úterý, 21. ledna 2020

V loňském roce bylo připojeno dalších 112 bytů.

Zvyšování počtu zákazníků v oblasti bydlení je závislé zejména na nové výstavbě na území města. Je-li v dosahu teplárenská distribuční síť, jde o jednoznačnou výhodu zákazníka, který napojením na CZT nezískává jen tepelnou energii, ale i komplexní servis a služby v ceně s nulovými dodatečnými náklady na údržbu či revize.

„Zájem investorů o centrální zásobování teplem, tedy systém CZT, potvrzuje jeho dlouhodobou výhodnost, jak ekonomickou, tak ekologickou,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice. A upřesňuje, že jen za posledních dvanáct měsíců, tedy od ledna 2019, přibylo 112 vytápěných domácností.

Právě developerské projekty, které se v katastru města chystají, by mohly časem přispět k pokoření magické hranice 30 tisíc bytů, napojených na českobudějovickou teplárenskou síť.

Developery a investory k využívání dálkového vytápění vede v první fázi především cena tepla. Není to však jediný důvod. Mezi parametry posuzování patří i výše uvedený servis nebo fakt, že systém CZT je velmi ekologický, oproti malým domovním kotelnám podléhá velmi přísným kontrolám úřadů, a pomáhá tak zlepšovat čistotu ovzduší ve městě.

Více v tiskové zprávě:

V Českých Budějovicích roste počet domácností napojených na dálkové teplo z teplárny. Za poslední rok jich přibylo 112

pátek, 22. listopadu 2019

Podle průzkumu se pak „na první dobrou“ respondentům nejvíce vybaví kromě komínu i sokolí rodinka.

Průzkumu, zaměřeného na vnímání teplárny a jejích služeb českobudějovickou veřejnosti, který připravila Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity, se zúčastnilo 314 respondentů. Téměř polovina z nich přitom uvedla, že je na centrální vytápění a ohřev užitkové vody napojena. Čtyři pětiny si pak firmu vybaví jako dodavatele tepla ve městě.

Dotazování se týkalo i ekologie či vztahů s veřejností a hledalo náměty na zlepšení.

Průzkum zde upozornil na rezervy v konkrétních oblastech komunikace s veřejností. Téměř 70 procent respondentů odpovědělo, že se zajímají o ekologické aktivity ve svém okolí, ale jen menšina je ztotožnila i se stomilionovými investicemi teplárny do odsíření a ochrany životního prostředí. V této oblasti budou aktivity teplárny nadále narůstat, jde zejména o postupné snižování spotřeby uhlí prostřednictvím rozšiřování palivového mixu. V přístím roce dojde k napojení čistého zdroje, horkovodu z jaderné elektrárny Temelín, a připravují se i další projekty. Prostor ke zlepšení komunikace v této oblasti rozhodně je.

Více v tiskové zprávě:

Komín a sokolí rodinka. Českobudějovická teplárna u veřejnosti obstála

pátek, 8. listopadu 2019

V polovině roku 2021 skončí rekultivace bývalého odkaliště teplárenského popílku a území bude pokryto zelení.

Bývalé odkaliště teplárenského popílku se nachází mezi Českými Budějovicemi, Srubcem a Starými Hodějovicemi. Po skončení rekultivace se na plochu vysadí zeleň a místo, zabírající zhruba 50 hektarů, se stane přírodním lesoparkem na předměstí krajské metropole.

„Pro ekologii a zlepšení životního prostředí ve městě děláme mnoho. Jde o investice za stamiliony. Od ekologizace zdrojů po zvyšování energetické účinnosti a efektivity dodávek energií. A toto je jedno z dalších a významných opatření,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny.

Té odkaliště sloužilo téměř třicet let, mezi roky 1980 až 2009, k ukládání vedlejších produktů po spálení uhlí. Ty se sem dopravovaly potrubím ve formě hydrosměsi, kdy se popílek po smíchání s vodou plavil potrubím od kotlů v areálu na Novohradské. Odkaliště má statut vodního díla III. kategorie a podléhá technicko-bezpečnostnímu dohledu, kontrolám hydrogeologických poměrů a podzemních vod, stabilitě hrázového systému a stavu drenáží. Nelze ho tedy jen tak jednoduše „zahrnout“.

