně bezpečné pracovní prostředí.

„Energetika je velmi náročný a rozsáhlý obor, sdružující velké množství různých profesí a činností. K zajištění celkové provozní spolehlivosti a bezpečnosti proto už neodmyslitelně patří také bezpečnost práce a zdraví zaměstnanců. Pro nás je to absolutní priorita,“ říká Martin Žahourek z představenstva teplárny. Za nejcennější přitom pokládá, že se zásady bezpečné práce a ochrany zdraví staly běžnou součástí práce všech zaměstnanců.

Městská firma náročná kritéria splnila počtvrté v řadě. A protože se titul obhajuje vždy po třech letech, drží ho nepřetržitě už 12 let.

V Česku se v současné době prokazuje platným osvědčením 72 firem se zhruba 49 tisíci zaměstnanci. Uděluje ho Státní úřad inspekce práce, jehož oblastní inspektoři také metodicky vedou a provádějí kontroly.

„Agenda nazvaná Bezpečný podnik znamená neustálé zlepšování a nastavování vyšší úrovně správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Konzultace a nezávislý dohled jihočeských inspektorů nám velmi pomáhají,“ ocenil jejich práci místopředseda představenstva Tomáš Kollarczyk při převzetí ocenění z rukou generálního inspektora v Opavě.

Při jakýchkoliv pochybách nebo nejasnostech lze kdykoliv státní úřad požádat o radu nebo stanovisko. Tím se omezují a snižují možná provozní rizika, tedy i případné následné postihy.

Foto: Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice, byl jediným jihočeským zástupcem, který v Opavě převzal prestižní osvědčení Bezpečný podnik. Předala mu ho Dana Roučková, náměstkyně Ministerstva práce a sociálních věcí a Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce

Po třech letech se Teplárna České Budějovice opět stane předmětem veřejného průzkumu. Podobně jako na podzim 2019 ho připraví Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity. Obyvatelé Českých Budějovic tak mohou hodnotit služby městské energetické společnosti.

Průzkum proběhne od 10. do 22. května prostřednictvím online dotazování na reprezentativním vzorku několika set obyvatel Českých Budějovic podle jejich pohlaví, věku a vzdělání. Výsledky budou známy koncem června.

„Teplárna je přirozenou součástí města a je dobré vědět, jak nás obyvatelé i veřejnost vidí. Ať již jde o hodnocení poskytovaných služeb nebo názory na řadu náročných ekologizačních opatření, které městská společnost připravuje nebo již provedla v minulých letech,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Historicky první průzkum veřejného mínění ukázal, že lidé teplárnu vnímají jako tradiční a fungující podnik ve vlastnictví města. Nejvíce byli spokojeni samotní zákazníci, podle věku pak lidé nad 50 let. Ti oceňovali hlavně spolehlivost dodávek a nonstop servisní dispečink. Téměř polovina ze 314 respondentů uvedla, že je na centrální vytápění a ohřev užitkové vody napojena. Čtyři pětiny si pak firmu vybavily jako dodavatele tepla ve městě. Průzkum tehdy upozornil i na rezervy. Například na 70 procent respondentů odpovědělo, že se zajímají o ekologické aktivity, ale jen malé procento z nich dokázalo pojmenovat konkrétní ekologizační počiny městské teplárny.

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata narozená v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny Vráto. Ukazují to záběry webkamery umístěné na tomto nejvyšším komíně v jižních Čechách. Poprvé je bylo možné zahlédnout po Velikonocích. Narodila se totiž někdy v minulém týdnu poté, co 9. března samice snesla první vejce.

Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze 30 v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května je okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.

Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už čtvrtým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již čtrnáct mláďat. Loni tři, předloni čtyři a ještě o rok dříve tři. Tehdy šlo o mimořádnou událost, protože podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Jestliže jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů, velmi nás to těší. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu, včetně temelínské elektrárny. Ochrana životního prostředí patří mezi naše priority a tento projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací. Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách vysoký 16O metrů, který v současnosti slouží dosluhující výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.

Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu http://hnizdo.zevovrato.cz/

Přes složité covidové období poznamenané řadou omezení ve službách, průmyslu i školství, zvýšila Teplárna České Budějovice v roce 2021 dodávku tepelné energie o téměř 9,5 procenta na 1.622 TJ a elektřiny o 41 procent na 106 178 MWh.

