Ovzduší na Českobudějovicku pomůže hlavně odsíření uhelných kotlů

České Budějovice, 1. 3. 2012

Horkovod z Temelína může čistotě ovzduší v českobudějovické aglomeraci pomoci, pro kvalitu ovzduší však nebude rozhodující. Zásadním pro čistotu ovzduší však bude odsíření uhelných kotlů v Teplárně České Budějovice, které, nerozhodnou-li někdy akcionáři jinak, zůstanou i do budoucna hlavním zdrojem výroby tepla pro město. Odsíření uhelných kotlů sníží emise oxidu síry o více než 80 procent.

Teplárna České Budějovice pro výrobu tepla a technologické páry potřebuje ročně přes 300 tisíc tun uhlí. V dnešní tiskové zprávě ETE uváděná úspora 100 tisíc tun hnědého uhlí při napojení části Českých Budějovic na temelínský horkovod tak nesníží emise tuhých znečisťujících látek proti současnému stavu na polovinu, jak se v ní uvádí, ale pouze zhruba o třetinu.

Uhelné kotle musí Teplárna v rámci rozsáhlých ekologických opatření odsířit nejpozději do konce roku 2016. Ukládá jí to nově navrhovaná legislativa a také integrované povolení krajského úřadu Jihočeského kraje. Podle něho musí současné limity 1700 mg/Nm3 oxidu siřičitého klesnout dokonce na 200 miligramů. Toto opatření tedy bude jednoznačně největším přínosem ke snížení emisí v budějovické aglomeraci a jejím okolí.

Tento záměr se musí uskutečnit v daném termínu bez ohledu na realizaci horkovodu z JE Temelín. V takovém případě pak bude příspěvek zamýšleného horkovodního přivaděče ke snížení emisí Teplárny prakticky zanedbatelný.

Uhelné kotle budou i zálohou pro bezpečné dodávky tepla v případě, že by někdy došlo k výpadku dodávky z Temelína.

Pokud jde o prachové částice, ty nejsou ve městě problémem Teplárny, ale hlavně dopravy a lokálních zdrojů. Elektrostatické odlučovače instalované v Teplárně zachycují prach s účinností 99,7 procenta. I dnes tak bohatě splňují zákonem dané limity. Ty dovolují vypouštět 100 mg/Nm³ prachových částic (tuhých emisí), zatímco úlet prachu z Teplárny dosahuje zhruba 30 mg/Nm³