„Příprava rekultivace včetně získání všech potřebných povolení probíhala od roku 2005. Základem technické rekultivace je postupné snižování hladiny a odpouštění odkalištních vod, modelace terénu a překrytí rekultivačním materiálem.“ Vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva. Součástí této fáze je také odtěžení části koruny hráze III/5 se zajištěním jejího drenážního systému. V roce 2018 pokračovaly zemní práce zejména ve vnitřní části odkaliště, které se zcela odvodnilo a překryto spodní rekultivační vrstvou. Malé laguny se tak už tvoří jen po deštích.

Letos na technickou navazuje i biologická rekultivace, zahrnující finální překrývání upravených ploch ornicí s následným ozeleněním. Při tom se využil i materiál z deponie teplárny v Mladém, kde se plocha upravila do původního stavu a vrátila zpět do zemědělského půdního fondu. Součástí projektu je i otevření v minulosti do potrubí svedeného Hodějovického potoka. Vytvoří se nové koryto s meandry a tůněmi. Území se tak vrací zpět do přírody. Vznikne plocha přírodního lesoparku s přirozeným vodním tokem.

pátek, 8. listopadu 2019

A také umožní využívat bezemisní teplo z jaderné elektrárny Temelín. Do ovzduší se pak ročně nevypustí až 80 tisíc tun oxidu uhličitého.

Dýchá se vám i při podzimní inverzi v českobudějovické kotlině bez problémů? Pak je to i díky městské teplárně a její soustavě centrálního zásobování teplem. Vedle odsíření svých uhelných kotlů firma systematicky modernizuje i distribuční síť. Tím, že staré parovody nahrazuje ve vybraných lokalitách horkovody, klesá i spotřeba uhlí a do ovzduší míří méně spalin. Jak je to možné?

V horkovodech se využívá nižší teplota rozváděné vody a potrubí je lépe izolované. Na trasách se proto tepelné ztráty snižují až o 15 procent a v důsledku je potřeba vyrobit méně tepelné energie. Takové investice sice stojí stamiliony, ale úspory jsou značné – přes 200 terajoulů tepla ročně. Tím klesl roční objem emisí zhruba o 140 tun. Nespálené uhlí znamená i finanční úspory. Stručně řečeno – nehospodaří-li se efektivně, nelze mít konkurenceschopné ceny.

„Naším cílem je vybudovat systém dálkového vytápění, který odpovídá 21. století, včetně doprovodných služeb. Využití horkovodních sítí ale musí dávat technický a ekonomický smysl,“ říká Václav Král, předseda představenstva budějovické teplárny.

Původní parovody zásobovaly teplem a parou hlavně průmyslové podniky a tomu odpovídala jejich velikost. S lety tepelné ztráty rostly a klesala spolehlivost. Proto začala přestavba rozvodů. Dnes mají České Budějovice jednu z nejdelších sítí horkovodů, měřící už téměř 30 km. Ta také umožní využívat bezemisní teplo z jaderné elektrárny Temelín. Do ovzduší se pak ročně nevypustí 80 tisíc tun oxidu uhličitého.

„Při plánování rozvoje a modernizace nám hodně pomáhá průběžný audit stavu a provozu distribuční sítě. Máme data o jejím stáří, počtu poruch, stavu izolace a tím i o tepelných ztrátách. Umíme určit riziková místa a zvýšit bezpečnost dodávek,“ dodal Martin Žahourek, člen představenstva městského podniku.

čtvrtek, 3. října 2019

Slavnostní zprovoznění nové investice, kterou využijí stovky mladých sportovců, proběhlo 19. září.

Z původní tribuny zbyl jen betonový základ, dřevěné lavice nahradily moderní červené sedačky. Tribuna atletického stadionu na Sokolském ostrově tak dostala po 70 letech nejen novou podobu, ale její zázemí i tepelné rozvody.

Představitelé TJ Sokol se rozhodli pro centrální vytápění a tak uvnitř vybudované šatny, rehabilitace či skladů, mají nyní teplo z českobudějovické teplárny. “Teplárna České Budějovice, a.s. dodává tepelnou energii do objektu Sokolovny na Sokolském ostrově již více než 20 let. Velice si vážíme spolupráce s organizací TJ Sokol, která se rozhodla využít centrální dálkové vytápění od naší společnosti také pro vytápění zázemí nové tribuny. Teplárna je připravena dodávat tepelnou energii i pro plánovanou druhou etapu výstavby“, říká Eva Krejsová, vedoucí obchodního oddělení teplárny.

Obnova této kulturní památky, trvající deset měsíců, stála přes 56 milionů korun. Na ni přispělo město České Budějovice 8,3 miliony korun.

