Předseda představenstva Václav Král na krajském semináři o odpadech představil záměry teplárny

středa, 9. května 2018

Seminář se konal 4. května a v sídle Krajského úřadu ho uspořádal Jihočeský kraj.

„Nečekal jsem, že na semináři pro obce jim bude nejbližší vystoupení předsedy představenstva budějovické teplárny,“ uvedl v diskusi Josef Kotál, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Vimperk poté, co na odborném semináři věnovaném nakládání s komunálními odpady domluvil šéf teplárny Václav Král.

Ten v závěru dopoledního bloku přednášek s pomocí grafů a tabulek představil skutečné nakládání s odpady ve vyspělé Evropě. Tento stav porovnal s realitou v České republice a jižních Čechách, kde stále nejsme připraveni na splnění evropských a národních cílů v oblasti hospodaření s odpady po roce 2035. Připomeňme: cílem EU je 65 procent recyklovat, 25 procent energeticky využít a 10 procent skládkovat. Cíle České republiky se vztahují už k roku 2024, kdy stát chce, aby uvedené podíly byly 60 ku 28 ku 12 procentům.

Jak Václav Král upozornil, reálně hrozí, že po zákazu skládkování budou v zemi i kraji chybět mimo systémového nastavení materiálového využití odpadu také kapacity na zpracování zbytkových odpadů v energetice.

V této souvislosti představitele obcí a kraje seznámil s dlouhodobou koncepcí Teplárny České Budějovice, která zahrnuje i využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Upozornil je přitom na různá technická, provozní, ekonomická i legislativní úskalí, na něž narazí, rozhodnou-li se pro výrobu a spalování takového paliva ve svých lokálních zdrojích.

Přitom zdůraznil to, co ostatní řečníci téměř pominuli – klasické spalovny se dnes už nestaví, ale zejména v západoevropských státech existují stovky zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Tyto země unie tedy mají situaci vyřešenou a naléhavost daného tématu je tedy u nich daleko menší než třeba v Česku, kde v roce 2016 vzniklo 5,6 milionů tun komunálních odpadů. V provozu jsou však pouze čtyři zařízení ZEVO. Jejich teoretická kapacita stačí na zpracování pouze necelých 14 procent komunálních odpadů.

„Obyvatelé Jihočeského kraje v roce 2016 vyprodukovali přes 357 tisíc tun komunálního odpadu. Většina ho skončila bez užitku na skládkách. Ověřená technologie, která by dlouhodobě umožňovala ekologicky a efektivně část jinak nepoužitelných odpadů energeticky využít, ale v regionu není,“ uvedl Václav Král.

Energetické využívání směsného komunálního odpadu či paliv z něj vyráběných přitom podporuje naplnění přijaté strategie českobudějovické teplárny. Jeho využívání totiž obecně přispívá ke snižování spotřeby hnědého uhlí, rozšíření palivového mixu, využívání lokáních paliv a k diverzifikaci zdrojů. Pozitivní je i snížení závislosti na nejistých externích vlivech jako je legislativa nebo cena emisních povolenek. Základním cílem městské teplárny přitom stále zůstává stabilizace cen tepla a zajištění jeho bezpečných dodávek zákazníkům při splnění environmentálních cílů EU a ČR.