Teplárna České Budějovice je v nadstandardní ekonomické a finanční kondici a pro obchodní partnery představuje spolehlivého partnera. Potvrzuje to mezinárodně uznávaný certifikát D&B Top Rating, který nyní městská firma obhájila počtvrté po sobě podle metodiky nadnárodně respektované korporace Dun & Bradstreet.

Je to dobrá vizitka práce našich zaměstnanců i kvalifikovaného přístupu vlastníka, jímž je město České Budějovice. Takové hodnocení vynikne zejména v této době, poznamenané obrovským tlakem Evropské unie na řešení klimatických změn. A také současným stavem české ekonomiky ovlivněné covidovou pandemií. Podnikatelské prostředí se významně mění a bude se měnit dál,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Kvalitní informace o firmě tak pro zákazníky a obchodní partnery znamenají bonus navíc, neboť certifikát D&B Top Rating potvrzuje solventnost jeho držitele. Klient tak ví, že dodávanou tepelnou energii získává od prověřené firmy za udržitelnou a dostupnou cenu.

„Právě cenotvorba je v této době náročná, protože se v souvislosti s ochranou klimatu mění evropská i národní legislativa, rekordně zdražují emisní povolenky a mění se i ceny komodit. To ustojí jen velké, finančně zdravé firmy s jasnou vizí, jak v krátké budoucnosti dekarbonizovat a vyrábět energie ze skutečně bezemisních zdrojů a lokálních obnovitelných paliv. A to my v podobě Strategie pro zelené město máme,“ říká Tomáš Kollarczyk.

Pro zákazníky je ocenění pomocným signálem, že dodávaná tepelná energie ze systému centrálního zásobování bude nadále nabízena za udržitelnou a dostupnou cenu. Skladba zdrojů a cenotvorba je totiž poměrně odolná vůči tržním výkyvům jednotlivých komodit.

TOP Rating mohou získat jen firmy, které si nejvyšší možné hodnocení rizikového faktoru udržely nepřetržitě 12 měsíců v řadě a nemají závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Společnost Dun & Bradstreet, podle jejíž metodiky hodnocení probíhá, je globálním lídrem v oblasti poskytování dat o firmách a analytiky.

Plánovaná letní odstávka výrobních zařízení Teplárny České Budějovice letos potrvá od 13. srpna zhruba 16 hodin do 17. srpna asi 9 hodin. Přestože celý areál energetické firmy v Novohradské ulici bude mimo provoz, zákazníci o teplou vodu nepřijdou. Teplárna jim ji dodá ze svých záložních zdrojů, které nasazuje při údržbě a opravách.

„Měst, která mají diverzifikované energetické zdroje jako České Budějovice, není mnoho. Na 30 tisíc domácností, které zásobujeme teplou vodou, a v topné sezoně samozřejmě i teplem, o výhody centrálního zásobování nepřijde ani za této situace,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. Obdobně to platí i pro firemní klientelu s výjimkou odběratelů technologické středotlaké páry. Tu jedinou v době provozně nezbytné odstávky zdrojů v areálu Novohradská nelze zajistit. Odběratelé jsou o tom předem informováni.

Teplárna odstávku zařízení, která jsou jinak v nepřetržitém provozu, využije k nutným kontrolám, údržbě a opravám. V letošním roce je časově a technologicky nejnáročnější výměna vysokotlaké armatury uzavírající výstup páry z kotle K11 do vysokotlakého rozdělovače. Na technologii zásobování palivem se vymění celý silový elektrorozváděč. Tím se zajistí spolehlivost v napájení zařízení, dodávajícího palivo ke kotlům, a zvýší bezpečnost obsluh v blízkosti pásové dopravy.

„Veškeré práce je potřeba dobře připravit a naplánovat. Odstávku, trvající zhruba 70 hodin, není možné prodloužit a vše se musí stihnout v plánovaném rozsahu a kvalitě prací. Zároveň je i přípravou na novou topnou sezónu, která podle vývoje počasí začíná zpravidla v září,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva firmy.

V konkrétních domech a místech přesto může při opravách rozvodné sítě nebo příslušných výměníkových stanic k omezení dodávek teplé vody na několik hodin dojít. O tom jsou ale dotčení zákazníci předem informováni.

Až posledního září skončí venkovní výstava Umění ve městě, pro Lumbricina, budějovického endemita, z dílny sochaře Michala Trpáka, to bude znamenat i ukončení pronájmu místa vedle cyklostezky u Stromovky, kde je exponát aktuálně umístěn. Teplárna, která umělcům poskytla materiál v podobě trubek, rozdělovače a ventilů ze zrušené výměníkové stanice, proto hledá místo pro trvalou instalaci díla. Na jejím facebooku po celý srpen poběží anketa, jejíž výsledky firma zveřejní počátkem září.

