image_pdfimage_print

Minulost

29.11.1907 uzavřela obec ve Vídni smlouvu s firmou Internationale Elektrizität Gesellschaft (později AEG) o vybudování tepelné elektrárny, dodávce elektřiny a zařízení elektrické pouliční dráhy. Jako nejvhodnější místo pro parní elektrárnu byl zvolen jihovýchodní okraj města u Novohradské silnice, kde byla možnost vybudování vlastní vlečky a odběru vody z Mlýnské stoky. V roce 1909 byly nainstalovány dva kotle Tischbein a parní stroje o výkonu 2×350 kW. V roce 1913 byl přistavěn turbogenerátor 630 kW.

Již od roku 1946 byla připravována realizace teplárny v Českých Budějovicích jako součást JČE. Situována byla do prostoru vedle městské elektrárny. V počátku budování soustavy centralizovaného zásobování teplem byla jako provizorní zdroj tepelné energie využita městská elektrárna a současně byla zahájena intenzivní výstavba parovodní sítě. První dodávka tepla ze staré elektrárny se uskutečnila v roce 1948. Následovala léta provizorií, kdy do elektrárny byly postupně osazovány staré kotle, z toho dva lokomotivní a ještě další dva lokomotivní do bývalých kotelen IGLA a Kohinoor. Výstavba nové teplárny byla zahájena až v roce 1962 (nákres budoucí podoby teplárny) a první kotel byl spuštěn v roce 1965. Další foto ze stavby:

Velmi rychle pokračovalo napojování průmyslových závodů, stará elektrárna byla proto až do roku 1976 využívána pro krytí zimních špiček. Výkon teplárny byl postupně posilován, byla také osazována turbosoustrojí na výrobu elektrického proudu. Pokrytí regionu Č.Budějovice bylo dokončeno v roce 1985 výstavbou parovodu Máj do stejnojmenného sídliště včetně předávací stanice pára – horká voda. Pro posílení tepelného výkonu soustavy byl v roce 1974 zahájen provoz parovodního napaječe Elektrárna Mydlovary – České Budějovice v délce 15,3 km, zajišťujícího dodávku páry o výkonu 100 t/hod a v roce 1989 zprovozněna výtopna Vráto s jedním uhelným kotlem o instalovaném výkonu 75 t/hod.