„V ekonomicky komplikované době, kdy nejen energetika zažívá řadu bezprecedentních šoků, jde o výborný výsledek. Naši dlouhodobou strategii máme postavenu na stabilních a udržitelných cenách tepla, péči o zákazníky a zodpovědném společenském přístupu. Znamená to mimo jiné investovat do zefektivňování výroby a distribuce, průběžně hledat provozní úspory a bedlivě sledovat vývoj cen emisních povolenek, elektřiny a samozřejmě také paliv,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny

Nezanedbatelné je připojení 280 nových bytů na systém centrálního zásobování teplem. Celkový počet domácností tak několik let po sobě stoupá a blíží se už 30 tisícům. Dalšími zákazníky jsou více než dvě stovky místních firem a institucí.

Na růstu objemu prodeje tepla se projevilo i počasí. Průměrná venkovní teplota loni ve městě dosáhla 9,2 stupňů Celsia a meziročně byla o necelý stupeň nižší.

Růst dodávky elektrické energie je výsledkem především celoročního provozu nově upraveného turbogenerátoru TG6 a jeho úspěšné zařazení do soustavy výrobních zdrojů teplárny. Veškerá elektrická energie se vyrábí tzv. kogenerační formou s vysokou účinností využití primárních paliv.

„Dálkové vytápění je pro developery a investory různých objektů atraktivní volbou. Zákazníci oceňují zejména stabilitu a předvídatelnost nákladů na technologickou páru i tepelnou energii používanou k vytápění a ohřevu vody. Celková spokojenost pak pramení z komplexních služeb včetně pravidelné údržby a nepřetržitého čtyřiadvacetihodinové servisní podpory,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Podle Martina Žahourka z představenstva teplárny si zákazníci stále více uvědomují, jak důležitá je stabilita a bezpečnost dodávek energií a pozitivní environmentální dopady tohoto způsobu vytápění. Plnění zákonných i stanovených emisních limitů je naprostou samozřejmostí a je pod intenzivní a permanentní kontrolou k tomu určených státních institucí. To představuje jeden z největších rozdílů od lokálních topenišť, které takto nastaveným kontrolním mechanismům nejsou vystaveny a navíc nejsou ani technicky schopné takto striktní předpisy plnit.

„Celý energetický trh zažívá významnou nestabilitu a značný růst cen. I přes skokové zdražování všech energetických komodit se nám i pro letošní rok podařilo udržet ceny tepla na dobré úrovni. To z dálkového vytápění dělá v jihočeské metropoli stabilní prvek ekonomiky, bezpečnosti, spolehlivosti a také ochrany životního prostředí,“ uzavřel Martin Žahourek.

O osm procent se od ledna 2022 upraví cena tepla pro 30 tisíc domácností napojených na distribuční systém Teplárny České Budějovice. Na patě objektu tak gigajoule tepla bude stát nově 691 korun včetně DPH.

„Při průměrné roční spotřebě domácnosti 21 gigajoulů na vytápění a ohřev teplé vody tak budou nové náklady pro byt zvýšeny přibližně o osmdesát korun měsíčně včetně DPH,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny, jejímž jediným vlastníkem je město.

Růst ceny je způsoben bezprecedentní situací na energetických trzích související se současnou evropskou energetickou krizí. Zvláště pak skokovým zdražováním emisních povolenek a zejména očekávanou inflací na úrovni zhruba šesti procent. Ta je obecně odrazem zvýšení cen většiny nákladů každé firmy.

„Zažíváme jednu z nejsložitějších sezón nejen v energetice. Děláme maximum pro to, aby naše zákazníky nezasáhlo dramatické dvouciferné procentuální zdražení, jakého jsme svědky v jiných městech. Vyžaduje to i maximální koncentraci na burzovních trzích při nákupu povolenek i prodeji vyrobené elektřiny,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Růst cen externích vstupů je ale tak zásadní, že se ani přes přijímaná opatření a systematické investice do modernizace, posilování efektivity prostřednictvím provozních úspor a maximalizaci kogenerační výroby, nelze inflaci ignorovat. Ukazuje se, že prozíravé je nezvyšovat závislost dodávek tepla na fosilním zemním plynu, jehož cena na burze rovněž strmě stoupá a pravděpodobně stále nedosáhla svého maxima.