„Jsme tradiční městská společnost poskytující nonstop služby desetitisícům zákazníků. Názor široké veřejnosti nás vždy zajímá. Těšíme se na originální nápady i na zpětnou vazbu k samotné výstavě Umění ve městě. Napřímo jsme se do ní letos zapojili poprvé. Téma CITY/MĚSTO je nedílnou součástí DNA naší společnosti stejně jako loňské téma AQUA/VODA. To jsme akcentovali ve vlastních aktivitách, směřujících ke zkrášlování veřejného prostoru, a zároveň vyvolání diskuse na aktuální ekologická témata,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Socha Lumbricina představuje industriálního živočicha, vylézajícího na povrch a opět mizejícího pod zemí, jak prolézá CITY/město a budí city/emoce i díky kontrastu, industriálnímu tvarosloví a zelených rostlin, které přináší do veřejného prostoru.

„Socha recykluje již nepotřebné teplovodní potrubí, které bez povšimnutí prostupuje naše město. A tak se nabízelo parafrázovat toto prostupování jakýmsi červem – žížalou, která se občas objeví na povrchu a nakonec i vykoukne a chrlí zeleň,“ říká sochař Michal Trpák. Ten byl v roce 2007 u zrodu výstavy, která letos přinesla do města přes dvacet instalací. Za 14 let jich byly stovky.

Podle Václava Krále se podobných souvislostí najdou desítky. Stačí se jen na chvíli zastavit a zamyslet. „To je další skvělý přínos uměleckých děl a umělců,” říká manažer a připomíná, že pod povrchem města neustále funguje 162 km teplárenských rozvodů. Jsme lidé, kteří se starají o jejich provoz a kteří zde žijí. Zajišťujeme komfort Budějčáků, sdílejících energii, která zlepšuje společné životní prostředí,“ dodal.

Sochař Michal Trpák v této souvislostí říká, že město představuje funkční racionální prostor a je dobré do něj vnášet nová témata. „Umění díky tomu, že nemá přímou funkci, je iracionální. Dokáže veřejný prostor oživit, vnést nové podněty k diskuzi a snad i obohatit jeho obyvatele a návštěvníky,“ uzavřel Michal Trpák.

Městská společnost Teplárna České Budějovice už posedmé za sebou obhájila nejvyšší ratingové hodnocení AAA označované jako excelentní. Nadále tak patří mezi nejdůvěryhodnější firmy. Z nejvyššího ocenění Czech Stability Award na stupni AAA od společnosti Dun & Bradstreet se těší jen několik procent ekonomických subjektů v zemi. Poprvé ho firma získala za rok 2015.

Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva teplárny, není obhajoba hodnocení o nic jednodušší než jeho první získání. „Certifikace má jasné ekonomické ukazatele a je jedno pokolikáté se hodnocení koná. Metody posouzení jsou pokaždé nekompromisní a jedná se o detailní rentgen nejen finančního zdraví,“ říká Kollarczyk.

Pro obchodní partnery, investory, zaměstnance nebo konkurenci je to zpráva, že takový podnik je v nadstandardní ekonomické kondici, solventní a ve všech směrech spolehlivý.

Nezávislý pohled uznávané mezinárodní autority se obecně v ekonomice pokládá za velmi důležitý. Týká se totiž celého spektra činností, především finanční i nefinanční bonity, kapitálové struktury a kapitálové stability. Zahrnuje ale také úroveň investičního rozvoje nebo celkové důvěryhodnosti a hodnocení kredibility vedení.

Hodnocení se vydává ve třech stupních AAA, AA a A. Takové podniky se nemohou vyhýbat například zveřejňování svých informačních výkazů, což dělá až třetina firem. Podle řady auditorů jde o dlouhodobý nešvar tuzemského podnikání.

Teplárna České Budějovice v pandemickém roce 2020 obstála a dodávala energie nepřetržitě a bezpečně, stejně jak pracoval dispečink a servisní výjezdové skupiny. Přestože se jednalo o jedno z nejsložitějších období v české ekonomice a energetický sektor byl pod velkým tlakem, městská firma udržela stabilní ceny tepla. A to i přesto, že kvůli boji s nemocí covid-19 dlouhodobé uzavření škol, kulturních zařízení, hotelů, nákupních center, úřadů i sportovních hal prodej tepla srazilo meziročně o 3,17 procenta a silové elektřiny o 6,9 procenta.