čtvrtek, 3. října 2019

V této městské části nyní firma přebudovává 1,4 kilometrů dlouhý úsek parovodů na modernější horkovodní. Stavba skončí do poloviny listopadu a vyjde na zhruba 31 milionů korun.

„Přípravné práce zde začaly už vloni přechodem horkovodu přes Mlýnskou stoku do ulice Polní a vybudováním rozvodu uvnitř našeho areálu,“ říká Martin Žahourek, člen představenstva teplárny. Horkovod po vyvedení z teplárny vede ulicemi Polní, Luční, Čechova, Budovcova a do části Vrchlického nábřeží.

Postup prací zde zkomplikovala rekonstrukce Mánesovy ulice, kvůli níž nebylo možné pokládat potrubí v ulicích, které sloužily jako objízdné trasy. Proto jejich dokončení přešlo až do topné sezony, která navíc letos začala nebývale brzy, již 9. září. „Nicméně našich odběratelů by se to nemělo nijak významně dotknout,“ dodal Martin Žahourek.

Jde o letošní druhou významnou investici Teplárny České Budějovice do rozšíření horkovodní distribuční sítě. Už v březnu začala stavba 3,5 km horkovodu ve čtvrti Suché Vrbné za zhruba 100 milionů korun, kde vede vesměs v trase parovodu. Nyní je zde vyměněno zhruba 70 procent rozvodů. Práce budou pokračovat minimálně do konce roku s ohledem na klimatické podmínky. Také zde jejich postup významně ovlivňují složitá dopravně inženýrská řešení stavby v lokalitě s hustou zástavbou a dopravou.

Více v tiskové zprávě:

Horkovod zamířil také do Havlíčkovy kolonie. Práce potrvají až do listopadu, zpomalila je rekonstrukce Mánesovy ulice

pátek, 13. září 2019

V pondělí ráno bylo zájeno natápění systému a ve většině lokalit se již během následujícího dne topilo.

Teplárna začala svůj rozsáhlý distribuční systém, měřící přes 160 kilometrů, v souvislosti s vývojem počasí, natápět v pondělních ranních hodinách a ve většině lokalit se již následující den topilo. Po několikaměsíční pauze nebylo možné zahájit dodávky všude ve stejnou chvíli, protože na některých místech jsou nastaveny regulace, které zákazníkům umožňují individuální nastavení odběrů, tato místa se zprovozňují postupně, po dohodě.

Pro informaci, zda je již natopeno konkrétní odběrné místo, je možné dotazovat technika dispečinku teplárny prostřednictvím telefonu nebo e-mailu. Kontakt: tel.: +420 389 003 222, mob.: +420 729 903 222, e-mail: dispecink@teplarna-cb.cz

Pro září je charakteristická rozkolísanost teplot, na což je teplárna připravena. Po ochlazení může přijít opětovný vzestup průměrných teplot, pak se vytápění automaticky omezí a je možné ho i na určitou dobu zcela přerušit. Podmínky pro dodávky tepelné energie určuje Vyhláška č.194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu ČR., kterou se teplárna řídí.

Znění vyhlášky: Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období (1. září až 31. května následujícího roku), když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

středa, 11. září 2019

Nový běžecký atletický koridor vzniká při ZŠ Oskara Nedbala

Běžecký atletický koridor, který v areálu českobudějovické Základní školy Oskara Nedbala buduje město, bude stejně jako školu vytápět českobudějovická teplárna.

Teplárna zásobuje budovy základní školy tepelnou energií od jejich vzniku, po dokončení nového sportoviště se připojí další prostory.

K probíhající realizaci koridoru Miroslav Poláček, ředitel školy, říká: „Velké překvapení pro mne byly skutečné rozměry stavby, na papíře vše vypadá přece jenom jinak, škola získá nádherné prostory a stane se vlastně soběstačná s ohledem na sportovní zázemí.“

Prostor pro atlety je navržen jako jednolodní hala se čtyřmi běžeckými dráhami pro sprinty na 60 metrů, odděleným rozběhem a doskočištěm pro skok do dálky včetně trojskoku, a prostorem pro skok do výšky.

Součástí objektu jsou tři sklady sportovního nářadí, které vzniknou z přilehlých garáží, a také nové školní hřiště 45 krát 24 metrů. Určeno bude i pro volejbal, basketbal a házenou.

