Katedrála sv. Mikuláše, jedna z dominant Českých Budějovic, je už 50 let vytápěna místní teplárnou. Oceňují to nejen lidé na bohoslužbách, ale i účastníci koncertů, výstav nebo návštěvníci města, kteří do ní zavítají.
„Po revitalizaci interiéru z roku 2013, jejíž součástí byla i nová podlaha včetně podlahového vytápění, je dnes katedrála příkladem citlivého řešení sakrálního prostoru při zachování podmínek pro památkově chráněné objekty,“ říká Zdeněk Mareš, děkan a správce katedrály. Se zadostiučiněním vnímá hodnocení mnoha odborníků, včetně zahraničních, kteří s uznáním obdivují velkorysost a zároveň prostotu celého interiéru katedrály, jejíž současná barokní podoba je z roku 1649.
„I když jde o historickou budovu, je patrné, že to není jen nějaký muzejní prostor, nýbrž také objekt, ve kterém pulzuje život,“ dodává děkan.
Napojení na distribuční síť v roce 1971 předcházelo zdlouhavé vyjednávání s místními politiky, kteří nechtěli, aby byl církevní objekt vytápěn dříve než sousední budova banky. Ta je na stejné parovodní větvi jako tehdejší Okresní národní výbor nebo bývalá Krajská politická škola.
Parovodní větev nazývaná Město byla plně funkční až po dostavbě druhého uhelného kotle K11 v teplárně na Novohradské ulici a po zprovoznění parovodního přivaděče DN 500 z Elektrárny Mydlovary. Tyto dvě klíčové investice ukončily období nedostatku páry, se kterým se krajské město při svém rychlém rozvoji od konce 60. let potýkalo. Výměníková stanice byla původně umístěna v podkroví nad zákristií. V roce 2000 byla přemístěna za zákristii a v roce 2012 definitivně přesunuta mimo kostel, do sousedního objektu děkanství.
„Katedrála je díky svojí duchovní a umělecké hodnotě výjimečným místem. Unikátní je ale také způsobem vytápění připojeného ke sdílené městské síti distribuce dálkového tepla. Děkanství u kostela sv. Mikuláše, Biskupství českobudějovické i další církevní instituce jsou tradičními partnery a zákazníky městské teplárny,“ říká Václav Král, předseda představenstva.
Presbytář katedrály, v níž po poslední obnově interiérů vznikl prostor pro šest velkoformátových panelů, nyní zaplní tapisérie s výjevy z Apokalypsy proslulého slovinského umělce a teologa Marko Ivana Rupnika. Jeho díla lze vidět v kapli Redemptoris Mater ve Vatikánu, mariánských svatyních v Lurdech a Fatimě, mozaiky v bazilice sv. Pia v San Giovanni Rotondo nebo na sarkofágu kardinála Špidlíka na Velehradě.
Realizace obrazového cyklu výjevů z Apokalypsy představuje dlouhodobý a ojedinělý projekt, který by bez dárců bylo těžko možné realizovat. Termín instalace ještě není přesně znám, v úvahu připadá prosinec nebo první měsíce příštího roku,“ uvedl Zdeněk Mareš, děkan a správce katedrály od roku 2008.
Projekt symbolickým darem podpořila i teplárna, která dlouhodobě spolupracuje také s církevní charitou. „Těší nás, že unikátní výzdoba bude další desítky let zkrášlovat prostory ústředního budějovického dómu,“ dodal Václav Král.
Foto: Statutární město České Budějovice