„Klíčové pro splnění očekávaného zisku byla trvalá optimalizace provozu a získání nových odběrů. Zisk za loňský rok před zdaněním ve výši 23,9 milionů korun bude ponechán ve firmě na další investice. Díky tomu z roku 2020 vychází naše městská firma posílena,“ uvedl po pondělní valné hromadě Jiří Svoboda, českobudějovický primátor. Rozhodnutím rady města, jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, byl loňský zisk ponechán ve firmě.

Akcionář současně rozhodl převést 658 milionů korun nerozděleného zisku minulých let na účet fondu rozvoje. Ten se dlouhodobě využívá na investice spojené zejména s ekologizací provozu a rozvojem sítí, snižováním ztrát v rozvodech a připojení nových zákazníků. Základem je loni schválená dlouhodobá koncepce podnikatelské činnosti nazvaná Strategie pro zelené město. Jejím cílem je ukončit spalování uhlí do roku 2030 a nahradit ho biomasou, bezemisním teplem z Jaderné elektrárny Temelín a zařízením na energetické využití odpadů, tedy čistými a nízkoemisními zdroji.

Teplárna loni prodala 1 482 TJ tepla, z nichž většinu odebraly podniky a instituce, zbytek pak domácnosti při vytápění a ohřevu vody. Rozvodná síť loni disponovala 1 881 odběrnými místy a teplem zásobovala 29 223 domácností. Počet odběrných míst meziročně opět stoupl a sjednané byly nové odběry ve výši 12 TJ/rok. Do distribuční rozvodné sítě pak bylo dodáno 75 171 MWh elektrické energie vyrobené v kogeneračním režimu společně s teplem.

Investiční událostí roku 2020 bylo uvedení turbogenerátoru TG 6 do provozu po rekonstrukci, která umožnila zvýšit účinnost a efektivitu kogenerační výroby tepla a elektřiny celého zdroje spolu s vyvedením tepla do horkovodní rozvodné soustavy.

„Šlo o historický okamžik spojený s vybudováním hlavní horkovodní výměníkové stanice v areálu na Novohradské ulici. Tím se výrazně snižují především tepelné ztráty v rozvodech a zefektivňuje se využití tepelné energie páry spolu s vyšší kogenerační výrobou elektřiny,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Loni byla také dokončena přestavba parovodů na horkovody v Suchém Vrbném a v Havlíčkově kolonii. Podařilo se dokončit rekultivaci odkaliště popílku v lokalitě na pomezí krajského města, Srubce a Starých Hodějovic a této oblasti vrátit přírodní ráz i s meandrem Hodějovického potoka. Náročná rekultivace trvající 10 let  vyšla na 158 milionů Kč. Jedná se tak o další významnou ekologickou investici městského podniku.

Připravoval se rovněž projekt na realizaci retrofitu kotle K 12 a dokumentace k výstavbě zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Vráto. Další investice mířily do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát a ekologizace výroby, na splnění zákonných požadavků a posílení kybernetické bezpečnosti. Teplárna je připravena plnit legislativou zpřísněné emisní limity platné od 17. srpna 2021.

Hnízdní budka, umístěná ve 120 metrové výšce na vráteckém komíně českobudějovické teplárny, skrývá tři sokolí samičky. Při kroužkování to zjistil ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife.

„Samičky jsou zhruba 16 dnů staré a jejich stav je velmi dobrý. Váží zhruba dvacet až třicet dekagramů a plná volátka svědčí o tom, že se o ně rodiče vzorně starají,“ uvedl po sestupu na zem. Podle slov ornitologa šlo o první letos okroužkované sokoly stěhovavé v Česku.

Mezi deseti mláďaty těchto chráněných dravců, která se na komíně teplárny během posledních tří let narodila, byl zatím jediný sameček. Ten z loňska. Podle Berana je u dravců samec velmi důležitý, protože v době hnízdění musí samici krmit, aby došlo ke zdárné inkubaci vajec. V celé populaci je ale poměr pohlaví mláďat vyrovnaný, a tak až se budějovická „holčičí“ populace rozletí do okolí, partnery určitě najde.

„Žádného z okroužkovaných sokolů, kteří se loni a předloni ve Vrátě narodily, zatím žádný ornitolog neodečetl, tedy nezaznamenal,“ uvedl Václav Beran.

