Ta zpráva musela potěšit každého Budějčáka. Památkou roku 2024 vyhlásilo letos Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska zrekonstruovanou budovu nádraží v Českých Budějovicích. Mimořádně zdařilý projekt Správy železnic si mohli lidé prohlédnout při komentované prohlídce v rámci říjnových Dnů architektury.
Hned první zastávkou se stalo rozlehlé podzemí budovy, tvořící energetické srdce objektu. Sem také už od roku 1950 proudí tepelná energie z městské teplárny, která budovu s příjezdovou a odjezdovou halou vytápí. Je zde trochu těsno, stropy jsou nižší než obvykle, všude plno tepelně zaizolovaných trubek a rour. Ale čisto jako v obýváku.
Ale nebylo tomu tak vždy. Právě tady byla Achillova pata celé náročné stavby. Řadu let bylo podzemí zaplavené vodou. Ta sem tekla z prvního nástupiště. Podle toho to tady i vypadalo.
„Když jsme sem přišli poprvé, vody bylo po kolena. Po odčerpání se podzemí téměř dva roky vysoušelo a sanovalo. Byla to práce, co není vidět, ale bez níž by celá rekonstrukce ztrácela smysl,“ říká jeden z průvodců. Podle něho to byl i hlavní důvod, proč se stavba prodloužila a prodražila.
Součástí projektu musela být i přeložka teplárenských rozvodů, které vedly skrz podzemí původní budovy a z dnešního pohledu to už nebylo vyhovující. Nové rozvody tedy vedou mimo budovu, aby odpovídaly dnešním standardům. Ročně jimi proudí zhruba 1600 GJ tepelné energie.
Celý článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 53: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-53/
Foto: Petr Zikmund