Ještě před čtyřmi lety stála emisní povolenka za vypuštění jedné tuny CO₂ 8 EUR, současná cena atakuje 75 EUR. Českobudějovická teplárna provedla řadu opatření pro udržení stabilních cen tepla v krajském městě i v příštích letech, a postupně naplňuje ambiciózní Strategii pro zelené město, která vede k ekologizaci a dekarbonizaci používaných zdrojů.

Emisní povolenka tak v řádu několika let ztratí svůj vliv na hospodaření teplárny, která bude teplo a také elektřinu vyrábět z místně dostupné biomasy i komunálních odpadů a doplní ho teplo přiváděné budovaným horkovodem společnosti ČEZ z jaderné elektrárny Temelín. Tyto technologicky náročné a k životnímu prostředí ohleduplné projekty však nelze zrealizovat ze dne na den, neboť je provází náročné schvalovací veřejnoprávní procesy.

Temelínský horkovod však nabral po úpadku dodavatele stavby zpoždění, které bude podle investora ČEZ přibližně dvouleté oproti původnímu sjednanému termínu. Obě společnosti, městská teplárna a ČEZ, proto sjednaly dodatek ke smlouvě o dodávkách, která je v tuto chvíli schválena statutárními orgány obou společností a těsně před podpisem smluvních stran.

„Po vzájemné dohodě se podařilo odstranit negativní vliv případné budoucí vyšší inflace a ještě více zafixovat ceny po dobu platnosti smlouvy. ČEZ současně dodá teplárně hnědé uhlí o kvalitních parametrech. To znamená, že i před dokončením dekarbonizace by mohla být cena tepla v Českých Budějovicích stabilní. Pokud tedy evropská legislativa nevymyslí nové nástrahy podobné emisní povolence, na které snadno vydělávají burzovní spekulanti a uměle zvyšují její cenu,“ uzavřel Tomáš Kollarczyk.

Příprava nového energetického zdroje v Českých Budějovicích, vyrábějícího teplo a elektřinu z odpadů, pokračuje. Rada statutárního města dnes schválila převod části majetku městské teplárny do její dceřiné společnosti ZEVO Vráto, a.s. Jde o nemovitosti, technologie a nehmotný majetek v areálu současné Výtopny Vráto.

„Jedná se tak fakticky o naplnění procesu odštěpení a přípravu dosluhujícího areálu pro výstavbu zařízení na energetické využití odpadu. Pro Budějčáky to znamená, že se vybuduje moderní energetický a ekologický zdroj ve vlastnictví města, který posílí jeho energetickou bezpečnost, sníží spalování uhlí a stane se součástí cirkulární ekonomiky kraje. Zvláště v čase energetické krize jde o strategickou investici,“ uvedl Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic.

Město je vlastníkem teplárny a jeho rada vykonává práva jediného akcionáře. Ten má podle loni změněných stanov také plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti. To umožňuje, aby od samého počátku byly všechny kroky transparentní a vedené v samostatném účetnictví.

Výstavba tohoto nového zdroje napojeného na soustavu zásobování teplem je součástí vloni jednomyslně přijaté Strategie pro zelené město. Ta počítá s ukončením spalování uhlí ještě před oficiálními evropskými termíny, rozšířením palivového mixu o čisté zdroje z biomasy, doplněné horkovodem z Jaderné elektrárny Temelín a právě výstavbou ZEVO.  Tím se zvýší podíl obnovitelných zdrojů energie v systému dálkového vytápění a posílí se jeho stabilita při zachování dlouhodobě výhodné ceny. Napojeno je na něj na 1200 odběratelů a téměř 30 tisíc domácností.

 „Stejně jako v energetice končí doba uhelná, tak i v odpadářství musí už konečně dojít k ukončení skládkování materiálově a energeticky využitelných odpadů. ZEVO Vráto pomůže nastartovat změnu systému hospodaření z lineárního na oběhový,“ říká Václav Král, předseda správní rady ZEVO Vráto a zároveň předseda představenstva Teplárny České Budějovice.