Každé sokolí mládě dostává dva kroužky. Jeden, odečítací, nese pouze tři znaky a je možné ho přečíst dalekohledem či pomocí fotopastí. Druhý kroužek je národní a slouží k přesné evidenci dravce v databázi kroužkovací stanice. Jeho unikátní kód slouží k jednoznačné pozdější identifikaci.

Dospělosti se dožije jen asi třetina jedinců, v přírodě přežijí jen ti nejsilnější. Samičky odlétají od svého rodiště nejméně několik desítek kilometrů, kde hledají nová teritoria. Díky podobným projektům, do nichž je zapojena i Teplárna České Budějovice, tak sokolí populace v zemi postupně sílí. Přitom před půlstoletím u nás došlo téměř k jejich vyhubení hlavně díky tehdy používaným jedovatým chemikáliím v zemědělství. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu: webkamery

Komín českobudějovické teplárny ve výtopně Vráto se už třetím rokem po sobě stal místem narození mláďat ohroženého sokola stěhovavého. Záběry z webkamery ukazují tři přírůstky v hnízdní budce umístěné ve výšce 120 metrů. Mláďata se narodila pravděpodobně 12. dubna, ale poprvé se je podařilo zahlédnout až tento týden v pondělí.

„Věděli jsme, že samice začala vejce snášet 8. března a i vzhledem k chladnému počasí panovaly obavy, zda mladé vůbec vyvede. Naštěstí vše dopadlo dobře a ze čtyř snesených vajec jsou nakonec tři přírůstky. Jsou vitální a rodiče o ně zatím vzorně pečují,“ říká Bohdana Kollerová z útvaru komunikace teplárny.

Jde o nekroužkovaný pár, který na vráteckém komíně zahnízdil už potřetí. Zhruba za dva měsíce bude jasné, zda odchová i mláďata letošní. Dosud zde vyvedl deset mláďat. Předloni tři a vloni čtyři. Když se to stalo poprvé, šlo o mimořádnou událost, protože podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife, se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

Zhruba za tři týdny ornitolog mláďata okroužkuje. To už bude jasné, v jaké kondici jsou.

„Z narození třetí generace mláďat máme velkou radost, protože jde o dílčí metu odpovědného přístupu k životnímu prostředí, který je přirozenou součástí naší práce,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. Připomněl přitom ekologizaci vlastního provozu nebo dokončenou rekultivaci odkaliště u Hodějovic a jeho začlenění zpět do přírody.

Na projektu, který přispívá k záchraně ohroženého dravce, se Teplárna České Budějovice podílí od prosince 2016, kdy byla na ochozu 160 metrového komínu umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a každý další rok na podzim opět. Předloni se utvořil i sokolí pár, zahnízdil a od té doby se k teplárenskému komínu každoročně vrací.

Zatím se neví, jaké je pohlaví mláďat. To se pozná až při kroužkování. Do té doby lze tipovat na facebooku teplárny a soutěžit o rodinné vstupenky do ZOO Hluboká. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu: webkamery

Netradičního poděkování za podporu charitativního projektu Budějcká stravenka pro lidi bez domova se dostalo Teplárně České Budějovice od Městské charity. Ta jí předala originální dřevěnou sochu. Jedná se o březový sloup, který vznikl v rámci benefiční akce Sochy pro Budějckou stravenku.

„Nedávno, 27. března, to byl rok od vzniku projektu Budějcká stravenka. A bez místních patriotů a donátorů jako je právě teplárna, bychom ho těžko uváděli do života,“ říká Vít Fialka, duchovní otec projektu a ředitel Městské charity.

Ta chce tímto způsobem, stravenkou na teplé jídlo, motivovat osoby bez domova k postupnému utváření pracovních návyků a zapojení do pracovního procesu. Třikrát týdně se proto pod vedením dobrovolníka z charity Františka Kynčla podílí stále početnější skupina na úklidu města. Odměnou jim je za hodinu práce stravenka v hodnotě 60 Kč. Takto se za měsíc rozdá zhruba 360 stravenek. Do projektu se dosud zapojilo více než 120 lidí bez domova, kteří svou prací získali přes 4000 stravenek.

„Touto akcí jsme rozšířili spolupráci s Městskou charitou. Je to konkrétní pomoc, konkrétním lidem, kteří se i v nouzi snaží zapojit do aktivního života. Dar v podobě sochy nás opravdu potěšil a rádi bychom se o ni podělili s veřejností,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Na počátku projektu stála iniciativa, která ve spojení s Městskou charitou, a díky podpoře magistrátu, získala současnou podobu. Projekt nepřerušily mrazy, epidemiologická opatření ani koronavirus.