Investice za zhruba 27 milionů korun má být dokončena na podzim, takže teplárna ji začne vytápět už v nové topné sezoně.

pátek, 23. srpna 2019

Výzkum připraví a zpracuje Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity.

Teplárna České Budějovice je městskou společností s dlouhou tradicí. Je součastí města, proto by se chtěla dozvědět od širokého spektra jeho obyvatel, jak její služby, značku i chování na trhu vnímají. Vůbec historicky první průzkum teplárně připraví Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity a proběhne od 27. srpna do 15. září prostřednictvím elektronického dotazování. Ekonomická fakulta JU výzkumy v oblasti rozvoje podniků a regionů na makro i mikroúrovni dlouhodobě řadí mezi své důležité zájmy.

„Chceme vědět, jak lidé městskou teplárnu vnímají, hodnotí, co o ní vědí. Jejich názory nás zajímají, protože nám mohou pomoci zvýšit kvalitu služeb. Proto bychom i touto cestou rádi požádali obyvatele města a okolí o pár minut jejich času, který je potřeba k vyplnění dotazníku. Ten bude k dispozici i na našem webu,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk místopředseda představenstva. Dotazy nebudou mířit pouze na teplo z centrálního zdroje, jeho ceny a služby, ale i ekologii, zlepšování životního prostředí, transparentnost firmy či její vztah k okolí.

Do výzkumu je možné se zapojit prostřednictvím on-line dotazníku zde:

Jak vnímáte českobudějovickou teplárnu?

Celá tisková zpráva k tématu:

Jak nás vnímáte?, ptá se českobudějovická teplárna občanů

úterý, 23. července 2019

Středotlakou páru prádelna začne odebírat koncem října, kdy zahájí provoz.

Českobudějovická teplárna dokončila novou přípojku středotlaké páry do Nemocnice České Budějovice, která poslouží nové prádelně. Umožňuje roční odběr až 8500 GJ tepelné energie. „Stavba je dokončena a předána. Nyní záleží na zákazníkovi, kdy začne páru odebírat,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva městské firmy. Podle Zdeňka Marcína, vedoucího oddělení obslužných činností nemocnice, provoz v nové prádelně začne koncem října.

Stavba nové prádelny, kterou budou využívat i nemocnice Tábor a Český Krumlov, začala loni v říjnu. „Zprovoznění významně zkvalitní praní a žehlení nemocničního prádla a oděvů a zvýší jejich hygienické standardy. Zvětší se i sklad záložního prádla. Tou současnou měsíčně projde více než 100 tun prádla, denně tedy 4300 až 7500 kilogramů,” říká Zdeněk Marcín.

Přes sto metrů dlouhá přípojka vede z rozvodů středotlaké páry ve Schneiderově ulici a novou prádelnu, vybavenou nejmodernější technologií, napojila na centrální zásobování teplem, které je ekologické i ekonomické.

„Nemocnice České Budějovice patří mezi naše nejvýznamnější zákazníky. Její areály jsou na distribuční síť teplárny napojeny duplicitně parovody na středotlakou a nízkotlakou páru. Zatímco středotlaká se používá k zabezpečení provozu prádelny, nízkotlaká k vytápění budov a ohřevu teplé užitkové vody,“ dodává Martin Žahourek.

Spolupráce obou institucí sahá až do roku 1950, kdy ve městě začala stavba parovodu Západ I, na který se o rok později napojila nejprve Vojenská nemocnice a za další rok i Všeobecná nemocnice, dnešní horní areál v ulici Boženy Němcové. V roce 1969 se na centrální zásobování teplem připojila také nemocniční ubytovna.

Výhody centrálního tepla jsou v Českých Budějovicích nezpochybnitelné – nejde přitom jen o bezpečné dodávky za dlouhodobě stabilní ceny, nebo na to navázané služby, ale i ekologii. Uhelné kotle teplárny jsou odsířené a odprášené, na rozdíl třeba od lokálních kotelen. Po velkých investicích je teplárna už hodně „zelená“ a pomáhá zlepšovat životní prostředí ve městě. To se ještě zlepší od topné sezony 2020/21, kdy bude mít městská teplárna a její distribuční síť nově k dispozici další zdroj energie, jakým je horkovod z Jaderné elektrárny Temelín. To teplárně umožní snížit spotřebu hnědého uhlí a tedy i produkci emisí CO2 o zhruba 80 tisíc tun ročně.

Tisková zpráva:

Teplárna dokončila přípojku páry do nemocnice. Poslouží nové prádelně