Horkovod se protáhl o dva kilometry. Už jich je přes dvacet

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. července 2015

Horkovodní teplárenská síť se v Českých Budějovicích od července prodloužila o dalších 2209 metrů na celkových 21,5 kilometrů. Zasloužilo se o to ukončení II. etapy prací na Pražském předměstí, které vyšly na 52,8 milionů korun. Během nich se staré parovodní potrubí nahradilo moderním horkovodním od Čéčovy do Klaricovy ulice. Po trase se na nový systém přepojilo šest výměníkových stanic, zásobujících teplem a teplou vodou 2802 bytů. V listopadu, poté, co skončí právě probíhající III. etapa mezi OD Družba a Budivojovou ulicí, se délka horkovodu prodlouží o dalších 1554 metrů.

„Podle délky rekonstruovaných rozvodů jsme jedním z lídrů modernizace sítí v republice. Přechod na horkovod musí ale mít ekonomický smysl, protože není levný. Jde však o způsob, jak snížit tepelné ztráty v síti, zefektivnit provoz a udržet cenovou stabilitu. A také akcionářům zvyšovat hodnotu firmy,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Spolu s dvoukilometrovou I. etapou z roku 2013, která horkovod na Pražské předměstí přivedla ze sídliště Vltava, tak bude teplárenská síť v této části města kompletně obnovena. Investice dosáhne 173 milionů Kč, z　nichž významnou část hradí národní a evropské dotace.

„Zákazníkům chceme teplo a teplou vodu prodávat za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny. Tomu pak musí odpovídat moderní, úsporná a ekologická výroba, abychom byli stále prosperující firmou,“ dodal Miroslav Houfek.

Horkovody, v nichž je teplonosnou látkou místo páry horká voda, snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent. Tím je potřeba vyrobit méně tepelné energie, spálí se méně uhlí a vznikne méně emisí CO2. Už dokončená I. etapa konkrétně přinesla roční úsporu tepla 31 160 GJ a snížení emisí CO2 o 4,3 tuny.

V budoucnu, zřejmě v letech 2017 – 2022, by se měly horkovody objevit i v Havlíčkově kolonii, Branišovské ulici nebo v Suchém Vrbném. Vše je ale ještě podmíněno ekonomickými analýzami a získáním státních nebo evropských dotací.

V Českých Budějovicích přestavba parovodů na horkovodní systémy začala v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy. Nový impuls získala v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí rozvržené do tří etap. I přes rozšiřování horkovodů budou ale parovody, kterých je nyní po městě 100,2 km, stále tvořit hlavní distribuční síť. Ta zásobuje vybrané firmy i technologickou párou, včetně středokotlaké, a zcela je proto nahradit nepůjde. Proto se budou dál využívat oba distribuční systémy.

Teplárna v první polovině roku 2015 prodala 860 tisíc gigajoulů tepla. To bylo o 2,4 procenta víc než ve stejné době vloni hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí dosáhl 89,4 milionů Kč a meziročně vzrostl o 27,4 procenta. Ceny tepla se ve městě přitom už dva roky prakticky nemění. Letos firma gigajoul tepla domácnostem prodává za 572,60 Kč, což ji řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Jak se stavěl horkovod na Pražském předměstí:

I. etapa – 1900 m, sídliště Vltava – Klostermannova, 6 výměníkových stanic, 2530 bytů / červenec 2013 – červenec 2014 / 74,9 milionů Kč

II. etapa – 2209 m, Čéčova – Klaricova, 6 výměníkových stanic, 2802 bytů / červenec 2014 – červenec 2015 / 52,8 milionů Kč

III. etapa – 1554 m, Družba – Staroměstská – BD Stavařů, 7 výměníkových stanic, 1729 bytů / duben 2015 – listopad 2015 / 46 milionů Kč

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.