„Za svou kontinuitu vděčí právě podpoře dárců a neuvěřitelné obětavosti dobrovolníka Františka Kynčla,“ dodal Vít Fialka.

Pro skulpturu, jejímž autorem je právě František Kynčl, bude městská teplárna hledat vhodné místo ideálně na svých pozemcích. Do výběru lokality se budou moci zapojit i veřejnost  v rámci internetové ankety, kterou teplárna připravuje.

Městská společnost Teplárna České Budějovice očekává, že letos do distribuční sítě dodá celkem 75 000 MWh silové elektřiny. Tuto produkci v posledních měsících navyšuje i letos modernizovaná turbína TG6 a její optimální řazení s dalšími turbínami TG4 a TG5. Okamžitý výkon se tím zvýšil až o 5,7 MWe při stejné spotřebě páry.

Teplárna aktuálně dodává do sítě společnosti E.ON přibližně 25 MW elektřiny. Tento výkon teoreticky stačí k pokrytí spotřeby poloviny odběrných míst v Českých Budějovicích. Celé město, tedy zdejší domácnosti, firmy a instituce, jí spotřebovávají zhruba 55 MW.

Teplárna tedy velkou měrou přispívá k decentralizaci výroby elektřiny a představuje důležitý prvek stabilizace elektrizační soustavy v centru krajského města i jeho nejbližším okolí. Tento tradiční zdroj hraje v energetické koncepci města klíčovou roli. V kogeneračním režimu totiž hospodárně a stabilně vyrábí elektrickou energii společně s teplem.

Význam pro bezpečnost dodávek ještě vzroste, podaří-li se na území města připravit tzv. ostrovní provoz. To by například umožnilo snížit možné negativní důsledky plošného a dlouhodobého výpadku elektřiny z externích zdrojů (tzv. blackout). Byla by to pojistka v čase krize, umožňující „start ze tmy“ a provoz prvků kritické infrastruktury pomocí chytrých sítí (smart grids).

Spotřeba elektřiny v České republice se neustále zvyšuje. Za nárůstem stojí hlavně odběry na hladině velmi vysokého a vysokého napětí, zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů, tak u domácností.

Technologie orientované pouze na sluneční záření a vítr nemohou energie vyrábět stabilně a akumulace není stále systematicky vyřešena.

Moderní kapacity Teplárny České Budějovice postavené v blízké době na distribuci bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, na zpracování místních obnovitelných zdrojů energie jako biomasy či komunálního odpadu, a využívající akumulační schopnosti své distribuční sítě, budou tedy i v budoucím energetickém mixu mít stále své pevné místo.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. listopadu 2020

Českobudějovické domácnosti za teplo v roce 2021 odebírané od městské teplárny zaplatí o 2 procenta více než letos, tedy výrazně méně než je očekávaný růst inflace za rok 2020. Gigajoule bude stát 641 Kč včetně DPH. O 12 korun meziročně víc.

Průměrná domácnost ročně spotřebuje při obvyklé průměrné roční teplotě v našich zeměpisných šířkách zhruba 25 gigajoulů tepelné energie. Pokud přijde klasická zima, za vytápění a ohřev teplé vody tak příští rok zaplatí o 302 korun víc, měsíčně tedy o 25 Kč. V posledních třech letech ale domácnosti protopily významně méně.

„V ceně tepla se negativně projevuje růst cen vstupů závislých na vývoji ceny elektřiny a cena emisních povolenek. Tyto negativní trendy dokážeme vyvážit provozními a výrobními úsporami a vyšším výnosem z prodeje silové elektřiny vyrobené ve vysokoúčinné kogeneraci,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Za pozitivní označuje vyšší výrobu elektřiny spuštěním upravené turbíny TG6 s vyvedeným horkovodním výkonem z areálu Novohradská. I proto mají obyvatelé Českých Budějovic dlouhodobě stabilní cenu.

„Příští rok se tak cena tepla pro domácnosti změní o částku významně nižší, než je očekávaná inflace. V tomto smyslu jde o solidní výsledek, který je možné zajistit i díky vlastníkovi teplárny, městu České Budějovice, které stabilní cenu tepla upřednostňuje nad ziskem,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Podle každoročních šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností přibližně šesti procenty.

Zásadní a velmi pozitivní vliv na stabilitu českobudějovického tepla ze soustavy má postupná změna palivového mixu, omezující spalování uhlí nebo rozšiřování horkovodní sítě.

„Naším cílem je vybudovat systém dálkového vytápění, který odpovídá 21. století, včetně doprovodných služeb,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva firmy, která ve městě vytápí přes 29 tisíc bytů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.