Teplárnu čekají velké investice – odsíří uhelné kotle a rozšíří horkovod

TISKOVÁ ZPRÁVA

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 2. dubna 2013

České Budějovice se dočkají čistšího ovzduší a ve městě se rozšíří provozně efektivnější horkovodní síť na úkor té parovodní. Obě rozsáhlé investice, které dohromady vyjdou na více než 500 milionů korun, připravuje akciová společnost Teplárna České Budějovice. Z této sumy plnou třetinu nákladů, tedy až zhruba 160 milionů korun pokryjí získané dotace.
Přestavba teplárenské distribuční sítě na Pražském předměstí z parovodního systému na horkovodní začne I. etapou v červnu a skončí v říjnu. „Pracovat se tedy bude mimo topnou sezónu, abychom neohrozili dodávky tepla zákazníkům. Po dokončení se významně sníží ztráty tepla v naší distribuční soustavě. Investice bude stát podle projektové ceny 74 milionů korun. Skutečnou výši nákladů se dozvíme až z připravované veřejné obchodní soutěže. Zhruba 39 procent nákladů pokryje dotace ze Státního fondu životního prostředí,” říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.
Na zhruba 450 milionů korun pak vyjde odsíření uhelných kotlů K11 a K12, v nichž se ročně k výrobě tepla a technologické páry spálí přes 300 tisíc tun uhlí. Necelou třetinu předpokládaných nákladů, tedy 135 milionů Kč, pokryje dotace Evropské unie.
Teplárna nyní připravuje vyhlášení veřejné soutěže na dodávku stavebních prací a technologií odsíření. „Nenastanou-li komplikace, vlastní stavba by měla začít v říjnu 2013 a trvat do poloviny roku 2015,“ uvedl Martin Žahourek. Půjde o největší novodobou investici, která bude mít zásadní vliv na čistotu ovzduší ve městě a okolí.
Výrazně se sníží množství vypouštěných emisí oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx). Objem vypouštěného oxidu siřičitého klesne o víc než 800 procent na 200 mg/Nm3. Současný limit je 1700 mg/Nm3. Hodnota koncentrace NObude maximálně 200 mg/Nm3.
Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU. Ty se postupně zařazují i do národní legislativy členských zemí. V Česku to je v podobě novely zákona o ochraně ovzduší a připravované zásadní novele zákona o integrované prevenci.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA PROJEKTŮ
Horkovod Pražského předměstí – I. etapa
Součástí přestavby parovodní sítě na horkovodní je liniová stavba, dlouhá 2 265 metrů, při níž se do země položí izolované ocelové potrubí budoucího horkovodu. V něm bude distribuována tepelná energie ve formě horké vody o teplotě od 80°C do maximálně 130°C, která pak ve výměníkových stanicích ohřívá sekundární rozvody a zásobníky teplé užitkové vody. Na už existující horkovodní soustavu teplárny tak budou nově napojeny výměníkové stanice Pouzar, Vltava 3, Jihočeská univerzita, Plzeňská, Čéčova a Klostermannova. V tomto území je zásobováno zhruba 2 530 bytových jednotek.
Technologické zařízení zmiňovaných výměníkových stanic zároveň projde rekonstrukcí z parního na horkovodní provoz. Odstraněny budou rozvody páry a kondenzátu a nadbytečné zásobníky teplé užitkové vody.

Odsíření uhelných kotlů
Uhelné kotle K11 a K12, každý s parním výkonem 150 t/hod., nemají instalované zařízení pro odsíření spalin a snížení emisí NOx, jak od roku 2016 striktně požaduje legislativa. Proto se za nimi vybuduje odsíření a zařízení na snížení emisí NOx.
Jako technologie odsíření bude použita mokrá vápencová vypírka, při níž vzniká tzv. energosádrovec. Součástí investice proto bude také míchací centrum, v němž se bude vyrábět granulát určený k technickým rekultivacím.
O snížení emisí NOx se postarají jak primární opatření a úpravy na kotlích (modifikace spalování), tak i sekundární opatření včetně selektivní nekatalytické denitrifikace. Při ní se jako redukční činidlo, vstřikované do spalovací komory kotle, použije močovina.

Projekty jsou financovány z Operačního programu Životního prostředí:

Operační program Životního prostředí